Přehled ověřených výroků

Výrok hodnotíme jako pravdivý, byť s mírnou výhradou, na základě informací z portálu Jihomoravského kraje a médií.

Michal Hašek je naprosto přesný, pokud jde o celkový počet obcí v Jihomoravském kraji. Je jich skutečně 673.Podle informací z médií si ovšem nestěžovalo 20 obcí. V článcích serveru iHNED nebo České televize je zmíněno 13 stěžovatelských obcí, na serveru Rozhlas zmiňují 14. Ani v jednom případě to však není 20. Vzhledem k tomu, že si touto nepřesností svoji pozici nevylepšuje, spíše naopak, a že poměr 14 obcí ku 673 není tak odlišný od 20 ku 673, hodnotíme i tak výrok jako pravidvý.

Výrok náměstka Nováka hodnotíme na základě dohledaných informacích o prachových emisích od roku 2003 jako pravdivý.

Integrovaná povolení mají kraje pravomoc vydávat skutečně od roku 2003, a to na základě zákona 76/2002 Sb.

Dle poslední vydané (aktuálnější zprávu se nepodařilo dohledat) Situační zprávy (.pdf - str. 6) k Programu snižování emisí a imisí znečišťujících látek do ovzduší Moravskoslezského kraje 2010 jsou údaje o množství prachu v průmyslu následující (jde o údaje o TZL - tuhé znečišťující látky u REZZO 1 - velké zdroje znečišťování):

Rok20032004200520062007200820092010Míra znečištění4,994,83,863,844,323,352,592,84

I přes skutečnost, že jsme nedohledali údaje za rok 2011, hodnotíme výrok Miroslava Nováka jako pravdivý, neboť snížení o 2 tisíce tun u daného druhu a zdroje znečištění bylo dosaženo již v roce předchozím.

Z dohledaných informací vyplývá, že Miloslav Plass měl pravdu ce se týče úvěru ve výši 600 milionů korun, ohledně dotace z Evropské unie však mluvil o 124 milionech, ve skutečnosti se jednalo o 125 milionů korun.

Podle informací ze serveru Královéhradeckého kraje jsou celkové náklady na dostavbu a modernizaci nemocnice v Náchodě vyčísleny na 1,169 miliardy korun.

Podle zpravodajského portálu České televize si na opravu náchodské nemocnice vzal kraj na 6 let úvěr ve výši 600 milionů koru, získal také evropskou dotaci ve výši 125 milionů korun. Podle serveru iDnes se bude kraj snažit o získání dalších 275 milionů korun z evropských fondů.

Výbor Regionální rady Severovýchod na svém zasedání v červnu 2012 schválil pro náchodskou nemocnici z fondů Evropské unie 125 milionů korun, nemocnice žádala celkem o 414 milionů.

Podle dostupných informací byla v roce 2011 na silničním mostě provedena sanace kamenné klenby mostu a také položení nové vozovky. Další rekonstrukční práce na mostě proběhly i letos (pfd.).

Tento výrok hodnotíme jako neověřitelný. Nepodařilo se nám potvrdit ani vyvrátit, že by se občanské iniciativy věnovaly průmylové zóně Holešov až v souvislosti s kauzou Mitas a nikoliv již dříve.

Občanské sdružení Za zdravé a krásné Holešovsko vzniklo v r. 2010, právě jako reakce na situaci kolem stěhování areálu Mitas do průmyslové zóny Holešov. O.s. Ohnica zahájilo svoji činnost již v r. 2009 a sdružení Egeria pak až v r. 2011. Nejstarším sdružením angažujícím se v kauze a podílejícím se na podpisu tzv. Holešovského apelu je Zdravý Rožnov, založený r. 1998. Data založení občanských sdružení jsou tedy rozdílné a je jasné, že ta sdružení, která byla založena až po začátku kauzy Mitas, nemohla tedy dříve do vývoje v průmyslové zóně zasahovat.

Zda-li byla některá občanská sdružení aktivní ve věci holešovské průmyslové zóny ještě před kauzou Mitas, se nám nepodařilo dohledat. To však může být způsobeno mimo jiné např. i nezájmem ze strany médií.

Výrok Jiřího Pospíšila hodnotíme jako pravdivý. Při hodnocení výroku jsme vycházeli z údajů o stavu silnic ve vlastnictví kraje k 31. 12. 2009 na stránkách Sdružení měst a obcí Plzeňského kraje, dále pak z Výroční zprávy za rok 2011 organizace Správa a údržba silnic Plzeňského kraje a ze zpravodajských článků.

Podle SMOPK (.pdf) bylo v roce 2009 označeno jako nevyhovující 32 % a jako havarijní 19 % silnic v kraji. Vyjádřeno v kilometrech je to 1480, resp. 860 km silnic II. a III. třídy z celkové délky 4605 km. Průměrné hodnocení stavu za rok 2009 bylo 3,14 a za předchozí roky ještě horší (3,24 v roce 2008).

V současné době je jako havarijní nebo nevyhovující hodnoceno již přes dvě třetiny komunikací z celkové délky 4607 km. V případě nevyhovujících silnic se jedná údajně o 1177 km (tj. přes 25 %), u havarijního stavu je to pak až 1824 km, tedy necelých 40 %.

Podle těchto údajů byl stav silnic před čtyřmi lety opravdu lepší. Zhoršování stavu silnic uznává i generální ředitel organizace Správa a údržba silnic Plzeňského kraje Ing. Stanislav Liška ve výroční zprávě (.pdf, str. 5) za rok 2011. Tato situace je podle něj způsobena nedostatkem financí i na běžnou údržbu a opravy.

Na základě informací z Regionálního podnikatelského zpravodaje hodnotíme výrok jako pravdivý.

V březnovém vydání Regionálního podnikatelského zpravodaje (.pdf, str.9) vyšel bilanční článek o dosavadním fungování projektu. V něm výkonný manažer paktu Josef Beneš prakticky potvrzuje slova Miroslava Nováka: " K 31. 12. 2011 bylo v rámci IPRZ schváleno či je již realizováno 15 projektů v celkovém objemu finanční podpory ve výši 422,3 mil. Kč z příslušných operačních programů. "

Na základě dohledaných informací o dané legislativě a také o realitě rozpočtu fondu na letošní rok je výrok hodnocen jako pravdivý.

V Poslanecké sněmovně byl tento zákon o SFDI (Státní fond dopravní infrastruktury) schválen 4. dubna 2000, vyhlášen ve sbírce zákonů byl 25. dubna téhož roku. Krajské volby se v roce 2000 konaly 12. listopadu.

§ 2 tohoto zákona v bodu 2 uvádí, že: " Peněžní prostředky na účely podle odstavce 1 převádí Fond organizačním složkám státu, státním příspěvkovým organizacím nebo státním organizacím, které hospodaří s majetkem státu majícím povahu dopravní infrastruktury, 3a) krajům, 3b) osobám, na které stát převedl výkon některých svých práv jako vlastníka tohoto majetku podle zvláštního právního předpisu, 3c) a dalším osobám provádějícím výstavbu, modernizaci, opravy a údržbu podle odstavce 1." Na str. 7 rozpočtu SFDI na rok 2012 se konkrétně píše, že: "Rozhodně nebude ani možné poskytovat předfinancování krajům na projekty EU na silnicích II. a III. tříd."

Ani v rámci jednotlivých projektů není k nalezení projekt, kdy by byl na krajskou silnici alokován nějaký objem finančních prostředků. Z tohoto důvodu je hodnocen výrok Petra Náhlíka jako pravdivý, neboť korektně pojmenovává fakta ve svém hodnocení.

Výrok je pravdivý, tento nesouhlas proti průzkumům a těžbě břidlicového plynu projevili starostové obcí a měst tzv. Náchodskou deklarací z 6. března 2012. Zde se podepsalo na 60 starostů. Proti těžbě se postavil také hejtman Lubomír Franc.

Průzkumné vrty a těžba břidlicového plynu firmou Basgas Energia Czech se měla dotýkat území Náchodska, Broumovska a Trutnovska. Původní rozsah navrženého území pro průzkum se podle dopisu (.pdf) Ministerstva životního prostředí týkal 56 obcí, nově navržené území zahrnuje 25 obcí. Ani s tím ale starostové nesouhlasí a právě 12. září 2012 se podle ČTK shodli na společném postupu.

Výrok hodnotíme jako zavádějící. Dle tiskové zprávy krajského úřadu je to osm měsíců, co krajský úřad zamítl žádost firmy GEOSAN související s možností skladovat palivo GEOBAL 4 v rámci areálu zařízení lagun Ostramo. Tato část výroku je pravdivá. Ovšem z informací ČT a ČTK vyplývá, že firma GEOSAN žádala o povolení na dobu 18měsíců a ne 24 měsíců, jak uvedl náměstek primátora Miroslav Novák. V kontextu těchto zjištění jsou tedy uvedené informace hodnoceny jako zavádějící.