Přehled ověřených výroků

David Rath hovoří o poměru výdajů na doplatky na léky na spotřebním koši, proto se při ověřování výroku budeme opírat o statistiku rodinných účtů, kterou zajišťuje ČSÚ. Statistiky rodinných účtů vycházejí z výběrového šetření 3000 rodin a jsou čtvrtletně aktualizovány. Jejich principem je zkoumání spotřebního koše domácností a podílů jednotlivých výdajů.

Dle statistiky rodinných účtů činila výše výdajů na léky předepsané lékařem (a tedy doplatky) v roce 2006 516 korun na osobu za rok, tedy o 216-316 korun více než uvádí David Rath. Výdaje na léčiva a zdravotnické prostředky celkem činily v tomto roce 1 554 korun na osobu za rok (oba údaje je možné dohledat zde , v tabulce 1b) (.xls nebo .pdf).

Nejaktuálnější data ze statistiky rodinných účtů byla publikována za rok 2010, ale bohužel nelze dohledat konkrétní hodnotu výdajů na léky na recept, pouze celkový údaj za léčiva a zdravotnické prostředky, který činil 2 243 korun za osobu za rok (možno dohledat zde, v tabulce 1b) (.xls nebo .pdf).

V případě, že David Rath při citování dat z roku 2006 nevycházel ze statistik rodinných účtů, ale ze souhrných dat, zachycujících celkové výdaje domácností na doplatky za recepty předepsané lékařem, podhodnotil by tak svůj údaj o 428 až 328 korun, jelikož dostupné statistiky za rok 2006 udávají výdaje obyvatelstva na doplatky ve výši 6 452 milionů korun, což při tehdejší velikosti populace činí 628 korun na osobu za rok (publikace ÚZIS Odhady celkových výdajů na léky 2002-2006 je dostupná zde (.pdf, str. 1)). Souhrnné informace za rok 2010 nebo novější bohužel nejsou ještě dostupné.

Jelikož se David Rath v případě informací o výdajích na léky v roce 2006 poměrně výrazně mýlil, ale na druhou stranu nejnovější dostupná data, na základě kterých lze druhou část výroku Davida Ratha ověřovat, jsou z roku 2010, hodnotíme celkově jeho výrok jako zavádějící.

Na základě statistik OECD tento výrok označujeme za nepravdivý.

Poslední dostupné informace OECD o délce roční pracovní doby jsou z roku 2010. Údaje pro rok 2011, které mohou vypadat jinak, zveřejněny nejsou. Přesto se poslanec Opálka přímo odvolává na údaje OECD, a z tohoto důvodu budeme považovat za výchozí poslední dostupná data, tzn. data z roku 2010.

Tato data České republice přisuzují průměrně 1 947 pracovních hodin ročně, což je méně než 2 000. Přitom poslanec Opálka hovoří o "více než 2 000 hodinách" za rok. Proto hodnotíme výrok jako primárně nepravdivý, protože poslanec chybně pracuje s čísly a upravuje je ve svůj prospěch.

Zavádějící se může zdát srovnání se Spolkovou republikou Německo. Německo se skutečně nachází pod hranicí 1 500 pracovních hodin ročně, avšak tato země je extrémním příkladem, a je pod hranicí průměru zemí OECD, tj. 1 749 pracovních hodin ročně. Vhodnější srovnání tak představuje srovnání s průměrem, než s jedinou zemí vytrženou z kontextu. Dále nás poslanec těmito čísly přirovnává k Řecku či Korei. Kromě Řecka a Korey však komunistický poslanec "zapomněl" zmínit další země, které jsou v žebříčku před Českou republikou, např. Chile, Maďarsko a Rusko, či jí jsou velice blízko, jako např. Polsko.

country20062007200820092010Korea2 3462 3062 2462 2322 193Greece2 1482 1152 1162 1192 109Chile2 1572 1652 1282 0952 068Russian Federation1 9992 0001 9971 9731 976Hungary1 9891 9851 9861 9681 961Czech Republic1 9971 9851 9921 9421 947Poland1 9851 9761 9691 9481 939zdroj OEDC

Výrok Jana Slámečky hodnotíme jako pravdivý, a to na základě informací z oficiálních webových stránek Kraje Vysočina.

Ve vlastnictví kraje se skutečně nachází přesně 4572 km silnic II. a III. třídy. Celková délka dopravní sítě Kraje Vysočina však činí 5084 km. V tomto čísle je zahrnuta i dálnice D1 v délce 93 km a silnice I. třídy v délce 419 km. Vlastníkem dálnice D1 a silnic I. třídy je stát.

Na základě veřejně přístupných zdrojů byl výrok Jana Zahradila označen za pravdivý. Oficiální znění daného vládního mandátu není sice dohledatelné, pokud však nebudeme striktně lpět na doslovnosti, tak vyjádření premiéra Nečase a ministra Kalouska daný výrok potvrzují.

Úřad vlády ČR uvedl v emailové komunikaci následující: " Mandát byl projednán a schválen (.pdf) Výborem pro Evropskou unii dne 29. února 2011. Vzhledem k tomu, že jednání Evropské rady jsou neveřejná, jsou i dokumenty, obsahující informace k těmto jednáním (a to je právě případ i zmíněného mandátu) dokumenty interními a tudíž veřejnosti nepřístupnými."

Na zasedání poslanecké sněmovny však premiér Nečas informoval poslance ohledně rámcové pozice přijaté vládou na schůzi 18. ledna 2012. Řekl, že "rámcová pozice, schválená vládou 18. ledna, jasně říká - cituji: "S ohledem na změnu podmínek pro přijetí eura v důsledku ratifikace smlouvy se v souladu s programovým prohlášením vlády jeví nezbytné, aby byl souhlas s ratifikací této smlouvy vyjádřen v referendu nebo aby referendem bylo podmíněno pozdější přijetí eura, jež nastane účinností smlouvy, jímž nastane účinnost smlouvy vůči ČR. Bez jasné politické shody na této věci nemůže pověřený zástupce vlády ČR smlouvu podepsat.
Znovu opakuji citaci poslední věty z rámcové pozice, schválené jednomyslně vládou 18. ledna letošního roku: "Bez jasné politické shody na této věci nemůže pověřený zástupce vlády ČR smlouvu podepsat."
Ohledně premiérova vystoupení se píše také na stránkách Vlády ČR. Také slova Miroslava Kalouska, místopředsedy TOP 09, na tiskové konferenci po jednání vlády z 18. ledna 2012, potvrzují danou diskuzi ohledně způsobu ratifikace smlouvy:

"Velmi vážnou diskuzi jsme vedli o způsobu ratifikace této smlouvy, kdy vláda většinou obou dvou našich koaličních partnerů, z důvodů, které bereme na vědomí a respektujeme, si přeje ratifikaci referendem.Ministři za TOP 09 jsou opačného názoru, nehlasovali jsme pro referendum a nedomnívám se, že by TOP 09 jako politická strana podpořila tento zákon o referendu v PS i v Senátu, sdělili jsme našim koaličním partnerům 3 důvody, které proto máme."
To jasně ukazuje situaci, při níž opravdu obdržel premiér Nečas od vlády mandát, o kterém hovoří europoslanec Zahradil, ošem za situace vyplývající z Jednacího řádu vlády (článek VI hovoří o schvalování usnesení vlády nadpoloviční většinou všech členů vlády), tedy za nesouhlasu jedné ze tří koaličních stran. Výše uvedenou rámcovou pozici vlády k návrhu mezinárodní smlouvy o posílené hospodářské unii schválil také vládní orgán Výbor pro Evropskou unii.

Registrační pokladny jsou částečně zavedeny v Belgii, proto je tvrzení nepravdivé.

Ministr hovoří o povinnosti poplatníků DPH zavést elektronické registrační pokladny s "černou skříňkou", tedy zabezpečeným úložištěm informací o provedených transakcích. Podle publikace z r.2008 (.pdf, angl., str. 3), která mapuje používání zabezpečených pokladen, byly ze zemí EU zavedeny v Itálii, Bulharsku, Polsku, Maďarsku, Litvě a Lotyšsku. Z těchto je ale pouze Itálie zemí staré patnáctky.

V Belgii, která mezi patnáctku patří také, byla ovšem v r. 2009 podle zprávy Deloitte (angl.) uzákoněna povinnost používat registrační pokladny u nově začínajících stravovací provozů a do r. 2013 i u stávajících. Česky o tom (ne zcela jasně) informoval portál BusinessInfo.cz. Oběžník belgického ministerstva financí (.doc, angl.) jasně ukazuje, že tyto pokladny musejí splňovat podmínky dlouhodobé úschovy dat a nemožnosti jejich úpravy, tedy zahrnovat tzv. "černé skříňky", o kterých mluví ministr Kalousek.

Existuje tak alespoň jedna země staré patnáctky, kde jsou registrační pokladny "zavedeny". Nejsou zavedeny pro všechny plátce DPH a zkušenost s používáním pokladen není dlouhá, přesto je tento fakt v rozporu s tvrzením ministra Kalouska a tvrzení proto hodnotíme jako nepravdivé.

Výrok hodnotíme na základě emailové komunikace s Ministerstvem dopravy ČR jako pravdivý.

Odpoveď Ing. Bosákové ohledně Centrální komise:

Centrální komise byla na Ministerstvu dopravy zřízena jako poradní orgán v procesu posuzování návrhů investičních záměrů projektů staveb dopravní infrastruktury. Její složení a činnost je zakotvena v jednom z vnitřních předpisů Ministerstva dopravy, platném od 1.11.2011, a to ve „Směrnici pro zpracování, předkládání a schvalování investičních záměrů projektů v oblasti investiční a neinvestiční výstavby dopravní infrastruktury, financovaných bez účasti státního rozpočtu“, kterou se řídí jak MD, tak jím zřízené investorské organizace (ŘSD ČR, SŽDC a ŘVC ČR):

Složení Centrální komise je dáno v následujícím zastoupení funkcí:
předsedající komisi: 1. náměstek ministra dopravy,příslušný náměstek ministra dopravy, ředitel věcně příslušného odboru MD (dle platné organizační struktury), ředitel odboru strategie MD, zástupce SFDI.

K jednání Centrální komise jsou dále přizváni ředitel odboru kompetentní k příslušnému druhu dopravy a zástupci příslušného investora. K projednávání oponentního posudku k technickému řešení projektu mohou být přizváni zástupci projektanta a oponenta. Přizvané osoby však nemají hlasovací právo.

Doporučení Centrální komise na vrácení, resp. neschválení projektů nebo neschválení změn projektů, se týká následujících projektů dopravní infrastruktury ve fázi návrhu investičního záměru či podaných informací o navýšení nákladů o více než 10% oproti již schválenému investičnímu záměru (ke změnám dochází v průběhu přípravy staveb, zejména z důvodu navyšování stavebních objektů na základě požadavků účastníků řízení a dotčených orgánů v rámci územního a stavebního řízení):

- investorem předložené informace k prověření již schválených investičních záměrů staveb pozemních komunikací - navýšení nákladů na MD neschváleno, projekty vráceny investorovi k prověření úsporných opatření:

„Silnice I/68 Třanovice – Nebory“, „Silnice I/11 Nebory – Oldřichovice“, „Silnice I/11 Oldřichovice – Bystřice“, „R48 Frýdek-Místek, obchvat“, „R56 Frýdek-Místek, připojení na R48“, „R48 MÚK Bělotín - Rybí“,
„R48 Rybí - MÚK Rychaltice“, „I/11 Doudleby nad Orlicí - obchvat“, „Silnice I/38 Havlíčkův Brod, JV obchvat“



- vrácené/neschválené IZ na projekty pozemních komunikací:

„I/57 Valašské Meziříčí - Jarcová, obchvat, „I/9 Líbeznice, most evid.č. 9-002“, „I/27 Třemošná – křižovatka III/2312 k.ú. Horní Bříza“, „I/27 křižovatka III/2312 k.ú. Horní Bříza – Rybnice“, „I/27 Rybnice – Hadačka“, „I/27 Hadačka – hranice Plzeňského kraje“, „I/55 Přerov – průtah centrem, I. etapa“



- vrácené/neschválené IZ na projekty infrastruktury železnic:

„GSM-R Kolín - Havlíčkův Brod - Křižanov – Brno“, „Modernizace tratě Veselí n/L - Tábor, II. část Veselí n/L - Doubí u Tábora“,

Výrok označujeme jako neověřitelný.

Míra diverzifikace rozložení bohatství a důchodů v jednotlivých územních celcích (v tom případě státech) se udává pomocí tzv. Giniho koeficientu. Jeho výpočet je dán různými postupy a metodami (zahrnující jednotlivce, rodiny, průměr i medián jejich příjmů, daněných i nedaněných atd.) pro různá časová období.

Podle údajů OECD při výpočtu Giniho koeficientu pro pozdní léta prvního desetiletí nového tisíciletí se Česká republika pohybuje v kritériích tohoto indexu pro celkovou populaci na 30. místě z celkového počtu 34 sledovaných zemí. Tzn., že ČR je zemí s velmi vyrovnanou strukturou rozložení bohatství a důchodů ve společnosti. Širší databázi nabízí např. publikace CIA The World Factbook, kde se v žebříku 135 sledovaných zemí (porovnávané údaje jsou z různých let) nacházíme na 109. místě.

Zohlednit v tomto kontextu změny provedené současnou vládou je však prakticky nemožné, neboť výpočty a komparace lze provádět pouze v dlouhodobém horizontu. Navíc jsou zveřejněné údaje a statistiky z let, které nemohou reflektovat změny provedené touto vládou (OECD ke konci prvního desetiletí 21. století a CIA k roku 2009). Tento výrok je tudíž neověřitelný.

Výrok premiéra Nečase označujeme za pravdivý a to na základě dohledatelných informací o schválení strategie Vládou ČR a obsahu strategie samotné.

Vláda České republiky přijala dne 21. března 2012 na svém jednání usnesení (.pdf), kde " schvaluje Mechanismus implementace Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti České republiky pro období 2012 - 2020". O schválení tohoto implementačního programu informovalo také Ministerstvo průmyslu a obchodu, zmíněnou strategii předkládal vládě jeho ministr Martin Kuba.

Co se týká samotné strategie a konkrétních úkolů v ní, které zmiňuje premiér Nečas, tak celá strategie je členěna do několika oddělených částí, v jejichž rámci jsou navrhovány konkrétní opatření. Těch je opravdu zhruba 200 a jsou obsaženy v asi 40 velkých projektech - viz. Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti České republiky.

Na základě Nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 ze dne 11. července 2006 o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudržnosti hodnotíme výrok jako pravdivý.

Oddíl 6 tohoto nařízení (.pdf) stanovuje podmínky stavění platební lhůty a pozastavení plateb. Podle článku 92 tohoto oddílu může Komise všechny průběžné platby nebo jejich část na úrovni prioritních os nebo programů pozastavit, pokud:

a) v řídicím a kontrolním systému programu existují závažné nedostatky, které ovlivňují spolehlivost postupu certifikace plateb a pro které nebyla přijata nápravná opatření, nebo
b) určitý výdaj v certifikovaném výkazu výdajů je spojen se závažnou nesrovnalostí, která nebyla napravena, nebo
c) členský stát závažným způsobem porušil své závazky podle čl. 70 odst. 1 a 2.

Článek 70 odst. 1 a 2 stanovuje povinnosti členských států. Ty jsou podle něj odpovědné za řízení a kontrolu operačních programů tak, že zajišťují, aby řídicí a kontrolní systémy operačních programů byly zavedeny v souladu s podmínkami stanovenými Komisí a aby účinně fungovaly. Dále členské státy předcházejí nesrovnalostem, odhalují je a napravují a získávají zpět neoprávněně vyplacené částky, případně spolu s úroky z prodlení. Oznamují tyto nesrovnalosti a částky Komisi a informují ji o postupu správních a soudních řízení. Nelze-li částky neoprávněně vyplacené příjemci získat zpět, odpovídá za uhrazení nevymožených částek zpět do souhrnného rozpočtu Evropských společenství členský stát, pokud se prokáže, že ztráta byla způsobena jeho pochybením nebo nedbalostí.

Ano, s ohledem na údaje získané na webových stránkách Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže a Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR dáváme Michalu Haškovi za pravdu.

ÚOHS podle zákona (.pdf) 273/1996 Sb. o působnosti Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže:

a) vytváří podmínky pro podporu a ochranu hospodářské soutěže,
b) vykonává dohled při zadávání veřejných zakázek,
c) vykonává další působnosti stanovené zvláštními zákony.

Jednu z těchto "dalších působností" Úřadu stanovil zákon (.pdf) 395/2009 Sb. o významné tržní síle a jejím zneužití. Tento zákon byl předložen skupinou poslanců ČSSD v čele s tehdejším stínovým ministrem zemědělství a předsedou Poslaneckého klubu ČSSD Michalem Haškem dne 21. února 2008 a schválen dne 9. září 2009, převážně díky celkovému počtu 95 hlasů ze strany poslanců ČSSD a KSČM, kteří návrh podpořili. Hlavním cílem tohoto zákona je regulace vztahů mezi obchodními řetězci a jejich dodavateli, kteří v minulosti kritizovali převážně cenový nátlak, který na ně byl řetězci kladen.