Přehled ověřených výroků

Dle kontextu diskuse hodnotíme výrok jako pravdivý.

V případě klouzavého mandátu jde podle webu Jiné právo o následující úpravu:

„(1) S výkonem mandátu poslance je neslučitelný výkon funkce člena vlády. Na dobu, kdy je poslanec členem vlády, přechází výkon mandátu poslance na náhradníka, který má postavení poslance. Mandát poslance, který je členem vlády, však nezaniká. Podrobnosti stanoví zákon.“

V případě tzv. konstruktivního vyslovení nedůvěry by se podle vládního webu vlada.cz změnila procedura následovně:

"V případě zavedení institutu vyslovení konstruktivní nedůvěry vládě by Poslanecká sněmovna mohla vládě vyslovit nedůvěru tehdy, pokud by byl návrh do sněmovny předložen písemně nejméně padesáti poslanci. Návrh by souběžně ale musel obsahovat i jméno kandidáta na nového předsedu vlády. Samotné hlasování by se pak muselo uskutečnit v časovém rozmezí nejdříve 48 hodin od podání návrhu a nejpozději do sedmi dnů ode dne podání návrhu. Stejně jako nyní by pak pro návrh na vyslovení nedůvěry vládě včetně návrhu na nového premiéra musela hlasovat nadpoloviční většina všech poslanců. V případě, že návrh na vyslovení konstruktivní nedůvěry vládě poslanci schválí, jmenuje nového předsedu vlády prezident na základě návrhu Poslanecké sněmovny. Nový ministerský předseda poté navrhne prezidentovi jmenovat členy své vlády. V případě, že sněmovna návrh naopak nepřijme, je nový návrh přípustný až po uplynutí šesti měsíců. Předložení návrhu o vyslovení konstruktivní nedůvěry vládě ještě před uplynutím této doby bude možné, ale pouze pokud jej podpoří nejméně osmdesát poslanců. Po uplynutí doby bude opět stačit padesát poslanců, kteří návrh do sněmovny předloží."

ČSSD konstruktivní vyslovení nedůvěry zcela odmítá. Klouzavý mandát naopak neodmítá, ale na rozdíl od vládní koalice si přeje jeho zavedení až po nové volbě do PSP ČR, kvůli obavě z odmítnutí platnosti pro toto volební období Ústavním soudem z důvodu retroaktivity. Bohuslav Sobotka řekl "pro tuto chvíli", zjevně tím myslel pro toto volební období. Výrok je pravdivý.

Neexistuje závazný předpis, který by Pavlem Dobešem zmíněná kritéria definoval.Informace k velkým zakázkám z minulosti jsme rovněž ve veřejně přístupných zdrojích nenalezli.

Nová Směrnice SŽDC č. 53 (.pdf, 1.červen 2012) o zadávání veřejných zakázek umožňuje používat (str. 40) i jiná kritéria, než cenu. Dobeš ale hovoří o "velkých zakázkách" a podle jeho předchozího výroku můžeme soudit, že má na mysli zakázky o objemu přes miliardu korun. K takovým jsme bohužel nenašli výzvy, které by hodnotící kritéria uváděly. Nelze také ověřit, zda do budoucna bude SŽDC takto zakázky skutečně zadávat. Výrok je tedy neověřitelný.

Dodejme, že kritéria pro menší zakázky (rozsah kolem 10 milionů korun) byla v minulosti různá. Např. ještě před příchodem ministra Dobeše do úřadu zadávalo SŽDC zakázky jako rekonstrukce přejezdového zařízení (pdf, str. 5) nebo nákup herbicidů (.pdf, str. 5), ve kterých byla hodnocena pouze cena. Pokud nešlo o "100% cenu", byla kritéria, např. u zakázky SVK Mělník - Děčín - Prostřední Žleb (.pdf, str. 6) jiná, než uvádí Dobeš.

Výrok hodnotíme jako pravdivý neboť součástí programového prohlášení (pdf.) vlády je mimo jiné právě závazek rozšíření pravomocí NKÚ na kontroly obcí a krajů. Konkrétně se jedná o tuto pasáž: "Vláda se zavazuje navrhnout, aby byla doplněna Ústavou stanovená působnost Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), a to o oprávnění NKÚ kontrolovat nakládání s majetkem územních samosprávných celků (krajů a obcí) a dalších veřejnoprávních korporací." Již 27. dubna 2011 vláda schválila Novelu zákona o Nejvyším kontrolním úřadu, Poslanecké sněmovně byl potom tento návrh předložen 9.5.2011 jako Sněmovní tisk 352/0. V průběhu jednání v Poslanecké sněmovně byl návrh zákona přikázán k projednání jednotlivým výborům, další projednávání návrhu tohoto zákona je na pořadu 38. schůze, tedy od 24.4.2012. Vzhledem k tomu, že je tento návrh již na pořadu jednání poslanecké sněmovny hodnotíme výrok jako pravdivý.

Na základě materiálu z Výroční konference ROP Severozápad vrchní ředitelky sekce Národního orgánu pro koordinaci JUDr. Olgy Letáčkové označujeme tento výrok za pravdivý.

Ministerstvo pro místní rozvoj zřizuje tzv. Národní orgán pro koordinaci (NOK), který zastřešuje všechny operační programy strukturálních fondů a Fondů soudržnosti EU. V roce 2009 vydal tento orgán dokument (.pdf), který směrem k jednotlivým řídícím orgánům operačních programů nastavuje rámcově metodiku řízení rizik, které se mohou objevit během čerpání evropských dotací. Dále byl, jak uvedl ministr pro místní rozvoj Kamil Jankovský 8. února 2011, pro rizikové operační programy nastaven tzv. „systém zesíleného řízení rizik“.

Národní orgán pro koordinaci vydává každoměsíční monitorovací zprávu, která představuje hlavní výstup finančního monitoringu průběhu realizace operačních programů. Z poslední doposud zveřejněné Měsíční monitorovací zprávy (.pdf) za měsíc leden 2012 explicitně nevyplývá, které operační programy se nacházejí v tzv. „zesíleném řízení rizik“. Ve zprávě se pouze uvádí, že „s ohledem na dosavadní stav čerpání vůči pravidlu n+3 / n+2 MMR-NOK vede s některými operačními programy tzv. zesílené řízení rizik“.

Ministerstvo pro místní rozvoj potvrdilo dne 3. února 2012, že identifikovalo problémy při čerpání v některých operačních programech. Konkrétně se zmínilo o Operačním programu Vzdělání pro konkurenceschopnost, na který byl na základě rozhodnutí vlády (.pdf) z 20. července 2011 aplikován zmiňovaný systém řízení rizik.

Na základě emailové korespondence nám 23. března 2012 rovněž manažer pro komunikaci a publicitu OP Výzkum a vývoj pro inovace Radek Melichar z MŠMT potvrdil, že „zesílené řízení rizik bylo primárně zavedeno u operačních programů, kde hrozí nesplnění tzv. pravidla N+3 (hrozí vracení prostředků do rozpočtu EU). Za OP VaVpI je nutné říci, že ačkoliv je stále v zesíleném řízení rizik zahrnuto, pravidlo N+3 v roce 2012 má již splněno…“

V materiálu (.pdf) JUDr. Olgy Letáčkové z Výroční konference ROP Severozápad, uskutečněné 10. listopadu 2011 v Ústí nad Labem, jsou mezi OP, na které bylo aplikováno „zesílené řízení rizik“, tyto:

• OP Vzdělávání pro Konkurenceschopnost (MŠMT)

• Integrovaný OP (MMR)

• OP Výzkum a vývoj pro inovace (MŠMT)

• OP Životní prostředí (MŽP)

• OP Technická pomoc (MMR).

3. prosince 2012 pak MMR v tiskové zprávě uvádí, že v případě OP Technická pomoc došlo k realokaci prostředků, zesílené řízení rizik tedy uplatněno nebylo. Na základě dostupných informací hodnotíme výrok jako pravdivý.

Statistiky (ang.) OECD uvádí skutečně výši českého veřejného dluhu v roce 2007 v poměru k HDP jako 27,9% HDP. Bohuslav Sobotka má tedy pravdu, když hovoří o hodnotě pod 30% vůči HDP.

I tento výrok se pravděpodobně odvolává na dokument číslo HC 189/10 "Zmapování a porovnání vnitrostátního systému pěstounské péče se systémy pěstounské péče ve vybraných evropských zemích ...", nicméně tento dokument není veřejně přístupný (alespoň se nám nepodařilo dohledat jeho plné znění), proto označujeme výrok za neověřitelný.

Bohužel údaje o letošním zvýšení zadluženosti se nám dohledat nepodařilo, proto musíme výrok ohodnotit jako neověřitelný.

Lze dohledat informace ohledně zadlužení krajů do roku 2011. Zadlužení krajů bylo podle Ministerstva financí ČR (informace z 18. června 2012) v roce 2011 ve výši 22,3 mld. Kč, oproti roku 2010 to znamená nárůst o 3,2 mld. Kč (16,7%). Zadlužení jednotlivých krajů za rok 2012 se nicméně bude moci porovnat až s určitým časovým odstupem.

Konkrétně u Libereckého kraje se podařilo mezi léty 2010 a 2011 podle závěrečných účtů (.xls; Tabulková část, tabulky č. 40) kraje zadluženost snížit v řádech desítek milionů (téměř o 34 mil. Kč u úvěrů kraje a 17 mil. Kč u ostatních závazků). Zadlužení kraje se však má opět zvýšit. V roce 2010 zastupitelstvo kraje schválilo nový úvěr ve výši 500 mil. Kč, jehož čerpání mělo začít letošní rok.

Tento výrok označujeme za pravdivý. Návrh reformy přímých daní a odvodů byl ministerstvem financí publikován 18. března 2011. Jeho součástí jsou rovněž analýzy příjmů fyzických (pdf.) a právnických (pdf.) osob osvobozených od daně. Zaměstnanecké benefity jsou součástí legislativní úpravy osvobození u daně z příjmů fyzických osob, neboť jsou určeny zaměstnancům. Jejich uplatnění se však vztahuje primárně na vůli zaměstnavatele (právnické osoby) - nejsou povinné. Uvedený návrh obsahoval zrušení těchto benefitů a jejich nahrazení uplatněním slevy na dani pro zaměstnance. Protesty proti takto koncipované reformě byly vedeny jak z řad odborů, tak dalších aktérů především zaměstnavatelů i vládních stran (ODS, Věci veřejné). Z dalších zdrojů např. týden.cz, rozhlas.cz, aktualne.cz, ČT24 a další.

Nemůžeme jednoznačně ověřit, jestli byly odbory skutečně první, ale jednoznačně protestovaly záhy, takže výrok hodnotíme jako pravdivý.

Výrok poslance Filipa je neověřitelný, neboť nejsou k dispozici veřejná data, která by jeho tvrzení podpořila/vyvrátila.

Novela Ústavy České republiky, která řeší otázku působnost Nejvyššího kontrolního úřadu byla Poslanecké sněmovně doručena dne 9. května 2011 a prošla již 1. čtením. (Historie návrhu (.pdf) popsána zde). Byla postoupena k projednání do sněmovního kontrolního, ústavněprávního výboru a výboru pro veřejnou správu a rozvoj (Sněmovní tisk 351 a 352).

Na 36. schůzi sněmovny byly navrženy zmíněné tisky (351 a 352) k projednání, nicméně ve schváleném programu schůze již absentují (bod 6 a 7). Na právě probíhající 38. schůzi sněmovny byly tyto body navrženy k projednání. Ovšem ve schváleném programu schůze opět absentují.

Poslanecká sněmovna nemá na svých internetových stránkách zveřejněny stenoprotokoly z jednání o programu jednotlivých schůzí, tudíž nelze přesně určit důvod, proč se Sněmovní tisky 351 a 352 nedostaly na pořad jednání.

Co se týká možného protahování projednávání zákona ve výborech, např. v ústavněprávním výboru byl návrh poprvé projednáván 5. října 2011, kdy však bylo navrženo (poslanci Tejc a Polčák) odložení dalšího projednávání. Výbor doporučil schválení zákonů až na svém zasedání 1. prosince 2011. Opět je třeba dodat, že ani zmíněný výbor neposkytuje kompletní informace o svém jednání, a je tudíž fakticky nemožné přesně postihnout případné důvody protahování projednávání zmíněných návrhů.

Tento výrok označujeme na základě závěrečných účtů kapitol MŠMT za nepravdivý.

V bilanci (.pdf) MŠMT za rok 2008 se uvádí, že pro oblasti sportu byly v návrhu státního rozpočtu vyčleněny výdaje ve výši 2 234 450 tis. Kč.

Rozpočet (.pdf) pro rok 2011 počítal s částkou 1 899 160 tis. Kč, což není o 57 % , ale o cca 17,7 % méně.

Klesání výdajů na sport je však nepopiratelně dlouhodobým trendem. Další problémy českému sportu přinesla rovněž situace okolo sázkové společnosti Sazka, která se na financování sportu podílí.