(My jsme jasně řekli, že pokud se vláda nebude opírat o jasnou důvěryhodnou většinu v Poslanecké sněmovně, takže TOP 09 podpoří konání předčasných voleb v co nejkratším termínu.) To znamená do těch 60 dnů tak, jak je, tak jak umožňuje ústava.
Výrok je pravdivý na základě příslušné ústavní pasáže.
Ústava ČR v Hlavě II., čl. 17. říká: "Byla-li Poslanecká sněmovna rozpuštěna, konají se volby do šedesáti dnů po jejím rozpuštění."Termín 60 dnů tedy ústava stanovuje jako jediný a nejzazší možný. Pokud tedy chápeme výrok ministra Drábka tak, že TOP 09 chce podpořit konání předčasných voleb v nejbližším termínu, nejvýše do příslušných 60 dnů předepsaných v ústavě, jsou jeho slova pravdivá.
Kraj zřizuje pět velkých nemocnic, abych byl přesný, které vlastně kopírují bývalé okresní nemocnice a zřizuje je jako příspěvkové organizace.
Výrok hodnotíme na základě veřejně dostupných informací jako pravdivý.
Kraj Vysočina zřizuje na svém území 5 nemocnic, a to jako příspěvkových organizací. Všech pět nemocnic skutečně kopíruje bývalé okresní nemocnice. Je to Nemocnice Havlíčkův Brod, Nemocnice Jihlava, Nemocnice Třebíč, Nemocnice Pelhřimov a Nemocnice Nové město na Moravě, která byla původně okresní nemocnicí pro okres Žďár nad Sázavou.
V roce 2006 jsme ten projekt zastavili, ty výpovědi toho projektu šly v rámci nucené správy. Byly tam ale nějaké výpovědní lhůty a když přišel pak pan ministr Julínek a pan Schneider se stal předsedou správní rady, tak všechny výpovědi stáhli.
Dne 10. 11. 2005 byla uvalena tzv. nucená správa na VZP, která trvala do 2. května 2006. V této době byl ministrem zdravotnictví David Rath. Ve zdravotně pojistném plánu (.pdf) VZP na rok 2006, který byl schválen nuceným správcem až 14. dubna 2006, je v kapitole 3 zmíněn záměr ukončit v roce 2006 podporu projektu IZIP.
4. září 2006 se ministrem zdravotnictví stal Tomáš Julínek a 15. září 2006 se předsedou správní rady VZP stal Marek Šnajdr. Ve zdravotně pojistném plánu (.pdf) VZP na rok 2007, z října roku 2006 (tedy měsíc po nástupu Marka Šnajdra do vedení správní rady VZP), je v kapitole 5. 2 zmíněn záměr čerpat provozní prostředky také ve prospěch projektu IZIP.
Výrok Davida Ratha tedy hodnotíme jako pravdivý.
Těch 150 milionů (které by měly přispět soukromé televize do státního fondu české kinematografie, pozn.) je zabezpečeno už dneska zákonem o rozhlasovém a televizním vysílání.
Výrok poslance Mencla hodnotíme na základě analýzy novely zákona o rozhlasovém a televizním vysílání jako pravdivý.
14. října 2011 vstoupila v platnost novela zákona o provozování rozhlasového a televizního vysílání, tzv. druhá diginovela, na jejímž základě již ČT1 a ČT 24 neodvádí do Fondu kinematografie výnosy z odvysílaných reklam, respektive z těchto stanic musela být reklama úplně odstraněna. Tento finanční výpadek by dle dané novely měly kompenzovat soukromé televize; sazba poplatku z vysílání reklamy je pro ně stanovena na 2 %, přičemž se předpokládalo, že tato kompenzace dosáhne minimálně 150 milionů Kč, které do té doby ročně odváděla z reklamy Česká televize.
Soukromé televizní stanice však uhradí první odvod z výnosů z reklam teprve v roce 2013. Z toho důvodu došlo dle propočtů k poklesu finančních prostředků Fondu kinematografie o 150.000.000 Kč.
Do toho všeho jsme se ještě dozvěděli, že další dva poslanci Věcí veřejných budou policisty obviněni. Je-li to pravda, jejich hlas je sice dnes platný, ale vládě to na důvěryhodnosti nepřidá.
Výrok poslance Paroubka je zavádějící. I když se policie skutečně zabývá konáním 2 poslanců zvolených za stranu VV, u poslance Petráně není jisté, zda jej policie nakonec obviní, jak o tom mluví Jiří Paroubek.
Poslanci Otto Chaloupka a Miroslav Petráň, kteří byli zvoleni za stranu VV, čelí podezřením ze spáchání trestných činů. V případě poslance Chaloupky již policie požádala Poslaneckou sněmovnu o jeho vydání k trestnímu stíhání, v případě poslance Petráně jde prozatím o vyšetřování jeho činností.
U poslance Miroslava Petráně (narozdíl od poslance Chaloupky) tak není jisté, bude-li obviněn, jak to tvrdí poslanec Paroubek, tudíž je jeho výrok zavádějící.
Ano, sociální pojištění bylo sníženo, ale sociální pojištění je součástí bilance důchodového účtu pouze v té jedné své části, což je důchodové pojištění, protože pak je tam ještě příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a nemocenské pojištění. Důchodové pojištění nebylo sníženo o žádný bod ani o setinu, ani o desetinu bodu, to znamená, není žádný výpadek příjmů z důchodového pojištění.
Výrok premiéra Petra Nečase lze ohodnotit jako pravdivý.
Zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, uvádí, že sociální zabezpečení je tvořeno nemocenským a důchodovým pojištěním.
Co se týče výroku premiéra Nečase (stran důchodového pojištění), tak v tomto případě je třeba uvést, že důchodové pojištění je v České republice tvořeno povinným základním důchodovým pojištěním a pak také dobrovolným důchodovým připojištěním. Toto důchodové pojištění opravdu nebylo kráceno. Nicméně v roce 2008 byl zaveden tzv. maximální vyměřovací základ. Výměra důchodového pojištění pro každého zaměstnance a každou OSVČ tak byla nově omezena maximální výší příjmu, ze kterého se pojistné počítá.
Premiér však hovoří o procentuální sazbě pojištění a v tomto ohledu je jeho výrok korektní, neboť sazby jsou zachovány.
Rok 2002 až rok 2006. Existuje stojedničková většina - stojedničková, ne větší - a tvoří ji sociální demokraté.
V letech 2002 - 2006 vládla ČSSD spolu s KDU-ČSL a US-DEU. Tyto strany měly dohromady opravdu pouze těsnou většinu 101 mandátů. Sociální demokraté získali ve volbách 70 poslaneckých křesel, koalice KDU-ČSL a Unie svobody obsadila 31 mandátů.
Státní energetická koncepce v téhle té chvíli přináší tři základní schémata. Jedno je posílení role jádra, ale postavené na reálných základech, na reálných ekonomických základech oproti tomu minulému návrhu. Jedno je významné zmapování a zreálnění řekněme stavu zásob uhlí a vydefinování jeho postavení v té budoucnosti, kdy budeme potřebovat prolomit limity, jak kroky musíme udělat, abychom ušetřili a přicházíme s velmi významným snížením podílu uhlí na výrobě elektrické energie a třetí v té oblasti obnovitelných zdrojů, kde energetická koncepce, myslím si, ani nejde kritizovat za to, že by nepočítala s jejich rozvojem. Ona pouze počítá s tím rozvojem, kde je to ekonomicky udržitelné a říká, že takový model, který byl do teď uplatňován v České republice, není pro Českou republiku dlouhodobě ekonomicky únosný.
Státní energetická koncepce, o které ministr Kuba hovoří, bude vládě představena v srpnu. Její znění prozatím není volně přístupné, proto hodnotíme výrok jako neověřitelný.
Zároveň se postupně zvětšuje počet lidí, kteří se dostávají na hranici chudoby. Dnes je to, pane premiére, každý desátý člověk naší země.
Výrok poslance Sedi je nepravdivý, neboť se odklání od oficiálních statistik Eurostatu. Podle těchto statistik se navíc počet lidí, kteří se ocitají na hranici chudoby, nezvyšuje, ale naopak zůstává konstantní.
Eurostat nabízí data o lidech, kteří se dostávají na hranici chudoby. Tato data se vztahují na roky 2008 (.pdf) a 2010 (.pdf), aktuálnější informace nejsou k dispozici. Z těchto dat vyplývá, že v obou letech bylo v České republice ohroženo chudobou 9 % lidí.
Počet obyvatel ČR pak byl v České republice (k 1.1. 2010) 10 553 000, což znamená, že ve smyslu výroku poslance Sedi by bylo v té době ohroženo chudobou 1 055 300 lidí. Podle statistik Eurostatu to však bylo "jen" 949 779 občanů ČR. Tento rozdíl je značný. Navíc, jak bylo zmínění výše, podle těchto dat procentuální počet lidí ohrožených chudobou neroste, nýbrž zůstává konstantní.
Churchill přišel s tou myšlenkou Rady Evropy. Ta existuje ve Štrasburku stále a tam zasedají suverénní státy a vytvářejí dohody.
Tento faktický výrok Nigela Farage hodnotíme jako pravdivý, a to na základě vyjádření W. Churchilla z roku 1943 pro BBC (.mp3), proslovu z roku 1946 v Zurichu a kongresu v Haagu 1948. Další informace k výroku lze nalézt i na oficiálních stránkách Rady Evropy. Informace o Radě Evropy v češtině lze nalézt například na portálu Euroskop či na stránkách Ministerstva zahraničních věcí ČR.
S názvem Rada Evropy (pozn.: odlišné od Evropské rady i Rady EU, které jsou součástí EU a v té době ještě neexistovaly) přišel jako první právě Winston Churchill ve svém projevu z roku 1943, kde vyzývá k vytvoření Rady Evropy a Rady Asie.
Vizi pak dále obhajoval i v Zurichu, kde uvedl, že by Rada Evropy měla být prvním konkrétním krokem k vytvoření „něčeho jako Spojených států evropských“. Rozhodnutí o vytvoření Rady Evropy přišlo na evropském kongresu v Haagu. Zde bylo rovněž rozhodnuto, že Rada bude rozdělena na Výbor ministrů a Parlamentní shromáždění. Churchill viděl roli této instituce jako předstupeň větší institucionalizace kontinentální Evropy. Za příklad dával Evropě USA i britský Commonwealth.
Rada Evropy byla založena 5. května roku 1949. Sídlí dodnes ve Štrasburku a sdružuje nyní celkem 47 států, které „zachovávají zásady právního státu a zaručují všem osobám v rámci své svrchovanosti základní lidská práva a svobody“. Suverenita je také zachovávána ve Výboru ministrů – orgánu, kde je každá členská země zastoupena svým ministrem zahraničí. Zde se také rozhoduje o nových smlouvách a úmluvách Rady Evropy.
