Přehled ověřených výroků

V České republice bylo zahájeno očkování proti onemocnění covidu-19 v neděli 27. prosince 2020. Den předtím bylo do Česka dodáno 9 750 dávek vakcín od firem Pfizer a BioNTech. Tato vakcína byla jako první vakcína proti onemocnění covidu-19 doporučena Evropskou agenturou pro léčivé přípravky (EMA) pro použití v EU. V Německu začali očkovat 26. prosince, ve Francii 27. prosince a v Belgii o den později, tedy 28. prosince.

Sedmidenní klouzavý průměr denního počtu vakcinačních dávek podaných na 100 obyvatel ukazuje poměrně vyrovnaný trend v rychlosti očkovaní v České republice a Německu. Od 9. března je pak Česká republika v tempu očkování dokonce rychlejší.

V porovnání s Belgií je sedmidenní klouzavý průměr denního počtu vakcinačních dávek podaných na 100 obyvatel v České republice nepatrně vyšší. V období od 2. března do 13. března se tedy v ČR očkuje rychleji než v Belgii.

Francie nicméně od 6. března očkuje nepatrně rychleji než Česká republika. Dodejme ale, že ode dne výroku Karla Havlíčka již Česká republika opět očkuje rychleji než Francie. Aktuální data za 14. březen však pravděpodobně toho času neměl vicepremiér Havlíček k dispozici.

Česká republika je tedy v rychlosti očkování na podobné úrovni jako Německo. Od 9. března je ČR dokonce rychlejší. ČR rovněž očkuje více než Belgie. Výrok hodnotíme jako pravdivý s výhradou, která se týká zmíněné Francie, kde se očkuje jen nepatrně vyšším tempem než v ČR.

Hlavní podpora živnostníkům, tedy osobám samostatně výdělečně činným, je vyplácena prostřednictvím tzv. kompenzačních bonusů. Uveďme, že ve spojitosti s první vlnou epidemie covidu-19 na jaře 2020 byl kompenzační bonus vyplácen za období od 12. března do 8. června 2020. Výše bonusu pro živnostníky tehdy byla 500 Kč na den.

Při nástupu druhé vlny covidu-19 na podzim 2020 byl poté kvůli restriktivním opatřením (.pdf, str. 9) kompenzační bonus zaveden znovu. Přesněji se jednalo o období od 5. října 2020 do 15. února 2021, přičemž částka podpory zůstala stejná, tedy 500 Kč na den.

V průběhu února 2021 byl následně schválen tzv. nový kompenzační bonus, kdy byla výše podpory u živnostníků zvýšena na 1 000 Kč na den. Období je v tomto případě určeno v rozmezí od 1. února do 31. března 2021. 

Tento druh podpory se nicméně nevztahuje pouze na OSVČ, ale také na osoby pracující na dohodu o provedení práce a dohodu o pracovní činnosti nebo také na malé společnosti s ručením omezeným.

Ministerstvo financí 1. března 2021 vydalo tiskovou zprávu o plnění státního rozpočtu za únor 2021, v jejímž rámci informuje také o celkových částkách (.png) vyplacených podpor v podpůrných programech. Na kompenzačních bonusech tak podle ministerstva bylo k 28. únoru 2021 vyplaceno celkem 28,4 miliardy Kč. V podrobnějším rozpisu (.xlsx, list Opatření–COVID 19) pak uvádí, že z této celkové částky směřovalo přímo k živnostníkům 20,2 mld. Kč. Kromě toho však ze sumy 28,4 mld. Kč k OSVČ směřovala také blíže neupřesněná část z 6,4 mld. Kč připadající na kompenzační bonus za „podzimní bonusová období“.

Doplňme, že 15. března Finanční správa zveřejnila aktuální informace, podle nichž bylo za zmiňovaná podzimní bonusová období vyplaceno už celkem 7,07 mld. Kč. Tedy částka přibližně o 0,67 mld. vyšší, než byla uváděna k 1. březnu.

OSVČ se pak týkají i další programy, zejména program Ošetřovné pro OSVČ (k 1. březnu uvedeno 2,6 mld. Kč), COVID Nájemné (5,3 mld. Kč), COVID – Gastro – Uzavřené provozovny (2,2 mld. Kč) nebo ostatní programy v rámci podpory kultury, autobusových dopravců, ubytování a jiných odvětví (celkem 10,1 mld. Kč).

Opět nedokážeme přesně určit, jaká část z těchto částek se týká přímo OSVČ, protože tyto programy se netýkají pouze živnostníků a o podporu mohly žádat také firmy.

Pokud k 1. březnu sečteme vyplacenou podporu ze všech programů, které jsou určeny i pro OSVČ – kompenzační bonus, ošetřovné, zrušení minimálních záloh na sociálním a zdravotním pojištění pro OSVČ (7,4, respektive 6,9 mld. Kč, .xlsx, list Opatření–COVID 19), COVID Nájemné, COVID Gastro a ostatní podpůrné programy dle jednotlivých odvětví – získáme celkovou částku cca 61,1 mld. Kč. Se zahrnutím položky přijetí daňového balíčku (změna efektivního zdanění fyzických osob) ve výši 7,7 mld. Kč se bude jednat o přibližně 68,8 miliard Kč – avšak za předpokladu, že by všechny výše vyjmenované podpory získaly pouze OSVČ. Jelikož nicméně nemáme k dispozici data aktuální ke dni výroku ani přesná data vztahující se pouze k OSVČ, nemůžeme vyloučit, že se skutečně jednalo o „80 miliard“. Výrok ministra Havlíčka proto hodnotíme jako neověřitelný.

Návrh na zvýšení kompenzačního bonusu byl vládou předložen Poslanecké sněmovně 15. února 2021, po jeho schválení nabyl platnosti 26. února 2021.

Důvodem pro přijetí zákona bylo zmírnění negativních finančních dopadů na podnikatele, jejichž činnost byla v důsledku krizových opatřeních přijatých kvůli epidemii koronaviru omezena nebo přímo zakázána.

Podle přijatého zákona o kompenzačním bonusu pro rok 2021 je výše kompenzačního bonusu 1 000 Kč za každý kalendářní den bonusového období, kterým se rozumí období od 1. února do 31. března 2021. V předchozích bonusových obdobích byla výše příspěvku stanovena na 500 Kč za každý kalendářní den období, které trvalo od 5. října 2020 až do února 2021.

Na tiskovém brífinku (čas 17:49) 12. března 2021 ministr zdravotnictví Jan Blatný uvedl, že po 21. březnu nepřepokládá větší rozvolnění opatření, co se týká například obchodů a služeb. „Nemyslím si ale, a asi je správné a férové tady říct, že by od 21. došlo k nějakým zásadním uvolněním, ve smyslu otevírání čehokoliv. Umím si představit (…), že by bylo možno zvýšit ten perimetr pro pohyb při volnočasových aktivitách.“ Ministr Blatný dále uvedl, že zásadní rozvolňování nedovoluje situace, která je v současné době v nemocnicích a v populaci. Plán možného uvolnění by měla vláda představit tento týden.

I když počet hospitalizovaných osob s covidem-19 v posledních dnech mírně klesá, stále se v nemocnicích dle dat Ministerstva zdravotnictví nachází přes 8 000 takových lidí.

Na již zmiňovaném brífinku ministr Blatný dále hovořil o svých optimistických očekávání ohledně očkování. Podle něj se do očkování zdárně zapojili (čas 8:34) i praktičtí lékaři, kteří očkují své pacienty. Dále uvádí, že díky očkování se také snížil výskyt onemocnění u zdravotnického personálu (čas 10:10). V ČR bylo doposud, dle statistik MZČR, podáno více než milion očkovacích dávek proti covidu-19. Otevření registrací k očkování pro další věkové kategorie plánuje Ministerstvo zdravotnictví na začátek dubna.

V neposlední řadě ministr zdravotnictví zmínil také výrazný nárůst provedených testů na covid-19, který souvisí se zahájením povinného testování ve firmách, například v pondělí 8. března 2021 bylo provedeno přes 136 tisíc antigenních testů.

6. ledna 2021 vystoupil AntiCovid tým koalice Spolu na tiskové konferenci v Poslanecké sněmovně. Poslanci Kupka (ODS), Výborný (KDU-ČSL) a místopředseda TOP 09 Otys představili další doporučení pro zvládnutí epidemie covid-19 a zlepšení situace. Jedním z bodů bylo pravidelné testování ve firmách: „(…) je nutností, aby středně velké a všechny větší firmy pravidelně testovaly své zaměstnance. Právě pracoviště a školy patří k rizikovým místům, kde se šíří nákaza. Jedině pravidelné testování tomu může zamezit.“ 

Další doporučení se týkala zejména očkování a jeho průběhu. Koalice Spolu uvedla, že plán očkování nesmí ochromit běžné fungování zdravotnického systému a efektivní péči. Očkování musí být prioritou nesmí však vést k paralýze celého systému. Rovněž zmínili vakcinaci pedagogů, což považují za jednu z priorit, a přípravu očkovacích center.

Koalice Spolu (ODS, TOP 09 a KDU-ČSL) představila (čas 1:44) na tiskové konferenci ve Sněmovně 10. března 2021 plán boje s pandemií koronaviru a návratu k normálnímu životu v České republice. Počítá se třemi variantami vývoje koronavirové pandemie, které jsou pojmenovány: „Když to půjde dobře“, „Když to půjde hůř“ a „Vládní fiasko“.

Nejoptimističtější plán počítá s koncem nouzového stavu a se zrušením omezení volného pohybu osob 29. března a postupným otevíráním restaurací a škol. Podle scénáře pojmenovaného „Když to půjde hůř“ by měl být nouzový stav zrušen 19. dubna a ve stejný den by se mohly začít částečně otevírat základní školy. Poslední a nejhorší varianta pojmenovaná „Vládní fiasko“ počítá s nouzových stavem a omezením volného pohybu osob až do 10. května, kdy by se také měli do škol vrátit někteří žáci (MŠ a 1. a 2. ročník ZŠ).

Lékař a poslanec TOP 09 Vlastimil Válek na tiskové konferenci 10. března 2021 vystoupil (čas 13:10) s tím, že „oslovili pana docenta Maďara, pana docenta Hajdúcha, oslovili jsme skupinu kolem iniciativy Sníh, oslovili jsme předsedu České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně pana profesora Svačinu, v pondělí na AntiCovid týmu budeme všechno konzultovat (…). Cílem je příští týden představit první parametrizaci, ten další týden představit finální parametrizaci“.

V rozšířeném plánu (.xls) koalice ODS, TOP 09 a KDU-ČSL, který byl zveřejněn na stránkách jejich AntiCovid týmu, epidemiologické ukazatele opravdu chybí. Plán Koalice Spolu počítá s tím, že čtyři ukazatele budou představeny po jednání s odborníky.

Podíváme-li se na přehled vývoje epidemické situace v Německu, Maďarsku a Polsku, můžeme si všimnout, že křivky nově nakažených začaly v těchto zemích skutečně v poslední době růst. Graf níže, ze kterého vycházíme, znázorňuje sedmidenní průměry počtu nových případů onemocnění covid-19 v jednotlivých zemích v přepočtu na milion obyvatel.

Uveďme, že nejprudší nárůst zaznamenalo Maďarsko, kde se situace začala zhoršovat ke konci ledna 2021. Poměrně strmý nárůst nových případů pak lze pozorovat také u Polska, v němž počty nově nakažených začaly opět stoupat ve druhém únorovém týdnu. Mírnější nárůst oproti předchozím dvěma státům lze vidět i u křivky Německa, kde ke změně vývoje došlo v polovině února.

Pro úplnost doplňme, že data týkající se nových případů onemocnění covidem-19 zveřejňuje server Our World in Data. Ten funguje díky spolupráci Oxfordské univerzity a neziskové organizace Global Change Data Lab. Our World in Data poskytuje ucelený přehled o vývoji pandemie covidu-19 a vychází z informací americké Univerzity Johnse Hopkinse, ale také Světové zdravotnické organizace (WHO) a z oficiálních dat jednotlivých zemí.

Předně uveďme, že zde ministr Havlíček reaguje na otázku, zda by vláda v souvislosti s protiepidemickými opatřeními neměla veřejnosti předložit plán dalšího postupu (video, čas 32:50). Ve své odpovědi také poukazuje na rozšíření britské mutace a na měnící se předpovědi vývoje epidemické situace.

Jako příklad Karel Havlíček uvádí mimo jiné Belgii. Připomeňme, že celostátní lockdown vyhlásila na konci října 2020. Epidemická situace se pak v Belgii začala koncem listopadu 2020 mírně zlepšovat a k 1. prosinci 2020 byla některá opatření zmírněna. Za přísných podmínek byly otevřeny například obchody a muzea.

K 27. lednu pak byly kvůli obavám z šíření nových mutací koronaviru zakázány všechny cesty za účelem rekreace směrem do Belgie i z ní. Uvnitř země poté docházelo ke zmírnění některých opatření, jelikož počty hospitalizovaných a zemřelých začaly mírně klesat. V první polovině února tak byly otevřeny venkovní kempy, kadeřnictví, tetovací salóny, zvířecí parky či zoologické zahrady.

Následně mělo dojít k dalšímu uvolňování restrikcí, zvažováno bylo například navýšení počtu osob, které se mohly scházet ve venkovních prostorách. Znovu také měl být posouzen výše zmíněný zákaz cestování za účelem rekreace. Ve spojitosti s dalším nárůstem počtu hospitalizovaných a převažujícím výskytem tzv. britské mutace na území Belgie však 26. února belgická vláda oznámila, že toto rozvolnění bude odloženo. Doplňme, že k určitému zmírnění protiepidemických opatření, které se týkalo především navýšení počtu osob, jež se mohou scházet, později došlo 8. března. Omezení cestování však zůstalo nadále v platnosti.

Itálie během podzimu 2020 přešla na nový systém hodnocení stavu epidemické situace, v jehož rámci jsou podle předem daných kritérií regiony řazeny do žluté, oranžové a červené zóny. Na základě tohoto systému došlo 13. prosince 2020 k rozvolnění části restrikcí v některých regionech a byly mj. otevřeny restaurace, kavárny a bary.

V únoru 2021 poté italská vláda uvažovala o rozvolnění některých opatření – například o otevření lyžařských areálů. Kvůli obavě ze šíření nových mutací koronaviru však bylo toto rozvolnění pouhý jeden den před plánovaným otevřením odloženo. Aktuálně se téměř celá Itálie nachází v nejvyšším stupni pohotovosti. O velikonočních svátcích pak bude celá Itálie zařazena do červené zóny nezávisle na vývoji epidemické situace.

Nouzový stav platí od 5. října 2020, od tohoto data byl prodlužován a k jeho poslednímu prodloužení došlo 22. ledna 2021 s platností do 14. února 2021. Od 15. února byl vyhlášen nový nouzový stav na dobu 14 dní, tedy do 28. února 2021. Od 27. února je na našem území vyhlášen opět nový nouzový stav, který má platit do 28. března 2021.

Od 5. října dosud tedy platí v různých formách stav nouze. V době vynesení posuzovaného výroku, tj. 14. března, uplynulo od tohoto data přesně 160 dní.

19. října 2020 byla v Irsku zavedena doposud nejpřísnější omezení proti šíření koronaviru. Opatření vešla v platnost ve středu 21. října a celkem trvala šest týdnů do 1. prosince. V průběhu trvání lockdownu patřilo Irsko mezi evropské země, ve kterých čísla nově nakažených spadala mezi nejnižší. 

Ve dnech před Vánoci, např. k 20. prosinci, Irsko skutečně zaznamenávalo spolu s Řeckem, Norskem či Finskem jedny z nejmenších denních přírůstků nově nakažených v rámci Evropy. Uveďme však, že zhruba v té době se v zemi začala epidemická situace opět zhoršovat. Od 24. prosince tak došlo k opětovnému zavedení lockdownu. 

Nejvyššího počtu nově nakažených covidem-19 poté Irsko dosáhlo 10. ledna 2020. V té době zde také tyto počty (v rámci sedmidenních průměrů v přepočtu na milion obyvatel) byly nejvyšší jak v rámci Evropy, tak v rámci celosvětového srovnání. Doplňme, že od 11. ledna začaly počty nově nakažených v Irsku klesat.

Dle mluvčího irského ministerského předsedy Micheála Martina stojí za tehdejším zvýšením počtu nakažených několik důvodů, například sezónnost onemocnění a přítomnost britské mutace koronaviru. Dalším důvodem podle něj bylo také rozvolnění opatření před vánočními svátky, kdy se zmírnila i pravidla týkající se návštěv v jiných domácnostech. 

Graf níže pak zobrazuje vývoj počtu nových případů covidu-19 v Irsku. Vyznačeno je v něm například otevření restaurací 4. prosince, potvrzení prvního případu výskytu britské mutace 25. prosince, zmírnění opatření v souvislosti se zmiňovanými návštěvami osob 18. prosince a jeho následovné zpřísnění 1. ledna.

Závěrem uveďme, že Karel Havlíček správně uvádí, že Irsko v době před Vánoci zaznamenávalo jedny z nejnižších přírůstků nově nakažených covidem-19 v Evropě a že se během poměrně krátké doby dostalo mezi země s přírůstky nejvyššími. Musíme však dodat, že časový údaj ve vztahu ke zhoršení epidemické situace v Irsku není zcela přesný. Ke změně nedošlo během dvou měsíců, ale během necelého jednoho měsíce. S touto výhradou však výrok stále hodnotíme jako pravdivý, protože smysl Havlíčkových slov, tedy že se Irsko během poměrně krátké doby dostalo ze zemí nejméně postižených koronavirem mezi země nejpostiženější, je pravdivý.