Přehled ověřených výroků

Z veřejně dostupných zdrojů se nám přesnou výši vnitřního dluhu armády nepodařilo dohledat. O vnitřním dluhu, který „přesahuje 100 a více miliard Kč“, nicméně hovořil v červenci 2020 například i současný předseda vlády Petr Fiala v rozhovoru pro Armádní noviny. Že má armáda dluh ve výši 100 miliard korun, pak podle informací serveru CZDefence.cz zaznělo také na neveřejném jednání Výboru pro obranu, jehož byla Jana Černochová (ODS) předsedkyní v minulém volebním období. Nemůžeme však vyloučit, že na jednání o této sumě hovořila samotná Jana Černochová, která ji v médiích zmiňovala již dříve, naposledy 10. ledna 2022. Na dluh ve výši 100 miliard korun pak v předvolebním speciálu v ČT v červnu 2021 upozornil i nynější ministr zahraničí Jan Lipavský.

Uveďme také, že na začátku června 2021 server CZDefence.cz přišel s informací, že vnitřní dluh armády „je odhadován na 300-400 mld. korun“. 400 miliard korun server uváděl již v roce 2020. Tuto informaci se nám však nepovedlo dohledat v jiných zdrojích. V roce 2011 tehdejší ministr obrany Alexandr Vondra uvedl, že dluh se odhaduje na 80–90 miliard korun.

S dotazem ohledně přesné výše vnitřního dluhu armády jsme se obrátili již v únoru minulého roku na Ministerstvo obrany a Generální štáb Armády ČR. Obdrželi jsme odpověď od Ministerstva obrany, které však „pomyslný vnitřní dluh (…) nikdy takto nevyčíslilo, protože se jedná pouze o teoretický konstrukt, který nezohledňuje řadu faktorů ovlivňujících každoroční sestavovaní rozpočtu resortu obrany“.

Ministerstvo však připouští, že pokud bychom pomyslný vnitřní dluh armády chápali „jako prostý rozdíl v tom, jaké byly rozpočty Ministerstva obrany od vstupu do NATO, a jaké měly být, kdybychom ve všech letech dávali na obranu 2 % HDP, k čemuž jsme se tehdy zavázali, mohla by se jeho výše zřejmě orientačně skutečně blížit částce, kterou uvádí paní poslankyně Černochová a další odborníci na obranu a bezpečnost“.

Dodejme, že dle této definice vnitřního dluhu by nicméně celková částka od vstupu ČR do NATO v roce 1999 byla přibližně pětinásobná oproti sumě, kterou uvádí Jana Černochová. Částka 100 mld. Kč tedy vyjadřuje spíše hodnotu „podinvestovanosti“ Armády ČR, nikoli rozdíl mezi reálnými celkovými výdaji (např. na platy) a výdaji, které by odpovídaly 2 % HDP.

Co se týče podfinancování Armády ČR, bývalý armádní generál Petr Pavel uvedl například již v roce 2013, že „(…) celé části života armády jsou podfinancovány a to nejenom například údržba nemovité infrastruktury, kdy dlouhodobě se do údržby budov neinvestují žádné peníze, ale byly podfinancovány i věci související s nákupem zásob (…)“. Se stejným závěrem tehdy přišlo NATO, které v hodnotící zprávě zkritizovalo nedostatečné financování české armády.

Přesnou hodnotu podinvestovanosti se nám však nepodařilo dohledat, a výrok proto hodnotíme jako neověřitelný.

Členské státy Severoatlantické aliance (NATO) se v roce 2006 dohodly, že na výdaje na obranu budou vynakládat alespoň 2 % HDP. 

Programové prohlášení vlády Petra Fialy obsahuje plán vlády legislativně zakotvit tuto hranici jako minimální částku vydávanou na obranu. Kromě toho si vláda stanovila závazek dosáhnutí hranice 2 % HDP již v rozpočtu na obranu v roce 2025. Podle aktuálních ekonomických predikcí by to bylo cca 140 miliard Kč. Pro srovnání dodejme, že v roce 2021 činily výdaje státního rozpočtu na resort obrany 85,4 miliardy Kč. K navyšování rozpočtu má podle dřívějšího vyjádření Jany Černochové docházet postupně o přibližně 10 miliard korun ročně.

Doplňme, že po vstupu ČR do NATO v roce 1999 výdaje dokonce přesahovaly hranici 2 %, přibližně od roku 2006 se však až dodnes drží pod 2% úrovní.

Jana Černochová svůj výrok uvedla v souvislosti s vládním závazkem vynakládat do roku 2025 na obranu 2 % HDP. Tento závazek je pak součástí programového prohlášení vlády a zní následovně: „Budeme navyšovat výdaje na obranu země v souladu s našimi aliančními závazky tak, aby dosáhly úrovně 2 % HDP už v rozpočtu na rok 2025. Budeme prosazovat legislativní zakotvení této úrovně obranných výdajů jako minimální hranice.“ Dodejme, že členské státy NATO se na zmíněné 2% hranici dohodly již v roce 2006, Česká republika ji však naposledy překročila v roce 2005. 

Ministryně Černochová už dříve mluvila o tom, že předchozí vlády do obranných výdajů započítávaly především rozpočet Ministerstva obrany, ačkoliv mohly započítat i další položky.

NATO za obranné výdaje považuje (.pdf, str. 1) „platby státu, skutečné či plánované, v průběhu fiskálního roku, které slouží k zajištění potřeb ozbrojených sil státu, spojenců či Aliance“. Tato definice je poměrně obecná, a tak dochází k nejednotnému započítávání výdajů mezi členskými státy. Často používaný ukazatel výdajů na obranu ku HDP tak nemusí v mezinárodním srovnání plně odrážet plnění spojeneckých závazků.

Česko do svých obranných výdajů, které reportuje NATO, započítává především rozpočet Ministerstva obrany. To vyplývá z velmi podobných hodnot podílu rozpočtu Ministerstva obrany na HDP a podílu (.pdf, str. 8) „obranných výdajů“ dle NATO na českém HDP.

Z tiskového prohlášení (.pdf, str. 16) NATO pak vyplývá, že je možné započítat do obranných výdajů položky, které uvádí Jana Černochová. Konkrétně výdaje na dopravní infrastrukturu (tedy i položky z rozpočtu Ministerstva dopravy) lze zahrnout do obranných výdajů v případě, že je součástí společné infrastruktury NATO. Především dopravní síť ve východní části EU není z dřívějších dob uzpůsobena tak, aby umožnila přesun současné techniky NATO. Z toho důvodu došlo k uzavření spolupráce mezi EU a NATO, která má mimo jiné vést ke zrychlení modernizace evropské dopravní infrastruktury. Uveďme, že výdaje na výstavbu dopravní infrastruktury se v rozpočtu (.pdf) Ministerstva obrany skutečně nenacházejí. V České republice je má na starost přednostně Ministerstvo dopravy, respektive jemu podřízený Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI).

Kritéria NATO zahrnují (.pdf, str. 16) zvlášť také „military construction“, tedy vojenské výstavby. Ty mohou být v češtině také interpretovány pod pojmem infrastruktura, ovšem jedná se spíše například o výstavby základen či jejich vybavování.

Podle dokumentu (.pdf, str. 7–8) britského parlamentu i podle dokumentů NATO (.pdf, str. 13) je poté možné do výdajů na obranu započitatelných pro účely NATO zahrnout také výdaje na policii či celníky, a to za předpokladu, že jsou tyto jednotky vybaveny a vycvičeny takovým způsobem, že mohou být nasazeny v rámci armádní operace pod jejím velením. V Česku výdaje na Policii ČR a Celní správu spadají do rozpočtů Ministerstva vnitra (.pdf), respektive Ministerstva financí (.pdf, str. 149). V rozpočtu (.pdf) Ministerstva obrany takové položky chybí. Mezi obranné výdaje lze teoreticky započítat také finanční pomoc (.pdf, str. 8) spojenci, kterou by za stát hradilo Ministerstvo financí.

Do uznatelných výdajů spadají (.pdf, str. 16) také výzkumné projekty. Ty jsou však součástí rozpočtu (.pdf, str. 135, 140–142) Ministerstva obrany už nyní. Z dostupných zdrojů však nedokážeme určit, jaký je rozsah výzkumu a vývoje v oblasti obrany, který je financovaný z jiných zdrojů než z Ministerstva obrany.

Jana Černochová tedy správně uvádí, že mezi uznatelné výdaje pro účely reportování NATO patří také některé položky, které se dnes nacházejí v rozpočtech ministerstev dopravy, vnitra či financí. Některé výzkumné projekty již dnes spadají pod Ministerstvo obrany, a Česko je tedy do svých obranných výdajů zahrnuje. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý s výhradou.

Jana Černochová svůj výrok uvedla v souvislosti se závazkem vynakládat na obranu 2 % HDP. Tento závazek je pak součástí programového prohlášení vlády, členské státy NATO se na zmíněné 2% hranici dohodly již v roce 2006. Ministryně Černochová poukazuje na to, že Česko do svých výdajů na obranu nezapočítává některé položky, přestože by pro účely navýšení podílu na HDP mohlo. Jako příklad opačného přístupu pak uvádí Německo, které se podle ní díky započítání dodatečných položek mezi obranné výdaje může snáz přiblížit hranici 2 %.

NATO za obranné výdaje považuje (.pdf, str. 1) „platby státu, skutečné či plánované, v průběhu fiskálního roku, které slouží k zajištění potřeb ozbrojených sil státu, spojenců či Aliance“. Tato definice je poměrně obecná, a tak dochází nejednotnému započítávání výdajů mezi členskými státy. Často používaný ukazatel výdajů na obranu ku HDP tak nemusí v mezinárodním srovnání plně odrážet plnění spojeneckých závazků.

Jak k výpočtu obranných výdajů přistupuje Německo, se nám však z veřejně dostupných zdrojů nepodařilo zjistit. Narazili jsme na dva články z let 2018 a 2019, ze kterých vyplývá, že se v Německu o možnosti započítávání výdajů na dopravní infrastrukturu mezi obranné výdaje diskutovalo. Jestli k tomu ale nakonec Německo přistoupilo, nevíme.

Obrátili jsme se proto s dotazem na německé ministerstvo obrany, armádu a také bruselské zastoupení Německa u NATO. Zatím jsme však nedostali žádnou odpověď, a výrok Jany Černochové proto hodnotíme jako neověřitelný.

Současná ministryně obrany Jana Černochová se v rozhovoru pro Deník N mimo jiné vyjadřovala k vývoji nových materiálů a vzorů polních stejnokrojů Armády ČR. Ve svém výroku uvádí, že se touto problematikou zabývala již v roce 2011, a to v rámci svého působení ve Výboru pro obranu. 

V první řadě jsme se tedy při ověřování výroku zaměřili na záznamy z jednání Výboru pro obranu, které jsou dostupné na webových stránkách Poslanecké sněmovny. Soustředili jsme se především na zápisy z roku 2011, kdy ještě výbor fungoval pod názvem Výbor pro obranu a bezpečnost, ale také na ostatní období. Jelikož jsou zápisy prováděny velice stručnou formou, nepodařilo se nám najít žádnou zmínku o podobné diskuzi.

Obrátili jsme se proto na tiskové oddělení Ministerstva obrany, ale také na samotnou ministryni Janu Černochovou s žádostí o odkaz na konkrétní jednání. Mluvčí Ministerstva obrany nám odpověděl, že resort obrany nemá k dispozici žádné záznamy z uskutečněných diskuzí ze sněmovních výborů či jiných orgánů, a nemůže nám tak poskytnout více informací. Jana Černochová se zatím k věci nevyjádřila.

Vzhledem k výše popsaným skutečnostem tedy tento výrok ministryně obrany Jany Černochové hodnotíme jako neověřitelný. 

Pro kontext ještě uveďme, že v květnu 2011 Ministerstvo obrany vyhlásilo tendr na nákup nových vojenských uniforem. V září stejného roku nicméně výběrové řízení zrušilo, protože čtyři z pěti firem nesplnily zadávací podmínky. V říjnu 2011 následně ministerstvo tendr vypsalo znovu. Jednou z jeho podmínek přitom bylo, aby uniformy splňovaly parametry špičkové kvality, včetně barevného provedení kvůli maskování. Je tedy možné, že poslanci na některé ze schůzí Výboru pro obranu a bezpečnost řešili právě i toto téma.

Doplňme, že i poslední zmíněný tendr byl v roce 2012 zrušen Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže. Jedna z firem si tehdy například stěžovala, že v tendru neuspěla, i když jako jediná dodržela předpisy pro maskovací vzor na látce. Problémem ostatních firem tehdy mělo být nedodržení rozestupu mezi maskovacími skvrnami.

Zákon o státní službě vstoupil v účinnost 1. ledna 2015. Od té doby byl několikrát novelizován. 

§ 173 zmíněného zákona upravuje tzv. politické náměstky, kdy odst. 2 říká, že „člen vlády může mít nejvýše 2 takové náměstky“. Tyto náměstky si vybírá či odvolává samotný ministr, kterého náměstek zastupuje např. na jednáních vlády, schůzí výboru nebo komise Poslanecké sněmovny. Služební zákon se na ně nevztahuje. Ustanovení o politických náměstcích bylo za dobu účinnosti služebního zákona novelizováno pouze jednou, nejvyšší povolený počet náměstků se však nezměnil.

Maximálně dva politické náměstky člena vlády povolovala také původní verze služebního zákona z roku 2002, kterou připravila vláda Miloše Zemana. Tento zákon nicméně nikdy nevstoupil v účinnost. K jediné změně úpravy náměstků tak došlo právě při zavedení režimu státní služby v roce 2015.

Před rokem 2015 tedy neexistovala (.pdf) účinná právní úprava, která by rozlišovala mezi tzv. politickými a ostatními náměstky. Až s přijetím nového služebního zákona přešla většina stávajících náměstků pod režim státní služby a počet ostatních (politických) náměstků byl omezen na dva.

Jana Černochová se tedy dopustila nepřesnosti, když označila přijetí služebního zákona za jeho změnu. Právní úprava ministerských náměstků se však se služebním zákonem skutečně změnila tak, jak ministryně obrany popisuje. Její výrok proto hodnotíme jako pravdivý s výhradou.

Dodejme, že kromě politických náměstků může mít dnes člen vlády také tzv. odborné náměstky (náměstek pro řízení sekce), na které se služební zákon naopak vztahuje. Ti jsou vybíráni na základě výběrového řízení na dobu neurčitou. Změny na těchto pozicích jsou možné pouze tzv. systemizací, kdy se ruší či slučují místa.

Vlasta Parkanová byla ministryní obrany ve druhé vládě premiéra Mirka Topolánka. Úřad zastávala mezi lety 2007 a 2009. 

Kauza s nákupem armádních letadel CASA odstartovala 13. června 2012, kdy policie požádala Poslaneckou sněmovnu o vydání ministryně obrany Parkanové k trestnímu stíhání. Sněmovna této žádosti 11. července vyhověla. Pro vydání hlasovalo celkem 117 poslanců, včetně tehdejšího premiéra Petra Nečase. Po svém vydání se Parkanová rozhodla rezignovat na post místopředsedkyně Poslanecké sněmovny. 

Vlasta Parkanová byla obviněna ze dvou trestných činů. Podle policie se měla dopustit zneužití pravomoci veřejného činitele a porušení povinnosti při správě cizího majetku. Toho se měla dopustit tak, že před nákupem letounů nenechala zpracovat znalecký posudek na ověření ceny zakázky. Policie údajnou škodu původně vyčíslila na 658 milionů Kč.

V březnu 2015 policie navrhla obžalovat Vlastu Parkanovou a jejího bývalého podřízeného Jiřího Staňka z výše zmíněných trestných činů. Zároveň změnila odhadovanou výši škody na 818,8 milionu Kč. V září roku 2016 obvodní soud pro Prahu 6 vrátil obžalobu k došetření. Soudní jednání nakonec začalo v květnu 2017, následně bylo nicméně odročeno na srpen téhož roku. Líčení se protáhlo až do roku 2020, kdy soud exministryni Parkanovou i Jiřího Staňka nepravomocně zprostil obžaloby. Státní zástupce Kořán ovšem podal odvolání a požadoval pro Parkanovou dvouletý podmíněný trest a pokutu 2 miliony Kč. Pro Jiřího Staňka požadoval trest odnětí svobody na 5 let a pokutu 5 milionů Kč. Zároveň požadoval pro oba obžalované pětiletý zákaz činnosti.

Trestní stíhání pro Vlastu Parkanovou a Jiřího Staňka pravomocně skončilo v říjnu 2021. Městský soud v Praze potvrdil osvobozující rozsudek a státní zástupce nepodal odvolání. Soudkyně Petra Benešová se v rozsudku vyjádřila takto: „V žádném směru nebylo zjištěno, že by České republice v souvislosti s obchodem s letadly a s nákupem transportního letounu CASA vznikla nějaká škoda.“ 

Kauza definitivně skončila v lednu 2022, když se nejvyšší státní zástupce Igor Stříž rozhodl nepodat dovolání k Nejvyššímu soudu. Zároveň Parkanová uvedla, že se bude domáhat finančního odškodnění a omluvy. Na definitivní osvobození Vlasty Parkanové zareagoval současný ministr spravedlnosti Pavel Blažek, který přislíbil omluvu a vyjednání finanční kompenzace za neoprávněné trestní stíhání. Na konec kauzy reagovala také ministryně obrany Černochová, která Vlastě Parkanové zaslala omluvu za dlouhé roky trvající trestní stíhání.

Ministryně obrany nicméně správně poukazuje na nestandardně dlouhou dobu trvání celé kauzy. Vlasta Parkanová čelila obvinění nejméně od 13. června 2012 až do 13. ledna 2022 – 9 let a 7 měsíců. Janou Černochovou uvedená doba 11 let je o rok a 5 měsíců delší, její výrok tak hodnotíme jako pravdivý s výhradou.

Ověřit první část tweetu, tedy zda opravdu umí ministr zdravotnictví Vlastimil Válek zastavit na pracovišti čas, samozřejmě nedokážeme. Naše hodnocení se tedy vztahuje jen k uváděným číslům o počtech očkovaných.

Poslankyně Jana Mračková Vildumetzová ve svém tweetu uvádí srovnání aktuální situace se situací v posledním týdnu, kdy byl ve funkci ministra zdravotnictví (v demisi) Adam Vojtěch. Ten opustil ministerský post 17. prosince 2021. Týden, na který tweet odkazuje, je tedy týden od soboty 11. do pátku 17. prosince 2021. Podle statistik Ministerstva zdravotnictví bylo za toto období podáno celkem 36 962 prvních dávek očkování proti onemocnění covid-19. Jedná se tak v průměru o 5 280 lidí za jeden den. Pro úplnost doplňme, že vycházíme z dat zveřejněných k 19. lednu 2022, Ministerstvo zdravotnictví své statistiky postupně doplňuje a nyní dostupná data se tak mohou mírně lišit.

Co se týče počtu podaných prvních dávek za působení ministra Vlastimila Válka, zaměříme se na týden před zveřejněním tweetu poslankyně Mračkové Vildumetzové, tedy na 10. až 16. ledna 2022. Za toto období bylo podáno celkem 29 436 prvních dávek očkování, což je průměrně 4 205 za den.

V tento týden bylo tedy v porovnání se zmíněným prosincovým týdnem aplikováno méně prvních dávek, rozdíl však činil průměrně 1 075 očkovaných osob za den. Počty uváděné poslankyní Janou Mračkovou Vildumetzovou jsou proto mylné, především odchylka u dat za poslední týden ministra Vojtěcha ve funkci je velmi výrazná. V tweetu zmiňovaných 12 tisíc osob za den je číslo více než dvakrát vyšší, než jaké vyplývá ze statistik Ministerstva zdravotnictví, tedy v průměru 5,28 tisíc za den. Výrok proto hodnotíme jako nepravdivý.

Pro doplnění ještě přikládáme graf, který zobrazuje počty podaných prvních dávek za jednotlivé dny. Graf zahrnuje období výkonu funkce Adama Vojtěcha a období výkonu funkce Vlastimila Válka, která jsou barevně rozlišena. Z těchto dat lze vidět, že počty prvních dávek začaly klesat již na konci listopadu, tedy v době, kdy byl v úřadu ještě Adam Vojtěch. Důvody této skutečnosti nicméně nejsou předmětem našeho hodnocení.

Současná vláda na svém jednání 29. prosince 2021 schválila (.pdf) návrh nařízení (.docx), podle kterého následně od 1. ledna 2022 došlo ke zvýšení platů policistů, hasičů, vojáků a pracovníků v sociálních službách plošně o 700 Kč měsíčně. Zdravotníkům se platy navýšily o 6 % a pedagogickým pracovníkům o 2 %. Zároveň ale došlo ke zmrazení platů státních úředníků.

Uveďme, že předchozí vláda Andreje Babiše původně v listopadu 2021 rozhodla o plošném zvýšení platů státních zaměstnanců od 1. ledna 2022 o 1 400 Kč. Nové nařízení vlády Petra Fialy však toto rozhodnutí nahradilo.

Nová vláda poté na svém jednání 5. ledna 2022 schválila (.pdf) také návrh novely zákona (.doc), díky které by mělo dojít ke zmrazení platů všech ústavních činitelů, soudců a státních zástupců. Sněmovna pak tento návrh odsouhlasila 11. ledna. Výrok Mariana Jurečky proto hodnotíme jako pravdivý. 

Doplňme, že 20. ledna o výše uvedeném návrhu rozhodovala i horní komora, jejíž ústavně-právní výbor doporučil návrh zamítnout, stejně jako tomu bylo v případě podobného dřívějšího návrhu na zmrazení platů. Senát nicméně nakonec rozhodl postoupit návrh bez projednání rovnou prezidentu republiky. Po jeho podpisu tak bude moci nové znění zákona vstoupit v platnost.

Ministr Jurečka ve svém výroku popisuje mechanismus mimořádné valorizace důchodů, který se podle zákona o důchodovém pojištění použije v případě rychle rostoucí inflace. 

Podmínky pro zvyšování důchodů v mimořádném termínu popisuje konkrétně § 67. Podle něj se k mimořádné valorizaci důchodů přistupuje v případě, že růst indexu spotřebitelských cen dosáhl alespoň 5 %. Zásluhový díl penze (tedy procentní výměra důchodu) se pak navyšuje o tolik procent, o kolik vzrostly ceny.

Období pro zjišťování růstu cen vždy začíná kalendářním měsícem, který následuje po konci období, podle něhož se valorizovaly důchody naposledy. Při pravidelném termínu valorizace se růst cen sleduje do konce června předešlého roku (při pravidelném termínu v roce 2022 by se jednalo o konec června 2021). V případě mimořádné valorizace se však posuzované období zkracuje a končí měsícem, „v němž růst cen dosáhl aspoň 5 %“. Upřesněme, že těchto 5 % musí být součtem „meziměsíčních nárůstků inflace“ za dané období.

Důchody se při pravidelném termínu zvyšují vždy od 1. ledna. Poslední navýšení tak proběhlo 1. ledna 2022, a to podle toho, jak se zvýšil index spotřebitelských cen do konce června 2021 (.pdf). Posledním měsícem, „který se bral pro valorizaci důchodů“, tak byl červen, nikoliv červenec, který ve svém výroku zmiňuje Marian Jurečka. Uveďme však, že období zjišťování růstu cen pro další zvyšování důchodů začíná právě červencem 2021.

Celou problematiku vysvětluje také tisková zpráva (.pdf) Ministerstva práce a sociálních věcí z 18. listopadu 2021. Podle této zprávy musí být důchody při splnění výše uvedených podmínek zvýšeny prostřednictvím nařízení vlády. To vláda musí vydat do 50 dnů od konce měsíce, v němž ceny vzrostly minimálně o 5 %. V případě, že se odhady naplní, by dle ministerstva mělo ke zvýšení důchodů dojít v červnu 2022 (.pdf).

K mimořádné valorizaci důchodů se v lednu pro deník Právo vyjádřila také mluvčí Ministerstva práce a sociálních věcí Eva Davidová: „Předpokládáme, že dojde v lednu k takovému cenovému růstu, že kumulovaná inflace od července 2021 překročí pět procent a že bude provedena valorizace v mimořádném termínu, která zahrne celý cenový vývoj do ledna 2022.“ Zároveň dodala, že řádná valorizace důchodů bude v roce 2023 nižší, než kdyby k mimořádné valorizaci nedošlo, celkově ale budou obě zvýšení důchodů odrážet celkový cenový vývoj.

Co se týče celkového růstu indexu spotřebitelských cen, od července do listopadu 2021 se tato hodnota souhrnně zvýšila o 3,1 %. V prosinci pak došlo meziměsíčně k růstu o 0,4 %, a celkové číslo tak dosahovalo 3,5 %. Ministerstvo práce a sociálních věcí tak pravděpodobně počítá s tím, že v lednu dojde ještě k rychlejšímu zvýšení minimálně o 1,5 %, tedy na celkových 5 %.

Dodejme, že Ministerstvo financí ve své lednové makroekonomické predikci očekává, že během roku 2022 dojde k poměrně razantnímu zvýšení průměrné míry inflace na 8,5 %. V roce 2021 to přitom podle informací Českého statistického úřadu bylo 3,8 %.

Vzhledem k tomu, že Marian Jurečka popisuje platná pravidla pro mimořádnou valorizaci až na drobnou časovou nepřesnost správně, hodnotíme tento výrok jako pravdivý.