Přehled ověřených výroků

Pravda
Prezident má pravomoc jmenovat soudce Ústavního soudu a nepotřebuje k tomu spolupodpis předsedy vlády. Avšak Ústava stanovuje, že s tímto jmenováním musí Senát vyslovit souhlas.
Pravda
Prezident má podle Ústavy ČR pravomoc jmenovat členy bankovní rady České národní banky a nepotřebuje k tomu spolupodpis (kontrasignaci) předsedy vlády.
Pravda
Podíl mandatorních a kvazimandatorních výdajů na celkových výdajích státu se v posledních letech pohybuje okolo 75 %. V roce 2021 se jednalo o 73 %, se stejným procentem počítá i návrh státního rozpočtu na rok 2023.
Pravda
Návrh předešlé vlády z roku 2019 počítal se zavedením 7% digitální daně. Dle dat organizace Tax Foundation z června 2022 či starších dat poradenské společnosti EY taková sazba byla v té době nejvyšší navrhovanou v EU. Dodejme, že později se v ČR hovořilo o 5 % jako v Rakousku.
Pravda
Danuše Nerudová o možném nadhodnocení příjmů státního rozpočtu ve spojitosti se zavedením tzv. windfall tax mluvila například v říjnu letošního roku v České televizi.
Zavádějící
Manžel Danuše Nerudové Robert Neruda je právník specializující se na soutěžní právo v advokátní kanceláři Havel & Partners. Navzdory advokátnímu tajemství se ale prezident(ka) může dostat do střetu zájmů, např. při rozhodování o milostech či při podepisování zákonů.
Nepravda
Na základě práce Komise pro spravedlivé důchody v čele s Danuší Nerudovou skutečně vznikl návrh důchodové reformy. Ten však byl kritizován vládními i opozičními stranami a „širokou politickou shodu“ neměl.
Pravda
Dvouletá platnost není zavedena přímo v zákoně, nicméně toto časové omezení zmiňuje důvodová zpráva k návrhu, díky němuž v roce 2021 došlo ke zrušení superhrubé mzdy a k zavedení sazeb daně z příjmů fyzických osob ve výši 15 % a 23 %.
Pravda
Ke zrušení superhrubé mzdy se vyjádřila řada ekonomů, podle kterých se jedná o výpadek příjmů ve státním rozpočtu ve výši přibližně 90 až 100 miliard korun. Někteří ekonomové tento krok i přesto hodnotí jako přínosný.
Pravda
Marek Hilšer se skutečně účastnil protestů na Úřadu vlády a na ruské ambasádě. Prvně zmiňovaná akce se konala v říjnu 2014. Druhá, při které měl Hilšer na těle nápis "Putin killer", pak v únoru 2015.