„Navíc se počítá s tím, že obsah mezivládní smlouvy bude časem včleněn do primárního práva EU.“
Tento výrok hodnotíme jako pravdivý na základě oficiálního textu fiskálního paktu (.pdf).
V textu smlouvy je přímo napsáno, že "je cílem hlav a nebo vlád členských států eurozóny a ostatních členských států Evropské unie začlenit ustanovení této smlouvy co nejdřív do smluv, na kterých je Evropská unie založená."
V řeckých volbách nyní získala místo v parlamentu prakticky nacistická strana.
Na základě výsledků řeckých voleb konaných 17. června 2012 hodnotíme tento výrok jako pravdivý.
Politická strana " Zlatý úsvit " (ΧΡΥΣΗ ΑΥΓΗ), která obdržela v opakovaných řeckých volbách 6,92 % hlasů a obsadí v novém parlamentu 18 křesel, se hlásí k ultranacionalistickým myšlenkám a k odkazu pravicové vojenské diktatury, která vládla v Řecku mezi lety 1967 až 1974. Stranu provázejí mnohé skandály, které jasně dokazují neonacistickou orientaci této strany. Viditelná je již silná inspirace loga této strany v symbolu svastiky, který je spjat se symbolikou nacistického režimu Třetí říše.
Po prvních letošních řeckých volbách, které skončily patem, napochodovali poslanci této strany do budovy parlamentu "v armádním šiku" a přísahu složili synchronizovaně zdviženou pravicí. Dcera "vůdce" Zlatého úsvitu Nikose Michaloliakose byla zadržena za podíl na napadení "neřeckého" prodejce občerstvení v Athénách. V předvolební televizní debatě napadl kandidát Zlatého úsvitu dvě levicové političky.
Mediálně známými jsou rovněž záběry z povolební tiskové konference, kde na přítomné novináře straničtí "bodyguardi" pokřikovali, aby " povstali a ukázali respekt" přicházejícímu předsedovi strany, který posléze přednesl "svérázný projev". Zlatému úsvitu vyjadřuje sympatie na svém webu rovněž česká politická strana DSSS, která je považována za nástupnickou stranu zrušené extremistické Dělnické strany.
"(Teď jsme viděli v Bruselu pobledlého Petra Nečase vedle Manuela Barrosa jak žadoní, že nám přece musí Komise platby obnovit, jinak nám hrozí zvýšení deficitu na 6% HDP v tomto roce.) To je bratru nějakých 100 miliard deficitu navíc."
Na základě informací Ministerstva financí ČR a České národní banky hodnotíme výrok jako pravdivý.
Podle zákona č. 455/2011 Sb., o státním rozpočtu ČR je na rok 2012 plánovaný roční deficit 105 miliard Kč, což tvoří přibližně 2,9 % HDP (hodnota HDP podle prognózy (.xls) České národní banky). Za předpokladu zvýšení deficitu o 100 miliard Kč v tomto roce by skutečně došlo k jeho nárustu na 6 % HDP.
„Z Polska dovážíme velkou část vajec, které jsou z dovozu.“
Na základě zpráv o trhu vajec vydaných Tržním informačním systémem České republiky ve spolupráci se Státním zemědělským investičním fondem hodnotíme výrok Petra Bendla jako pravdivý.
Dle jednotlivých zpráv o trhu vajec (rozcestník zpráv pro jednotlivé měsíce) bylo v roce 2011 do České republiky dovezeno 26637 t vajec. Z toho bylo 24083 t konzumních a zbylé 2554 t byly určeny jako násadové. Z toho v průměru bylo 72,4% konzumních vajec dovezeno právě z Polska. Mezi další dovozní země pak patří Španělsko, Německo a Slovensko, ale tento počet není tak markantní jako v případě Polska. V tomto případě hodnotíme výrok jako pravdivý.
(Já jsem, já jsem ještě chápal, protože to tady existovala, zelená nafta tady existuje zhruba někdy od roku 96 nebo 95, ještě jsem to chápal jako jistou nesystémové kompenzaci v době, kdy nesystémově naši zemědělci brali méně peněz z Evropské unie než jejich konkurenti.) Protože od příštího roku se to srovná, tak já nevidím důvod, skutečně nevidím důvod k daňové výjimce.
Výrok ministra Kalouska hodnotíme podle údajů portálu Euroskop.cz za pravdivý.
Podmínky vyjednané před vstupem do Evropské unie přiznávaly zemědělcům z tzv. nových členských států nižší přímé platby oproti stávajícím členům. V prvním roce členství obdrželi 25 % přímých plateb, přičemž výše dotací byla postupně zvyšována, a to do roku 2007 o 5 % meziročně, následně o 10 %. Výše plateb tedy bude skutečně do roku 2013 srovnaná. Mezitím nové členské státy mohou tyto rozdíly dorovnávat z vlastních zdrojů prostřednictvím tzv. národních doplňkových plateb (top-up plateb) až do výše 30 % nad stanovenou hodnotu, nemohou ale převýšit 100 %.
GRAF - Podíl přímých plateb a doplňkových plateb v ČR 2004-2013 (zdroj: Evropská komise podle Euroskop.cz)
