Přehled ověřených výroků

Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) reaguje na kritiku návrhu státního rozpočtu, který mimo jiné počítá s výraznými škrty. Jedním z resortů, kterých by se měly dotknout, je přitom i Ministerstvo školství.

Financování školství

Rozpočet na rok 2025 Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) přiřknul částku ve výši 290,9 miliardy korun. V roce 2026 by dle návrhu Ministerstva financí měl resort nicméně hospodařit pouze s 276,5 miliardy korun (.pdf, str. 32), což by znamenalo, že bude mít o 14,4 miliardy méně. Jedním z důvodů tohoto snížení je podle Ministerstva financí změna ve financování nepedagogických pracovníků ve školství, které vláda v rámci novely školského zákona převedla ze státního rozpočtu na obce a kraje. Ty na to mají dostat vyšší podíl z daňových výnosů.

Původně měla změna začít platit od září 2025, po kritice ji ale vláda odložila na leden 2026 a přislíbila, že financování do konce roku zajistí stát. Návrh státního rozpočtu pro rok 2025 nicméně počítal s tím, že na platy a tzv. ostatní neinvestiční výdaje (ONIV) poskytne pouze zhruba 20 miliard korun a výdaje za září až prosinec uhradí obce a kraje. Částka v hodnotě zhruba 10 miliard korun tak pro MŠMT znamenala nečekaný výdaj navíc. Ministerstvo financí následně MŠMT poskytlo pouze 4,2 miliardy korun, resort proto musel využít i tzv. rozpočtovou rezervu, ve které byly nicméně i peníze určené soukromým školám. Ministr školství Mikuláš Bek avizoval, že Ministerstvo financí požádá o další 4 miliardy korun. 

Pro rok 2026 Ministerstvo financí odhaduje, že k obcím a krajům díky změně poputuje 32,4 miliardy korun. Z čísel ministerstva či vyjádření předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) vyplývá, že by se mělo jednat o částku zhruba o 800 milionů korun vyšší, než kolik by měl stát na nepedagogické pracovníky a tzv. ostatní neinvestiční výdaje poskytnout letos, kdy by se suma měla vyšplhat na celkem 31,6 miliardy korun. Přesunutí výdajů na obce a kraje v kombinaci s poklesem rozpočtu MŠMT o 14,4 miliardy korun znamená, že by si měl resort oproti předchozímu roku i přes snížení rozpočtu finančně polepšit.

Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) uvedl, že rozpočet počítá s navýšením částky určené na platy pedagogů o 6,5 %, a to konkrétně o 8,5 miliardy korun. V návrhu se nicméně tato hodnota explicitně nevyskytuje, v předkládací zprávě se pouze uvádí, že „do předloženého návrhu státního rozpočtu na rok 2026 byly promítnuty (...) nárůsty objemu prostředků na platy učitelů v regionálním školství (...)“ (.pdf, str. 1).

Závěr

Podle ministra školství Mikuláše Beka rozpočet skutečně počítá s navýšením částky určené na platy pedagogů o 6,5 %, konkrétně tedy o 8,5 miliardy korun. V dokumentu tato informace nicméně explicitně uvedena není. 

Díky přesunu financování nepedagogů a ONIV by si MŠMT i přes snížení rozpočtu o 14,4 miliardy korun mělo paradoxně finančně polepšit. Podle odhadů Ministerstva financí by obce a kraje v roce 2026 měly na základě této změny získat celkem 32,4 miliardy korun. 

Letošní výdaje na platy nepedagogů, které hradí stát, by dle vyjádření ministerstva měly dosáhnout 31,6 miliardy korun, nikoli 27 miliard, jak uvádí Petr Hladík. Jeho výrok pro tuto nepřesnost hodnotíme jako pravdivý s výhradou.

Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) komentuje vládní návrh státního rozpočtu na rok 2026, který Ministerstvo financí zveřejnilo 31. srpna 2025. Zmiňuje, že se vládě Petra Fialy daří snižovat schodek veřejných financí a konsolidovat tak českou ekonomiku.

K hodnocení konsolidace státní ekonomiky se však obvykle používá více ukazatelů. Jedním z nich je právě saldo, tedy rozdíl mezi očekávanými příjmy a výdaji rozpočtu, vůči HDP. Dále se používá také poměr veřejného dluhu k HDP. 

Oba výše zmíněné ukazatele sleduje agentura Eurostat a poslední dostupná data jsou z roku 2024. Pokud se zaměříme na meziroční vývoj salda veřejného rozpočtu v letech 2023–2024, Česko se společně s Estonskem umístilo na 8. místě (5. místo je rovněž sdílené, mezi Maďarskem a Lucemburskem). V Česku se deficit snížil o 1,6 p. b., zatímco v Německu se o 0,3 p. b. zvýšil.

Při srovnání stejného ukazatele za delší časové období od nástupu vlády Petra Fialy v roce 2021 se však Česko umístilo až na 10. místě.

V celkovém snižování dluhu si pak Česko vedlo ještě hůře. Ačkoli v rámci EU patří k méně zadluženým státům, státní dluh během volebního narostl 4. nejrychlejším tempem. Zatímco většině zemí se podařilo státní dluh snížit, zadlužení Česka naopak vzrostlo z 40,7 % HDP v roce 2021 na 43,6 % HDP v roce 2024, tedy o zhruba 2,9 p.b. Nejvíce se naopak dluh dařilo snižovat Řecku, Kypru nebo Portugalsku.

Vývoj poměru státního dluhu k HDP nicméně ovlivnila také vysoká inflace z roku 2022 (.pdf, str. 4). Podle analýzy Evropské centrální banky inflace v některých zemích stav veřejných financí zhoršila, ale například na Kypru, v Litvě nebo v Portugalsku poměr dluhu k HDP díky inflaci výrazně klesl (.pdf, str. 29–30).

Závěr

Podle dat Eurostatu byla Česká republika mezi lety 2023–2024 společně s Estonskem na 8. místě co se týče konsolidace schodku veřejných financí a byla na tom lépe než Německo. Při srovnání zemí EU za celé období vlády Fialova kabinetu se však Česko umístilo hůře. Ve sledovaném období se navíc v ČR zhoršil poměr státního dluhu k HDP, zatímco v Německu a v 17 dalších zemích EU se zlepšil. Z těchto důvodů hodnotíme výrok Petra Hladíka jako zavádějící.

Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) komentuje návrh státního rozpočtu na rok 2026 a mluví o konsolidaci veřejných financí. Na grafu ukazuje, že se vládě Petra Fialy podařilo snížit deficit veřejných financí z 5 na 1,9 % HDP, a dodává, že návrh státního rozpočtu na rok 2026 počítá s deficitem 1,75 % HDP.

Deficit veřejných financí

Jako deficit veřejných financí se označuje schodek hospodaření státu, do kterého kromě hospodaření vládních institucí spadá i hospodaření územních samospráv, tedy obcí a krajů. Tento deficit vzniká, pokud jsou výdaje veřejných rozpočtů za určité období (obvykle za kalendářní rok) vyšší než příjmy.

V roce 2021, tedy posledním roce působení vlády Andreje Babiše, odpovídal deficit veřejných financí 5 % HDP, v následujících letech postupně klesal až na 2 % HDP v roce 2024 (.pdf, str. 3). Podle srpnové makroekonomické predikce Ministerstva financí se v letošním roce deficit sníží na 1,9 % HDP (.pdf, str. 1, 3). Poslední predikce týkající se roku 2026 je z dubna 2025 a odhaduje schodek vládních institucí na 2 % HDP. V srpnové predikci aktualizovaný údaj není (.pdf, str. 3, 11).

Strukturální schodek

Petr Hladík dále zmiňuje, že návrh státního rozpočtu na rok 2026 je postaven na deficitu 1,75 % HDP. Tuto hodnotu uvádí správně, jedná se však o strukturální deficit, který je očištěný od vlivu hospodářského cyklu a jednorázových a přechodných operací. Podle ekonoma Vladimíra Bezděka tak představuje spíše odhad vládou chtěného a zamýšleného deficitu a od celkového deficitu veřejných financí se liší. 

V roce 2021 dosáhl strukturální deficit 3,3 % HDP a poslední dostupný údaj se týká roku 2023, kdy činil 2,4 % HDP (.pdf, str. 3). Údaje pro další roky vychází z Rozpočtové strategie sektoru veřejných institucí ČR na léta 2025 až 2027, kterou Ministerstvo financí zveřejnilo v dubnu 2024, a jedná se tedy pouze o odhady.

Závěr

Petr Hladík správně říká, že v roce 2021 činil deficit veřejných financí 5 % HDP a že by se měl podle predikce Ministerstva financí v roce dostat na 1,9 % HDP. Údaj 1,75 %, který uvádí v souvislosti s rozpočtem na rok 2026, se však týká strukturálního deficitu. Ten je očištěný od vlivu hospodářského cyklu a od výše deficitu veřejných financí se liší. 

Deficit veřejných financí na rok 2026 odhaduje Ministerstvo financí na 2 % HDP, tedy o 0,1 p. b. vyšší než v roce 2025. Petr Hladík tedy vzbuzuje dojem, že deficit bude dále klesat, ačkoli mluví o jiném ekonomickém ukazateli. Z tohoto důvodu výrok hodnotíme jako zavádějící.

Data o růstu hrubého domácího produktu (HDP) sleduje Český statistický úřad. Podle něj se HDP během působení Fialovy vlády každoročně nominálně zvyšovalo (.xlsx). Zatímco v roce 2021, tedy posledním roce působení Babišova kabinetu, činilo cca 6 308 mld. Kč, podle odhadu Ministerstva financí z letošního srpna vzroste v roce 2025 celkem na 8 454 mld. Kč (.pdf, str. 3).

V případě reálného HDP, které je očištěné o sezónní a kalendářní vlivy, došlo během působení Fialova kabinetu k růstu v letech 2022 a 2024 a podle predikce resortu financí by k němu mělo dojít i v roce 2025. Pouze v roce 2023 HDP stagnovalo. Kromě třetího čtvrtletí roku 2023 se HDP také meziročně zvýšilo v jednotlivých kvartálech (.xlsx).

Závěr

Během působení vlády Petra Fialy docházelo každoročně k růstu nominálního HDP, to vzrostlo z 6,3 bilionu Kč v roce 2021 na odhadovaných 8,4 bilionu Kč v roce 2025. Reálný růst HDP byl zaznamenán po většinu volebního období s výjimkou roku 2023, kdy stagnovalo. Výrok Petra Hladíka proto hodnotíme jako pravdivý.

Ministerstvo financí ve své tiskové zprávě k návrhu rozpočtu na rok 2026 uvádí, že na investice byla z národních zdrojů vyčleněna rekordní částka 174,4 miliardy korun. Pokud přičteme i evropské zdroje, jedná se celkem o 248 miliard korun.

Vývoj národních zdrojů

Co se týče historického srovnání, nominální výdaje z národních zdrojů na investice jsou pro rok 2026 opravdu nejvyšší. Je nutné brát v potaz, že hodnotu státem investovaných peněz snižuje inflace, kvůli které v průběhu času rostou ceny nákupů, služeb i práce, čímž se výrazně navyšují výsledné ceny staveb a dalších investičních projektů. Také v případě, kdy při srovnání zohledníme míru inflace a přepočteme výši investic na reálné hodnoty, jsou navrhované investice z národních zdrojů pro příští rok nejvyšší za posledních několik let.

Upřesněme, že ucelený přehled, který by investice rozděloval na národní a zahraniční zdroje, jsme pro dřívější roky ve veřejně dostupných zdrojích nenašli. V minulosti byly ale celkové investice nižší, a lze tak vyvodit, že tehdejší investice z národních zdrojů dnešní výše nedosahovaly.

Vývoj zahraničních zdrojů

Co se týče investic ze zahraničních zdrojů, které Státní závěrečný účet definuje jako prostředky z EU, finančních mechanismů a „v marginálním objemu (...) prostředky z NATO a jiné prostředky ze zahraničí“ (.pdf, str. 128 ze 180), ty byly v minulosti vyšší nominálně a také v reálném srovnání.

V roce 2015 se na celkové částce podílelo čerpání nároků z nespotřebovaných výdajů. Ministerstvo financí už v dubnu 2015 uvádělo, že „lze očekávat, že skutečné čerpání kapitálových výdajů v roce 2015 bude výrazně vyšší, než předpokládá schválený rozpočet“ (.pdf, str. 37). Rok 2015 byl totiž posledním pro dočerpání prostředků EU v rámci programového období 2007–⁠⁠⁠⁠⁠⁠2013.

Výdaje v poměru k HDP

Výdaje státního rozpočtu na investice lze vyjádřit také v poměru vůči hrubému domácímu produktu (HDP), který bere v potaz rostoucí velikost české ekonomiky včetně daňových příjmů státu. Podle makroekonomické predikce Ministerstva financí ze srpna 2025 by podíl státních výdajů na investice z národních zdrojů v příštím roce měl činit 1,97 % HDP (.pdf, str. 3). Jak vyplývá z následujícího grafu, tento podíl je ve srovnání s předchozími roky nejvyšší. Pokud stejným způsobem porovnáme i zahraniční zdroje, ty dle predikce mají být naopak nižší než v několika minulých letech.

Závěr

Ministerstvo financí v návrhu státního rozpočtu na rok 2026 z národních zdrojů na investice alokovalo 174,4 mld. Kč. Skutečně se jedná o nejvyšší výdaje v historii, a to v nominálním i reálném srovnání. Výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Miroslav Ševčík odpovídá na dotaz, jakým způsobem by jeho strana chtěla dosáhnout smysluplného rozpočtu. Lídr společné kandidátky SPD, Trikolory, Svobodných a PRO v Jihomoravském kraji by se dle svých slov inspiroval právě reformou Rogera Douglase z 80. let.

Reforma Rogera Douglase

Roger Douglas, bývalý novozélandský politik a několikanásobný ministr, byl v 80. letech hlavním strůjcem ekonomické reformy v zemi. Mezi lety 1984 a 1988 zastával funkci ministra financí v labouristické vládě Davida Langeho. Reforma, která po Douglasovi i získala jméno – „rogernomics“ – přinesla liberalizaci státní ekonomiky. Jedna z nejregulovanějších ekonomik své doby se tak stala jednou z nejotevřenějších. Po odstranění celních ochran došlo ke zvýšení dovozu a hospodářské soutěže, státní instituce se privatizovaly a docházelo k prodeji státního majetku. Zavedena byla zároveň daň ze zboží a služeb. Změny přinesly prosperitu investorům, ale těžce zasáhly například farmáře a vedly ke zrušení tisíců pracovních míst.

Výpočet reálné mzdy

Reálná mzda je nominální mzda upravená o míru inflace, díky čemuž odráží skutečnou kupní sílu – tedy množství zboží, které lze za nominální mzdu skutečně koupit. Její vývoj pravidelně sleduje Český statistický úřad (ČSÚ), který vydává čtvrtletní zprávy o vývoji mezd, kde porovnává růst reálné mzdy oproti určitému období.

Podle údajů ČSÚ dosáhla v roce 2019 průměrná hrubá měsíční mzda 34 578 Kč a v roce 2024 nominálně vzrostla na 45 899 Kč, což představuje nárůst asi o 33 %. Mezi roky 2019 a 2024 však rostly i ceny. V cenách za rok 2019 tak průměrná hrubá mzda v roce 2024 odpovídá necelým 33 000 Kč. Mezi těmito lety tak došlo k reálnému poklesu průměrné hrubé mzdy asi o 5 %.

Fialova vláda nastoupila na konci roku 2021. Jak je vidět na následujícím grafu, v roce 2021 byly reálné mzdy vyšší než v roce 2019. Od té doby ovšem klesaly a na úroveň z roku 2022 se nevrátily, a to ani v roce 2024.

Závěr

V roce 2021 přesáhly reálné mzdy úrovně z roku 2019, od té doby se však snižovaly. Na hodnotu z roku 2019 se nevrátily ani v roce 2024. Mezi lety 2019 a 2024 konkrétně vzrostla průměrná hrubá měsíční mzda z 34 125 Kč na 46 165 Kč a nominálně se tak zvýšila o 33 %. V cenách roku 2019 ovšem vzhledem k inflaci poklesla o 5 %. Výrok Miroslava Ševčíka z těchto důvodů hodnotíme jako pravdivý.

Vývoj reálné mzdy

Reálná mzda je nominální mzda upravená o míru inflace, díky čemuž odráží skutečnou kupní sílu – tedy množství zboží, které lze za nominální mzdu skutečně koupit. Její vývoj pravidelně sleduje Český statistický úřad (ČSÚ), který vydává čtvrtletní zprávy o vývoji mezd.

Jak je vidět na následujícím grafu, reálné mzdy klesaly v devíti po sobě následujících čtvrtletích. První propad nastal ovšem už v posledním čtvrtletí roku 2021, kdy končila předchozí vláda Andreje Babiše a Fialův kabinet teprve nastupoval k moci. V letech 2022 a 2023 pak reálná mzda v porovnání se stejným obdobím v předchozím roce opakovaně klesala. Poprvé se zvýšila až v prvním čtvrtletí 2024.

Závěr

Reálné mzdy v Česku klesaly od konce roku 2021 do začátku roku 2024, tedy skutečně devět čtvrtletí po sobě. První snížení nastalo ovšem už za Babišovy vlády a během období Fialova kabinetu tak klesaly osm po sobě jdoucích čtvrtletí. Výrok tak hodnotíme jako pravdivý s výhradou.

Kandidát za SPD Miroslav Ševčík kritizuje výši růstu HDP za vlády Petra Fialy. Uvádí přitom statistiky ekonomického vývoje za tento, loňský a předloňský rok. Dle předběžného odhadu Českého statistického úřadu (ČSÚ) z července 2025 vzrostlo HDP ve druhém čtvrtletí letošního roku meziročně o 2,4 %, která udává Ševčík. Podle zpřesněného odhadu ze srpna byl růst HDP nakonec ještě o další 0,2 procentního bodu vyšší.

Podle starších údajů ČSÚ kleslo české HDP v roce 2023 meziročně o 0,4 %, důvodem přitom byla především nižší spotřeba domácností a nižší tvorba zásob. Dle aktualizovaných výpočtů z letošního roku nicméně HDP v roce 2023 neklesalo, ale pouze stagnovalo s 0% nárůstem. V roce 2024 se pak HDP meziročně zvedlo o 1,2 %. Hlavním pohonem nárůstu byl dle ČSÚ nárůst reálných výdělků domácností a s tím spojený nárůst domácí spotřeby. 

Miroslav Ševčík popisuje vývoj růstu HDP správně, nepřesnosti se dopouští pouze v případě hodnoty za rok 2023, kdy se jím uváděné číslo blíží nyní již zastaralé hodnotě z března 2024. Jeho výrok proto hodnotíme jako pravdivý s výhradou.

Z výroku Miroslava Ševčíka není jasné, jestli mluví o státním, nebo vládním dluhu. Státní dluh vzniká především hromaděním schodků státního rozpočtu. Na jeho výši mají vliv také některé další faktory (.pdf, str. 3, 16–17), a státní dluh se tak v daném roce může zvýšit i o větší sumu, než je hodnota deficitu státního rozpočtu. Státní dluh představuje více než 90 % dluhu sektoru vládních institucí, který je také znám jako vládní či veřejný dluh. Ten se kromě státního dluhu skládá například i z dluhů územních samospráv, tedy obcí a krajů.

Státní dluh za Fialovy vlády

Na konci roku 2021, kdy končila Babišova vláda a nastupoval Fialův kabinet, byl státní dluh 2,466 bilionu Kč. Počet obyvatel podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) přitom činil zhruba 10,52 milionu. Na každého obyvatele tak teoreticky připadal dluh ve výši 234 tisíc korun.

Podle zprávy o řízení státního dluhu Ministerstva financí za druhé čtvrtletí státní dluh ke konci června 2025 dosáhl 3,504 bilionu Kč, což v přepočtu na každého obyvatele ČR odpovídá přibližně 322 tisícům korun. Pokud by se vyplnila predikce, kterou Ministerstvo financí vydalo na začátku letošního roku, státní dluh bude v celém roce 2025 dosahovat 3,614 bilionu Kč (.pdf, str. 12). Podle nejnovějšího údaje ČSÚ ke dni námi ověřované debaty byl počet obyvatel ve druhém čtvrtletí letošního roku 10,88 milionu, na každého obyvatele by tedy v celém roce připadl dluh ve výši 332 tisíc Kč.

Nominálně tedy státní dluh vzrostl, přičemž Miroslav Ševčík uvádí takřka správné hodnoty. Na jednoho obyvatele se v nominálním srovnání zvýšil zhruba o 42 %. Částky je ale nutné porovnávat také v jejich reálné hodnotě, jelikož inflace snižuje jak kupní sílu peněz, tak i reálnou výši dluhu. Pokud při srovnání zohledníme míru inflace a přepočteme částky na reálné hodnoty v cenách roku 2025, dluh se během Fialovy vlády zvýšil pouze přibližně o 6,2 %.

Vládní dluh v poměru k HDP

Co se týče vládního dluhu, který jsme na začátku odůvodnění zmínili, jeho výše se zpravidla uvádí v poměru k HDP a pravidelně ji vyčísluje Ministerstvo financí (.pdf, str. 14; .pdf, str. 6). Data o tomto veřejném dluhu je možné najít i na webu unijního statistického úřadu Eurostat. Tento dluh činil v roce 2021 40,7 % HDP. Během působení Fialova kabinetu vzroste podle nejnovější makroekonomické predikce Ministerstva financí ze srpna 2025 na 44,2 % HDP (.pdf, str. 11).

Závěr

Státní dluh činil koncem roku 2021, kdy byla jmenována vláda Petra Fialy, 2,466 bilionu korun, v přepočtu na obyvatele ČR celkem 234 tisíc korun na osobu. Abychom se přiblížili nárůstu o 100 tisíc korun na osobu, o kterém mluví Miroslav Ševčík, museli bychom porovnat odhadovaný dluh na konci roku 2025 podle poslední predikce Ministerstva financí a počet obyvatel z 2. čtvrtletí roku 2025. Takto vypočítaný dluh by činil cca 332 tisíc na osobu a představoval nárůst v letech 2021–2025 celkem o 98 tisíc na osobu.

Miroslav Ševčík tak uvádí přibližně správné hodnoty. Co však zcela opomíjí, je inflace, která v mezidobí výrazně snížila reálnou hodnotu státního dluhu – při jejím zohlednění stoupl dluh na osobu pouze o 6,2 %. Výrok proto hodnotíme jako zavádějící.