Přehled ověřených výroků

Velká Británie a Polsko mají skutečně sjednaný Protokol (č. 30) (.pdf) o uplatňování Listiny základních práv Evropské unie v Polsku a ve Spojeném království, který je součástí Lisabonské smlouvy. Proto výrok Jana Zahradila hodnotíme jako pravdivý.

O existenci tohoto protokolu se lze dozvědět také například ze stránek Ministerstva zahraničních věcí České republiky.

Velká Británie si výjimku vyjednala na summitu Evropské rady ve dnech 21. - 22. června 2007. Následně si možnost připojit se k protokolu ponechaly Polsko a Irsko. Polsko pak v září oznámilo, že se k výjimce připojí a 13. prosince 2007 byla Lisabonská smlouva i s protokolem podepsána.

V českém jazyce tato ustanovení, „která se připojují ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o fungování Evropské unie“ znějí takto:

"Článek 1
1. Listina nerozšiřuje možnost Soudního dvora Evropské unie ani jakéhokoliv soudu Polska či Spojeného království shledat, že právní a správní předpisy, zvyklosti nebo postupy Polska či Spojeného království nejsou v souladu se základními právy, svobodami nebo zásadami, které Listina potvrzuje.
2. Zejména, a aby se předešlo jakékoliv pochybnosti, nic v hlavě IV Listiny nezakládá soudně vymahatelná práva platná v Polsku či ve Spojeném království, pokud tato práva nejsou stanovena ve vnitrostátním právu Polska či Spojeného království.

Článek 2
Tam, kde ustanovení Listiny odkazuje na vnitrostátní právní předpisy a zvyklosti, vztahuje se toto ustanovení na Polsko či Spojené království pouze v tom rozsahu, v jakém jsou práva nebo zásady v dotyčném ustanovení obsažené uznávány v právních předpisech nebo zvyklostech Polska či Spojeného království."

Výrok ministra financí údaj zásadně zveličuje.

Tabulka makroekonomických indikátorů vládního zákona o státním rozpočtu uvádí pouze dvouprocentní, nikoli čtyřprocentní nárůst spotřeby domácností.

Tvrzení hodnotíme jako zavádějící, protože zákon o obecní policii umožňuje pravomoc řízení policie úplně nebo částečně delegovat na jiné osoby.

Na vrcholu struktury Městské policie hl. m. Prahy skutečně stojí primátor. § 3 zákona č. 553/1991 Sb., o obecní policii, ale uvádí, že "obecní policii řídí starosta nebo jiný člen zastupitelstva obce pověřený zastupitelstvem obce", a dále pak, že "na návrh osoby podle odstavce 1 zastupitelstvo obce může pověřit plněním některých úkolů při řízení obecní policie určeného strážníka." Není tedy pravda, že by Bohuslav Svoboda jako primátor nemohl tuto problematiku "na někoho přeložit".

V roce 2009 byl skutečně Jaromír Drábek společníkem ve firmě iDTAX, podle záznamů v obchodním rejstříku od 26.května do 2.listopadu 2009. Smlouva o převodech obchodních podílů zbyvajících podílníků byla uzavřena 16.11. 2010, tedy v době kdy už nebyl Jaromír Drábek podílníkem. Nebyl jím v té době už ani náměstek Šiška, který skončil jako jednatel firmy 27.7. 2010. Nejde tedy ani o střet zájmů, jak padlo v diskusi.

Výrok samotný můžeme považovat za pravdivý.

Ministerstvo odstoupilo od smlouvy o dodávce vozidel, později uzavřená smlouva skutečně byla vyšetřována.

Přehledně události kolem pořízení Pandurů shrnují Lidovky.cz. Na základě výběrového řízení byla ministrem Kühnlem uzavřena smlouva se spol. DEFENDIA CZ s.r.o. o dodávce obrněnců. Od té v prosinci 2007 (ministryní byla V. Parkanová) ministerstvo odstoupilo se souhlasem vlády (.pdf).

Na přelomu let 2008 a 2009 pak byla dojednána a v březnu 2009 po souhlasu vlády (.pdf) podepsána smlouva o dodávce, opět se spol. DEFENDIA CZ s.r.o. V únoru 2010 pak (dle agentury Mediafax) bylo mj. díky uveřejnění nahrávek manažerů firmy Steyr, která stroje vyrábí, zahájeno vyšetřování Policií ČR.

Vláda tedy přímo nezrušila výběrové řízení, nýbrž pouze schválila odstoupení od smlouvy uzavřené na jeho základě. Přesto Sobotka pravdivě popisuje vývoj ve věci nákupu strojů.

Jaroslav Borka má pravdu, když tvrdí, že kraj zveřejňuje výběrová řízení nad hodnotu půl milionu korun. Karlovarský kraj dokonce zveřejňuje zakázky i pod tímto limitem.

Výsledky výběrových řízení zveřejňuje Karlovarský kraj na svém Informačním portálu, a to za období posledních dvou let.

Ministr Pospíšil zřejmě hovoří o novele Zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestního řádu) č. 459/2011 Sb. Průběh schvalování novely lze dohledat na stránkách Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR (dále PSP ČR). V říjnu (tedy na podzim) byl návrh tohoto zákona schválen PSP ČR, a dále byl postoupen Senátu, který jej s pozměňovacími návrhy sněmovně vrátil. Počátkem prosince PSP ČR Senát přehlasovala a koncem prosince byl zákon v říjnovém znění podepsán prezidentem.

Jelikož se jedná o velmi rozsáhlou novelu, k ověření výroku pana ministra byl využit také článek na serveru epravo.cz "Co je nového v trestním řádu od 1. 1. 2012 - část II.", který se věnuje změnám v úpravě institutu vazby v novele trestního řádu.

Ministr Pospíšil se zmiňuje o rozhodování o vazbě ve veřejném slyšení. Novela v bodě 30 vkládá do trestního řádu nové paragrafy 73d až 73g, které se věnují tzv. "vazebnímu zasedání", tedy zasedání, ve kterém se rozhoduje o vazbě. Odst. 1 a 2 paragrafu 73d zní: "(1) Koná-li se hlavní líčení nebo veřejné zasedání, jehož se účastní obviněný, rozhodne soud i o vazbě, je-li to potřebné vzhledem ke stanoveným lhůtám. (2)Rozhoduje-li soud o vzetí obviněného do vazby mimo hlavní líčení nebo veřejné zasedání, nebo rozhoduje-li soudce o vzetí do vazby v přípravném řízení, rozhoduje vždy ve vazebním zasedání". Paragfraf 73f dále stanoví přítomnost osob při vazebním zasedání následovně:

"(1) Vazební zasedání se v řízení před soudem koná za stálé přítomnosti všech členů senátu.(2) Vazebního zasedání se vždy účastní obviněný; jeho účast může být zajištěna i prostřednictvím videokonferenčního zařízení. Účast státního zástupce a obhájce při vazebním zasedání není nutná.(3) Vazební zasedání se koná bez účasti veřejnosti."
Rozhodnutí o vazbě tedy může probíhat i na veřejném zasedání, ale existuje i druhá varianta - vazební zasedání není veřejné.

Není zcela jasné, jaká ustanovení měl ministr Pospíšil na mysli, když hovořil o možnosti častějšího podávání námitek. Institut námitky se v novele č. 459/2011 Sb., nevyskytuje a nejsme si tedy jisti co přesně myslel, tuto část výroku tedy nemůžeme ověřit.

Vzhledem k zavádějící části o veřejných slyšeních hodnotíme celý výrok jako zavádějící.

Poslanec Bublan odkazuje na kauzu Vladimíra Kotrouše, ředitele Městské policie hl. m. Prahy. Toho policie v listopadu 2011 natočila při převzetí úplatku (IHNED.cz), následně byl obviněn z trestného činu přijetí úplatku.

Po Kotroušově zatčení přinesla řada médií, např. iDNES.cz nebo Parlamentní Listy, zprávy o vyšetřování dalších osob, zvláště na pražském magistrátu, kam měl Kotrouš dokonce odnést část inkasovaných peněz. Česká televize pak přinesla informace z policejního protokolu, podle kterých Kotrouš označil primátorova osobního tajemníka Hanče a poradce Grmolu jako lidi, kteří o úplatku věděli.

Státní zástupkyně prozatím koná pouze v případu Kotrouše samotného, kde rovněž podala stížnost proti jeho propuštění z vazby obvodním soudem (Parlamentní Listy). Nelze ovšem přímo ověřit Bublanovo tvrzení, že policie chtěla další vyšetřované osoby rovněž obvinit.

Na základě informací Ministerstva zemědělství, Evropské unie a Státní veterinární správy ČR hodnotíme tento výrok jako pravdivý.

Za nelegální vejce jsou považována všechna vejce, která pocházejí z chovu nosnic v tzv. neobohacených klecích. Podnět k zákazu je zakotvený ve směrnici Rady 1999/74 (.pdf), a to na návrh Evropské komise. Článek 5, odstavec 2 výslovne hovoří, že „členské státy zajistí aby chov v těchto klecích byl zakázán od 1. ledna 2012.“

Aby ČR zamezila dovozu těchto vajec, a zabránila tak porušení hospodářské soutěže, protože čeští zemědělci už tzv. obohacenými klecmi disponují, neumožnila Státní veterinární správa ČR přivést nelegální vejce na český trh. Její úlohou je nyní zásilky nelegálních vajec zachytit a buď je nařídit zlikvidovat, nebo je vrátit zpět dodavateli (viz tisková zpráva Ministerstva zemědělství).

Vzhledem k tomu, že Státní veterinární správa "je orgánem veterinární správy a správnímúřadem s celostátní působností podřízeným Ministerstvu zemědělství"(Veterinární zákon č.166/1999 Sb (.pdf)), hodnotíme výrok jako pravdivý.

Tento výrok označujeme za pravdivý. Návrh reformy přímých daní a odvodů byl ministerstvem financí publikován 18. března 2011. Jeho součástí jsou rovněž analýzy příjmů fyzických (pdf.) a právnických (pdf.) osob osvobozených od daně. Zaměstnanecké benefity jsou součástí legislativní úpravy osvobození u daně z příjmů fyzických osob, neboť jsou určeny zaměstnancům. Jejich uplatnění se však vztahuje primárně na vůli zaměstnavatele (právnické osoby) - nejsou povinné. Uvedený návrh obsahoval zrušení těchto benefitů a jejich nahrazení uplatněním slevy na dani pro zaměstnance. Protesty proti takto koncipované reformě byly vedeny jak z řad odborů, tak dalších aktérů především zaměstnavatelů i vládních stran (ODS, Věci veřejné). Z dalších zdrojů např. týden.cz, rozhlas.cz, aktualne.cz, ČT24 a další.

Nemůžeme jednoznačně ověřit, jestli byly odbory skutečně první, ale jednoznačně protestovaly záhy, takže výrok hodnotíme jako pravdivý.