V rámci Zelené dohody pro Evropu, tedy tzv. Green Dealu, který byl schválen Evropskou radou v prosinci 2020, došlo k navýšení klimatického cíle EU snížit emise skleníkových plynů do roku 2030 minimálně na 55 % oproti roku 1990. Východoevropské země Unie požadovaly, aby přechod k čistým energiím neúnosně nezatížil jejich ekonomiky. Uveďme, že hodnota 55 % se vztahuje na Evropskou unii jako celek a dá se předpokládat, že pro Českou republiku zůstane nižší. Premiér Babiš přitom skutečně prosazoval, aby se jednalo o kolektivní cíl EU, tedy aby se snížení emisí o 55 % nevztahovalo na členské státy samostatně.
Po prosincovém summitu Evropské rady, v níž Českou republiku zastupuje český premiér, Andrej Babiš uvedl: „Po vyřazení uhelných elektráren budeme ústřední topení z uhlí schopni efektivně nahradit právě jedině plynem.“ Premiér Babiš svůj souhlas se Zelenou dohodou podmínil finanční podporou pro využití zemního plynu a také unijním souhlasem s rozvojem jaderné energetiky. Dle závěrů summitu Evropské rady je zemní plyn „přechodnou technologií na cestě k dosažení nových evropských emisních cílů“.
Andrej Babiš v minulosti opakovaně tvrdil, že v Evropské radě prosadil jádro jako čistý zdroj energie. Možnou roli jaderné energie pro dosažení cílů stanovených v rámci Zelené dohody však zmiňovalo již usnesení Evropského parlamentu z konce listopadu 2019. V závěrech ze zasedání Evropské rady 12. prosince 2019, kterého se účastnil i Andrej Babiš, je uvedeno (.pdf, str. 2, bod 6), že „některé členské státy uvedly, že součástí jejich vnitrostátní skladby zdrojů energie je energie jaderná“. Uveďme však, že jaderná energie stále nebyla v rámci EU zařazena mezi „udržitelné zdroje energie“, které mají mít podle Zelené dohody pro Evropu zásadní roli (bod 2.1.2).
Premiér Babiš také po jednání Evropské rady uvedl, že „byla zohledněna role lesů při plnění klimatických cílů, protože nás limituje kůrovcová kalamita“. Obnovu lesů po kůrovcové kalamitě vláda také zahrnula do Národního plánu obnovy, díky němuž může Česká republika žádat Unii o schválení finančního balíčku z Nástroje pro oživení a odolnost ve výši přibližně 179 mld. Kč ve formě grantů. Zmiňme, že obnova lesů postižených kůrovcem je součástí tzv. zelené transformace v rámci plánu obnovy a představuje významný nástroj pro snižování dopadů změny klimatu.
Celkově tedy hodnotíme výrok jako pravdivý. Andrej Babiš totiž skutečně prosazoval, aby cíl snížit emise o 55 % byl kolektivní pro celou Unii. Zároveň prosadil, aby jednotlivé dokumenty týkající se Zelené dohody, bez ohledu na jejich právní závaznost, zohlednily také využití zemního plynu a jaderné energie a obnovu lesů po kůrovcové kalamitě. Jaké má prosazení těchto „slov“ praktické důsledky, nehodnotíme.
