Přehled ověřených výroků

Tento výrok hodnotíme jako pravdivý.

Přes jistou zmatečnost celého výroku lze z kontextu jasně vyvodit, že Vojtěch Filip hovoří o kontrole závěrek NKÚ týkajících se hospodaření ve správě lesů. Sice ne v prosinci, ale 18. listopadu 2010 (na 5. schůzi kontrolního výboru) projednávali poslanci Kontrolní závěr Nejvyššího kontrolního úřadu z kontrolní akce č. 08/38 – Peněžní prostředky určené na programy podpor výroby energie z obnovitelných zdrojů energie a úspor energie.

Na toto projednávání navázali na 8. schůzi, dne 20. ledna 2011, kde se přes biomasu, resp. jeden z jejích zdrojů - dendromasu, dostali k diskuzi o neefektivitě hospodaření v lesní správě. V usnesení č. 43 žádá kontrolní výbor ministra zemědělství, "aby do 31. 1. 2011 předložil Kontrolnímu výboru kompletní postup a výpočet výhodnosti použitých modelů pro správu lesů ve vlastnictví státu za období roku 2008 a roku 2009 včetně podkladů, ze kterých výpočet vychází tak, aby bylo možné provést nezávislou kontrolu výpočtu a použitých údajů." Drobný nesoulad v měsících neohrožuje podstatu výroku a hodnotíme jej proto jako pravdivý.

Tento výrok je nepravdivý, neboť neodráží skutečné výdaje zdravotních pojišťoven na úhradu léčby pacientů.

Republikový průměr plateb všech pojišťoven na jednoho pacienta (bez Královéhradeckého kraje) činil na začátku roku 2012 19 883 Kč, přičemž v Pardubickém kraji se jednalo o nadprůměrnou částku 20 194 Kč.

Výrok Jaroslava Borky je hodnocen jako nepravdivý. Sice správně uvádí celkovou hodnotu projektu, nicméně v otázce výše financí z rozpočtu kraje, které mají být v budoucnu alokovány na daný projekt, se jím vyřčená suma výrazně liší.

Akční plán (soubor .zip obsahuje .doc s Akčním plánem) Programu rozvoje Karlovarského kraje v bodu 29A (str. 9-10 textu) mimo jiné uvádí, že celkové náklady na výstavbu projektu se odhadují na 300 milionů Kč. Nicméně v bodu Očekávané podíly financování záměru se uvádí, že se na financování bude podílet EU, a to 75 % (max. 225 mil. Kč). Rozpočet kraje by se měl na financování projektu podílet 25 % z celkové sumy - tedy 75 mil. Kč.

Jaroslav Borka tak sice uvádí přesnou částku na realizaci celého projektu, nicméně byl dotazován na náklady z krajského rozpočtu, což je již částka značně odlišná. Jeho výrok tedy hodnotíme jako nepravdivý.

Výrok poslance Sobotky je pravdivý, neboť ČSSD skutečně tento zákon předkládala v tomto volebním období a K. Peake pro něj nehlasovala.

Majetková přiznání jsou pro ČSSD dlouhodobým cílem, nicméně doposud se jí je nikdy nepodařilo prosadit.

V tomto volebním období předložila ČSSD zákon o majetkových přiznání do Poslanecké sněmovny také. První čtení tohoto zákona ve sněmovně proběhlo 9. prosince 2011, kdy byl však návrh odmítnut, resp. bylo hlasování o jeho zamítnutí již v 1. čtení. Poslanec Sobotka má tedy pravdu v tom, že Karolína Peake mohla pro tento návrh již hlasovat, nicméně ani tohle její hlasování by samotný fakt (absenci této legislativy) nijak nezměnil. Jak vyplývá ze samotného hlasování, tento návrh nepodpořilo (z důvodu absence či pouhého nehlasování) hned 16 zákonodárců ČSSD, takže ani případný hlas Peake na zamítnutí by nic neměnil (pro úplnost, Karolína Peake nebyla na jednání přítomna), nicméně výrok Sobotky je pravdivý, hlasovat pro něj vicepremiérka mohla a neučinila tak.

Výrok poslance Sobotky je tak pravdivý, návrh tohoto zákona Peake skutečně nepodpořila.

Výrok potvrzuje několik vyjádření představitelů sociální demokracie.

Podle vyjádření poslance za ČSSD Jeronýma Tejce byl návrh na jmenování Kubiceho ministrem vnitra problematický. Tejcovi vadila jak Kubiceho minulost, právě v souvislosti s tzv. Kubiceho zprávou, tak jeho zapojení do soukromých bezpečnostních aktivit. Bohuslav Sobotka se v souvislosti s tímto problémem na Kubiceho adresu vyjádřil takto: "...Nemůže být zárukou nestrannosti a depolitizace ministrestva vnitra." Ke Kubiceho jmenování se stavěl skepticky mj. také František Bublan (zde nebo zde). Nevybíravě se také na adresu Kubiceho vyjádřil bývalý předseda ČSSD Jiří Paroubek. Výrok je tedy pravdivý.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože dva rozsudky soudů podplácení bývalého poslance Kořistky potvrdily. Nebyly to však soudní procesy trestní, nýbrž občanské, ve kterých se jednalo o poškození dobrého jména. Zdeňku Kořistkovi se podařilo u soudu prokázat, že se jej Marek Dalík a Jan Večerek pokusili podplatit postem velvyslance.

Trestní stíhání Dalíka a Večerky bylo několikrát odloženo, a ani navzdory vynesení výše uvedených rozsudků nebylo vyšetřování znovu otevřeno.

Výrok hodnotíme jako nepravdivý. ČR není ve všech ukazatelích lepší než její sousedé. Ve všech třech ukazatelích má Rakousko i Německo lepší výsledky než Česká republika. Viz tabulka níže. Údaje pro úrokovou míru jsou platné pro červenec 2012, pro míru inflace pro červen 2012. Data nezaměstnanosti jsou z roku 2011.

Stát

Nezaměstnanost

Inflace

Úrokovámíra

Česká republika

6,7 %

120,40

2,60 %Rakousko

4,2 %

113,51

2,07 %Německo

5,9 %

116,16

1,24 %

Hlavní příčínou snížení mezd příslušníků bezpečnostních sborů je nařízení vlády č. 374/2010, které zrušuje planováné navýšení mezd o 10% pro rok 2011.

Na náš dotaz k tomuto tématu odpovídala tisková mluvčí Generálního ředitelství hasičského záchranného sboru ČR kpt. Ing. Ivana Svitáková:

1) průměrný měsíční služební příjem příslušníků HZS ČR poklesl v roce 2011 oproti roku 2010 o 7%

2) pokles průměrného platu se promítl v těchto složkách průměrného služebního příjmu:

- základní tarif - snížení o 10 %
- zvláštní příplatek - snížení o 16 %
- pohyblivé složky (služební pohotovost, přečasy) - snížení o 12 %

3) V roce 2010 došlo ke snížení nebo úplnému zrušení poskytování příspěvku na stravování zaměstnancům HZS ČR, dopady tohoto opatření nejsou z úrovně GŘ HZS ČR zkalkulovány.

Z výše uvedeného vyplývá, že snížení mezd se ale nedotklo osobních příplatků, odměn a příplatků za vedení, proto je toto číslo průměrně na úrovni zmiňovaných 7%, o které poklesl příjem příslušníků HZS ČR. Všechny složky služebního příjmu příslušníka HZS v přehledné podobě můžete najít zde.

Teoreticky je možné, že u některých individuálních případů mohlo v dojít k poklesu reálné mzdy o 18%, ale toto číslo není možné vztáhnout na celý HZS v rámci plošného snížení platů, zejména proto, že průměrné hodnoty uvedené GŘ HZS ČR zmiňují něco jiného. Výrok Vojtěcha Filipa proto musíme hodnotit jako nepravdivý.

Výrok Dany Váhalové je pravdivý, neboť správně pojmenovává nově zaváděné změny v systému penzí a také výši procentního bodu pojistného.

Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) prezentuje na webu nově zaváděnou důchodovou reformu. V části Vládní návrh důchodové reformy - základní fakta pak konkrétně uvádí: " Obsahem reformy bude mj. možnost dobrovolného fondového penzijního spoření (tzv. opt-out) v podobě vyvedení 3 % sociálního pojištění na soukromé individuální účty občanů ČR vedené u penzijních společností za podmínky další dodatečné vlastní platby minimálně ve výši 2 % ze základu pro výpočet odvodu na sociální pojištění." V této části výroku má tak poslankyně Váhalová pravdu, neboť popisuje nově zaváděný systém přesně, což ostatně potvrzuje také tisková zpráva MPSV. Podle statistik Ministerstva financí ČR se v roce 2011 vybralo na pojistném celkem 366,8 mld Kč, z toho na důchody šlo o cca 326 mld. Celková výše odvodů činí 28 %, tudíž 1 procentní bod má výši 13,1 mld. Kč (v případě, že poslankyně myslela celkové pojistné) nebo 11,6 mld Kč (bylo-li myšleno pojistné využité na důchody). Není tak zcela jasné, jakou cifru má poslankyně na mysli, průměr těchto částek však odpovídá hodnotě, kterou popsala ve svém výroku (12,35 mld Kč). Její výrok je tak hodnocen jako pravdivý.

Výrok hodnotíme jako zavádějící.

Je pravdou, že dotyčné osoby, jmenovitě libereckou primátorku Martinu Rosenbergovou, krajského radního pro ekonomiku Zdeňka Bursu a gen. ředitele nemocnice v Liberci Jiřího Veselku, policie obvinila v souvislosti se schválením odměn pro krajské radní ve funkcích dozorčí rady nemocnice. K zahájení soudního řízení však zatím nedošlo, výrok proto hodnotíme jako zavádějící.