Karolína Peake
Že tento puč proběhl, že byl připravovaný dvěma lidmi, kteří se pravděpodobně dopustili podvodu na Vítu Bártovi a na straně Věci veřejné, to koneckonců to před týdnem potvrdil i prvoinstanční soud v této kauze.
Soud se opravdu přiklonil k této verzi událostí z loňského jara.
Peake mluví o puči, který měl proběhnout diskreditací Víta Bárty a následnou změnou ve stranickém vedení na zasednání klubu VV. Poslanci Kočí a Škárka podle této verze měli od Bárty vylákat půjčky, které následně, podle plánu, prohlásili za úplatky.
Odůvodnění rozsudku (.pdf) nad poslanci Bártou a Škárkou, které vydal Obvodní soud pro Prahu 5, mluví o tom, že Kočí a Škárka "si o peníze řekli právě s úmyslem [Bártu] zdiskreditovat" (str. 26) a že " jednoznačně z provedeného dokazování vyplývá [motivace]upozadit vliv Víta Bárty, [...] případně rozštěpit poslanecký klub ". (str. 22). Jednalo se tedy o přípravu "puče" ze strany (alespoň) dvou lidí.
Pokud jde o to, zda se Škárka a Kočí pravděpodobně dopustili podvodu, Škárka byl soudem za podvod odsouzen a u Kočí soud spontánně vyjádřil podezření, že se podvodu dopustila (str. 23). Že šlo o podvod i na straně Věci veřejné, je zjevné z toho, že diskreditace Víta Bárty měla poškodit jeho pozici ve stranickém vedení. "Uvedeni v omyl" měli být právě straníci, resp. členové klubu. Peake má tedy pravdu, soud tuto verzi událostí "potvrdil" (přiklonil se k ní).
Petr Bendl
V Evropě jsou v podstatě jen dvě země, které jsou soběstačné, o kterých se dá mluvit jako o soběstačných v těch hlavních komoditách a to je Francie a Polsko.
Jelikož se nám nepodařilo dohledat relevantní statistické informace o potravinové soběstačnosti všech evropských zemí v hlavních komoditách, které nejsou nijak specifikovány, považujeme výrok spíše za osobní odhad Petra Bendla, který se mohl opírat o to, že Francie i Polsko patří mezi nejvýznamnější exportéry potravin v rámci EU. Problematické je zejména to, že většina dostupných statistik je zaměřena na jednotlivé potravinové produkty a jejich spotřebu. V tomto případě bychom navíc také sami museli vytvářet definici hlavních potravinových komodit, což nám nepřísluší. Potravinová soběstačnost v tomto případě tedy může být velmi relativní pojem. Pro informaci přikládáme aspoň statistické údaje o produkci potravin ve Francii a Polsku získane ze stránek FAO (je potřeba nastavit ve výběru zemi, po načtení stránky se zobrazují údaje pro Afgánistán).
Jiří Pospíšil
My jsme teď dokončovali zákaz, respektive rušení anonymních akcií, které jak víte, prošly vládou.
Vláda skutečně na svém zasedání, které proběhlo 30. května 2012 schválila zákon o zvýšení transparentnosti akciových společností. V tomto zákoně je zahrnuto i zrušení anonymních akcií. Akcie se buou muset buď zapsat do registru vedeného burzou, nebo uložit u finačního ústavu.
Výrok Jiřího Pospíšila je pravdivý.
Vojtěch Filip
My jsme se to (problematiku porpojení organizovaného zločinu a nejvyšších pater české politiky, pozn.) pokusili po té zprávě Bezpečnostní informační služby otevřít na sněmovně, to se nepodařilo díky 115 hlasům koalice.
Dne 15. září, 8 dní po po zveřejnění výroční zprávy Bezpečnostní informační služby, byla svolána na základě žádosti 49 poslanců 24. schůze poslanecké sněmovny na 22. září.
Poslanci ČSSD a KSČM před projednáváním programu vznesli kritiku vůči vládě a neefektivnímu boji proti korupci. Kritika byla namířena i proti některým ministrům spojených s korupcí. Na pořadu programu schůze byly následující body spojené s těmito údajnými korupčními kauzami.
1. Informace ministra obrany Alexandra Vondry o podezřelých okolnostech nákupu transportních letadel CASA
2. Stanovisko předsedy vlády Petra Nečase k podezřením týkajícím se majetkových poměrů bývalého ministra dopravy za ODS Aleše Řebíčka
3. Informace ministra zdravotnictví Luboše Hegera k veřejné zakázce na vymáhání pohledávek Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky
4. Informace předsedy vlády Petra Nečase o plnění usnesení poslanecké sněmovny č. 569 z 16. června 2011 ve věci návrhu na odvolání ministra obrany Alexandra Vondry z funkce člena vlády
Program schůze byl v hlasování zamítnut, tudíž byla schůze před projednáváním navrhovaných bodů ukončena. Pro návrh programu hlasovalo 68, proti 77 poslanců.
Z přítomných opozičních poslanců hlasovali pro návrh všichni poslanci. Z řady koalice hlasovali pro návrh programu Aleš Rádl (ODS) a Petr Skokan (VV), zdrželi se z ODS Zbyněk Stanjura, za TOP 09 a Starosty Jaromír Drábek a Rudolf Chlad a za VV Radek John. Výrok hodnotíme jako zavádějící, protože proti nebylo 115 koaličních poslanců, ale pouze 77 z vládní koalice, někteří koaliční poslanci dokonce hlasovali pro.
Až v roce 2012 řada věcí, které se za této vlády přijaly, vešla v účinnost, ať už je to zákon o veřejných zakázkách, ať už je to zákon o trestněprávní odpovědnosti právnických osob a dalších, které už se teďka využívají.
Tento výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť zákon o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim vešel v účinnost 1. ledna 2012, zákon o veřejných zakázkách pak 1. dubna 2012. Dále v roce 2012 došlo ke zpřísnění pravidel pro rozhodčí doložku, v účinnosti také od 1. dubna 2012, ke schválení zákona o Generální inspekci bezpečnostních sborů nebo k novelizaci zákona o zaměstnanosti (regulace činnosti pracovních agentur). V roce 2011 byl například novelizován trestní zákoník, který zpřísňuje tresty za korupční jednání.
Kompletní přehled splněných i nesplněných vládních opatření v boji proti korupci lze nalézt zde.
Bohuslav Sobotka
Pokud jde o dodatek Evropské sociální chartě, my jsme ten proces v Senátu zahájili. Senát již vyzval prezidenta republiky k tomu, aby podepsal dodatek Evropské sociální chartě.
Skutečně je tomu tak. Senát, kde má ČSSD většinu, 9. února na své schůzi přijal usnesení, ve kterém vyzývá prezidenta k podpisu dodatku Evropské sociální charty zakládajícího systém kolektivních stížností. Přesné znění výzvy je dostupné na internetových stránkách senátu. Výrok tedy můžeme označit za pravdivý.
Pro bližší infromace, čeho se vlastně tento dodatek týká, přikládáme i jeho přesné znění ze stránek Ministerstva práce a sociálních věcí ČR.
Jan Zahradil
Zároveň bych byl pro to, abychom jako Česká republika propagovali dokončení jednotného trhu, což je ostatně také předmětem toho dopisu, který Český premiér spolu s 12 dalšími premiéry poslal předsedovi Evropské komise.
Premiér Nečas skutečně, spolu s dalšími dvanácti premiéry, poslal dopis týkající se dokončení jednotného trhu EU. Dopis byl adresován předsedovi Evropské komise José Manuelu Barrosovi a předsedovi Evropské rady Hermannu van Rompuyovi. Tuto informaci oficiálně potvrdil informační portál Euroskop.cz. Summit Evropské rady také zohlednil požadavky tohoto dopisu. 12 zemí (Švédsko, Finsko, Estonsko, Lotyšsko, Slovensko, Irsko, Španělsko, Itálie, Polsko a Nizozemí), které tento dopis iniciovaly, se přiklonilo k požadavkům tohoto dopisu, navíc se k nim připojilo i Německo a Malta. Přesné znění dopisu se dá najít zde. Výrok tedy můžeme označit za pravdivý.
Stanislav Mackovík
Současná vláda přemýšlí o tom, že v rámci dozorčích rad by měli sedět odborníci, tak si myslím, že je to věc, která se tady řeší. (myšlena Vláda ČR)
Výrok hodnotíme jako pravdivý.
Na jednání ministrů z 25. června 2012 (.pdf) byl schválen návrh nových pravidel obsazování funkcí v podnicích patřících státu či samosprávě. Podle nových pravidel budou tyto pozice obsazovány na základě odbornosti, s podmínkou zveřejnění potřebných kritérií k výkonu dané funkce.
Bohumil Trávník
Otázka dopravy, respektive náhradní dopravy z D1 je zakotvená v tom programu do 2020.
Tento výrok kandidáta SPOZ hodnotíme jako pravdivý, neboť se dokument Strategie Kraje Vysočina 2020 (.doc) (viz výrok o páteřní silniční síti) ve své programové části zabývá otázkou náhradní dopravy vzhledem k dálnici D1. Celá analýza a návrhy jsou konkrétně k nalezení na stranách 41 až 43 zmíněného dokumentu.
Petr Nečas
Když jsme sepisovali vládní programové prohlášení, tak jsme říkali: V roce 2016 vyrovnané veřejné finance, ale za předpokladu ekonomického růstu, který bude alespoň 2 %.
Programové prohlášení vlády žádný předpoklad 2 % růstu HDP explictině neobsahuje.
Jeden z hlavních cílů v původní programovém prohlášení vlády je stanoven takto: "Vláda je odhodlána za předpokladu ekonomického růstu dosáhnout tohoto cíle (konsolidace veřejných rozpočtů, pozn.) v roce 2016 s tím, že nejpozději v roce 2013 bude dosahovat schodek veřejných rozpočtů maximálně 3 % HDP."
Původní programové prohlášení tedy počítá se snižováním deficitu v návaznosti na růst HDP, nicméně explicitně neuvádí jeho konkrétní výši, proto hodnotíme výrok jako zavádějící.