Přehled ověřených výroků

Vláda Petra Fialy se ve svém původním i aktualizovaném programovém prohlášení ke zvýšení výdajů na školství tak, aby představovaly průměr zemí OECD, nezavázala tak jednoznačně, abychom jej hodnotili jako jeden ze slibů vlády (.pdf, str. 18; .pdf, str. 18). Oba dokumenty nicméně obsahují formulaci, že je „důležitým úkolem koaliční vlády (…) získat pro školství více finančních prostředků tak, aby veřejné výdaje na vzdělávání a školské služby odpovídaly v poměru k HDP alespoň úrovni průměru zemí OECD“.

Nejnovější údaj o průměru výdajů na školství v rámci OECD se vztahuje k roku 2021, kdy představoval 4,9 % (.pdf, str. 282) hrubého domácího produktu (HDP). Česko přitom v roce 2021, tedy v posledním roce Babišovy vlády, podle OECD na vzdělání alokovalo jen 4,6 % HDP (.pdf, str. 5). Novější souhrnná data za OECD nejsou k dispozici.

Vývoj výdajů na školství v Česku ale můžeme porovnat na základě dat o výdajích na Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy podle státních závěrečných účtů a také dat o výdajích (.pdf, str. 30) na výzkum, vývoj a inovace (VaVaI), které OECD také do své statistiky započítává (.pdf, str. 274). Když tyto částky sečteme a porovnáme s HDP měřeným Českým statistickým úřadem, zjistíme, že se výdaje na školství (a VaVaI) od roku 2021, kdy činily 4,57 % HDP, postupně snižovaly až na 4,05 %. Dle letošního rozpočtu a aktuální makroekonomické predikce Ministerstva financí by měly tyto výdaje v roce 2025 dosáhnout 4,07 % HDP.

Závěr

Fialův kabinet v obou svých programových prohlášeních uvedl, že je důležitým úkolem koalice přiblížit výdaje na vzdělávání a školské služby průměru OECD. Podle posledního dostupného údaje činil průměr výdajů na školství států OECD 4,9 % HDP v roce 2021. Z konečných výdajů na Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy a také státních výdajů na výzkum, vývoj a inovace vyplývá, že se během Fialovy vlády výdaje na tento resort v poměru k HDP snižovaly a oddalovaly se tak od průměru OECD. Výrok Roberta Plagy proto hodnotíme jako pravdivý.

Kandidát za hnutí ANO Robert Plaga zjevně mluví o novele zákona o azylu, kterou Parlament schválil během letošního léta. Novela reaguje na evropský migrační pakt, který do české legislativy částečně zavádí. Součástí schváleného znění novely (.pdf, str. 50–51, 53) je i pozměňovací návrh (.docx), který v květnu 2025 předložil poslanec hnutí ANO Robert Králíček s pěti dalšími členy poslaneckého klubu ANO.

Návrh zavádí možnost zrušit nebo neprodloužit pobyt cizincům, kteří opakovaně spáchají přestupky (.docx, str. 2–3). Přesněji se bude jednat o situaci, kdy cizinec spáchá tři přestupky během 12 měsíců. Podle odůvodnění pozměňovacího návrhu se má jednat zejména o přestupky proti veřejnému pořádku, občanskému soužití a proti majetku (.docx, str. 2). Pro přijetí návrhu zástupců hnutí ANO (.pdf, str. 6–8) zvedlo ruku 127 poslanců, přičemž se hlasování zdrželi přítomní členové Pirátů a také Hubert Lang (ANO) a Vladimír Balaš (STAN).

Kandidát za SPD Jindřich Rajchl reaguje na debatu o nedostatku odborných i praktických lékařů a dodává, že podle něj ve zdravotnictví chybí také zdravotní sestry. Kritizuje, že k výkonu tohoto povolání je potřeba vyšší vzdělání, a navrhuje umožnit nástup do praxe již po absolvování střední zdravotnické školy. Z jeho dalších slov vyplývá, že mluví o pozici všeobecné zdravotní sestry.

V roce 2004 vstoupil v účinnost zákon o nelékařských zdravotnických povoláních, který stanovil, že k získání způsobilosti k výkonu povolání všeobecné sestry je nutné absolvovat tříleté studium bakalářského zdravotnického oboru nebo oboru diplomovaná všeobecná sestra na vyšší odborné škole (.pdf, str. 1).

Od roku 2017 existuje díky novele zmíněného zákona také rychlejší varianta 4+1, kdy všeobecným zdravotním sestrám pro získání kvalifikace stačí absolvování čtyřletého studia střední zdravotnické školy a následně pouze jeden rok navazujícího studia na vyšší odborné škole.

Závěr

Pro výkon povolání zdravotní sestry je nutné vystudovat tříletý bakalářský zdravotnický obor nebo vyšší zdravotnickou školu. Další možností je absolvovat střední zdravotnickou školu s navazujícím jednoletým studiem na vyšší odborné škole. Výrok Jindřicha Rajchla tedy hodnotíme jako pravdivý

Kandidát za Motoristy Matěj Gregor reaguje na debatu o nedostatku odborných i praktických lékařů ve zdravotnictví. Jako řešení zmiňuje zrušení úhradové vyhlášky. Podle něj by to umožnilo pojišťovnám nabízet benefity lékařům, kteří půjdou pracovat do regionů, kde je jich nyní nedostatek.

Úhradová vyhláška

Úhradová vyhláška je právní předpis, který každý rok vydává Ministerstvo zdravotnictví. Stanovuje výši úhrad za hrazené služby, výši finančního ohodnocení za provedený zdravotní výkon a regulační omezení pro úhradu zdravotních služeb. Jinými slovy, určuje rozdělení peněz z veřejného zdravotního pojištění mezi poskytovatele zdravotní péče a určuje limit částky, kterou pojišťovna poskytovateli za daný úkon uhradí.

Dostupnost péče v regionech

Bývalý prezident Svazu zdravotních pojišťoven ČR Ladislav Friedrich za příčinu nižší dostupnosti zdravotní péče v některých regionech označil například vysokou frekvenci návštěv u lékaře v kombinaci s absencí regulačních poplatků nebo stěhování obyvatel do velkých měst. Zmínil i skutečnost, že pojišťovny nemají možnost vyloučené regiony finančně stimulovat, protože jsou vázané právě úhradovou vyhláškou.  

Úhradové vyhlášky dále podporují centralizaci specializované péče pomocí tzv. koeficientu centralizace, díky kterému dostávají centra vysoce specializované péče vyšší úhradu než by za stejný úkon dostaly např. regionální nemocnice bez statutu centra (.pdf, str. 201). Úhradová vyhláška pro rok 2025 nicméně obsahuje pasáž, která umožňuje dodatečné navýšení úhrad pro regiony s omezenou dostupností péče skrze individuální dohody mezi pojišťovnou a poskytovatelem péče (.pdf, str. 229). 

Závěr

Podle bývalého ředitele Svazu zdravotních pojišťoven ČR jsou limity stanovené úhradovou vyhláškou jedním z faktorů nedostatku lékařů v některých regionech. Vyhláška pro rok 2025 však zdravotníkům v regionech s omezenou dostupností péče umožňuje uzavírat individuální dohody s pojišťovnou ohledně výše úhrad. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý s výhradou.

Motoristé sobě představili svůj program do sněmovních voleb na sjezdu v Olomouci v červenci 2025. Slíbili např. nepodpořit opětovné zavedení elektronické evidence tržeb ani zvyšování daní pro lidi, kteří pracují a podnikají. Podle programu také chtějí do čtyř let zajistit vyrovnaný rozpočet.

Ve veřejně dostupných zdrojích jsme nedohledali žádnou zmínku odborníků – ať už politologů, akademiků, politických komentátorů nebo i lidí z podnikatelské sféry –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ kteří by označili program Motoristů za pragmatický. Vyjádření jsme neúspěšně hledali také v mediální databázi Newton. Obrátili jsme se proto na Matěje Gregora a mluvčí Motoristů s žádostí o odkázaní na konkrétní vyjádření. Ke dni vydání naší analýzy jsme ale odpověď neobdrželi.

Program komentoval např. politolog Ladislav Cabada, který v minulosti neúspěšně kandidoval do Senátu za TOP 09. Podle jeho názoru je program v ekonomické oblasti pokračováním „původních myšlenek a standardů klausovské a topolánkovské ODS. To znamená nízké daně, osobní odpovědnost, malý stát apod.“ Po námi ověřované debatě vydal Reflex komentář, ve kterém je program Motoristů popsaný jako „poměrně realistický program“ v porovnání s ostatními kandidujícími subjekty. V době debaty však podle dostupných informací žádný odborník, ať už z veřejné či soukromé sféry, program Motoristů za pragmatický neoznačil. Výrok tak hodnotíme jako nepravdivý.

Kandidát hnutí Stačilo! Lubomír Zaorálek v rámci diskuze o možnostech posílení kapacit zdravotnického personálu v krajích kritizuje vládu. Uvádí, že na konci roku 2023 slíbila zdravotníkům zlepšení podmínek, ale své závazky podle něj neplní. Jako příklad zmiňuje demonstraci, která proběhla v den konání debaty.

Shromáždění s názvem „Zdravotnictví na hraně“ se konalo 8. září 2025 před Ministerstvem zdravotnictví. Akci organizoval Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče ČR (.pdf, str. 1). Akce proběhla bez přímé účasti zdravotníků a lékařů, což odbory odůvodnily tím, že jsou vyčerpaní. Přítomni tak byli především zástupci odborů, zatímco lékaři připojili své videovzkazy. Pozvání dostali také někteří členové vlády, ti se ale z účasti omluvili, včetně ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09).

Odbory chtěly demonstrací upozornit na nedostatek personálu i financí ve zdravotnictví. Zároveň uvedly, že vláda podle nich neplní dohodu (.pdf) z konce roku 2023, kterou s nimi, Všeobecnou zdravotní pojišťovnou a Českou lékařskou komorou uzavřelo Ministerstvo zdravotnictví. V dokumentu tehdy vláda přislíbila přípravu zákona o odměňování zdravotníků, zlepšení pracovních podmínek či změny v oblasti vzdělávání zdravotnických pracovníků (.pdf).

Kandidát za SPD Jindřich Rajchl reaguje na debatu o nedostatku odborných i praktických lékařů. Jako jedno z řešení uvádí zvýšit jejich platové ohodnocení, což by podle něj mělo zabránit odchodu českých absolventů do zahraničí.

Podle dat z registru lékařů, která publikovala Česká lékařská komora (ČLK), se mezi lety 2019–2024 z celkového počtu 10 637 absolventů lékařských fakult do ČLK přihlásilo pouze 7 868 nových lékařů (tj. 74 %). Členem lékařské komory přitom lékař být musí, aby v Česku mohl vykonávat své povolání. Zbylých 2 769 absolventů, tedy 26 %, se z českého zdravotnického systému „ztratilo“, a odešli tedy do zahraničí, případně mimo obor. Statistiky ČLK ovšem zahrnují i absolventy lékařských programů vyučovaných v angličtině, které si studenti musejí platit. Jedná se většinou o cizince, u nichž se nepředpokládá, že by v Česku zůstali, mj. právě kvůli nedostatečné znalosti českého jazyka.

Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS) dříve také zveřejnil podrobnější data o absolventech, kteří mezi lety 2018–2023 studovali v češtině. Sem patří kromě Čechů také slovenští občané, kteří za studium v ČR platit nemusí, a dále malá skupina (česky mluvících) občanů jiných zemí. Z celkového počtu absolventů, kteří lékařství vystudovali v češtině, 85 % lidí zůstalo dle ÚZIS v Česku. O 15 % absolventů ÚZIS informace nemá. V případě samotných českých občanů zůstalo v Česku 92 % absolventů oboru všeobecného lékařství. O 8 % českých absolventů ÚZIS nemá přesné informace. Podle ředitele ÚZIS Ladislava Duška mohou být právě v zahraničí nebo být na mateřské dovolené.

Závěr

Statistika České lékařské komory (ČLK) ukazuje, že ze všech absolventů českých lékařských fakult zůstává v ČR zhruba 74 % lidí a 26 % naopak odchází do zahraničí, případně mimo obor. Tato statistika ovšem zahrnuje i data o zahraničních studentech, kteří v Česku studují v angličtině za poplatek, a nepředpokládá se, že by se stali součástí českého zdravotnického systému. Podle podrobnějších dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky zůstává v Česku 85 % absolventů všeobecného lékařství, kteří studovali v českém jazyce. V případě samotných českých občanů podíl přesahuje 90 %. Výrok Jindřicha Rajchla tak hodnotíme jako zavádějící.

Norská ústava právo na stejnou úroveň zdravotní péče nezmiňuje, zakotvuje ji pouze zákon o právech pacientů, jehož cílem je zajistit rovný přístup ke kvalitní zdravotní péči. Podle oficiálního výkladu rovný přístup znamená, že norští obyvatelé mají právo na odpovídající péči bez ohledu na věk, pohlaví, ekonomické, kulturní a jazykové zázemí, společenské postavení a také místo bydliště. Ohledně kvality říká to, že poskytnuté služby musí být kvalitní „z hlediska obsahu a načasování“ a že její hodnocení „musí být prováděno z pohledu pacienta“.

Regionální rozdíly v péči

I přes zákonnou úpravu se ale úroveň péče mezi norskými regiony liší –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ existují např. rozdíly v počtu nemocničních lůžek (.pdf, str. 3). Podle dostupných statistik jsou také rozdílné čekací doby na různá vyšetření, a to až o několik týdnů. Podle zprávy OECD z roku 2023 se Norsko potýká s nedostatkem zdravotních odborníků v méně obydlených oblastech, a to i přesto, že na počet obyvatel má vysoký počet lékařů a především zdravotních sester (.pdf, str. 10–11).

Správa zdravotní péče je v Norsku rozdělena mezi samosprávy, které zajišťují primární, preventivní a ošetřovatelskou péči, a vládu, která prostřednictvím čtyř regionálních úřadů zřizuje nemocnice a zajišťuje specializovanou péči.

Závěr

Obyvatelé Norska mají právo na stejnou úroveň zdravotní péče. Právo na stejnou péči nehledě na místo bydliště však vychází pouze z výkladu zákona o právech pacientů, který garantuje přístup k péči také bez ohledu např. na věk, pohlaví nebo ekonomické, kulturní a jazykové zázemí. Nejedná se tak o ústavou zaručené právo. Podle dat OECD se navíc dostupnost zdravotní péče mezi norskými regiony liší. Výrok Jindřicha Rajchla proto hodnotíme jako nepravdivý.

Kandidát za SPD Jindřich Rajchl reaguje na kritiku cen potravin na předvolebních jarmarcích SPD, které Michaela Šebelová (STAN) označila za dumpingové. Rajchl za cenami stojí a tvrdí, že jde o výkupní ceny potravin, za které zemědělci prodávají potraviny obchodním řetězcům. Dodává, že se o situaci v zemědělství baví s Jaroslavem Ládem, který podle něj inicioval petici. Tu Rajchl dále nekonkretizuje.

Předseda Zemědělského družstva Ostaš na Náchodsku Jaroslav Lád stojí za „Peticí za odstranění nerovných podmínek vlastníků půdy sdružených v zemědělských družstvech“. Petice (.pdf), která měla v listopadu 2024 14 920 podpisů, požadovala, aby vláda změnila pravidla zemědělských dotací, která podle autorů znevýhodňují farmáře hospodařící v družstvech. Kritizovali hlavně omezení tzv. redistributivních plateb jen na prvních 150 hektarů (.pdf) na jedno hospodářství a navýšení části rozpočtu určené na tyto platby na 23 %, což podle nich zhoršuje postavení družstev (.pdf). Podle analýzy Ústavu zemědělské ekonomiky a informací však tato změna vedla k vyrovnání příjmové nerovnosti mezi různými velikostmi zemědělských podniků.

Jindřich Rajchl (kandidující za SPD) reaguje na tvrzení poslankyně Michaely Šebelové (STAN), podle které jsou ceny na předvolebních jarmarcích SPD dumpingové – tedy nižší, než jaké jsou náklady na výrobu zboží. Podle Rajchla jde o běžné výkupní ceny, které nejsou nijak dotované. 

Jarmarky SPD

Na jarmarcích SPD se prodává například cibule za 8 Kč/kg, máslo za 39 Kč/250 g, brambory za 8 Kč/kg, mrkev za 9 Kč/kg nebo mléko za 15,60 Kč. Podle Státního zemědělského intervenčního fondu byla na začátku září u zemědělských výrobců průměrná cena žluté cibule 12 Kč/kg, mrkve 10,80 Kč/kg, a u nejlevnější odrůdy brambor byla průměrná cena 7,18 Kč/kg (.pdf, str. 2–⁠⁠⁠⁠⁠⁠3). U mléka podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) činí průměrná cena od zemědělců 13,38 Kč a másla od průmyslových výrobců 203,56 Kč/kg.

Ceny potravin u výrobců uváděné ČSÚ však nezahrnují např. dopravní náklady spojené s přepravou k odběrateli (.pdf, str. 4). Podle agrárního analytika Petra Havla zemědělci často prodávají potraviny za vyšší než zemědělskou cenu, kterou uvádí ČSÚ. 

Ceny z jarmarků SPD rovněž neodpovídají realistickým tržním cenám za potraviny v obchodech, které ovlivňuje i cena obalu, dopravy, náklady obchodu na sklad či nájmy a mzdy personálu. Za nereálné je označil např. Tomáš Maier z České zemědělské univerzity, podle kterého lze dosáhnout zemědělských cen maximálně při samosběru. Jindřich Rajchl však ve svém výroku mluví pouze o výkupních cenách a nezmiňuje ceny pro konečné spotřebitele.

České jarmarky pořádalo SPD již před volbami do Poslanecké sněmovny v roce 2021. Podle předsedy Asociace soukromého zemědělství Jaroslava Šebeka tehdy ceny na jarmarcích SPD nebyly pro většinu zemědělců výnosné, jelikož by za ně nedokázali vyrobit kvalitní potraviny.

Závěr

Ceny na jarmarcích SPD se podobají cenám zemědělských výrobců, které uvádí ČSÚ a Státní zemědělský intervenční fond. Ceny v přehledu ČSÚ podle metodologie ale nezahrnují náklady na dopravu k odběratelům, výrok Jindřicha Rajchla tak hodnotíme jako pravdivý s výhradou.