Přehled ověřených výroků

Výrok Jana Látky je, podle dohledaných dat o zadlužení České republiky a závazků koaliční vlády P. Nečase plynoucích z programového prohlášení, zavádějící.

Vláda ODS, TOP09 a VV ve svém programovém prohlášení (.pdf) definuje problematiku veřejných financí jako jednu z prioritních. Poslanec Látka hovoří o závazku zastavení zadlužování. Tato otázka je skutečně v programovém prohlášení přítomna. Konkrétně vláda uvádí, že cílem je: " reformovat veřejné finance s cílem zastavit rostoucí veřejný dluh a nastavit parametry rozpočtové politiky tak, abychom v roce 2016 dosáhli vyrovnaných veřejných rozpočtů." Na str. 4 je dodáno, že vláda tohoto závazku dosáhne při ekonomickém růstu tak, že nejpozději v roce 2013 bude dosahovat schodek veřejných financí 3 %.

Co se týká zvyšování daní, tak v textu programového prohlášení k daňovým otázkám vláda konkrétně popisuje, že bude přistoupeno k vyššímu zdanění hazardu, bude odstraněna daňová degrese. Nicméně vláda odmítá zvyšovat daňovou progresi.

Poslanec Látka pojmenovává nesprávně výši zadlužení (již nespecifikuje samotný dluh, tudíž předpokládáme, že mluví o státním dluhu) v době nástupu vlády ODS, TOP09 a VV, který ve svém výroku zmiňuje. V té době se zadlužení pohybovalo na úrovni 38,1 % HDP (Látka zjevně myslí výši dluhu při nástupu vlády Mirka Topolánka a zde údaj 28 % sedí). V současnosti (ke konci roku 2011) pak zadlužení dosahuje úrovně cca 41,5 % HDP (novější data stále nejsou k dispozici). Navíc jeho výrok evokuje myšlenku, že vláda porušuje své programové prohlášení v oblasti boje se zadlužováním, což je zavádějící interpretace. Vláda se totiž zaručila dosáhnout vyrovnaného rozpočtu postupně (s cílem v roce 2016) a neslibovala, že zastaví zadlužování během 2 let (do letošního roku), jak poslanec Látka naznačuje. Z tohoto důvodu hodnotíme jeho výrok jako zavádějící.

Tento výrok je pravdivý.

V případě Polské republiky jsou státní dluhopisy emitovány na dobu 2, 3, 4 a 10 let (tj. vzhledem k Česku a Polsku na pevně stanové období). Ze statistik zveřejněných Evropskou centrální bankou vyplývá, že se úroková míra emitovaných desetiletých (dlouhodobých) státních dluhopisů v posledním roce (údaje od března 2011 do března 2012) pohybovala kolem 5,8 %. Nejméně to bylo v březnu 2012 - 5,37 %. Nejvíce pak v březnu 2011 - 6,27 %.

Výrok premiéra Nečase hodnotíme na základě analýzy programu ODS z roku 2006 jako pravdivý.

Program ODS Společně pro život (.pdf, str. 39) z roku 2006 obsahoval následující: " Zřídíme specializovaný Zvláštní soudní tribunál, který bude rozhodovat o korupci veřejných a ústavních činitelů. Na státním zastupitelství vznikne speciální složka pověřená bojem proti korupci."

Poslední zveřejněné statistiky (.pdf) o spotřebitelských cenách, které zveřejnil v roce 2010 statistický úřade EU Eurostat, říkají, že ceny potravin a nealkoholických nápojů v České republice dosahovaly 72 % průměru evropské sedmadvacítky, zatímco německé ceny se pohybovaly na úrovni 110 %.

Přestože údaje z roku 2010 nepotvrzují slova Davida Ratha, vzhledem k dynamickému vývoji na spotřebitelském trhu považujeme tato data za zastaralá, jelikož se situace mohla zásadně změnit. Proto výrok hodnotíme jako neověřitelný.

Tento výrok je pravdivý, potvrzují jej slova Miroslava Kalouska.

Místopředseda TOP 09 Kalousek 17.4. ve svém vyjádření pro Parlamentní listy explicitně řekl: "Nyní nevíme, zda program vlády má podporu většiny Poslanecké sněmovny, to musíme zjistit v následujících hodinách a dnech. Pokud většinová podpora nebude, nechť jsou předčasné volby co nejdříve."

Výrok hodnotíme jako neověřitelný. Program Holešovské výzvy nevyzývá ke svržení demokracie jako takové, ale postupy, kterými chce dosáhnout svých cílu, za demokratické označit nejde. Podrobnější analýzu problematiky přinášíme níže.

A) Holešovská výzva je zaměřena na bezprostřední cíle vedoucí k odstranění současných politických a úřednických reprezentantů (dle webových stránek Holešovské výzvy ) :

"Chceme dosáhnout demise vlády, prezidenta, výměny zkorumpovaných politiků, ale i státních zástupců, soudců, vedení policie, manažerů státních podniků, atd."

Holešovská výzva zpochybňuje legitimitu většiny volených i jmenovaných zástupců demokratických institucí. Neargumentuje však proti existenci institucí jako takových, nýbrž útočí proti osobám, které dané funkce v institucích zastávají, a žádá jejich okamžitou demisi. Nespecifikuje ale, kdo všechno by měl kromě vyjmenovaných podat demisi.

"Z vedení státu je nutno co nejdříve odstranit ty politiky, kteří mají největší podíl zodpovědnosti za výprodej národního bohatství a na úpadku našeho národa. /Asi bude nutno vyměnit 95 % z nich/."

V prohlášení mluvčího Holešovské výzvy Slávka Popelky najdeme jednoznačně nedemokratické principy jako je okamžité odstranění velké většiny politiků i nepolitických státních úředníků z důvodu vysoké míry korupce a rozprodání státního majetku "cizincům", což nejvíce ohrožuje demokracii v ČR. Jako problematické lze však vnímat, že k odstranění zkorumpovaných lidí chce dojít nedemokratickými prostředky, nerespektuje ústavní a zákonné předpisy.

B) Proces, který by měl následovat po splnění demise či abdikace většiny reprezentantů státní moci, je formulován vágně už od počátku.

"Bude nezbytné provést i některé další kroky, které budou v našich textech popsány později." (viz. web)

Holešovská výzva nezmiňuje, co je pro stabilizaci demokracie nutné udělat posléze, s výjimkou několika základních bodů, které nejsou blíže specifikovány. (viz. web)

"- po demisi vlády ustavit nepolitickou vládu z osobností těšících se všeobecné důvěře; změnit volební systém, omezit moc politických stran, uzákonit referendum; po abdikaci V. Klause si zvolit přímou volbou prezidenta z kandidátů navržených lidmi, ne stranickými sekretariáty; na základě široké diskuze s veřejností zahájit nápravu všech oblastí našeho života"

Dle Miroslava Kalouska je Holešovská výzva "útokem na rozvrat všech demokratických institucí."Návrhy v období po obsazení postů z řad "široce respektovananých osobností"blíže nespecifikují následný postup, ale odvolávají se na širokou diskuzi s veřejností.

C) Otázka přímé demokracie bývá v televizních vystoupeních a na demonstracích prezentována jako jeden z hlavních úkolů Holešovské výzvy.

Přímá forma demokracie je standardním prvkem mnoha právních řádů demokratických i nedemokratických zemích. K jeho použití však dochází velmi zřídka s výjimkou Švýcarska, kde je však použití referenda ovlivněno historickým vývojem a celkovým nastavením politického systému. K referendu se přistupuje především v otázkách změn ústavy, příp. ústavních zákonů, či v případě ratifikace mezinárodních smluv, které významně pozměňují dosavadní právní řády.

V současném systému velkých národních států s milionovými počty obyvatel se prvky přímé demokracie dále využívají především na místní úrovni především z důvodu úspornosti a efektivnosti. Zastupitelská demokracie je v teoretické rovině i v praxi chápána jako efektivnější a méně nákladná.

Je zřejmé, že Miroslav Kalousek upozorňuje na historické analogie, kdy se proklamované navrácení moci zpátky lidu zvrhlo v nejhorší diktatury světa. V případě Holešovské výzvy je však obtížné definovat, zda stojí proti základům demokracie či nikoliv, a zda se chystá po případném rozmontování současného systému uchýlit k diktátorským praktikám, neboť v prohlášení představitelů se objevují nejasné a především krátkodobé cíle. Po splnění těchto cílů se objevují požadavky demokratizovat současný systém za použití prvků přímé demokracie, neobjevuje se však, kdo by měl nově nastolený systém reprezentovat.

Výrok je tak označen jako neověřitelný, neboť Holešovská výzva volá po větší demokratizaci českého politického a společenského systému, nevyjadřuje však způsoby, jak by k tomuto mělo dojít.

Jednat o situaci s Budějovickým Budvarem ve sněmovně navrhl 10. února 2012 nezařazený poslanec Michal Doktor. Jeho návrh byl zamítnut a předseda KSČM Filip nato prohlásil, že bude požadovat zřízení vyšetřovací komise.

K tomu, aby sněmovna mohla vyšetřovací komisi zřídit, je (dle §48 zákona o jednacím řádu PS) potřeba návrh nejméně 40 poslanců.

Listinu požadující zřízení této komise a 56 připojených podpisů ovšem KSČM dosud nezveřejnila. Poslanec Kováčik se o ní veřejně zmínil teprve v OVM.

Tento výrok hodnotíme jako nepravdivý, neboť podle Zprávy (.pdf) ÚZIS Ekonomické výsledky nemocnic (str. 36) činil k 31. prosinci 2002 celkový nesplacený úvěr všech nemocnic v ČR 2,1 miliardy (2 111 mil.) a nesplacený leasing 258 milionů, což ani po sečtení obou částek netvořilo dluh 5 miliard.

Co se týče Pardubického kraje, zprávaProvozní a ekonomické ukazatele v nemocnicích Pardubického kraje v roce 2002 (.pdf) uvádí ztrátu nemocnic ve výši cca 216 milionů, pokud jde o pouze o nemocnice bývalé okresní, zde ztráta dosahovala 232 milionů.

Na základě veřejně dostupných prohlášení místopředsedy ČSSD Michala Haška hodnotíme tento výrok jako pravdivý.

Středočeský hejtman a poslanec ČSSD David Rath byl zatčen ve večerních hodinách 14. května 2012. Michal Hašek se již od počátku kauzy (19. května) vyjadřoval ve smyslu " uvítánízměn kandidátky ve Středočeském kraji či konání mimořádné krajské konference." V následných komentářích jihomoravský hejtman deklaroval zklamání nad neodstoupení vedení středočeské organizace, které považuje za selhání (dále např. ČTK).

Rozsudek nic takového nepotvrzuje.

Obvodní soud na Praze 5 v odůvodnění rozsudku (.pdf) cituje nahrávky, na kterých Kristýna Kočí zmiňuje svou spolupráci s představiteli koaličních stran (na str. 13-15), stejně jako "částku, poslanou Kalouskem". Soud konstatuje, že tyto výroky lze stěží výkládat jinak, než jako " informování o svých plánech na rozštěpení Věcí veřejných za spolupráce představitelů dalších koaličních stran ".

Soud však nepotvrzuje, že na těchto nahrávkách poslankyně Kočí hovoří pravdu. Naopak důvěryhodnost její výpovědi, stejně jako jejích prohlášení mimo soudní řízení, zpochybňuje. Kočí sama tvrdí, že si na nahrávkách vymýšlela, neboť věděla, že je nahrávána. To sice soud považuje za zcela nevěrohodné, na druhou stranu se soudu zdá pravděpodobné, že na nahrávkách " přeháněla či zveličovala svou úlohu a takříkajíc se předváděla " (str. 14 rozsudku).

Odůvodění rozsudku tedy sice nevylučuje, ale rozhodně nepotvrzuje to, že koaliční partneři VV usilovali o rozštěpení strany skrze rebelující poslance natož pak, že šlo o Bártou zmiňovanou "dražbu poslanců". Výrok poslance Bárty je tedy nepravdivý.