Přehled ověřených výroků

Andrej Babiš v minulosti opakovaně tvrdil, že v Evropské radě prosadil jádro jako čistý zdroj energie. V závěrech zasedání Evropské rady z 12. prosince 2019, kterého se účastnil i Andrej Babiš, je uvedeno (.pdf, str. 2, bod 6), že „některé členské státy uvedly, že součástí jejich vnitrostátní skladby zdrojů energie je energie jaderná“. Nicméně jaderná energie stále nebyla v rámci EU zařazena mezi „udržitelné zdroje energie“, které mají mít podle Zelené dohody pro Evropu zásadní roli (bod 2.1.2).

Tzv. Green Deal, tedy Zelená dohoda pro Evropu, byla Evropskou radou přijata na konci roku 2019. V jejím rámci byl navýšen klimatický cíl Unie snížit emise skleníkových plynů do roku 2030 minimálně na 55 % oproti roku 1990. Andrej Babiš se zasazoval, aby se jednalo o kolektivní cíl celé Evropské unie, nikoliv aby se snížení emisí o 55 % týkalo členských států samostatně. Uveďme, že tento požadavek souvisel se snahou východoevropských zemí Unie, způsobenou obavami, aby přechod k čistým energiím neúnosně nezatížil jejich ekonomiky. Dá se tedy očekávat, že pro Českou republiku hodnota snížení emisí zůstane nižší než celounijních 55 %.

Ačkoliv se Andrej Babiš v rámci jednání o Zelené dohodě pro Evropu o použití jádra zasazoval, nepodařilo se mu jádro prosadit jako čistý zdroj energie. Nicméně i další země (zatím neúspěšně) usilují o to, aby jádro bylo nástrojem pro přechod k nízkouhlíkové Evropě. Vyplývá to mimo jiné z dopisu, který podepsali ministři deseti zemí Evropské unie, např. Francie, Polska, Finska, Chorvatska, Bulharska nebo Rumunska. Ministři mimo jiné uvedli, že „je absolutně nezbytné, aby byla nukleární energie zahrnuta v taxonomii Evropské unie do konce roku 2021“.

Petr Fiala zde v Otázkách Václava Moravce odpovídal na otázku (video, čas 48:28), která zmiňovala, že ve sněmovních volbách propadly hlasy více než milionu voličů, kteří tak nejsou reprezentováni v Poslanecké sněmovně. Petr Fiala uvedl (čas 49:22), že „dobrá vláda vládne pro všechny, i pro ty, kteří ji nevolili“. Tento svůj postoj pak ilustruje odkazem na svůj starší výrok z volebního štábu, který je obsahem ověřovaného výroku.

Petr Fiala ve volebním štábu koalice SPOLU vystoupil 9. října s prvním povolebním projevem, kdy řekl (video, čas 1:52): „(…) Já bych vás chtěl v této souvislosti o něco poprosit. Všechny, kteří se na nás díváte. Je jedno, koho jste volili, je jedno, jaké máte politické preference. V první řadě jsme všichni občani České republiky, kteří zde chtějí žít a chceme tu žít pospolu, jako sousedi, jako přátelé, jako kolegové. To je totiž to, co nás všechny spojuje“.

Dodejme, že koalice SPOLU tvořená ODS, TOP 09 a KDU-ČSL ve volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR získala 27,79 % hlasů, a skončila tak první.

Návštěva předsedy Poslanecké sněmovny Radka Vondráčka v Ústřední vojenské nemocnici (ÚVN), kde je v současné době hospitalizován prezident Zeman, proběhla ve čtvrtek 14. října. Předseda Vondráček po ní médiím sdělil: „Můžu potvrdit, že pan prezident je schopen vykonávat svůj úřad a zajímá se o dění. (…) Měl jsem možnost si s panem prezidentem popovídat. Říkal vtipy, byl pozitivně naladěný.“ Zmínil také, že prezidentův stav není tak vážný, že by nemohl vykonávat svou funkci, což dokládal také tím, že prezident podepsal rozhodnutí o svolání zasedání nové Sněmovny na pondělí 8. listopadu.

Uveďme, že podle Ústavy České republiky svolává zasedání Poslanecké sněmovny „prezident republiky tak, aby bylo zahájeno nejpozději třicátý den po dni voleb,“ – v tomto případě tedy nejpozději 8. listopadu 2021. Současně však Ústava říká, že pokud prezident zasedání nesvolá, sejde se Sněmovna „třicátý den po dni voleb.“ Ke svolání schůze nové Poslanecké sněmovny tedy není podpis prezidenta nutný a dolní komora by se i bez jeho rozhodnutí sešla zmíněného 8. listopadu. Doplňme, že prezidentův podpis této listiny je momentálně v šetření policie, která zkoumá, zdali se nejedná o padělek.

Informace o okolnostech návštěvy Radka Vondráčka u prezidenta Zemana se poté začaly v médiích objevovat již 14. října. Podle tiskové zprávy Ústřední vojenské nemocnice měl Vondráčka k prezidentovi na jednotku intenzivní péče doprovodit hradní kancléř Vratislav Mynář, ovšem bez vědomí ošetřujícího lékaře. Mluvčí nemocnice Jitka Zinke také uvedla, že prezidenta vzhledem k jeho zdravotnímu stavu navštěvuje jen úzký okruh osob, mezi které předseda Sněmovny nepatří. Nemocnice se prostřednictvím této zprávy dále distancovala od výroků Radka Vondráčka o Zemanově zdravotním stavu.

Vondráček o den později, tedy 15. října, uvedl, že do nemocnice přijel na pozvání prezidenta, které mu zprostředkoval právě kancléř Mynář. Do areálu nemocnice údajně přijel sám a k prezidentovi ho pak dle jeho slov zavedla policie (video, 00:56), a to přímo až do Zemanova pokoje. Policie České republiky však na toto vyjádření velmi rychle reagovala a slova předsedy Sněmovny popřela.

Vondráček pak svá tvrzení upravil, když řekl, že ho policista vyzvedl uvchodu a doprovodil na oddělení. Odtud ho již měl přímo k Zemanovi přivést kancléř Mynář. Doplňme, že kvůli těmto nejasnostem se objevily hlasy volající po Vondráčkově rezignaci na post předsedy Poslanecké sněmovny, k čemuž ho vyzvala KDU-ČSL.

Petr Fiala mluví o rozhodnutí prezidenta Miloše Zemana, který 14. října 2021 svolal zasedání Poslanecké sněmovny a stanovil den jeho zahájení na pondělí 8. listopadu 2021. Prezident tak učinil na základě článku 34 Ústavy, který právě svolání nové Sněmovny po volbách upravuje:

„Zasedání komor jsou stálá. Zasedání Poslanecké sněmovny svolává prezident republiky tak, aby bylo zahájeno nejpozději třicátý den po dni voleb; neučiní-li tak, sejde se Poslanecká sněmovna třicátý den po dni voleb.“

Prezident tedy podle Ústavy může svolat zasedání nové Sněmovny na jakýkoliv termín v průběhu 30 dnů po volbách do Poslanecké sněmovny. Pokud tak neučiní, sejdou se noví poslanci 30. den po volbách, což v případě letošních voleb vychází právě na 8. listopadu. Doplňme, že prezident Zeman svolal zasedání Sněmovny právě na 30. den také po volbách v letech 2017 a 2013.

Institut svolání zasedání Poslanecké sněmovny se používá zásadně jen po sněmovních volbách, jednotlivé schůze Sněmovny pak probíhají v rámci jednoho stálého zasedání dolní komory bez toho, aby do časového programu mohl prezident jakkoliv zasahovat. Stálé zasedání bylo do české Ústavy zaneseno v reakci na to, že Federální shromáždění zasedalo po roce 1989 téměř nepřetržitě, a svolávání zasedání prezidentem se tak stalo pouhou formalitou (Jindřiška Syllová, Komentář k Ústavě ČR, 2016, str. 377).

Syllová dále uvádí: „Svolání zasedání Poslanecké sněmovny je podle dosavadních jednacích zvyklostí Poslanecké sněmovny po roce 1993 jen formálním aktem zahajujícím činnost Sněmovny, neznamená však vlastní sejití se Sněmovny k ustavující schůzi.“ Tu poté, co se nová Sněmovna sejde (započne zasedání), svolá na libovolný termín bývalý předseda Sněmovny, je-li poslancem. Není-li bývalý předseda Sněmovny poslancem, svolá schůzi nejstarší bývalý místopředseda Sněmovny.

Předseda předchozí Sněmovny Radek Vondráček svůj poslanecký mandát obhájil, a bude tak ustavující schůzi svolávat a také ji řídit. V reakci na rozhodnutí prezidenta Zemana avizoval, že ustavující schůze proběhne v den zahájení zasedání Sněmovny 8. listopadu 2021.

Petr Fiala mluví o tom, že nynější vláda Andreje Babiše bude muset po ustavující schůzi nově zvolené Poslanecké sněmovny podat demisi. V následujících odstavcích se zaměříme pouze na to, zda má vláda takovou povinnost. Neověřujeme tedy predikci budoucího vývoje, jen nastavení pravidel pro končící vládu.

Po volbách do Poslanecké sněmovny se nově zvolení poslanci poprvé sejdou na ustavující schůzi Sněmovny, na které složí poslanecký slib, zvolí nového předsedu a místopředsedy dolní komory a vyřeší další organizační záležitosti. Jakmile skončí ustavující schůze, musí dle článku 73 odst. 2 Ústavy stávající vláda podat demisi. To vyplývá z faktu, že složení nové Sněmovny „vyjadřuje výsledek voleb a může být proto podstatně odlišné od složení, v němž byla dříve vládě vyslovena důvěra, takže dříve vyslovená důvěra ztratila politickou relevanci.“ (Suchánek, Mikule, Komentář k Ústavě ČR, 2016, str. 709). Platí, že takovou demisi musí prezident přijmout.

Ustavující schůze nově zvolené Poslanecké sněmovny je naplánována na 8. listopadu 2021. To, kdy vláda Andreje Babiše podá demisi, záleží na tom, jak dlouho bude ustavující schůze trvat. Například v roce 2017 trvalo poslancům vybrat vedení Sněmovny tři jednací dny, v roce 2013 jen dva. Výjimečná v tomto ohledu byla ustavující schůze Sněmovny v roce 2006, kdy v důsledku volebního patu, kdy obě hlavní možné povolební koalice získaly po 100 poslancích, trvala ustavující schůze devět jednacích dnů rozložených do necelých dvou kalendářních měsíců. Tehdejší končící vláda Jiřího Paroubka tak podala demisi až 16. srpna, tedy více než dva měsíce po volbách.

Petr Fiala mluví o vysokém tempu růstu zadlužení České republiky, které je podle něj první či druhé nejvyšší v Evropě. Data o tempu zadlužování pravidelně zveřejňuje Eurostat, který pracuje se zeměmi Evropské unie a jejich vládním dluhem. Eurostat porovnává ukazatel zadlužení k HDP evropských zemí a jeho vývoj. Srovnává tedy to, jak velký dluh mají evropské státy v poměru k výkonnosti, představované ukazatelem HDP.

V době výroku Petra Fialy, tedy 17. října 2021, byla dostupná pouze data za první čtvrtletí roku 2021 (.pdf). V tomto přehledu, zveřejněném 22. července, Eurostat porovnává změnu ukazatele zadlužení k HDP mezi posledním čtvrtletím roku 2020 a prvním čtvrtletím roku 2021. Při tomto srovnání měla Česká republika druhé nejvyšší tempo růstu dluhu v EU. Nejvýraznější zadlužování za toto období zaznamenala (.pdf, str. 4) kyperská ekonomika (+6,5 p. b.), poté již zmíněné Česko (+6,3 p. b.) a na třetím místě se pak nachází Španělsko (+5,3 p. b.).

Česko tedy mělo v prvním čtvrtletí roku 2021 druhé „nejdynamičtější“ zadlužování, výrok Petra Fialy proto hodnotíme jako pravdivý.

Pět dní po výroku Petra Fialy, 22. října, nicméně Eurostat zveřejnil data (.pdf) také za druhé čtvrtletí, která ukazují odlišnou pozici České republiky. Nárůst vládního dluhu k HDP mezi prvním a druhým čtvrtletím roku 2021 byl totiž záporný: −1,3 p. b. (str. 4). Český vládní dluh se tedy ve vztahu k HDP mezičtvrtletně snížil a již nelze, alespoň v tomto období, mluvit o „dynamickém“ ani jakémkoliv jiném zadlužování. Nejrychlejší tempo mezičtvrtletního zadlužování měly Malta (+2,0 p. b.) a Slovensko (+1,3 p. b.). Kypr se naopak z nejrychleji se zadlužující ekonomiky přesunul na pozici země, která svůj dluh k HDP nejrychleji snižuje (−9,4 p. b.).

Podle serveru Army Technology bude finská armáda modernizovat a investovat do svých bojových vozidel CV90. V červnu 2021 podepsalo Finsko kontrakt za 32 milionů dolarů (asi 704 milionů Kč) na modernizaci, prodloužení životnosti a zlepšení bojové efektivity do roku 2030. Prototypy a testovací vozidla CV9030FIN budou modernizovány jako první, další modernizace bude následovat v letech 2022 až 2026. Plánování a vývoj bude probíhat ve Švédsku, produkce a výroba pak ve Finsku.

Oproti tomu v červnu 2019 podepsalo české Ministerstvo obrany smlouvu na dodávku 62 vozidel TITUS za více než 6 miliard Kč, které by armáda měla dostat v letech 2022 a 2023. Podle náčelníka Generálního štábu AČR Aleše Opaty by tato vozidla měla směřovat ke 4. brigádnímu úkolovému uskupení, jehož jádro tvoří 4. brigáda rychlého nasazení.

Především ale v červnu 2021 Ministerstvo obrany prodloužilo až do 1. září termín, do kterého mohou firmy podávat své nabídky na dodání 210 vozů v hodnotě 52 miliard korun. Nákup nových pásových bojových vozidel pěchoty byl přitom součástí plánu na přezbrojení 7. mechanizované brigády tak, aby odpovídala představám NATO o moderní těžké brigádě. Do výběrového řízení se přihlásil i švédský BAE Systems s výše zmíněným vozidlem CV90.

Tomio Okamura zde mluví o schvalování novely zákona o podporovaných zdrojích energie, kterou Sněmovně předložila vláda v květnu 2020. Tento původní vládní návrh měl mimo jiné za cíl snížit podporu pro solární elektrárny zavedením tzv. vnitřního výnosového procenta (IRR), tedy maximální stanovené výnosnosti. Ta by měla zajistit, že výrobci energií nezískají nadměrné kompenzace. Podle vládního návrhu tak v případě solárních elektráren nově nemělo vnitřní výnosové procento investic překročit 6,3 % (.pdf, str. 35–36).

Uveďme, že předložená vládní verze neobsahovala vyšší zdanění solárních elektráren, Ministerstvo průmyslu a obchodu však nakonec navrhlo tento kompromis do novely zahrnout. Díky pozměňovacímu návrhu (.pdf, str. 58–59), který poslanci schválili, návrh novely nakonec obsahoval část, podle níž na solární elektrárny z roku 2009 nově dopadne odvod z výkupní ceny energií, a to ve výši 10 a 11 %. V případě solárních elektráren uvedených do provozu v roce 2010 vzrostou odvody na 20 a 21 %.

Při hlasování ve třetím čtení byla tato verze 14. července 2021 Poslaneckou sněmovnou schválena, přičemž zákon podpořili i všichni přítomní poslanci SPD. Doplňme, že poslanci SPD také hlasovali pro přijetí výše uvedeného pozměňovacího návrhu.

Senát ale následně novelu do Sněmovny vrátil se svými pozměňovacími návrhy. V nich navrhl upravit maximální hranici vnitřního výnosového procenta. Sněmovnou schválené znění počítalo s jasně stanovenými hodnotami pro jednotlivé zdroje elektrické energie (.pdf, str. 35–36), Senát ale místo toho navrhl zavést společný interval v rozmezí 8,4–10,6 % (.pdf, str. 3). O jeho konkrétní výši bude v jednotlivých případech rozhodovat svým nařízením vláda. Celkově se tak jedná o limit vyšší, než pro který původně hlasovala Sněmovna včetně SPD. Při hlasování o znění novely, které navrhl Senát, se všichni přítomní poslanci SPD zdrželi.

Co se týče rozpočtových dopadů novely zákona o podporovaných zdrojích energie, materiál Senátu o pozměňovacích návrzích přesnou hodnotu neuvádí (.pdf). Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček nicméně již dříve uvedl, že pokud by u solárních elektráren bylo IRR 8,4 % a současně by se o deset procent zvýšila solární daň, přineslo by to do státního rozpočtu na solární dani čtyři až pět miliard Kč. Ministryně financí Alena Schillerová poté ve spojitosti s novelou hovořila o přínosu ve výši 3–4 miliard. Lze tedy říci, že Tomiem Okamurou uváděné rozmezí 3–5 miliard se shoduje s hodnotami uváděnými vládními ministry.

Výrok hodnotíme jako pravdivý s výhradou. Při konečném hlasování ve Sněmovně po vrácení Senátem se poslanci SPD zdrželi (nehlasovali proti), při hlasování dolní komory o novele zákona o podporovaných zdrojích energie ve třetím čtení však návrh podpořili, a to včetně pozměňovacího návrhu, který solární elektrárny více zdaňuje.

Andrej Babiš poukazuje na roční nárůst platů učitelů v době, kdy byl Petr Fiala ministrem školství ve vládě Petra Nečase. Srovnává meziroční nárůst s celkovým nárůstem za celou dobu, kdy je hnutí ANO ve vládě. Toto srovnání je pochopitelně nestandardní. Jelikož je ale zjevné, že porovnává neporovnatelné, za pomoci trojčlenky jeho výrok v následujících odstavcích ověříme.

Petr Fiala byl ministrem školství mezi lety 2012 a 2013, vliv tedy mohl mít pouze na meziroční navýšení mezi těmito lety, případně na rok 2014. Jak vyplývá z grafu níže, v roce 2012 byl nominální plat učitelů 26 491 Kč, o rok později pak o 197 korun více a v roce 2014 dostali přidáno v průměru o 351 Kč.

Uveďme, že data v grafu vycházejí ze statistických ročenek Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy z let 2020, 2014, 2010 a 2008 (vše .xlsx) a Výroční zprávy o stavu a rozvoji vzdělávací soustavy v hlavním městě Praze ve školním roce 2005/2006 (.docx, str. 83).

Hnutí ANO je ve vládě nepřetržitě od roku 2014, reálný vliv na platy učitelů tak mohlo mít až od roku 2015. Rok 2014 tedy budeme považovat za výchozí. Graf zobrazuje vývoj nominálního platu učitelů v posledních 20 letech. Na první pohled je tak vidět, že platy v posledních letech rostly výrazněji než dříve. Nominální plat učitele v regionálním školství činil v roce 2014 27 146 Kč, v roce 2020 pak 44 224 Kč. Jedná se tedy o nárůst o přibližně 17 tisíc korun.

Pro plné zhodnocení výroku Andreje Babiše bychom se nicméně museli podívat i na vývoj platů v letošním roce, pro který zatím nejsou k dispozici kompletní data. Ministerstvo školství dosud nezveřejnilo data za první dvě čtvrtletí roku 2021, v rámci ověření tak vycházíme ze schváleného rozpočtu. Při vyjednávání o státním rozpočtu pro rok 2021 se vláda nejprve dohodla na nárůstu o 9 % u platů učitelů. Nakonec však v prosinci 2020 schválila pouze 4% nárůst tarifní složky platu učitelů. Ministr školství Robert Plaga však tehdy také uvedl, že další peníze dostanou učitelé v odměnách a příplatcích, a celkový objem prostředků na jejich platy by tak podle něj měl skutečně narůst o 9 %.

Tomu odpovídají i data Ministerstva školství, podle kterých je v jeho rozpočtu pro rok 2021 (.docx, str. 1) vyčleněno více než 121 miliard Kč na mzdy/platy všech zaměstnanců regionálního školství, tedy přibližně o 10 % více prostředků než v roce 2020 (.doc, str. 1). Při tvorbě rozpočtu (.docx, str. 3) pak ministerstvo zohlednilo právě „zvýšení prostředků na platy pedagogických pracovníků o 9 % (…), z toho zvýšení platových tarifů o 4 %“.

Pokud tedy budeme vycházet z rozpočtu Ministerstva školství, průměrný plat učitele by letos měl dosáhnout 48 204 Kč, tedy o 21 058 Kč.

Andrej Babiš tedy uvádí správnou hodnotu navýšení platů za vlád, jichž se se svým hnutím účastnil. Nárůst učitelských platů za Petra Fialy však neuvedl správně. Mezi lety 2012 a 2013 se platy zvedly o 197, nikoliv o 122 korun. Kdybychom s rokem 2013 srovnali meziroční nárůsty platů za vlád hnutí ANO, poukazuje nicméně Andrej Babiš správně na to, že v posledních letech rostly výrazně rychleji. V kontextu výroku, kterým Andrej Babiš poukazuje právě na rozdíl mezi érou Petra Fialy a vlád hnutí ANO, je tak odchylka mezi 122 a 197 korunami minimální, a výrok jako celek proto hodnotíme jako pravdivý.

Platy a mzdy zdravotníků vycházejí především z peněz od zdravotních pojišťoven, které získávají peníze z veřejného zdravotního pojištění. Přímo stát hradí pojistné za tzv. státní pojištěnce, tedy děti, studenty a seniory. Stát může ovlivnit výši platu zdravotníků především skrze tyto platby. Ministerstvo zdravotnictví upravuje následné rozdělení peněz z veřejného zdravotního pojištění v takzvané úhradové vyhlášce, vláda pak nařízením upravuje platy ve státních nemocnicích a sociálních službách.

Již v prosinci 2020 bylo schválené (.pdf) nařízení (.docx), které zvyšuje platy a mzdy zdravotníků o 10 %.

Andrej Babiš však pravděpodobně mluví o výsledku jednání mezi jím samotným a ministrem zdravotnictví Vojtěchem na straně jedné a Českou lékařskou komorou (ČLK) a zdravotnickými odbory na straně druhé, na kterém se domluvili na tarifním růstu platů lékařů, sester a dalších zdravotníků o 6 % pro rok 2022. Jelikož se Andrej Babiš odchyluje pouze o 1 %, hodnotíme výrok jako pravdivý.