I proti roku 2005 je reálná hodnota důchodů vyšší nyní o 12 %.
Nejdříve vysvětlíme, co se míní reálnou hodnotou důchodu. Tato hodnota se vypočítává tím, že se průměrná výše důchodu podělí průměrnou výši spotřebitelských cen, respektive průměrnou výši životních nákladů domácnosti. Podle údaju Českého stastického úřadu, při srovnání let 2005 a 2010, skutečně dojdeme k tomu, že reálná výše starobního důchodu narostla o 12,72%, což přibližně odpovídá premiérově tvrzení. Jsou to údaje nejmladšího data vedená ve statistikách ČSÚ, a proto tedy označujeme výrok za pravdivý.
Já bych především chtěla zde uvést hned na úvod, že hlavním tématem našeho volebního programu je hájení zájmů malých a středních obcí.
Výrok Lenky Bártlové hodnotíme na základě programu hnutí Nezávislí jako pravdivý.
Lenka Bártlová kandiduje za hnutí Nezávislí. Program tohoto hnutí obsahuje již na začátku textu bod VEŘEJNÁ SPRÁVA - pilíř volebního programu hnutí Nezávislí. V rámci tohoto bodu hnutí navrhuje řadu kroků spojených s obcemi, např. prosazení kvalitnějšího zákona o obcích.
“My spotřebujeme někde kolem 3 miliard (…) vajec a my jsme zhruba 2700000 sem nepustili.“
Na základě informací z komoditní karty Vejce březen 2012 vydané Ministerstvem zemědělství a informací ze Státní veterinární správy ČR hodnotíme výrok jako nepravdivý.
V roce 2011 bylo podle komoditní karty spotřebováno 2, 658 miliardy vajec.
Počet nelegálních vajec vrácených do Maďarska a Polska podle Státní veterinární správy dohromady dosáhl počtu 2 654 670 kusů.
Informoval o tom server idnes.cz s odkazem na zdroje Státní veterinární správy ČR a server ihned.cz, kterému to potvrdil mluvčí SVS Josef Duben.
Podíváte-li se na další údaje jako průměrná míra nezaměstnanosti, inflace, a především úroková míra, to znamená, za kolik jsou ochotni věřitelé těm státům půjčovat. Tak jsme v situaci, kterou nám naopak ty sousedé mohou závidět ve všech ostatních (Miroslav Kalousek říká, že nelze hodnotit ekonomickou situaci státu vůči sousedním státům pouze na základě HDP, pozn.).
Výrok hodnotíme jako nepravdivý. ČR není ve všech ukazatelích lepší než její sousedé. Ve všech třech ukazatelích má Rakousko i Německo lepší výsledky než Česká republika. Viz tabulka níže. Údaje pro úrokovou míru jsou platné pro červenec 2012, pro míru inflace pro červen 2012. Data nezaměstnanosti jsou z roku 2011.
Stát
Nezaměstnanost
Inflace
Úrokovámíra
Česká republika
6,7 %
120,40
2,60 %Rakousko
4,2 %
113,51
2,07 %Německo
5,9 %
116,16
1,24 %
Velká rozhodnutí jsou přijímána komisí, a když se jedná o přijímání zákonů jako například pracovněprávní legislativa, ochrana zdraví a bezpečnost při práci, životní prostředí a tak dále, lidé, kteří mají legislativní pravomoc, jsou nevolení členové Evropské komise a my jako parlament, volení zástupci, můžeme věci operovat a nějakým způsobem zpožďovat.
Tento výrok hodnotíme jako zavádějící neboť Evropská komise sice má jediná právo navrhovat zákony, jejich schvalování je ovšem na volených zástupcích.
Evropský parlament prošel od svého vzniku v roce 1952 (tehdy ještě jako Shromáždění ESUO) výraznými změnami a rozšiřováním pravomocí. Výhradní právo předkládat legislativní návrhy má sice stále úřednická Komise, čímž se evropský model liší od modelu národních států, kde mohou poslanci v parlamentu předkládat vlastní návrhy legislativních aktů, ale schvalování těchto návrhů je plně v kompetenci přímo voleného Evropského parlamentu a Rady EU, složené ze zástupců vlád národních států.
Nejčastějším způsobem přijímání legislativy v EU je procedura spolurozhodování, kterou Lisabonská smlouva rozšířila na drtivou většinu oblastí. Konkrétně se jedná o volný pohyb pracovních sil, právo podnikat a žít v jiném členském státě, služby, vnitřní trh, školství a vzdělávání (pobídková opatření), spotřebitelská politika, transevropské sítě (pokyny), životní prostředí (všeobecný akční plán), kultura (pobídková opatření) a výzkum (rámcový program). Po přijetí Lisabonské smlouvy se procedura spolurozhodování používá v 95 procentech případů. V rámci této procedury je postavení Parlamentu na stejné úrovni jako postavení Rady EU. Projednávaný legislativní návrh tak musí schválit obě instituce, jinak není přijat. Evropský parlament má tedy reálné právo veta a ne jen možnost legislativní proces zpožďovat.
Vedle procedury spolurozhodování, tzv. řádného postupu, existují ještě zvláštní postupy. Ty se používají u politicky citlivých rozhodnutí. Ani v těchto případech však neleží legislativní pravomoc pouze v rukou Komise a její návrh musí být přijat buď Radou spolu s vyádřením Parlamentu (v případě tzv. konzultace), nebo Radou po vyjádření souhlasu Parlamentu (v případě tzv. souhlasu).
(zdroj EurActiv)
Stejně tak dvakrát byl odmítnut v tomto období, nevím, jestli jednou nebo dvakrát, ale už v minulém období jsme předkládali zákon, který měl zakázat anonymní akcie, které jsou tady zneužívány a využívány.
V minulém volebním období byl návrh zákona o zrušení listinných akcií na majitele předložen mj. poslanci ČSSD jednou, v tomto volebním období také jednou. Šlo o tyto případy:
25. února 2010, na 73. schůzi Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR v minulém volebním období, byl projednáván Návrh zákona o zrušení listinných akcií na majitele, jenž předložila skupina poslanců (B. Sobotka, J. Tejc z ČSSD a O. Liška ze Strany zelených). Na této schůzi proběhlo první čtení návrhu a tento byl doporučen k projednání Ústavně právnímu výboru a Rozpočtovému výboru. Zde proces projednávání skončil.
10.prosince 2010, na 9. schůzi Poslanecké sněmovny v tomto volebním období, byl projednáván Návrh zákona o zrušení listinných akcií na majitele, který předložila skupina poslanců za ČSSD a poslanec za KSČM Jiří Dolejš. Na této schůzi sněmovna hlasy ODS, TOP 09 a VV návrh zamítla.
S ohledem na tyto informace hodnotíme výrok jako pravdivý.
Pro mě ta klíčová podmínka byla řečena hned na začátku. A to byl příslib, který zazněl potom i veřejně, podpory ze strany Petra Nečase. A také souhlas všech tří subjektů, které vytváření vládní koalici s tím, že moje jméno je to správné pro to, abych zastával post ministra školství.
Na základě mediálních vyjádření zástupců všech 3 koaličních subjektů hodnotíme výrok jako pravdivý.
Premiér Nečas skutečně 2.5. 2012 vyjádřil Fialovi "plnou podporu" (jeho vyjádření lze shlédnout také např. i v tomto vydání OVM). Podpory se Fialovi dostalo také od předsedy TOP 09 Karla Schwarzenberga, který se o něm v OVM z 29.4. 2012 vyjádřil jako o "báječném kandidátovi". Také Karolína Peake podle České televize považuje Fialu za "mimořádně kompetentního".
Ve volebním programu ODS není, nikde nic o potravinové soběstačnosti.
Výrok Petra Šilara byl po analýze volebního programu ODS z roku 2010 označen za pravdivý.
V roce 2010 proběhly volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. Při této příležitost ODS vytvořila zatím poslední ucelený volební programový dokument s názvem Řešení, která pomáhají (.pdf), z něhož jsme při hodnocení výroku vycházeli. Analýza tohoto dokumentu tedy potvrzuje slova Petra Šilara, o potravinové soběstačnosti zde není opravdu zmínka. Některé části textu mohou pouze okrajově napovědět postoj ODS k této problematice. V kapitole zemědělství je zmíněn význam podpory výroby typických regionálních potravinářských specialit a celkově podpory domácích potravin. Hned v úvodu dokumentu je ovšem uvedeno, že"Česká republika není izolovaný ostrov. Její ekonomika je provázána s okolním světem."
Přišel návrh od této vlády a stanovisko, že chceme snížit rozpočet Evropské unie z jedné na 0,8 % (z celkového HDP Společenství, pozn.).
Česká vláda se v lednu letošního roku rozhodla podpořit původní návrh Velké Británie, Francie a Německa, jež se rozhodli usilovat o postupné snížení rozpočtu EU na 0,8% celkového HDP Evropské unie, tudíž opravdu iniciovala podporu postupnému snížení evropského rozpočtu až na 0,8% celkového HDP společenství.
Česká republika původně podporovala návrh Evropské komise, který navrhoval rozpočet ve výši 1,05 % HDP Evropské unie, čímž stála na straně zemí, které nejsou čistými plátci do rozpočtu Unie. Obrat nastal až na zasedání vlády v úvodu roku 2012, kdy se kabinet rozhodl přehodnotit priority a usilovat po boku čistých plátů (země, které do rozpočtu více přispívají než získávají) o postupnou redukci rozpočtů.
Já se omlouvám, ještě v úterý na zastupitelstvu se rozděloval 1,5 milionu korun a s současná koalice pro to vesele hlasovala.
Výrok Martina Půty musíme hodnotit jako neověřitelný, neboť i přes skutečnost, že popisuje správně rozdělování tzv. medvěda, není stále zveřejněno hlasování zastupitelstva.
Samotné jednání zastupitelstva Libereckého kraje z 28. srpna 2012 není sice na stránkách kraje stále zveřejněno (k 1. září - 14:00), nicméně lze výrok Martina Půty dokumentovat na návrhu jednání zastupitelstva. Konkrétně jde o bod 12 (.pdf): Změna rozpočtu – rozpočtové opatření č. 174/12 - úprava kapitoly 935 – Grantový fond a poskytnutí dotací z grantového programu G-99 "Akce financované z rozhodnutí zastupitelstva a Rady Libereckého kraje". V tomto bodu bylo navrženo rozdělit celkem 1 247 994 Kč. Výrok bude doplněn po zveřejnění zápisu/usnesení z jednání zastupitelstva Libereckého kraje ze dne 28. srpna 2012.
Doplnění po zveřejnění zápisu: Dne 28. srpna 2012 zastupitelstvo skutečně rozdělovalo finanční prostředky (lidově řečeno porcování medvěda) prostřednictvím bodu 12 (.pdf - zápis): Změna rozpočtu – rozpočtové opatření č. 174/12 - úprava kapitoly 935 – Grantový fonda poskytnutí dotací z grantového programu G-99 "Akce financované z rozhodnutíZastupitelstva a Rady Libereckého kraje. Celkově se pak rozdělovalo 1 247 994 Kč.
