Přehled ověřených výroků

12. prosince 2007 - tedy v době, kdy se nastavoval systém pro čerpání dotací z operačních programů na období 2007-2013 - vzala vláda Mirka Topolánka II svým usnesením (.pdf) č. 1382 na vědomí tzv. Manuál pro audit řídících a kontrolních systémů operačních programů spolufinancovaných v programovém období let 2007-2013 (v současné době je platná šestá verze (.zip) manuálu). Ministerstvo financí figuruje v tomto usnesení jako auditní orgán.

Auditní orgán dle informací na stránkách ministerstva financí: "...Řídí metodicky auditní subjekty pověřené auditním orgánem výkonem svěřených činností, vypracovává příslušné aplikované metodiky pro koordinaci výkonu auditů vykonávaných auditním orgánem a pověřenými auditními subjekty a plní zpravodajské povinnosti ve vztahu k orgánům EU i orgánům národním v souladu s platnými ustanoveními přímo použitelných právních předpisů ES/EU".

Pověřenými auditními subjekty byly dle usnesení (.doc) vlády č.760/2007 stanovena ministerstva, pod která spadají jednotlivé operační programy na roky 2007-2013. Dle přílohy (.pdf) č. 1 k tomuto usnesení, která pojednává o zásadách pro činnost auditního orgánu a pověřených subjektů auditního orgánu, vykonávají vlastní audit pověřené auditní subjekty (čili ministerstva).

Výrok Kamila Jankovského tedy hodnotíme jako pravdivý.

Výrok Karolíny Peake je s mírnou výtkou pravdivý, a to na základě schválené novely Ústavy ČR v Poslanecké sněmovně z 13. července 2012.

13. července schválila Poslanecká sněmovna novelu ústavy, která upravuje postavení NKÚ. Konkrétně schválená formulace je následující:

“(1) Nejvyšší kontrolní úřad je nezávislý orgán, který kontroluje

a)hospodaření s majetkem státu a s prostředky poskytnutými státu ze zahraničí,

b)příjmy a výdaje státního rozpočtu, státní závěrečný účet a příjmy a výdaje státních fondů,

c)hospodaření s majetkem územních samosprávných celků a příjmy a výdaje jejich rozpočtů, a to z hlediska souladu se zákony,

d)hospodaření s majetkem právnických osob veřejnoprávní povahy, o nichž tak stanoví zákon, a to v zákonem stanoveném rozsahu.”.

V hlasování se za tuto novelu postavili poslanci napříč politickým spektrem, pro návrh hlasovalo 177 poslanců, proti žádný.

V současné chvíli pak tento návrh čeká na projednání v Senátu, vzhledem k jeho podpoře v Poslanecké sněmovně ale lze usuzovat, že jeho schválení a platnost (v návrhu je stanovena na 1. leden 2013) by měly být dodrženy. O tomto schvalování informovaly také zpravodajské servery - např. Idnes. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý, i přes skutečnost, že úprava ještě neprošla celým schvalovacím procesem.

Na základě informací Ministerstva financí ČR a České národní banky hodnotíme výrok jako pravdivý.

Podle zákona č. 455/2011 Sb., o státním rozpočtu ČR je na rok 2012 plánovaný roční deficit 105 miliard Kč, což tvoří přibližně 2,9 % HDP (hodnota HDP podle prognózy (.xls) České národní banky). Za předpokladu zvýšení deficitu o 100 miliard Kč v tomto roce by skutečně došlo k jeho nárustu na 6 % HDP.

Výrok označujeme za pravdivý na základě následujících informací.

Jak uvedla ve své tiskové zprávě Asociace Pracovních Agentur, o.s. :

Z §66 novely Zákona o zaměstnanosti vyplývá zákaz agenturám práce od 1. ledna 2012 zaměstnávat zdravotně postižené. Slovy zákona jde o zákaz dočasně přidělovat osoby se zdravotním omezením, tedy zdravotně postižené a invalidy. Nyní se tedy budou moci při hledání práce obracet pouze přímo na firmy a podniky, a služeb agentur práce nesmí nadále využívat. A agentury práce jim je nesmí pod pokutou poskytovat.

Viz §66 novely Zákona o zaměstnanosti:

„Zprostředkováním zaměstnání agenturou práce podle § 14 odst. 1 písm. b) se rozumí uzavření pracovního poměru nebo dohody o pracovní činnosti mezi fyzickou osobou a agenturou práce za účelem výkonu práce u uživatele. Agentura práce může svého zaměstnance dočasně přidělit k výkonu práce pro uživatele jen na základě písemné dohody o dočasném přidělení zaměstnance uzavřené s uživatelem podle zvláštního právního předpisu.
42) Agentura práce nemůže dočasně přidělit k výkonu práce u uživatele zaměstnance, kterému byla vydána zelená karta, modrá karta, nebo kterému bylo vydáno povolení k
zaměstnání, anebo je osobou se zdravotním postižením.“

Další podmínky upravující zprostředkování zaměstnání agenturami práce týkajících se i zaměstnávání cizinců pak řeší HLAVA IV novelizovaného zákona 435/2004 Sb..(pdf.), která zpřísňuje podmínky jež musí agentura splnit pro zaměstnávání osob, i podmínky které musí splnit zaměstnávané osoby, a to včetně cizinců.

Portál sociální reforma, který je oficiální platformou Ministerstva práce a sociálních věcí pak v této souvislosti uvedl, že:

"Novela zákona o zaměstnanosti - od ledna 2012 mimo jiné zakazuje agenturám práce dočasně přidělovat takzvaným uživatelům osoby s povolením k práci. V praxi to znamená zákaz zaměstnávání cizinců agenturami."

Na základě výše zmíněných informací proto výrok označujeme za pravdivý.

Výrok Bohuslavy Sobotky hodnotíme na základě analýzy mediálních zpráv, koaliční smlouvy a další dokumentů jako zavádějící. Je sice pravda, že strany vládní koalice se zavázaly před volbami nezvyšovat daně a v koaliční smlouvě se jasně postavily proti daňové progresi, jako ne úplně pravdivou však lze označit část výroku o úsporném balíčku, který by měl znamenat návrat k době vlády ČSSD. Některé interpretace sice hovoří o návratu levicové daňové progrese, je zde však mnoho dalších opatření, která dříve nebyla zavedena, a proti kterým se navíc sám Bohuslav Sobotka ohradil.

Všechny strany bývalé vládní koalice opravdu deklarovaly nezvyšování daní. Ekonomický expert ODS Martin Kocourek uvedl před volbami 2010 toto: "Žádné daně v příštím volebním období zvyšovat nechceme.". Miroslav Kalousek, místopředseda TOP 09, řekl v dubnu téhož roku, že "my za současné situace nenavrhujeme žádné zvyšování daní." Stejně tak tehdejší stínový ministr financí za Věci veřejné Kamil Jankovský uvedl ohledně daní, že "v tuto chvíli nemáme jejich zvyšování v plánu".

V koaliční smlouvě (.pdf) ODS, TOP 09 a VV je opravdu na straně šest uvedeno, že "vláda nechce zvyšovat progresi daně z příjmů fyzických osob."
Není však pravda, že Úsporná opatření vlády pro roky 2013-2015 by byla úplným návratem k tomu, co zde bylo za vlády sociální demokracie. Je pravda, že jeden z bodů těchto opatření je zavedení tzv. solidární přirážky k dani z příjmu fyzických osob, kterou Bohuslav Sobotka označuje v níže uvedené relaci za návrat k daňové progresi, která zde byla za vlády ČSSD. Má být však zavedeno mnoho další úsporných opatření, která za vlád sociální demokracie neexistovala. Dle daného balíku se má zrušit „zelená nafta“ (speciální daňová úleva pro zemědělce) nebo základní sleva pro pracující důchodce. Nově je také navržena tzv. uhlíková daň, spotřební daň z vína, daň z předepsaného pojistného atd.

Za zmínku též stojí komentář Bohuslava Sobotky v nedělní Partii dne 15. dubna 2012, kde obecně k danému balíčku řekl, že "to je neuvěřitelná asymetrie a nespravedlnost těch vládních opatření." Pokud by tedy byl celý balík jen opakováním toho, co zavedla ČSSD, naznačoval by tím, že kroky vlády sociální demokracie byly nespravedlivé.

Prví dvě části výroku, tedy předvolební sliby členů koalice o nezvyšování daní a odmítnutí daňové progrese v koaliční smlouvě, jsou pravdivé. Ovšem část o návratu k období vlády ČSSD při zavedení nových úsporných opatření se nezakládá na faktech, tudíž hodnotíme celý výrok jako zavádějící.

Na základě znění zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění a záměru Fisherovy vlády zvednout základ pro výpočet pojištění označujeme výrok za pravdivý.

Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, který byl naposled novelizován v roce 2009, určuje vyměřovací základ pro pojistné hrazené státem ve výši 5 355 Kč na kalendářní měsíc. Výše pojistného činní 13,5 %, tzn. 723 Kč. Výši vyměřovacího základu může měnit vláda vždy k 30. červnu s účinností od 1. ledna. V poslední době však k takovému kroku nedošlo. Pojistné za státní pojištěnce naposledy stouplo k 1. lednu 2010, tzn. ještě před parlamentními volbami 2010.

Nicméně ministerstvo zdravotnictví navrhuje od roku 2013 tento vyměřovací základ zvýšit minimálně na částku 5 714 Kč, tzn. na 772 Kč pojistného měsíčně. K úpravám vyměřovacích základů dalších kategorií pojistitelů, např. OSVČ, přitom dochází pravidelně.

Vláda Jana Fishera na doporučení ministryně zdravotnictví Dany Juráskové slíbila zvýšit vyměřovací základ pro výpočet pojištění státních pojištěnců, rozhodla se však nakonec tento krok nechat na nadcházející vládě. ODS, TOP 09 a VV se přitom ke zvyšování standardů klaněly spíše negativně. Zvýšení plateb slíbila přímo ČSSD.

Na to, že se systém veřejného zdravotnictví dlouhodobě potýká s propadem příjmů, je upozorňováno bilancemi zdravotních pojišťoven. Negativně se do příjmů systému veřejného zdravotního pojištění promítá hlavně globální ekonomická situace ČR, tzn. propad HDP z důvodu ekonomické recese, nezaměstnanost a také pomalý růst průměrných mezd. Navýšení plateb za státní pojištěnce by mělo tento trend redukovat.

Na základě materiálu z Výroční konference ROP Severozápad vrchní ředitelky sekce Národního orgánu pro koordinaci JUDr. Olgy Letáčkové označujeme tento výrok za pravdivý.

Ministerstvo pro místní rozvoj zřizuje tzv. Národní orgán pro koordinaci (NOK), který zastřešuje všechny operační programy strukturálních fondů a Fondů soudržnosti EU. V roce 2009 vydal tento orgán dokument (.pdf), který směrem k jednotlivým řídícím orgánům operačních programů nastavuje rámcově metodiku řízení rizik, které se mohou objevit během čerpání evropských dotací. Dále byl, jak uvedl ministr pro místní rozvoj Kamil Jankovský 8. února 2011, pro rizikové operační programy nastaven tzv. „systém zesíleného řízení rizik“.

Národní orgán pro koordinaci vydává každoměsíční monitorovací zprávu, která představuje hlavní výstup finančního monitoringu průběhu realizace operačních programů. Z poslední doposud zveřejněné Měsíční monitorovací zprávy (.pdf) za měsíc leden 2012 explicitně nevyplývá, které operační programy se nacházejí v tzv. „zesíleném řízení rizik“. Ve zprávě se pouze uvádí, že „s ohledem na dosavadní stav čerpání vůči pravidlu n+3 / n+2 MMR-NOK vede s některými operačními programy tzv. zesílené řízení rizik“.

Ministerstvo pro místní rozvoj potvrdilo dne 3. února 2012, že identifikovalo problémy při čerpání v některých operačních programech. Konkrétně se zmínilo o Operačním programu Vzdělání pro konkurenceschopnost, na který byl na základě rozhodnutí vlády (.pdf) z 20. července 2011 aplikován zmiňovaný systém řízení rizik.

Na základě emailové korespondence nám 23. března 2012 rovněž manažer pro komunikaci a publicitu OP Výzkum a vývoj pro inovace Radek Melichar z MŠMT potvrdil, že „zesílené řízení rizik bylo primárně zavedeno u operačních programů, kde hrozí nesplnění tzv. pravidla N+3 (hrozí vracení prostředků do rozpočtu EU). Za OP VaVpI je nutné říci, že ačkoliv je stále v zesíleném řízení rizik zahrnuto, pravidlo N+3 v roce 2012 má již splněno…“

V materiálu (.pdf) JUDr. Olgy Letáčkové z Výroční konference ROP Severozápad, uskutečněné 10. listopadu 2011 v Ústí nad Labem, jsou mezi OP, na které bylo aplikováno „zesílené řízení rizik“, tyto:

• OP Vzdělávání pro Konkurenceschopnost (MŠMT)

• Integrovaný OP (MMR)

• OP Výzkum a vývoj pro inovace (MŠMT)

• OP Životní prostředí (MŽP)

• OP Technická pomoc (MMR).

3. prosince 2012 pak MMR v tiskové zprávě uvádí, že v případě OP Technická pomoc došlo k realokaci prostředků, zesílené řízení rizik tedy uplatněno nebylo. Na základě dostupných informací hodnotíme výrok jako pravdivý.

Na základě informací ze stránek Správy úložišť radioaktivních odpadů hodnotíme výrok jako pravdivý.

Plánovaný harmonogram výběru a stavby nového úložiště v zásadě potvrzuje časový plán, který zmiňuje Ladislava Jirků. Samotná realizace stavby a spuštění by mělo proběhnout v letech 2050 - 2065. Geologický průzkum je naplánován v rozmezí let 2010-2015.

V současné chvíli se vyjednávají smlouvy o provedení geologických průzkumů, která by měly v případě úspěšného podpisu začít přístí rok. Některé obce proti průzkumu protestují, jsou ale i takové, pro které je geologický průzkum spojen s vítaným finančním příspěvkem do obecních rozpočtů. Obce se ale ujišťují, že souhlas s průzkumem, ani obdržené finanční kompenzace neznamenají nutně souhlas s vybudováním úložiště. V tomhle ohledu budou finální rozhodnutí činěna až v horizontu let.

O komisi pro dohled nad BIS a vyzvání Petra Nečase a Mirka Topolánka poslancem ČSSD Dolejšem bylo napsáno mnoho. Výrok hodnotíme jako pravdivý.

Kontrola, kterou má na mysli Bohuslav Sobotka, je popsána na stránkách BIS. Jeho výrok také potvrzuje např. Český rozhlas, který informoval o chystaném vystoupení obou zmíněných premiérů před komisí. Týden.cz poté přinesl zprávu o neúčasti Petra Nečase, který se omluvil a neúčasti Mirka Topolánka, který vzkázal, že nepřijde. Podobně informoval server lidovky.cz. O možném opomíjení zpravodajských zpráv oběma premiéry psal server idnes.cz.

Na základě statistiky Eurostatu označujeme tento výrok za pravdivý.

Z dokumentu (.pdf), který vydal Eurostat 24. dubna 2012 vyplývá, že průměrná hodinová mzda českého pracovníka je 10,5 € (cca. 258 Kč), čímž se řadíme na devátou příčku od konce před Bulharsko, Rumunsko, pobaltské státy, Polsko, Maďarsko a Slovensko. Průměr EU se pohybuje okolo 23,1 € (cca. 567 Kč).