Ministr Langer zrušil finanční policii.
Výrok je pravdivý, tzv. finanční policie byla zrušena k 1. lednu 2007.
Finanční policie byla zrušena v době ministra vnitra Ivana Langera, konkrétně k 1. lednu 2007. Toto bylo mediálně velmi sledováno - za všechny lze jmenovat Novinky nebo ČTK (z webu samotného Ivana Langera).
(...) zase jiné zákony říkají, že stát je povinen zajistit soudu dostatek rozpočtových prostředků, aby mohl soudit a soudit nezávisle.
Výrok ministra Kalouska hodnotíme na základě platné legislativy jako pravdivý.
Ústava České republiky v Hlavě čtvrté, článku 82, bodu 1 uvádí: " Soudci jsou při výkonu své funkce nezávislí. Jejich nestrannost nesmí nikdo ohrožovat". Argument na nestrannost soudců byl použit např. při pokusu o snížení platů ve veřejné správě (i soudcům), což s poukazem na protiústavnost zrušil Ústavní soud.
Zákon č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích (.pdf) v hlavě 3, díl 1, část státní správy soudů říká, že "...Úkolem státní správy soudů je vytvářet soudům podmínky k řádnému výkonu soudnictví, zejména po stránce personální, organizační, hospodářské, finanční a výchovné a dohlížet způsobem a v mezích tímto zákonem stanovených na řádné plnění úkolům soudům svěřených". Výrok ministra Kalouska je tak pravdivý, neboť podle zákona o soudech a soudcích je nutné ze strany státní správy soudů (a centrálním orgánem je v tomto případě ministerstvo) vytvářet i příznivé finanční a hospodářské podmínky pro výkon nezávislého soudního rozhodování.
(Co mě nemile překvapilo byly dvě věci.) Za prvé neúčast v polovině našeho senátorského klubu. Druhé nemilé překvapení byla skutečnost, že ačkoliv na místě bylo přítomno velké množství senátorů z ODS, tak pouze dva z nich hlasovali pro návrh (zrušení doživotní imunity poslanců, senátorů a ústavních soudců, pozn.).
Na základě výpisu hlasování Senátu (21. schůze, 39. hlasování) ze dne 26. dubna 2012 označujeme výrok za pravdivý.
Na hlasování nebylo 18 senátorů za ČSSD přítomno vůbec a dva se hlasování zdrželi, což lze považovat za polovinu senátorského klubu ČSSD, jehož celkový počet tvoří 41 senátorů. V senátorském klubu Občanské demokratické strany pak při tomto hlasování bylo přítomno 16 senátorů z celkových 24 a opravdu pouze dva podpořili Návrh ústavního zákona, kterým se mění ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů, zabývající se zrušením doživotní imunity poslanců, senátorů a ústavních soudců.
I v zemi natolik tolerantní vůči protestům a stávkám, jako je Francie, existují jisté postuláty, že určité služby pro občany nezbytné musí mít nějaký minimální provoz i v době stávky.
Výrok ministra financí Kalouska hodnotíme jako pravdivý.
Dle oficiálních informací (fr.) existuje ve Francii v některých odvětvích institut tzv. minimální služby ("le service minimum") již od konce 70. let 20. století. Minimální služba je zakotvena v zákonech, které podrobně upravují ústavní právo zaměstnanců na stávku a jejím cílem je zajistit provoz strategických činností v období stávky. V roce 1979 byl tento institut zaveden v audiovizuálním průmyslu a vztahoval se na veřejná média (France Télévisions a Radio France). V roce 1980 byla uzákoněna minimální služba pro jaderný průmysl, v roce 1984 pro letovou kontrolu a v roce 2008 pro některé typy pozemní dopravy a základní a mateřské školy.
Za poslední 4 roky z 5 %, za vlády sociální demokracie, se zvedlo DPH na 14 % na potraviny, z 5 na 14 % během pouhých čtyřech let.
Tento výrok lze označit za pravdivý.
Od 1. ledna 1993 do 31. prosince 2007 (tedy i za vlády ČSSD 1998 - 2006) byla snížená sazba DPH 5 % (Zdroj: zákon č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, a jeho novelizace a zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, a jeho novelizace). Od 1. ledna 2008 do 31. prosince 2009 se snížená sazba DPH pohybovala na čísle 9 %. Od 1. ledna 2010 do 31. prosince 2011 na 10 %. Poslední novelizací, zákonem č. 370/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 235/2004 Sb. o dani z přidané hodnoty (pdf.), s účinností k 1. lednu 2012, se snížená sazba daně zvýšila na 14 % (Seznam všech zmíněných novel DPH je uveden v aktuálním znění zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty).
Co se týče právě těch kvalifikačních kritérií, které v minulosti obsahovaly 60 % cena a 20 % výluky, 20 % některé garance, v tuhle chvíli to dvoukolové výběrové řízení, kde první kolo je kvalifikační a druhé kolo rozhoduje 100 % cena. 100 % cena na SŽDC doposud nikdy nebylo. Co se týče velkých zakázek, to přichází až nyní.
Neexistuje závazný předpis, který by Pavlem Dobešem zmíněná kritéria definoval.Informace k velkým zakázkám z minulosti jsme rovněž ve veřejně přístupných zdrojích nenalezli.
Nová Směrnice SŽDC č. 53 (.pdf, 1.červen 2012) o zadávání veřejných zakázek umožňuje používat (str. 40) i jiná kritéria, než cenu. Dobeš ale hovoří o "velkých zakázkách" a podle jeho předchozího výroku můžeme soudit, že má na mysli zakázky o objemu přes miliardu korun. K takovým jsme bohužel nenašli výzvy, které by hodnotící kritéria uváděly. Nelze také ověřit, zda do budoucna bude SŽDC takto zakázky skutečně zadávat. Výrok je tedy neověřitelný.
Dodejme, že kritéria pro menší zakázky (rozsah kolem 10 milionů korun) byla v minulosti různá. Např. ještě před příchodem ministra Dobeše do úřadu zadávalo SŽDC zakázky jako rekonstrukce přejezdového zařízení (pdf, str. 5) nebo nákup herbicidů (.pdf, str. 5), ve kterých byla hodnocena pouze cena. Pokud nešlo o "100% cenu", byla kritéria, např. u zakázky SVK Mělník - Děčín - Prostřední Žleb (.pdf, str. 6) jiná, než uvádí Dobeš.
Pardubický kraj schvaluje takzvané zásady územního rozvoje, což je rozvojový plán vyššího územního celku, což je Pardubický kraj a to je právě ta platforma, na které se dohadujeme o tom, kudy bude trasování R35, R43 jako klíčových komunikací Pardubického kraje.
Zásady územního rozvoje (krajů) jsou opravdu rozvojové plány vyššího územního celku a ve finální fázi je schvaluje krajské zastupitelstvo.
Tyto zásady stanovují i trasy plánovaných komunikací, ty by měly být řádně konzultovány i s nižšími územními celky, konečnou rozhodovací pravomoc má stále krajské zastupitelstvo.
Co se týče rychlostních silnicí R35 a R43, tak trasa silnice R35 vedoucí Pardubickým krajem je již zanesena v územním plánu vyššího územního celku Pardubického kraje. Trasa "pardubického úseku" silnice R43 ještě není pevně stanovena.
Zásady územního rozvoje Pardubického kraje jsou k dispozci na stránkách Pardubického kraje.
„Zemědělci dodávají vejce za 2,50 až 3 koruny, opakuji za 2,5 až 3 koruny (pozn. 13. týden 2012).“
Tento výrok hodnotíme na základě informací z komoditní karty Vejce březen 2012 zveřejněné Ministerstvem zemědělství jako neověřitelný.
V roce 2012 se cena zemědělských výrobců za jedno vejce pohybovala od 1,86 Kč v lednu do 2,03 Kč v únoru. Průměrná cena za rok 2011 byla 1,43 Kč za kus. Aktuálnější statistickou informaci Ministerstvo zemědělství zatím neposkytuje.
Zdrojem komoditní karty Vejce březen 2012 jsou statistiky Českého statistického úřadu. Statistická informace o ceně vajec za 1. čtvrtletí bude zveřejněná ČSÚ 30.4. 2012.
Nedávno jsme propojili naši plynovou soustavu s Polskem.
Českou a polskou síť propojil v září 2011 plynovod Stork.
Premiér Nečas hovoříl o otevření nového vysokotlakého plynovodu, ke kterému došlo 14. září 2011. Zpráva o slavnostním zahájení provozu plynovodu se jménem Stork oběhla média téhož dne (zprávu podala ČT nebo iDNES). Podle tohoto zpravodajství jde o vůbec první česko-polský plynovod.
To číslo (procento dětí měnících pěstounské rodiny) v porovnání s jinými zeměmi není nijak vysoké.
I tento výrok se pravděpodobně odvolává na dokument číslo HC 189/10 "Zmapování a porovnání vnitrostátního systému pěstounské péče se systémy pěstounské péče ve vybraných evropských zemích ...", nicméně tento dokument není veřejně přístupný (alespoň se nám nepodařilo dohledat jeho plné znění), proto označujeme výrok za neověřitelný.
