Přehled ověřených výroků

Na začátek upřesněme, že pojem konjunktura označuje stav hospodářského cyklu, kdy ekonomika funguje dobře, rozvíjí se a roste hrubý domácí produkt (HDP). Martin Stropnický (ANO), o němž ve výroku Jana Černochová mluví, byl ministrem obrany ve vládě Bohuslava Sobotky v letech 2014 až 2017. Na základě dat (.xlsx) Českého statistického úřadu je z následujícího grafu vidět, že v dobách působení Stropnického na rezortu obrany HDP skutečně rostlo v průměru více než v předchozích letech.

Druhá část výroku se zaměřuje na významné armádní zakázky. Ministerstvo obrany každý rok publikuje závěrečný účet svého rozpočtu, který obsahuje například i kapitolu s názvem „Výdaje vyplývající z veřejných zakázek o předpokládané hodnotě nejméně 300 mil. Kč, se smluvním plněním přesahujícím jeden kalendářní rok“. Právě odtud můžeme získat přehled o významných veřejných zakázkách mezi lety 2014 a 2017, kdy byl Martin Stropnický ministrem obrany. Vzhledem k tomu, že veřejných zakázek je mnoho, uvedeme pouze ty, které přesahují hodnotu jedné miliardy korun. Jejich souhrn nám ukazuje následující tabulka.

Je zřejmé, že v éře Martina Stropnického docházelo k nákupům pro armádu. Nepočítáme-li nákup licencí softwaru, lze za nejvýznamnější označit pořízení (.pdf, str. 324) 20 obrněných vozidel Pandur a servis (.pdf, str. 338) vrtulníků řady „Mi“. Pro úplnost dodejme, že u některých zakázek docházelo podle dalších závěrečných účtů Ministerstva obrany ke změně ceny. V našem výčtu jsme však vždy uvedli cenu u nejstarší závěrečné zprávy, do které ministerstvo zakázku zařadilo. K nejvýznamnější změně došlo u nákupu munice 2017/II z roku 2016, kdy podle závěrečného účtu z let 2019 (.pdf, str. 334) a 2020 (.pdf, str. 249) činí částka 3 miliardy korun.

Pojďme se nyní zaměřit na významné zakázky v období Karly Šlechtové (prosinec 2017 – červen 2018) a Lubomíra Metnara (červen 2018 – prosinec 2021) – tedy nástupců Martina Stropnického v čele rezortu.

Jak můžeme vidět v tabulce výše, v roce 2018 došlo (.pdf, str. 337) k podpisu smlouvy na nákup nových protiletadlových raketometů RBS-70NG za více než miliardu korun, přičemž je třeba zmínit, že se tento nákup aktivně plánoval již za dob ministra Stropnického. Téhož roku také ministerstvo podepsalo (.pdf, str. 337) smlouvu na pořízení 80 lehkých obrněných vozidel (vláda byla o této zakázce informována již v červenci roku 2017) ve výši přesahující 5 miliard korun. V roce 2018 došlo i k podepsání (.pdf, str. 255) smlouvy na nákup radiostanic v ceně miliardy a půl. Pro úplnost dodejme, že byla vypsána (.pdf. str. 337) i zakázka na pořízení softwaru Microsoft za 2 miliardy korun.

Roku 2019 vyhlásilo ministerstvo (.pdf, str. 337) veřejnou zakázku na opravu letounů L-159 za bezmála 1,6 miliardy korun nebo na pořízení (.pdf, str. 342) 62 kolových obrněných vozidel ve výši 6 miliard korun. Došlo i na zakázku taktického rušiče (.pdf, str. 348) a pasivního sledovacího systému (.pdf, str. 260), u obou těchto nákupů se cena vyšplhala na zhruba 1,5 miliardy korun. Ve stejném roce ministerstvo podepsalo (.pdf, str. 346) nákup dvou letounů CASA za 2,3 miliardy korun, 12 vrtulníků (.pdf, str. 346) za 17,5 miliardy korun a radiolokátorů za 3,5 miliardy korun (.pdf, str. 347).

Roku 2020 se uzavřela (.pdf, str. 260) s Českou zbrojovkou rámcová smlouva o nákupu nových ručních palných zbraní ve výši 2,9 miliardy korun. Ministerstvo podepsalo i smlouvu na modernizaci 33 tanků (.pdf, str. 261) a 15 vrtulníků (.pdf, str. 262). V obou případech překročila částka jednu miliardu korun. Ještě před sněmovními volbami v roce 2021 stihl tehdejší ministr Lubomír Metnar podepsat i objednání 52 samohybných děl za 8 a půl miliardy.

Když tedy srovnáme období Martina Stropnického na Ministerstvu obrany s dobou po jeho odchodu, je zjevné, že za Karly Šlechtové a především za Lubomíra Metnara (který byl ve funkci podstatně déle než Šlechtová) došlo ke spuštění většího počtu „velkých“ akvizičních projektů. Z výše uvedeného přehledu také můžeme vidět, že za Martina Stropnického provádělo Ministerstvo obrany především servis a opravy stávající výzbroje, výjimku tvoří jen nákup pandurů. Od roku 2018 pak Ministerstvo obrany spustilo proces nákupů lehkých obrněných vozidel, kolových obrněných vozidel, letounů CASA, vrtulníků, radiolokátorů či samohybných děl. Ve všech případech se jednalo o zakázky s cenou přesahující zakázku na pandury.

Jelikož ministryně Černochová ve svém výroku zjevně používá nadsázku, když říká, že ministr Stropnický „nic nepodepsal“, je pro hodnocení klíčové, zda Ministerstvo obrany za Stropnického spustilo výrazně méně projektů než po jeho odchodu. Vzhledem k výše uvedeným informacím tak můžeme hodnotit výrok Jany Černochové jako pravdivý.

Nejprve dejme výrok do kontextu. O nutnosti modernizace nebo koupě nových tanků pro Armádu ČR se hovoří již několik let. Již v roce 2015 zmiňovalo (.pdf, str. 13) Ministerstvo obrany ve svém dokumentu Koncepce výstavby Armády České republiky 2025 nutnost rozhodnout se mezi lety 2020 až 2025 o modernizaci nebo náhradě stávajících tanků. Obdobný dokument z roku 2019 pak uvádí (.pdf, str. 25), že do roku 2025 má dojít k prodloužení životnosti tanků a rozhodnutí o jejich náhradě. V roce 2030 by pak armáda měla vlastnit (.pdf, str. 29) zcela nové tanky.

Armáda České republiky v současné době disponuje (.pdf) celkem 116 bojovými tanky s tím, že všechny vychází ze sovětského typu T-72. Nutno dodat, že toto číslo odráží pouze stav majetku a nezohledňuje například bojeschopnost výzbroje. Mezi lety 2003 až 2006 převzala armáda celkem 30 modernizovaných tanků T-72M4 CZ, které vychází právě z typu T-72. Část starších tanků T-72 tak stojí v současnosti zakonzervovaná ve skladech.

V září roku 2020 uzavřel tehdejší ministr obrany Lubomír Metnar smlouvu na další modernizaci tanků T-72M4 CZ. (Konkrétně jde o 27 ks bojových tanků T-72M4CZ, 3 ks velitelských tanků T-72M4CZ a 3 ks vyprošťovacích tanků VT-72M4 CZ.) Ministerstvo obrany na svém webu zmiňuje, že jejich životnost se prodlouží minimálně do roku 2030. Závěrečná zpráva hospodaření Ministerstva obrany za rok 2020 pak dokonce uvádí (.pdf, str. 261), že se touto modernizací zajistí schopnost operačního nasazení tanků minimálně do roku 2033.

V současné době, kdy se Česká republika řídí podle tzv. rozpočtového provizoria, musíme věnovat pozornost tomu, ke kterému rozpočtu se ministryně obrany vyjadřuje.

Návrh rozpočtu na rok 2022, který předložila vláda Andreje Babiše v listopadu 2021, počítal (.pdf, str. 345) s tím, že na nákup pásového bojového vozidla pěchoty bude v tomto roce směřovat 3,84 miliardy korun. 

V současné době však kvůli rozpočtovému provizoriu stále platí rozpočet na rok 2021, který v totožné kolonce uvádí (.pdf, str. 367) cenu 4,2 miliardy korun.

Pro kontext uveďme, že se jedná o finance určené na první splátku pásových bojových vozidel pěchoty (BVP), která Ministerstvo obrany plánuje nakoupit již několik let. Zakázka za celkem 52 miliard korun je nejdražším vojenským tendrem v novodobé české historii. Zakoupeno mělo být celkem 210 obrněných BVP. 

Původně měla být vítězná firma známa už v roce 2019, tento termín se ovšem několikrát posunul. 1. září 2021 se do finální fáze výběrového řízení dostaly tři společnosti a jejich vozidla. V listopadu ovšem armádní expertní komise oznámila, že ani jedna z nabídek nesplňuje veškeré požadavky. O definitivní ukončení tendru nicméně nešlo, jeho pokračování závisí také právě na přístupu nové vlády. V tomto kontextu ministryně obrany Jana Černochová na začátku ledna označila nákup bojových vozidel za prioritu, ovšem poznamenala, že původní průzkum trhu k této zakázce pochází již z roku 2015 a ceny se tedy pravděpodobně změnily. 

Uveďme, že kvůli průtahům výběrového řízení se finance, které byly ve státním rozpočtu určeny na nákup BVP, musely využít jiným způsobem už v roce 2021. Výše zmíněnou částku 4,2 miliardy korun tak Ministerstvo obrany využilo na jiné projekty. 

Ministryně Černochová tedy správě popisuje, že částka vyčleněná v rozpočtu na nerealizovaný nákup BVP se za něj nebude moci „utratit“, podobně jako v roce 2021. Ve výroku nicméně neuvádí přesná čísla, jelikož podle návrhu státního rozpočtu na rok 2022 činí částka určená na splátku BVP 3,84 mld. Kč. V rozpočtu pro rok 2021 nicméně tato částka dosahovala 4,2 mld. Kč, Ministerstvo obrany také dříve počítalo např. s první splátkou ve výši 4,5 miliardy korun. Vzhledem k těmto skutečnostem výrok hodnotíme jako pravdivý s výhradou.

Z veřejně dostupných zdrojů se nám přesnou výši vnitřního dluhu armády nepodařilo dohledat. O vnitřním dluhu, který „přesahuje 100 a více miliard Kč“, nicméně hovořil v červenci 2020 například i současný předseda vlády Petr Fiala v rozhovoru pro Armádní noviny. Že má armáda dluh ve výši 100 miliard korun, pak podle informací serveru CZDefence.cz zaznělo také na neveřejném jednání Výboru pro obranu, jehož byla Jana Černochová (ODS) předsedkyní v minulém volebním období. Nemůžeme však vyloučit, že na jednání o této sumě hovořila samotná Jana Černochová, která ji v médiích zmiňovala již dříve, naposledy 10. ledna 2022. Na dluh ve výši 100 miliard korun pak v předvolebním speciálu v ČT v červnu 2021 upozornil i nynější ministr zahraničí Jan Lipavský.

Uveďme také, že na začátku června 2021 server CZDefence.cz přišel s informací, že vnitřní dluh armády „je odhadován na 300-400 mld. korun“. 400 miliard korun server uváděl již v roce 2020. Tuto informaci se nám však nepovedlo dohledat v jiných zdrojích. V roce 2011 tehdejší ministr obrany Alexandr Vondra uvedl, že dluh se odhaduje na 80–90 miliard korun.

S dotazem ohledně přesné výše vnitřního dluhu armády jsme se obrátili již v únoru minulého roku na Ministerstvo obrany a Generální štáb Armády ČR. Obdrželi jsme odpověď od Ministerstva obrany, které však „pomyslný vnitřní dluh (…) nikdy takto nevyčíslilo, protože se jedná pouze o teoretický konstrukt, který nezohledňuje řadu faktorů ovlivňujících každoroční sestavovaní rozpočtu resortu obrany“.

Ministerstvo však připouští, že pokud bychom pomyslný vnitřní dluh armády chápali „jako prostý rozdíl v tom, jaké byly rozpočty Ministerstva obrany od vstupu do NATO, a jaké měly být, kdybychom ve všech letech dávali na obranu 2 % HDP, k čemuž jsme se tehdy zavázali, mohla by se jeho výše zřejmě orientačně skutečně blížit částce, kterou uvádí paní poslankyně Černochová a další odborníci na obranu a bezpečnost“.

Dodejme, že dle této definice vnitřního dluhu by nicméně celková částka od vstupu ČR do NATO v roce 1999 byla přibližně pětinásobná oproti sumě, kterou uvádí Jana Černochová. Částka 100 mld. Kč tedy vyjadřuje spíše hodnotu „podinvestovanosti“ Armády ČR, nikoli rozdíl mezi reálnými celkovými výdaji (např. na platy) a výdaji, které by odpovídaly 2 % HDP.

Co se týče podfinancování Armády ČR, bývalý armádní generál Petr Pavel uvedl například již v roce 2013, že „(…) celé části života armády jsou podfinancovány a to nejenom například údržba nemovité infrastruktury, kdy dlouhodobě se do údržby budov neinvestují žádné peníze, ale byly podfinancovány i věci související s nákupem zásob (…)“. Se stejným závěrem tehdy přišlo NATO, které v hodnotící zprávě zkritizovalo nedostatečné financování české armády.

Přesnou hodnotu podinvestovanosti se nám však nepodařilo dohledat, a výrok proto hodnotíme jako neověřitelný.

Členské státy Severoatlantické aliance (NATO) se v roce 2006 dohodly, že na výdaje na obranu budou vynakládat alespoň 2 % HDP. 

Programové prohlášení vlády Petra Fialy obsahuje plán vlády legislativně zakotvit tuto hranici jako minimální částku vydávanou na obranu. Kromě toho si vláda stanovila závazek dosáhnutí hranice 2 % HDP již v rozpočtu na obranu v roce 2025. Podle aktuálních ekonomických predikcí by to bylo cca 140 miliard Kč. Pro srovnání dodejme, že v roce 2021 činily výdaje státního rozpočtu na resort obrany 85,4 miliardy Kč. K navyšování rozpočtu má podle dřívějšího vyjádření Jany Černochové docházet postupně o přibližně 10 miliard korun ročně.

Doplňme, že po vstupu ČR do NATO v roce 1999 výdaje dokonce přesahovaly hranici 2 %, přibližně od roku 2006 se však až dodnes drží pod 2% úrovní.

Jana Černochová svůj výrok uvedla v souvislosti s vládním závazkem vynakládat do roku 2025 na obranu 2 % HDP. Tento závazek je pak součástí programového prohlášení vlády a zní následovně: „Budeme navyšovat výdaje na obranu země v souladu s našimi aliančními závazky tak, aby dosáhly úrovně 2 % HDP už v rozpočtu na rok 2025. Budeme prosazovat legislativní zakotvení této úrovně obranných výdajů jako minimální hranice.“ Dodejme, že členské státy NATO se na zmíněné 2% hranici dohodly již v roce 2006, Česká republika ji však naposledy překročila v roce 2005. 

Ministryně Černochová už dříve mluvila o tom, že předchozí vlády do obranných výdajů započítávaly především rozpočet Ministerstva obrany, ačkoliv mohly započítat i další položky.

NATO za obranné výdaje považuje (.pdf, str. 1) „platby státu, skutečné či plánované, v průběhu fiskálního roku, které slouží k zajištění potřeb ozbrojených sil státu, spojenců či Aliance“. Tato definice je poměrně obecná, a tak dochází k nejednotnému započítávání výdajů mezi členskými státy. Často používaný ukazatel výdajů na obranu ku HDP tak nemusí v mezinárodním srovnání plně odrážet plnění spojeneckých závazků.

Česko do svých obranných výdajů, které reportuje NATO, započítává především rozpočet Ministerstva obrany. To vyplývá z velmi podobných hodnot podílu rozpočtu Ministerstva obrany na HDP a podílu (.pdf, str. 8) „obranných výdajů“ dle NATO na českém HDP.

Z tiskového prohlášení (.pdf, str. 16) NATO pak vyplývá, že je možné započítat do obranných výdajů položky, které uvádí Jana Černochová. Konkrétně výdaje na dopravní infrastrukturu (tedy i položky z rozpočtu Ministerstva dopravy) lze zahrnout do obranných výdajů v případě, že je součástí společné infrastruktury NATO. Především dopravní síť ve východní části EU není z dřívějších dob uzpůsobena tak, aby umožnila přesun současné techniky NATO. Z toho důvodu došlo k uzavření spolupráce mezi EU a NATO, která má mimo jiné vést ke zrychlení modernizace evropské dopravní infrastruktury. Uveďme, že výdaje na výstavbu dopravní infrastruktury se v rozpočtu (.pdf) Ministerstva obrany skutečně nenacházejí. V České republice je má na starost přednostně Ministerstvo dopravy, respektive jemu podřízený Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI).

Kritéria NATO zahrnují (.pdf, str. 16) zvlášť také „military construction“, tedy vojenské výstavby. Ty mohou být v češtině také interpretovány pod pojmem infrastruktura, ovšem jedná se spíše například o výstavby základen či jejich vybavování.

Podle dokumentu (.pdf, str. 7–8) britského parlamentu i podle dokumentů NATO (.pdf, str. 13) je poté možné do výdajů na obranu započitatelných pro účely NATO zahrnout také výdaje na policii či celníky, a to za předpokladu, že jsou tyto jednotky vybaveny a vycvičeny takovým způsobem, že mohou být nasazeny v rámci armádní operace pod jejím velením. V Česku výdaje na Policii ČR a Celní správu spadají do rozpočtů Ministerstva vnitra (.pdf), respektive Ministerstva financí (.pdf, str. 149). V rozpočtu (.pdf) Ministerstva obrany takové položky chybí. Mezi obranné výdaje lze teoreticky započítat také finanční pomoc (.pdf, str. 8) spojenci, kterou by za stát hradilo Ministerstvo financí.

Do uznatelných výdajů spadají (.pdf, str. 16) také výzkumné projekty. Ty jsou však součástí rozpočtu (.pdf, str. 135, 140–142) Ministerstva obrany už nyní. Z dostupných zdrojů však nedokážeme určit, jaký je rozsah výzkumu a vývoje v oblasti obrany, který je financovaný z jiných zdrojů než z Ministerstva obrany.

Jana Černochová tedy správně uvádí, že mezi uznatelné výdaje pro účely reportování NATO patří také některé položky, které se dnes nacházejí v rozpočtech ministerstev dopravy, vnitra či financí. Některé výzkumné projekty již dnes spadají pod Ministerstvo obrany, a Česko je tedy do svých obranných výdajů zahrnuje. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý s výhradou.

Jana Černochová svůj výrok uvedla v souvislosti se závazkem vynakládat na obranu 2 % HDP. Tento závazek je pak součástí programového prohlášení vlády, členské státy NATO se na zmíněné 2% hranici dohodly již v roce 2006. Ministryně Černochová poukazuje na to, že Česko do svých výdajů na obranu nezapočítává některé položky, přestože by pro účely navýšení podílu na HDP mohlo. Jako příklad opačného přístupu pak uvádí Německo, které se podle ní díky započítání dodatečných položek mezi obranné výdaje může snáz přiblížit hranici 2 %.

NATO za obranné výdaje považuje (.pdf, str. 1) „platby státu, skutečné či plánované, v průběhu fiskálního roku, které slouží k zajištění potřeb ozbrojených sil státu, spojenců či Aliance“. Tato definice je poměrně obecná, a tak dochází nejednotnému započítávání výdajů mezi členskými státy. Často používaný ukazatel výdajů na obranu ku HDP tak nemusí v mezinárodním srovnání plně odrážet plnění spojeneckých závazků.

Jak k výpočtu obranných výdajů přistupuje Německo, se nám však z veřejně dostupných zdrojů nepodařilo zjistit. Narazili jsme na dva články z let 2018 a 2019, ze kterých vyplývá, že se v Německu o možnosti započítávání výdajů na dopravní infrastrukturu mezi obranné výdaje diskutovalo. Jestli k tomu ale nakonec Německo přistoupilo, nevíme.

Obrátili jsme se proto s dotazem na německé ministerstvo obrany, armádu a také bruselské zastoupení Německa u NATO. Zatím jsme však nedostali žádnou odpověď, a výrok Jany Černochové proto hodnotíme jako neověřitelný.

Ověřit první část tweetu, tedy zda opravdu umí ministr zdravotnictví Vlastimil Válek zastavit na pracovišti čas, samozřejmě nedokážeme. Naše hodnocení se tedy vztahuje jen k uváděným číslům o počtech očkovaných.

Poslankyně Jana Mračková Vildumetzová ve svém tweetu uvádí srovnání aktuální situace se situací v posledním týdnu, kdy byl ve funkci ministra zdravotnictví (v demisi) Adam Vojtěch. Ten opustil ministerský post 17. prosince 2021. Týden, na který tweet odkazuje, je tedy týden od soboty 11. do pátku 17. prosince 2021. Podle statistik Ministerstva zdravotnictví bylo za toto období podáno celkem 36 962 prvních dávek očkování proti onemocnění covid-19. Jedná se tak v průměru o 5 280 lidí za jeden den. Pro úplnost doplňme, že vycházíme z dat zveřejněných k 19. lednu 2022, Ministerstvo zdravotnictví své statistiky postupně doplňuje a nyní dostupná data se tak mohou mírně lišit.

Co se týče počtu podaných prvních dávek za působení ministra Vlastimila Válka, zaměříme se na týden před zveřejněním tweetu poslankyně Mračkové Vildumetzové, tedy na 10. až 16. ledna 2022. Za toto období bylo podáno celkem 29 436 prvních dávek očkování, což je průměrně 4 205 za den.

V tento týden bylo tedy v porovnání se zmíněným prosincovým týdnem aplikováno méně prvních dávek, rozdíl však činil průměrně 1 075 očkovaných osob za den. Počty uváděné poslankyní Janou Mračkovou Vildumetzovou jsou proto mylné, především odchylka u dat za poslední týden ministra Vojtěcha ve funkci je velmi výrazná. V tweetu zmiňovaných 12 tisíc osob za den je číslo více než dvakrát vyšší, než jaké vyplývá ze statistik Ministerstva zdravotnictví, tedy v průměru 5,28 tisíc za den. Výrok proto hodnotíme jako nepravdivý.

Pro doplnění ještě přikládáme graf, který zobrazuje počty podaných prvních dávek za jednotlivé dny. Graf zahrnuje období výkonu funkce Adama Vojtěcha a období výkonu funkce Vlastimila Válka, která jsou barevně rozlišena. Z těchto dat lze vidět, že počty prvních dávek začaly klesat již na konci listopadu, tedy v době, kdy byl v úřadu ještě Adam Vojtěch. Důvody této skutečnosti nicméně nejsou předmětem našeho hodnocení.

Současná vláda na svém jednání 29. prosince 2021 schválila (.pdf) návrh nařízení (.docx), podle kterého následně od 1. ledna 2022 došlo ke zvýšení platů policistů, hasičů, vojáků a pracovníků v sociálních službách plošně o 700 Kč měsíčně. Zdravotníkům se platy navýšily o 6 % a pedagogickým pracovníkům o 2 %. Zároveň ale došlo ke zmrazení platů státních úředníků.

Uveďme, že předchozí vláda Andreje Babiše původně v listopadu 2021 rozhodla o plošném zvýšení platů státních zaměstnanců od 1. ledna 2022 o 1 400 Kč. Nové nařízení vlády Petra Fialy však toto rozhodnutí nahradilo.

Nová vláda poté na svém jednání 5. ledna 2022 schválila (.pdf) také návrh novely zákona (.doc), díky které by mělo dojít ke zmrazení platů všech ústavních činitelů, soudců a státních zástupců. Sněmovna pak tento návrh odsouhlasila 11. ledna. Výrok Mariana Jurečky proto hodnotíme jako pravdivý. 

Doplňme, že 20. ledna o výše uvedeném návrhu rozhodovala i horní komora, jejíž ústavně-právní výbor doporučil návrh zamítnout, stejně jako tomu bylo v případě podobného dřívějšího návrhu na zmrazení platů. Senát nicméně nakonec rozhodl postoupit návrh bez projednání rovnou prezidentu republiky. Po jeho podpisu tak bude moci nové znění zákona vstoupit v platnost.

Ministr Jurečka ve svém výroku popisuje mechanismus mimořádné valorizace důchodů, který se podle zákona o důchodovém pojištění použije v případě rychle rostoucí inflace. 

Podmínky pro zvyšování důchodů v mimořádném termínu popisuje konkrétně § 67. Podle něj se k mimořádné valorizaci důchodů přistupuje v případě, že růst indexu spotřebitelských cen dosáhl alespoň 5 %. Zásluhový díl penze (tedy procentní výměra důchodu) se pak navyšuje o tolik procent, o kolik vzrostly ceny.

Období pro zjišťování růstu cen vždy začíná kalendářním měsícem, který následuje po konci období, podle něhož se valorizovaly důchody naposledy. Při pravidelném termínu valorizace se růst cen sleduje do konce června předešlého roku (při pravidelném termínu v roce 2022 by se jednalo o konec června 2021). V případě mimořádné valorizace se však posuzované období zkracuje a končí měsícem, „v němž růst cen dosáhl aspoň 5 %“. Upřesněme, že těchto 5 % musí být součtem „meziměsíčních nárůstků inflace“ za dané období.

Důchody se při pravidelném termínu zvyšují vždy od 1. ledna. Poslední navýšení tak proběhlo 1. ledna 2022, a to podle toho, jak se zvýšil index spotřebitelských cen do konce června 2021 (.pdf). Posledním měsícem, „který se bral pro valorizaci důchodů“, tak byl červen, nikoliv červenec, který ve svém výroku zmiňuje Marian Jurečka. Uveďme však, že období zjišťování růstu cen pro další zvyšování důchodů začíná právě červencem 2021.

Celou problematiku vysvětluje také tisková zpráva (.pdf) Ministerstva práce a sociálních věcí z 18. listopadu 2021. Podle této zprávy musí být důchody při splnění výše uvedených podmínek zvýšeny prostřednictvím nařízení vlády. To vláda musí vydat do 50 dnů od konce měsíce, v němž ceny vzrostly minimálně o 5 %. V případě, že se odhady naplní, by dle ministerstva mělo ke zvýšení důchodů dojít v červnu 2022 (.pdf).

K mimořádné valorizaci důchodů se v lednu pro deník Právo vyjádřila také mluvčí Ministerstva práce a sociálních věcí Eva Davidová: „Předpokládáme, že dojde v lednu k takovému cenovému růstu, že kumulovaná inflace od července 2021 překročí pět procent a že bude provedena valorizace v mimořádném termínu, která zahrne celý cenový vývoj do ledna 2022.“ Zároveň dodala, že řádná valorizace důchodů bude v roce 2023 nižší, než kdyby k mimořádné valorizaci nedošlo, celkově ale budou obě zvýšení důchodů odrážet celkový cenový vývoj.

Co se týče celkového růstu indexu spotřebitelských cen, od července do listopadu 2021 se tato hodnota souhrnně zvýšila o 3,1 %. V prosinci pak došlo meziměsíčně k růstu o 0,4 %, a celkové číslo tak dosahovalo 3,5 %. Ministerstvo práce a sociálních věcí tak pravděpodobně počítá s tím, že v lednu dojde ještě k rychlejšímu zvýšení minimálně o 1,5 %, tedy na celkových 5 %.

Dodejme, že Ministerstvo financí ve své lednové makroekonomické predikci očekává, že během roku 2022 dojde k poměrně razantnímu zvýšení průměrné míry inflace na 8,5 %. V roce 2021 to přitom podle informací Českého statistického úřadu bylo 3,8 %.

Vzhledem k tomu, že Marian Jurečka popisuje platná pravidla pro mimořádnou valorizaci až na drobnou časovou nepřesnost správně, hodnotíme tento výrok jako pravdivý.