Přehled ověřených výroků

Výrok poslankyně Peake je pravdivý, neboť zmíněné body jsou již skutečně prosazeny.

Na tiskové konferenci 14. února 2012 vystoupila Karolína Peake s premiérem Nečasem a prezentovali vládní boj proti korupci. Mimo jiné také zaznělo: " Například úplatek při zadávání veřejné zakázky a při veřejné soutěži byla předtím sazba odnětí svobody jeden až pět let, nyní je to dva až osm. A tam, kde byla zvýšená dva až osm, tak tam je to tři až deset let."

6. prosince 2011 přehlasovala Poslanecká sněmovna veto prezidenta Klause a přijala zákon č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízeních proti nim.

1. dubna 2012 pak vstoupila v platnost novela zákona o veřejných zakázkách.

V platnosti je už také zavedeno zpřísnění pravidel pro rozhodčí doložku.

Na základě informací Evropské unie a portálu VoteWatch.eu hodnotíme výrok jako pravdivý.

Poslanec Fajmon měl i se svými kolegy z ODS v tomto volebním období EP (2009-2014) možnost hlasovat ve věci schvalování rozpočtu celkem třikrát. V případě rozpočtu na rok 2010 hlasovalo 5 poslanců ODS, včetně Hynka Fajmona, za přijetí Návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2010 ve znění naposledy pozměněném Radou, dva se hlasování zdrželi a jeden se nezúčastnil.

Rozpočet na rok 2011 byl na základě Návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2011, všechny oddíly, ve znění pozměněném Radou schválen s podporou 7 poslanců ODS, přičemž další dva se hlasování zdrželi.

Co se týče rozpočtu EU na rok 2012, k jeho schválení v EP došlo na základě Společného návrhu schváleného dohodovacím výborem v rámci rozpočtového procesu pro rok 2012 a s ohledem na postoj, který k návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie přijala Rada. Poslanec Fajmon hlasoval pro návrh, stejně jako všichni jeho kolegové.

Všichni poslanci ODS jsou v EP součástí politické skupiny Evropských konzervativců a reformistů, která ve všech sledovaných letech vyzýva k „zmražení“ výše rozpočtu na stávající úrovni (viz například rozpočty pro roky 2011, 2012, nebo 2013). Stejný postoj (.pdf) pak skupina prezentovala ve věci nového Finančního rámce 2014-2020, což odpovídá politice Rady EU, která ve jménu členských států tlačí na snižování rozpočtu předkládaného ze strany Evropské komise.

Na základě informací Ministerstva financí a Nařízení Rady č. 1083/2006 (.pdf) o strukturálních fondech a Fondu soudržnosti pro období 2007-2013 hodnotíme tento výrok jako pravdivý.

Kontrolu čerpání evropských dotací zajišťuje Auditní orgán - centrální harmonizační jednotka (odbor 52 Ministerstva financí), která zpracovává výroční kontrolní zprávy u operačních programů za oblast ERDF a FS/CF předkládanou Komisi včetně výročního stanoviska podle právních předpisů ES za programové období 2007 – 2013.

Na základě výroční kontrolní zprávy Auditního orgánu předložené Komisi může pověřená schvalující osoba zastavit platební lhůtu, pokud zpráva auditního subjektu členského státu nebo Společenství uvádí důkazy o možných významných nedostatcích ve fungování kontrolních a řídících systémů. Komise rovněž může rozhodnout o pozastavení všech průběžných plateb, jestliže v řídícím a kontrolním systému existují závážné nedostatky, které ovlivňují spolehlivost postupu certifikace plateb.

Výrok potvrzují oficiální statistiky zmiňovaných zemí.

Polská ekonomika opravdu roste (ang.) téměř o 4 % (konkrétně za 1. kvartál letošního roku o 3,8 %, resp. o 3,5 % při započítání sezónních vlivů). Také slovenský HDP se ve srovnání s minulým rokem zvedl o 3 %. Následující tabulka pak ukazuje meziroční změny českého a německého HDP v posledních letech (při zpracování jsme vycházeli z údajů ČSÚ a německého statistického úřadu DESTATIS).

200220032004200520062007200820092010

ČR2,13,84,76,87,05,73,1-4,72,7ČRSRN1,41,02,21,43,74,42,8-3,52,1SRN

Jak můžeme vidět, s výjimkou roku 2009 rostla česká ekonomika výrazněji než ta německá, výrok je tedy pravdivý.

Výrok Ivana Ohlídala je pravdivý, neboť jej potvrzují vládní dokumenty k této problematice.

Vláda na svém jednání dne 11. ledna letošního roku schválila (.pdf) majetkové vyrovnání s církvemi. Pokud tento návrh projde legislativním procesem a bude realizován, je v plánu, že jeho výdaje dosáhnou výše 134 mld. Kč. Konkrétně jde o 75 miliard jako naturální restituce a 59 miliard jako finanční náhrada. Výrok poslance Ohlídala je tudíž pravdivý.

Výrok lze hodnotit jako pravdivý - i v minulých letech Komise a Parlament usilovaly o navýšení rozpočtu. U letošního navýšení se pak skutečně objevuje argument "boje s krizí".

Komise i Parlament prosazovaly zvýšení rozpočtu EU i v minulých letech, nicméně narazily na odpor Rady. Konkrétně v rámci jednání o rozpočtu pro rok 2011 navrhovala Komise s podporou Parlamentu navýšení o 6,2% s tím, že prostředky budou potřeba na oblasti vzdělání, výzkumu ale i na nové politiky EU. Nakonec byla schválena varianta prosazovaná dvanáctkou zemí v čele s Velkou Británií, tedy navýšení o 2,9%. O rok později při návrhu rozpočtu pro rok 2012 Komise požadovala navýšení o 4,9 % (argumentovala zejména nutností splácet dřívější závazky např. v regionální politice). Poslanci EP pak požadovali dokonce navýšení o 5,23% (další pokles veřejných investic by podle některých MP mohl vést ke zpomalení růstu a zotavení ekonomik EU), nicméně nakonec ustoupili a dohodli se s Radou na navýšení o 1,86%. Situace byla podobná i v předcházejících letech. I v roce 2010 se Parlament snažil o zvýšení rozpočtu, dokonce navrhoval jeho navýšení o 12% a argumentoval především bojem s krizí. Nakonec ale došlo k navýšení v platbách jen o 8,76% oproti roku 2009. V roce 2009 se také objevil argument boje s krizí a Parlament s Komisí prosadily do rozpočtu mimo jiné 1 mld eur na potravinovou pomoc. Rada nicméně zamítla velkou část pozměňovacích návrhů Parlamentu a snížila řadu položek rozpočtu.

Nárůst v rozpočtu EU navrhuje Komise i pro rok 2013. Jako argument pro toto zvýšení zazněl boj s krizí, kdy eurokomisař pro rozpočet Lewandowski prohlásil, že růst nelze obnovit jen škrty. Lewandowski navýšení dále obhajuje tím, že se jedná o poslední rok finanční perspektivy 2007-13, a dochází tedy např. k zvýšenému proplácení faktur za dokončované projekty. Jako další důvod pak uvádí i nutnost uhrazení účtů, které se nahromadily za minulé roky z důvodu nízkých rozpočtů a nedostatku prostředků. Zástupci Parlamentu se staví k navýšení souhlasně a také zmiňují nutnost navýšení rozpočtu v souvislosti s bojem s krizí.

Argument „přidané hodnoty“, který zmiňuje europoslanec Fajmon, se objevil v prohlášení zpravodaje rozpočtového výboru v kontextu toho, že EU musí zajistit, aby přímé investice v rámci strategie EU 2020 měly přidanou hodnotu pro Evropu.

Výrok hodnotíme na základě emailové komunikace s Ministerstvem dopravy ČR jako pravdivý.

Odpoveď Ing. Bosákové ohledně Centrální komise:

Centrální komise byla na Ministerstvu dopravy zřízena jako poradní orgán v procesu posuzování návrhů investičních záměrů projektů staveb dopravní infrastruktury. Její složení a činnost je zakotvena v jednom z vnitřních předpisů Ministerstva dopravy, platném od 1.11.2011, a to ve „Směrnici pro zpracování, předkládání a schvalování investičních záměrů projektů v oblasti investiční a neinvestiční výstavby dopravní infrastruktury, financovaných bez účasti státního rozpočtu“, kterou se řídí jak MD, tak jím zřízené investorské organizace (ŘSD ČR, SŽDC a ŘVC ČR):

Složení Centrální komise je dáno v následujícím zastoupení funkcí:
předsedající komisi: 1. náměstek ministra dopravy,příslušný náměstek ministra dopravy, ředitel věcně příslušného odboru MD (dle platné organizační struktury), ředitel odboru strategie MD, zástupce SFDI.

K jednání Centrální komise jsou dále přizváni ředitel odboru kompetentní k příslušnému druhu dopravy a zástupci příslušného investora. K projednávání oponentního posudku k technickému řešení projektu mohou být přizváni zástupci projektanta a oponenta. Přizvané osoby však nemají hlasovací právo.

Doporučení Centrální komise na vrácení, resp. neschválení projektů nebo neschválení změn projektů, se týká následujících projektů dopravní infrastruktury ve fázi návrhu investičního záměru či podaných informací o navýšení nákladů o více než 10% oproti již schválenému investičnímu záměru (ke změnám dochází v průběhu přípravy staveb, zejména z důvodu navyšování stavebních objektů na základě požadavků účastníků řízení a dotčených orgánů v rámci územního a stavebního řízení):

- investorem předložené informace k prověření již schválených investičních záměrů staveb pozemních komunikací - navýšení nákladů na MD neschváleno, projekty vráceny investorovi k prověření úsporných opatření:

„Silnice I/68 Třanovice – Nebory“, „Silnice I/11 Nebory – Oldřichovice“, „Silnice I/11 Oldřichovice – Bystřice“, „R48 Frýdek-Místek, obchvat“, „R56 Frýdek-Místek, připojení na R48“, „R48 MÚK Bělotín - Rybí“,
„R48 Rybí - MÚK Rychaltice“, „I/11 Doudleby nad Orlicí - obchvat“, „Silnice I/38 Havlíčkův Brod, JV obchvat“



- vrácené/neschválené IZ na projekty pozemních komunikací:

„I/57 Valašské Meziříčí - Jarcová, obchvat, „I/9 Líbeznice, most evid.č. 9-002“, „I/27 Třemošná – křižovatka III/2312 k.ú. Horní Bříza“, „I/27 křižovatka III/2312 k.ú. Horní Bříza – Rybnice“, „I/27 Rybnice – Hadačka“, „I/27 Hadačka – hranice Plzeňského kraje“, „I/55 Přerov – průtah centrem, I. etapa“



- vrácené/neschválené IZ na projekty infrastruktury železnic:

„GSM-R Kolín - Havlíčkův Brod - Křižanov – Brno“, „Modernizace tratě Veselí n/L - Tábor, II. část Veselí n/L - Doubí u Tábora“,

Výrok na základě informací z ministerstva financí a ministerstva školství hodnotíme jako pravdivý.

Ministerstvo financí v roce 2011 evidovalo (.pdf) tři pozastavené operační programy: OP Doprava, OP Životní prostředí a ROP Severozápad, přičemž žádný z nich doteď nebyl obnoven. V případě OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost evidovalo ministerstvo riziko pozastavení plateb, ke kterému pak 24. ledna 2012 skutečně došlo, jak potvrdilo i ministerstvo školství.

V současnosti má ČR vytvořeno 26 operačních programů, přičemž ve svém výroku Bohumil Sobotka mluví jenom o 17. Toto číslo odpovídá počtu programů spadajících do prvního a druhého cíle. Ostatních 9 OP spadá pod cíl s názvem Evropská územní spolupráce, který se zabývá podporou projektů v rámci přeshraniční, meziregionální a nadnárodní spolupráce. Jejich koordinace proto nezávisí jenom na ČR a tím pádem nespadají do kontextu výroku Bohuslava Sobotky o problémech vlády Petra Nečase s čerpáním strukturálních fondů. Na základě této skutečnosti označujeme výrok za pravdivý.

Výrok primátora Svobody je pravdivý, neboť podle dohledaného konkrétního hlasování ze zastupitelstva Prahy a dlouhodobých statistik 4 zastupitelů vyplývá, že právě 4 jím zmínění nehlasují se svou politickou stranou.

Klub ODS v Zastupitelstvu hl. města Prahy čítá skutečně 20 zastupitelů, kteří byli zvoleni v posledních volbách v roce 2010.

Po nastoupení nové koalice ODS a TOP 09, která nahradila předchozí koalici ODS a ČSSD, zůstal primátorem Bohuslav Svoboda. Ten se navíc stal předsedou pražské ODS, když na tomto postu vystřídal poslance a také pražského zastupitele Borise Šťastného.

7. června projednávalo Zastupitelstvo hl. města Prahy zastavení územního plánu s tím, že má být vypracován nový územní plán (metropolitní), který byl dohodnut koaličními partnery. Šťastný navrhl zamítnutí tohoto projednávání, což bylo v rozporu s oficiální politikou ODS v Praze, tento jeho návrh podpořili další zastupitelé za tuto stranu - Rudolf Blažek, Dalibor Mlejnský a Milan Richter (viz. hlasování). Toto konkrétní hlasování ukazuje, že 4 zastupitelé za ODS nepodporují většinové kroky svého zastupitelského klubu a koalice na radnici, nicméně s ohledem na stále silnou většinu koalice nemají rozhodující vliv na její chod.

Kromě tohoto konkrétního hlasování již v samotném pořadu Otázky Václava Moravce (čas 42:50) byly k dispozici statistiky z hlasování čtyř zmíněných zastupitelů, které primátor nezpochybnil.

Na základě těchto zdrojů je tak jeho výrok pravdivý.

Informace k nákupu serverů jsme nenašli.

Veřejnou zakázku na servery obou útvarů, je-li nákup prováděn takto samostatně, by mělo být možné nalézt v seznamu veřejných zakázek Policie ČR. Zakázku, kterou by bylo možné přiřadit výhradně k ÚOOZ a ÚOFK, jsme ale nenašli ani tam, ani ve vyhledávačích veřejných zakázek.