Přehled ověřených výroků

„Ano, skutečně ten post ministra vnitra je něco, co v diskuzích s Piráty vedeme, že by bylo důstojné,“ uvedl (čas 5:14) Vít Rakušan pro Český rozhlas v rozhovoru odvysílaném 13. ledna 2021. Poukazoval na debaty o rozdělení postů v případné budoucí vládě s účastí koalice Pirátů a Starostů a nezávislých. Dodal ještě, že by to bylo důstojné i vzhledem k tomu, že: „Starostové a nezávislí by chtěli usilovat o alespoň jeden silový resort a k tomu určitě Ministerstvo vnitra patří.“

Vít Rakušan také naznačil (čas 4:57), že případným ministrem vnitra za STAN by měl být právě on: „Já osobně se věnuji před lety na krajské úrovni a teď na té parlamentní úrovni bezpečnostní politice, jsem člen bezpečnostního výboru, jsem předsedou komise pro kontrolu vojenského zpravodajství, je to něco, čemu se nejvíce odborně věnuji.“

Při ověřování tohoto výroku se zaměříme na to, zda tajné hlasování bylo skutečně na žádost koaličních partnerů a také, zda došlo k veřejnému hlasování na jednání zastupitelstva. Zda byla tajná forma hlasování zbytečná, nehodnotíme.

Zmiňované usnesení (.pdf) o finančním krytí geologického průzkumu při zahájení výstavby metra D schválila Rada hlavního města Prahy 20. května 2019. Ze zápisu (.pdf, str. 23) z jednání Rady HMP zjistíme, že hlasování bylo opravdu na návrh náměstka primátora Scheinherra (Praha sobě) tajné. S návrhem na tajné hlasování souhlasilo 6 radních, 2 byli proti a 2 se zdrželi. „Náměstek primátora Scheinherr podal procedurální návrh na tajné hlasování k uvedenému tisku. Primátor hl. m. Prahy dal následně hlasovat o procedurálním návrhu na tajné hlasování s tím, že hlasy budou po jejich odevzdání jednotlivými členy Rady HMP spočítány ověřovateli zápisu, kteří rovněž oznámí výsledky tajného hlasovaní. Procedurální návrh byl přijat (pro procedurální návrh hlasovalo 6, proti 2, zdrželi se 2, nepřítomen 1 – radní Chabr).“

Na svém facebookovém profilu a také pro portál Novinky.cz se k tajnému hlasování negativně vyjádřila radní Hana Kordová Marvanová (Spojené síly pro Prahu). Pro Novinky.cz uvedla: „Důvody pro tajnou volbu nevidím a neuznávám. Překvapilo mě, že pro tajné hlasování byl pan primátor. Myslím, že ostatní Piráti ne. Pak byla krátká rozprava a dotazy, proč je to tajné, a na ty nebylo odpovězeno.“ Primátor Hřib na dotaz Novinek.cz, kdo prosazoval tajné hlasování a proč on pro něj hlasoval, neodpověděl.

Servery Deník.cz a Novinky.cz shodně uvádí, že s tajným hlasováním souhlasili primátor Zdeněk Hřib (Piráti), náměstek Petr Hlaváček (Spojené síly) a čtyři radní za Prahu sobě (Adam Scheinherr, Pavel Vyhnánek, Hana Třeštíková, Milena Johnová). Hana Kordová Marvanová (Spojené síly) a Vít Šimral (Piráti) naopak hlasovali proti. Zdrželi se radní Petr Hlubuček (Spojené síly) a Adam Zábranský (Piráti).

Po schválení návrhu Radou došlo k jeho schválení i Zastupitelstvem HMP. Usnesení (.pdf) bylo přijato 24. května 2019 veřejným hlasováním. Pro úplnost uveďme, že pro návrh ve veřejném hlasování zvedlo ruku 37 zastupitelů, proti nebyl žádný a 2 se zdrželi.

Ivan Bartoš se vyjadřuje k podnikatelské činnosti pirátského politika Štěpána Štrébla. Ten je zastupitelem a místostarostou pro Prahu 3 a zároveň jedním z vlastníků firmy STREBL s.r.o., která se během posledního roku podílela na dodávkách ochranných a zdravotnických pomůcek pro veřejné instituce, a to i v místech, kde je Pirátská strana ve vládních koalicích.

Pro server Novinky.cz Štrébl zmínil, že svým podnikáním nechce vyvolávat kontroverze a vzhledem k objevující se diskuzi o možném střetu zájmů svou podnikatelskou činnost ukončí. Prostřednictvím Pirátských listů Štrébl obdobně uvedl, že aktuálně jedná o prodeji firmy a že se společnost nebude ucházet o veřejné zakázky, dokud nedojde k dohodě na jejím odprodeji.

Dle dokumentů zveřejněných na serveru Hlídač státu firma STREBL získala 18 veřejných zakázek, z nichž se největší počet týkal Jihomoravského kraje. Dále se jednalo či stále jedná o Karlovarský kraj, Prahu, Zdravotnickou záchrannou službu Královéhradeckého kraje, Všeobecnou fakultní nemocnici v Praze nebo Českou poštu. Firma celkem získala 50 smluv v hodnotě 161 milionů korun. Jednotlivé dokumenty shrnující záznamy o výběru dodavatele ukazují, že zadávání většiny veřejných zakázek probíhalo formou dynamického nákupního systému.

Hlavním smyslem této formy je ulehčení procesu zadávání veřejných zakázek a probíhá ve dvou fázích (.pdf, str. 1). V první fázi se formou otevřeného řízení dynamický nákupní systém zavádí a ve druhé fázi pak dochází k zadávání jednotlivých zakázek dle pravidel systému. To, že se nejednalo ze strany firmy STREBL o nijak nelegální kroky, uvedl i šéf Transparency International Petr Leyer, a to právě kvůli tomu, že dodavatelé byli vybíráni na základě soutěže.

Zveřejněné dokumenty týkající se zakázek taktéž potvrzují, že hlavním kritériem pro výběr dodavatele byla cena (.pdf, str. 1), konkrétně nejnižší cenová nabídka. V některých případech firma STREBL zakázku získala až po nesplnění celkových požadavků původně vybraného účastníka, který v počátcích předložil lepší cenovou nabídku (.pdf, str. 1–2).

Podle informací dostupných na webu Ministerstva zdravotnictví byla do 24. března v České republice podána alespoň první dávka vakcíny proti covidu-19 275 604 lidem věku 80 let a starším. V této věkové skupině bylo podle posledních dat (.xsl) Českého statistického úřadu 441 100 obyvatel. Podíl očkovaných alespoň první dávkou tak v této věkové kategorii k 24. březnu 2021 tvořil přibližně 62 %. 

Stejné procento očkovaných občanů starších 80 let uvedl ve středu 24. března v Poslanecké sněmovně ministr zdravotnictví Jan Blatný při projednávání informací vlády ke strategii očkování.

Je ovšem důležité zmínit, že ke zmíněnému datu bylo druhou dávkou vakcinováno 171 596 lidí starších 80 let. Za naočkované tak lze považovat pouze necelých 39 % lidí nad 80 let.

Výrok Martina Kolovratníka tedy hodnotíme jako zavádějící, neboť k 24. březnu byla většina lidí v nejstarší věkové skupině naočkována pouze první dávkou vakcíny proti covidu-19. Kompletně naočkováno je pak pouze cca 39 % lidí z této věkové kategorie.

Předně uveďme, že Martin Kolovratník zde mluví o celkovém počtu dávek vakcín, které byly dodány do České republiky. Před samotným výrokem uvádí (video, čas 30:22): „Můžeme dlouho hovořit o chybách, o tom, jak se dávky zpožďovaly, kolik jich přišlo a jestli to bylo vinou Evropy nebo někoho jiného.“

Přesný počet vakcín, které dorazily do České republiky k 23. či 24. březnu, se nám ve veřejně dostupných zdrojích nepodařilo nalézt. A to především z důvodu, že Ministerstvo zdravotnictví tyto informace pravidelně nezveřejňuje. Dohledat je tak nelze například v rámci denních přehledů o očkování. 

Přesná čísla o dodávkách do ČR neobsahují ani statistiky webu Onemocnění aktuálně. V nich jde nicméně najít přehled o počtu dávek vakcín, které dostaly jednotlivé kraje z centrálního skladu. K 23. březnu do krajů směřovalo celkově už cca 1,65 milionu dávek vakcín, k 24. březnu se poté jednalo přibližně o 1,67 milionu dávek.

Co se týče přímo počtu dávek vakcín, které byly dodány do České republiky, přesnější čísla zveřejnil premiér Andrej Babiš v neděli 21. března. K tomuto datu podle něj ČR obdržela celkem 1 513 370 dávek, dále se poté počítalo s dodáním 124 tisíc dávek vakcíny Pfizer/BioNTech v úterý 23. března a necelými 89 tisíci dávek očkovací látky Moderna ve středu 24. března. Z vyjádření premiéra Babiše tak vyplývá, že k 24. březnu mohla mít Česká republika k dispozici celkem 1,73 milionu dávek vakcín.

Dodejme, že server iROZHLAS.cz následně 26. března zveřejnil informaci, že do Česka dorazilo celkově už 1,8 milionu dávek vakcín.

Starší data o počtu dodaných vakcín do ČR obsahuje také přehled Evropského střediska pro kontrolu a prevenci nemocí (ECDC). Podle nich Česká republika k 21. březnu od výrobců získala 1 536 400 dávek vakcín. Avšak i pokud bychom vycházeli z těchto dat, pohyboval by se údaj zmiňovaný Martinem Kolovratníkem na hranici 10% odchylky, a výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Ve čtvrtek 25. března byl skutečně na program jednání Poslanecké sněmovny zařazen bod s názvem „Kontrolní závěr NKÚ k nákupu zdravotnických ochranných prostředků při pandemii COVID-19“, k jeho projednání však nedošlo. Tento bod ovšem nebyl navržen přímo SPD, nýbrž grémiem (.pdf, str. 40) Poslanecké sněmovny. Nicméně, Tomio Okamura zařazení podobného bodu o předražených nákupech vlády na základě výsledků kontroly NKÚ navrhoval, duplicitní zařazení tohoto bodu na program jednání Poslanecké sněmovny ale bylo poslanci zamítnuto.

Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) vydal 22. března 2021 kontrolní zprávu (.pdf), v níž se zabýval přiměřeností vynaložených peněžních prostředků při koupi ochranných a zdravotnických prostředků v období od začátku ledna do konce srpna 2020. Celkový objem vynaložených peněžních prostředků včetně souvisejících služeb (náklady na přepravu apod.) za toto období NKÚ vyčíslil na 8,5 mld. Kč (.pdf, str. 4).

Podle NKÚ byly při nákupu obdobných ochranných a zdravotnických prostředků akceptovány ceny, které se vzájemně lišily v řádu stovek korun za kus (.pdf, str. 4). Například respirátory FFP2 byly v tomto období zakoupeny v cenovém rozmezí od 41 korun (str. 45) až do 776,6 korun za kus. Cena 776,6 korun navíc převyšuje maximální uhrazenou částku 423,5 korun za jeden respirátor FFP3, tedy respirátor o třídu kvalitnější.

Celkově bylo za prvních osm měsíců roku 2020 zakoupeno 178 milionů roušek za 1,9 mld. korun; 31,7 milionu respirátorů FFP2 za 2,4 mld. korun a 2,7 milionu respirátorů FFP3 v celkové hodnotě 422 milionů korun. Jako čtyři největší dodavatele NKÚ vyhodnotil čínské firmy, objednávky v celkové hodnotě přes 600 milionů korun však Česká republika uzavřela i s českými firmami LA Factory s.r.o. a ADLER Czech, a.s.

Pro Českou republiku nevýhodné podmínky ve smlouvách byly podle NKÚ způsobené mimo jiné tím, že se na nákupu ochranných a zdravotnických prostředků podílely týmy dvou ministerstev (Ministerstvo zdravotnictví a Ministerstvo vnitra), které spolu vzájemně nespolupracovaly (.pdf, str. 7). To „vedlo k oslabení pozice státu při vyjednávání o cenách a v konečném důsledku i ke snížení transparentnosti nákupů“. Organizace nákupů tak byla chaotická a vedle nevýhodných smluvních podmínek vyústila např. v nedostatky v kvalitě zboží a ve velké cenové rozpětí u jednotlivých druhů zboží (.pdf, str. 4).

Podle NKÚ však konečné ceny zakoupených ochranných a zdravotnických prostředků „ještě ovlivní probíhající spory o úhradu nákladů na jejich dopravu nebo také reklamační řízení, v jejichž rámci má být např. dodáno nové zboží za to, které nesplnilo kvalitativní parametry“ (.pdf, str. 9).

NKÚ dále dospěl k závěru, že zboží bylo zakoupeno za zvýšenou cenu (v porovnání se srovnatelným zbožím) nejen v prvních dnech nouzového stavu, ale i v odstupu několika dalších týdnů, kdy už bylo poptávané zboží dostupnější (.pdf, str. 4).

NKÚ rovněž konstatoval, že Ministerstvo zdravotnictví „dlouhodobě podceňovalo přípravu zdravotnického systému ČR na epidemie spojené s výskytem vysoce infekčních onemocnění“ (.pdf, str. 3). Stav zásob ve státních hmotných rezervách a fakultních nemocnicích, který odpovídal zhruba 15 420 kusům ochranných a zdravotnických prostředků určených k ochraně dýchacích cest, se od roku 2011 do výskytu onemocnění covid-19 nezměnil (.pdf, str. 3).

Z kontextu rozhovoru vyplývá, že předseda hnutí SPD Tomio Okamura hovoří o postoji opozičních stran k tzv. pandemickému zákonu.

Návrh tohoto zákona o mimořádných opatřeních při epidemii onemocnění covid-19 předložila vláda Poslanecké sněmovně 15. února 2021. Poslanecká sněmovna nejdříve 18. února návrh pandemického zákona schválila.

Senát však s tímto schváleným zněním (.pdf) nesouhlasil a vrátil ho poslancům s pozměňovacími návrhy. Uveďme, že senátoři především požadovali, aby ministerstva a hygienické stanice mohly vyhlašovat restriktivní protiepidemická opatření jen ve stavu tzv. pandemické pohotovosti (.pdf, str. 4). Zavedení tohoto stavu sice Sněmovnou schválený návrh obsahoval (.pdf, str. 1), restrikce na něj nicméně přímo navázány nebyly. Poslanci poté 26. února zákon v Senátem pozměněném znění schválili. 

SPD byla jediným opozičním poslaneckým klubem, který při prvním i druhém hlasování Poslanecké sněmovny o tzv. pandemickém zákonu hlasoval proti. Dodejme, že se proti zákonu vyjádřila také většina nezařazených poslanců a část poslanců KSČM, i když má strana s vládou podepsanou toleranční dohodu.

Informace o výběrovém řízení na dodání 5 milionů testů, které by zadala Správa státních hmotných rezerv (SSHR), se nám nepodařilo dohledat v Národním elektronickém nástroji NEN ani ve vyhledávači veřejných zakázek na webu Hlídač státu. Žádné výběrové řízení nevypsalo podle svých profilů ve veřejných databázích výběrových řízení ani Ministerstvo vnitra, ani Ministerstvo zdravotnictví.

Oslovili jsme proto tiskového mluvčího SSHR, který nám informaci ohledně výběrového řízení potvrdil v e-mailové komunikaci. Podle jeho vyjádření vláda skutečně uložila SSHR úkol nakoupit 5 milionů antigenních testů do škol. Zároveň dle něj dostalo Ministerstvo zdravotnictví od vlády úkol vybrat vhodné testy. Seznam 49 testů pak vláda zaslala SSHR, která oslovila celkem 249 distributorů s cílem získat konkurenceschopnou nabídku. Nakonec se přihlásilo 47 firem, přičemž cenové rozpětí odpovídalo 32–120 Kč za test.

Dodejme, že vítěze tendru na testy do škol vybrala SSHR po konání rozhovoru. Je jím společnost Masanta s.r.o. s výrobkem od firmy Singclean. Z e-mailové komunikace s mluvčím Správy státních hmotných rezerv rovněž vyplývá, že vyhodnocování spolu se SSHR prováděl i zástupce Ministerstva zdravotnictví, který potvrdil vhodnost testu „COVID-19 Test Kit (Colloidal Gold Method)“ pro samotestování z přední části nosu. Jeden test vyjde na 32 Kč, za 5 milionů testů tak stát zaplatí 160 milionů Kč. První část 1,5 milionů testů by měla firma dodat do 31. března, zbytek do 12. dubna.

Předseda Správy státních hmotných rezerv Pavel Švagr pro server Lidovky.cz uvedl, že k 24. březnu bylo pro školství k dispozici 2,6 milionů antigenních testů, které nakoupilo Ministerstvo vnitra.

Dodejme, že v usnesení vlády z 8. března se píše o celkovém počtu necelých 7,7 milionů testů určených pro Ministerstvo školství.

První část dodávky (přibližně 3,6 milionů) antigenních testů pro samotestování žáků šla přes společnost Tardigrad International Consulting, kterou komise složená ze zástupců Ministerstva vnitra, Ministerstva školství a Ministerstva zdravotnictví vyhodnotila jako nejvhodnější.

Nicméně jeden milion z původní dodávky testů pro školáky putoval nakonec úřadům, školám tak zůstalo 2,6 milionů testů. Pro úplnost doplňme, že zakázku na dodávku zbylých pěti milionů antigenních testů pro školství získala společnost Masanta.

Předně uveďme, že zde nehodnotíme, jestli ve Zlínském kraji bylo pedagogů očkováno „hodně“, jelikož se jedná o poměrně subjektivní vyjádření. Zaměřili jsme se především na to, zda je v některých částech zmíněného kraje pedagogů očkovaných významně více než v částech jiných. Jako „části kraje“ jsme v rámci tohoto ověření zvolili jednotlivé okresy, tedy okres Kroměříž, Uherské Hradiště, Vsetín a Zlín.

Z dat Ministerstva zdravotnictví vyplývá (.csv), že do 24. března ve Zlínském kraji dostalo alespoň jednu dávku vakcíny proti onemocnění covid-19 celkem 3 409 pedagogů (viz tabulka níže). Doplňme, že podle posledních dostupných informací (z roku 2019) je v případě tohoto kraje v regionálním školství (MŠ, ZŠ, SŠ, VOŠ) zaměstnáno přibližně 8 300 učitelů (.pdf, str. 5). Pokud bychom tedy vycházeli z těchto dat, bylo by k 24. březnu ve Zlínském kraji naočkováno cca 41 % těchto pedagogů.

Z tabulky výše vyplývá, že největší počet pedagogů, kteří dostali alespoň jednu dávku vakcíny, připadá na okres Kroměříž. Konkrétně se jednalo o 1 430 pedagogů. Na druhé místo se řadí okres Uherské Hradiště s 766 učiteli a za ním následuje okres Zlín, kde bylo první dávkou naočkováno 645 pedagogů. Nejméně pak bylo učitelů naočkováno v okrese Vsetín, a to přesně 568.

V okrese Kroměříž, který je navíc okresem s nejnižším počtem obyvatel v kraji, tedy k 24. březnu 2021 dostalo alespoň jednu dávku vakcíny přibližně dvakrát více učitelů, než tomu bylo například v okresech Uherské Hradiště a Zlín. V porovnání s okresem Vsetín je pak rozdíl ještě výraznější a jedná se přibližně o 2,5násobek.