Přehled ověřených výroků

Pravda

Chráněné zeměpisné označení (v češtině se zkratkou CHZO, v angličtině PGI - protected geographical indication) je skutečně možno udělit pouze zemědělským výrobkům a potravinám, které jsou vyrobeny nebo zpracovány nebo připravovány na daném zeměpisném území.

Definici PGI v anglickém znění lze nalézt v Nařízení Rady (ES) č. 510/2006, v článku 2 odst. 1 b).

Pro ČR je CHZO ukotveno v zákoně č. 452/2001 Sb., o ochraně označení původu a o změně zákona o ochraně spotřebitele, v paragrafu 2 odst. b): " Pro účely tohoto zákona se rozumí: b) zeměpisným označením název území používaný k označení zboží pocházejícího z tohoto území, jestliže toto zboží má určitou kvalitu, pověst nebo jiné vlastnosti, které lze přičíst tomuto zeměpisnému původu, a jestliže výroba nebo zpracování anebo příprava takového zboží probíhá ve vymezeném území."

Důležité je v této definici slůvko " nebo ". Chráněné zeměpisné označení se od chráněného označení původu liší v tom, že v prvním případě musí být některé (minimálně jedna) fáze výroby (prvotní výroba nebo zpracování nebo příprava) produktu na daném geograficky vymezeném území (některé fáze mohou tedy probíhat na území jiném), ve druhém případě se všechny fáze musí odehrávat na daném území. Při udělování označení CHOP se tedy vyžaduje mnohem striktnější vazba na dané území než u označení CHZO.

Takto rozdíly mezi těmito dvěma označeními udává na svých stránkách také Úřad průmyslového vlastnictví.

Pravda

Obě části tvrzení Lubomíra Zaorálka o výši i místě přerozdělení dotačních plateb jsou podle informací z měsíční monitorovací zprávy za duben 2012 pravdivé.

Alokovaná částka pro Českou republiku pro finanční období 2007-2013 je podle nejaktuálnější monitorovací zprávy (.pdf) 778,5 miliardy korun, což potvrzuje Zaorálkův výrok o stovkách miliard. Z této celkové částky bylo zatím přiděleno 333,8 mld.

Informaci o přerozdělování financí na jednotlivých ministerstvech potvrzují opět webové stránky strukturalni-fondy.cz zřízené Ministerstvem pro místní rozvoj a Národním orgánem pro koordinaci. Podle tabulky monitorovací zprávy (.pdf) na straně 6 jsou všechny tématické Operační programy přerozdělovány na ministerstvech. Právě tématické OP tvoří 80,1% čerpaných evropských dotací.

název Řídící orgán Podíl v %

OP Doprava MD 21,8

OP Životní prostředí MŽP 18,4

OP Podnikání a inovace MPO 11,7

OP Výzkum a vývoj pro inovace MŠMT 7,7

Vzdělávání pro konkurenceschopnost MŠMT 6,8

OP Lidské zdroje a zaměstnanost MPSV 6,9

Integrovaný OP MMR 6,1

OP Technická pomoc MMR 0,7

Pavel Dobeš

V České republice je kolem 24 operačních programů.
Otázky Václava Moravce, 3. června 2012
Pravda

Výrok je pravdivý - Česká republika využívá v současnosti přesně 24 operačních programů, o čemž informují například portály Euroskop.cz či strukturalni-fondy.cz

Euroskop přesně uvádí, že "...Česká republika připravila pro období 2007-2013 celkem 24 operačních programů, které se dále dělí na tematické, regionální, programy pro Prahu a programy spadající pod cíl Evropské územní spolupráce.Operační programy vznikly jako vyjednané strategické dokumenty mezi Evropskou komisí a jednotlivými členskými státy, které vychází z priorit politiky hospodářské a sociální soudržnosti pro období 2007-2013 a odpovídají individuálním potřebám členského státu."

Pravda

Výrok poslance Bublana hodnotíme jako pravdivý, v České republice skutečně absentuje parlamentní kontrola nad civilní rozvědkou.

V České republice jsou v současnosti zřízeny 3 tajné služby dle zákona č. 153/1994 Sb. o zpravodajských službách České republiky. Jsou jimi Bezpečnostní informační služba (BIS), Vojenské zpravodajství (VZ) a Úřad pro zahraniční styky a informace (ÚZSI). Poslanec Bublan ve svém výroku hovoří právě o ÚZSI, tedy o civilní rozvědce a její kontrole ze strany Parlamentu České republiky. V rámci poslanecké sněmovny jsou vytvořeny stálé komise pro kontrolu činnosti BIS a Vojenského zpravodajství, stejný orgán se vztahem k ÚZSI absentuje. Samotný Úřad pro zahraniční styky a informace na svých stránkách píše, že " stávající zákonná úprava nestanoví konkrétní způsob, jak se má uskutečňovat parlamentní kontrola ÚZSI." Dále sice uvádí možnost kontroly prostřednictvím interpelace poslanců na předsedu vlády a ministry (konkrétně na ministra vnitra, v jehož gesci daný úřad funguje), nicméně tato kontrola není a nemůže být příliš efektivní.

Miroslav Kalousek

Zavádějící

Přestože část výroku týkající se samotného zrušení "zelené nafty" je pravdivá, její doplnění odkazující na časový úsek "řady let" (tuto skutečnost definujeme jako dobu delší než dva roky) je v tomto ohledu nepřesné, neboť k faktickému zrušení zelené nafty došlo k 1. lednu loňského roku. V žádném případě tedy nemůžeme hovořit o časovém horizontu "řady let", a proto hodnotíme výrok jako zavádějící.

Českomoravský svaz zemědělských podnikatelů uvádí následující informace: "Podle sdělení MZe SR byla podpora tzv. "zelené nafty" ze strany státu zrušena zákonem č. 492/2010 Sb., který nabyl účinnosti ke dni 1. ledna 2011. Do této doby platila na SK pro minerální oleje spotřebované v zemědělské výrobě snížená daň ve výši 225,71 EUR /1 000 l, což představuje míru podpory 53 % (původně podpora notifikována EK s platností do 2012)."

Obdobné informace uvádí též deník SME.sk, odkaz na konkrétní podobu vládního návrhu zákona naleznete zde (pdf.) (pozn.na Slovensku je zelená nafta pro její umělé zabarvení nazývána "červená nafta").Vzhledem k tomu, že se tedy nejedná o řadu (2 a více) let, hodnotíme výrok jako závádějící.

Pravda

Výrok lze hodnotit jako pravdivý, skupina poslanců ČSSD v této otázce opravdu podala podání k Ústavnímu soudu.

Podle informací dostupných na stránkách Ústavního soudu: „Poslanci Parlamentu ČR podali Ústavnímu soudu návrh na zrušení tzv. zdravotnické reformy, která dělí zdravotní péči hrazenou z veřejného pojištění na „základní“ a „ekonomicky náročnější“. Celkem 51 poslanců v čele s Bohuslavem Sobotkou žádá zároveň Ústavní soud o přednostní projednání návrhu.“ Stalo se tak v prosinci 2011. Text podání je dostupný na stránkách Ústavního soudu (.pdf).

Lubomír Zaorálek

Pravda

S ohledem na měsíční monitorovací zprávu (MMZ) Národního orgánu pro koordinaci hodnotíme výrok Lubomíra Zaorálka jako pravdivý.

Podle březnové MMZ (.pdf, str. 36) rozhodla Evropská komise neproplácet žádosti o platbu u většiny operačních programů z důvodu zjištění nedostatků ve fungování českých řídicích a kontrolních systémů v čerpání z Evropského fondu pro regionální rozvoj a z Fondu soudržnosti.

Od března 2012 tedy bylo pozastaveno předkládání žádostí o platbu k refundaci Evropské komise u těchto operačních programů:

OP Doprava

OP Životní prostředí

OP Podnikání a inovace

OP Výzkum a vývoj pro inovace

Integrovaný OP

OP Technická pomoc

OP Praha Konkurenceschopnost

všechny regionální OP

Pravda

Na základě informací z oficiálních stránek Evropské unie a Evropské parlamentu jsme označili výrok za pravdivý.

Z níže zmíněných zdrojů opravdu vyplývá, že většina bodů tzv. fiskálního paktu (.pdf), tedy Smlouvy o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii, byla již obsažena v dokumentech neoficiálně nazvaných Six-Pack a Two-Pack. První zmíněný byl schválen všemi 27 členskými státy a Evropským parlamentem. Rada kompromis, zprostředkovaný polským předsednictvím a Komisí, fakticky akceptovala na neformálním zasedání ve Vratislavi 16. 9. 2011 a v Coreperu 21. 9. 2011, plénum EP jej stvrdilo 28. 9. 2011.

Na straně 6 tiskového prohlášení Rady EU je uvedeno, že balík Two-Pack byl schválen (.pdf) tímto orgánem 21. února.

Jak je vysvětleno na níže uvedených stránkách Evropského parlamentu, Two-Pack je postaven na Six-Packu, a dále jej rozšiřuje.

Cílem těchto dohod je snaha o reformu Paktu stability a růstu. Jejich účelem má být zejména redukce veřejných rozpočtů a větší finanční odpovědnost členských států.

V prvním zmíněném jsou uvedeny povinnosti, které se objevují také v pozdějším fiskálním paktu. Rozpočtový schodek členských států nesmí překročit 3 % HDP a deficit veřejných financí musí být nižší než 60 % HDP. Dále také stát, který bude porušovat povinnosti vyplývající ze smlouvy, může být finančně sankcionován.

Na serveru wikipedia.cz jsou k nalezení další informace.

V druhém se pak mluví například o dalším posilování finanční disciplíny.

Je také pravdou, že v těchto dvou dokumentech se ještě nepíše o nutnosti implementovat dané závazky do národní legislativy.

Naopak v článku 3 fiskálního paktu je již uvedeno, že " pravidla stanovená v odstavci 1 nabudou ve vnitrostátním právě smluvních stran účinnosti nejpozději do jednoho roka po nabytí platnosti této smlouvy, a to prostřednictvím ustanovení, které jsou závazné, trvalé a v optimálním případě ústavního charakteru, nebo v případě kterých je jinak zaručené jejich úplné dodržování a zachování v rámci vnitrostátních rozpočtových postupů."

Nepravda

Výrok senátora Šilara hodnotíme jako nepravdivý, a to z důvodu jeho mylné interpretace tzv. dokumentu Food Act.

Petr Šilar ve svém výroku (" tam mají ve vládním usnesení") má zjevně na mysli tzv. Food Act (.pdf) z roku 2006. Tento dokument se zabývá kvalitou potravin a jejich kontrolou, dále otázkami ochrany spotřebitele (ve smyslu co nejširšího informování o produktech) a prevencí zdravotních rizik konzumace potravin. O samotné soběstačnosti již dokument neinformuje, ani ji nijak konkrétně nevymezuje.

Co se týče volebních programů politických stran, tak senátor Šilar nespecifikuje, které politické strany Finska a jejich programy sleduje, tudíž je nemožné tuto část výroku zcela verifikovat.

Food Act má být obecně nástrojem, který bude mít vliv na kvalitu a dostatek potravin, není však zaměřen na potravinovou soběstačnost, ani nestanovuje žádné závazky v tomto směru. Výrok senátora Petra Šilara tedy hodnotíme jako nepravdivý.