Přehled ověřených výroků

Kromě dodávek vakcín, které zajišťuje Evropská komise v rámci jednotné evropské vakcinační strategie, se Maďarsko rozhodlo vyjednávat o dodávkách také samostatně. Dne 22. října 2020 tak například maďarská vláda oznámila, že se tamní odborníci budou zabývat účinností ruských a čínských vakcín. Na konci října pak maďarský premiér Viktor Orbán uvedl, že Maďarsko o vakcínách s Ruskem a Čínou jednalo a na jaře by tak mohlo mít k dispozici několik rozdílných očkovacích látek.

12. listopadu poté Maďarsko oznámilo, že v prosinci nakoupí menší množství ruské vakcíny Sputnik V. Ve stejné době proběhlo jednání maďarského ministra zahraničí s ruským ministrem průmyslu a obchodu Denisem Manturovem o možnosti, že by Maďarsko ruskou vakcínu samo vyrábělo.

Dodejme, že Sputnik V byla jako vůbec první vakcína proti covidu-19 schválena ruskými úřady v srpnu minulého roku. Dne 21. ledna 2021 tuto ruskou vakcínu schválilo i Maďarsko, a to jako první země EU. Dohoda, podle níž by Maďarsko mělo od Ruska dostat během tří měsíců vakcínu celkem pro jeden milion lidí, byla uzavřena 22. ledna. 

První vakcíny následně do Maďarska dorazily 2. února, konkrétně se jednalo o 40 000 dávek, tedy počet vakcín, který by měl při očkování dvěma dávkami postačit pro 20 000 osob. Samotné očkování vakcínou Sputnik V by podle maďarského premiéra mělo v této zemi začít pravděpodobně ve druhém únorovém týdnu.

Na závěr doplňme, že Maďarsko může podle evropských zákonů v době nouze použít vakcínu, která v EU ještě není schválena, ale pouze na vlastní zodpovědnost.

Německá kancléřka Angela Merkelová a ruský prezident Vladimir Putin spolu 5. ledna 2021 telefonicky hovořili. Oba státníci probírali i téma vakcín proti covidu-19. V jediném oficiálním veřejném prohlášení, které publikovala ruská strana, bylo ovšem uvedeno pouze to, že diskutována byla možnost spolupráce obou stran: „Diskutováno bylo téma spolupráce v boji proti pandemii koronaviru s důrazem na možné vyhlídky společné produkce vakcín.“ Dle Kremlu se pak oba politici dohodli, že mezi ministerstvy a specializovanými orgány budou i nadále pokračovat vzájemná jednání.

Na tiskové konferenci 6. ledna pak následně mluvčí německé vlády Ulrike Demmerová doplnila, že kancléřka Merkelová prezidentu Putinovi sdělila, že je „otevřena myšlence bilaterální spolupráce za účelem využití evropských výrobních kapacit“, které by se tak mohly podílet na větší produkci ruské vakcíny Sputnik V. Vládní mluvčí ale dodala, že by se tak stalo pouze za předpokladu, že by Evropská léková agentura (EMA) užívání ruské vakcíny schválila.

Samotná kancléřka Merkelová se veřejně k vakcíně Sputnik V vyjádřila 21. ledna. „Navzdory všem politickým rozdílům, které jsou v současné době značné, můžeme i přesto v době pandemie spolupracovat v rámci humanitární oblasti. (…) A pokud EMA vakcínu schválí, pak můžeme jednat o společné výrobě vakcín či také o jejich používání,“ uvedla Angela Merkelová novinářům.

Ministerstvo financí (MF) ve své tiskové zprávě z 1. února 2021 uvedlo, že státní rozpočet je ve schodku 31,5 miliardy korun.

„Meziroční zhoršení salda o 23,5 mld. Kč je výsledkem pokračujícího poklesu daňových příjmů prohloubeného změnou rozpočtového určení daní ve prospěch územních rozpočtů o 2,2 mld. Kč a převodem 12 mld. Kč na financování sociálních služeb, které v loňském roce proběhlo až v únoru," uvedlo MF ČR. 

Celkové příjmy rozpočtu v lednu meziročně klesly o 4 miliardy na 120,2 miliardy korun. Celkové výdaje rozpočtu v lednu pak meziročně stouply o 19,5 miliardy na 151,6 miliardy korun.

Jde o nejvyšší lednový schodek od vzniku ČR. Loni v lednu schodek rozpočtu činil osm miliard korun.

Již v prvním měsíci nového roku je schodek státního rozpočtu na 1/10 schváleného deficitu. Schválený schodek rozpočtu na letošní rok je totiž 320 miliard korun. Nicméně schodek ještě nepočítá s dopady daňového balíčku, který mimo jiné zrušil superhrubou mzdu. Změna daní by měla podle dřívějších odhadů MF ČR snížit příjmy státního rozpočtu o 87,5 miliardy korun. Nová výše schodku s ohledem na dopady daňového balíčku by podle ministryně financí Aleny Schillerové měla být stanovena koncem února či počátkem března.

Ministerstvo financí vydalo tiskovou zprávu, ve které píše o lednovém hospodaření státního rozpočtu. Ten podle ministerstva skončil v deficitu ve výši 31,5 miliardy a po očištění od příjmů z Evropské unie a finančních mechanismů činil výsledný deficit 32,9 miliard korun. Podle České televize se jedná o „nejvyšší lednový schodek od vzniku Česka“. Pro představu bylo saldo státního rozpočtu za minulý rok 8 miliard a bez vlivu Evropské unie a finančních mechanismů 6,8 miliard korun. 

Ministerstvo uvádí, že jsou příjmy státního rozpočtu ovlivněny restrikcemi ekonomické činnosti v důsledku stále probíhající epidemie, poklesem zaměstnanosti a mírným růstem mezd a platů. Celkové příjmy do státního rozpočtu klesly meziročně o 3,2 %, to je o 4 miliardy korun.

Inkaso daně z příjmů fyzických osob, které bylo ovlivněno výplatou kompenzačních bonusů, meziročně pokleslo o 7 %, což odpovídá jedné miliardě.  Také daně z příjmů právnických osob se meziročně propadly, a to o 400 milionů korun. Nejvyšší nominální meziroční pokles představovala daň z přidané hodnoty. Kvůli nižším daňovým sazbám na stravovací a jiné služby a restriktivním proticovidovým opatření se snížilo meziroční inkaso z DPH o 2,8 miliardy korun. Nejvyšší procentuální propad daňových příjmů pak byl zaznamenán u spotřebních daní, kde meziroční pokles činil 13,7 %, což odpovídá 1,7 miliardám korun. 

Po sečtení propadu všech daňových příjmů se dostaneme na 5,9 miliard korun.. Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože odchylka činí 0,3 miliardy, což nepřesahuje naši míru 10% tolerance u číselných údajů.

Ministerstvo financí uveřejnilo (.xlsx) lednové meziroční porovnání příjmů a výdajů (viz grafy). V lednu roku 2020 přiteklo do státní kasy 124,13 miliard a výdaje činily 132,13 miliard korun. Saldo bylo, jak už jsme psali výše, 8 miliard. V lednu letošního roku stát utratil 151,60 miliard, což převyšuje příjmy 120,15 miliard korun o 31,45 miliardy.

Zda propady příjmů v lednu 2021 „nakonec nejsou tak velké“, je poměrně subjektivní, nicméně je pravdou, že ve srovnání s lednem 2020 nejsou celkové rozdíly v rozpočtových příjmech vhledem k celkovým příjmům, zejména s ohledem na pandemii covidu-19, zásadní.

Na webových stránkách (.png) Ministerstva financí lze stáhnout dokument s názvem „Informační leták – Poskytnutá pomoc k 31. 1. 2021 v souvislosti s dopady pandemie COVID-19“. Stejnou tabulku sdílela ministryně financí Alena Schillerová na Twitteru.

Dle tabulky opravdu poskytl stát v souvislosti s pandemií covidu-19 k 31. lednu 2021 pomoc v celkové výši 302,1 miliard Kč. Celá částka ovšem nebyla vládou přímo uvolněna do ekonomiky, neboť do pomoci započítává rovněž záruční schémata v celkové výši 66,9 mld. Kč, konkrétně záruční programy COVID I-III a další. U těch se však jedná o komerční úvěry poskytnuté soukromými finančními institucemi, za které stát poskytl prostřednictvím Českomoravské záruční a rozvojové banky částečnou záruku.

Stát je tedy připraven prostředky vyplatit pouze v případě, že úvěry u komerčních subjektů nebudou řádně splaceny. Bezpochyby tak na sebe bere riziko a přispívá k oživení ekonomiky, zároveň jde však o mechanismus výrazně odlišný od přímé finanční podpory. Podpořené úvěry nejsou reálnými výdaji vlády a nelze je započítávat do státem přímo poskytnuté pomoci.

Výrok tedy hodnotíme jako zavádějící, neboť tvrzení Aleny Schillerové vyznívá tak, že se jedná o přímou finanční podporu, která již byla poskytnuta vládou v souvislosti s pandemií nemoci covid-19. Celková částka, kterou ministryně, respektive Ministerstvo financí, uvádí, nicméně zahrnuje záruční schémata, která nejsou přímými finančními prostředky uvolněnými vládou.

Výše výdajů vládní pomoci na podpůrná opatření v souvislosti s nemocí covid-19 činila (.xlsx, list Opatření COVID-19) v lednu 2021 dle Ministerstva financí 13,3 miliardy Kč ze státního rozpočtu, celkově 17,1 miliardu Kč ze všech veřejných rozpočtů.

V rámci přímých opatření představoval nejvyšší výdaj kompenzační bonus za podzimní bonusová období (1,9 miliard Kč z veřejných rozpočtů, z toho 1,3 miliardy Kč ze státního rozpočtu), zrušení daně z nabytí nemovitých věcí (1,4 miliardy Kč ze státního rozpočtu) a programy Antivirus A, A Plus i B (3,3 miliardy Kč ze státního rozpočtu).

Ve zdravotnictví a sociálních službách představovalo největší výdaj zvýšení plateb státu za státního pojištěnce (4,2 miliardy Kč ze státního rozpočtu). Naopak odklady a úpravy záloh daní představovaly nejnižší výdaje (celkem 0,7 miliard Kč z veřejných rozpočtů, z toho 0,3 miliardy Kč ze státního rozpočtu).

Ministerstvo financí do celkových výdajů na podpůrná opatření zahrnuje také výši poskytnutých či zaručených úvěrů z veřejných rozpočtů. Ty představovaly v lednu 2021 výdaj v celkové hodnotě 2,7 miliard Kč, z nichž největší část byly úvěry v rámci programu COVID III ve výši 1,6 miliard Kč. Ve skutečnosti se však jedná o komerční úvěry poskytnuté soukromými finančními institucemi, za které stát poskytl prostřednictvím Českomoravské záruční a rozvojové banky částečnou záruku. Stát je tedy připraven prostředky vyplatit pouze v případě, že úvěry u komerčních subjektů nebudou řádně splaceny. Bezpochyby tak na sebe bere riziko a přispívá k oživení ekonomiky, zároveň však jde o mechanismus výrazně odlišný od přímé finanční podpory. Sčítat záruky s přímou podporou tak, jak to dělá Alena Schillerová, respektive Ministerstvo financí, je tedy zavádějící.

Bez započtení výdajů na záruční schémata by celkové výdaje z veřejných rozpočtů činily jen 14,4 miliardy Kč.

Z výše uvedeného tweetu ověřujeme pouze tu část týkající se výše výdajů na sociální služby a požadavků krajů.

Ministerstvo práce a sociálních věcí plánuje (.pdf, str. 1) pro rok 2021 vynaložit na běžné náklady sociálních služeb sumu ve výši 21,41 miliard Kč. V loňském roce tyto běžné náklady představovaly částku 18,6 miliard Kč. Vzhledem k pandemii koronaviru však ministerstvo vyhlásilo několik mimořádných dotačních titulů, a to za účelem úhrady zvýšených nákladů či podpory zaměstnanců. Tyto mimořádné dotace, jejichž přehled znázorňuje tabulka níže, tak představovaly další výdaj, a to ve výši 3,77 miliard Kč. Celková suma, kterou ministerstvo vynaložilo na sociální služby, tedy v roce 2020, byla 22,37 mld. Kč.

Pokud tedy porovnáme financování pouze samotných běžných dotací sociálním službám, byla by plánovaná částka 21,41 miliard Kč skutečně rekordní. Se započtením mimořádných dotací by však byla největší sumou ve výši 22,37 miliard Kč ta za rok 2020. Ministerstvo sice uvádí (.pdf, str. 2), že i pro rok 2021 plánuje vypsat mimořádné dotační tituly (na úhradu zvýšených nákladů či odměny pro zaměstnance), nijak blíže však tyto plány dále nespecifikuje.

Z veřejných zdrojů se nám dále nepodařilo dohledat přesnou částku, kterou na financování sociálních služeb pro letošní rok požadovaly kraje. Oslovili jsme proto Asociaci krajů České republiky a jednotlivě i několik hejtmanů – Martina Netolického, Martina Kubu, Petra Kulhánka a Vítězslava Schreka. Jelikož nám prozatím (k 28. lednu) na dotazy nikdo neodpověděl, nemůžeme pravdivost tweetu zcela vyhodnotit. Výrok tedy zatím hodnotíme jako neověřitelný.

Nejprve je třeba poznamenat, že podobu projevu kancléřky Angely Merkelové nehodnotíme. Zda tedy byl „nejsilnější“, je zcela subjektivní hodnocení vicepremiéra Jana Hamáčka.

Kancléřka Merkelová v loňském roce na téma koronaviru uskutečnila hned několik veřejných vystoupení. Pandemii se poprvé věnovala v polovině března v celostátním projevu, kdy Němce mj. informovala o zcela nové a překotné situaci, požádala o respektování příslušných bezpečnostních opatření a nastínila další vývoj a postup. Pandemii se věnovala například také v krátkém videovzkazu v říjnu 2020, kdy došlo k opětovnému zhoršení situace, nebo během svého novoročního projevu.

Projev, zaměřený na postup proti šíření epidemie, dále přednesla kancléřka Merkelová na začátku prosince ve Spolkovém sněmu. I přes listopadová opatření, která omezovala sociální kontakty (například uzavření restauračních zařízení a barů či lokální lockdowny), se situace nadále zhoršovala a stále docházelo k růstu počtu pozitivních případů v Německu, jak ukazuje graf níže. Ve spojitosti s tímto nárůstem pak Angela Merkelová v projevu zdůrazňovala také nutnost dalšího řešení situace, tedy zavedení ještě přísnějších opatření.

K tomu nakonec také v polovině prosince došlo vyhlášením „tvrdého“ lockdownu. Opětovně tak byly uzavřeny školy a obchody (s výjimkou nezbytných potřeb), omezeny však byly například i tradiční německé vánoční trhy a taktéž bylo nařízeno omezení návštěv příbuzných. V tomto ohledu se tak jednalo o restrikce, které Německo v období Vánoc v minulosti nezažilo.

Na závěr doplňme, že zpřísněná opatření a lockdown pak německá vláda po dohodě s premiéry jednotlivých spolkových zemí prodloužila na počátku a v průběhu ledna 2021.

Česká republika se v počtu obětí nemoci covid-19 v předešlých dnech (datováno k 24. lednu) pohybovala okolo 5. místa v přepočtu na milion obyvatel, a to v rámci celosvětového srovnání. Vzhledem k tomu, že se počty obětí mění každým dnem, se však v průběhu týdne před rozhovorem Česká republika o tento post dělila střídavě s Velkou Británií, Itálií či Bosnou a Hercegovinou. To naznačuje i graf níže, který zobrazuje situaci v zemích s nejvyšším počtem úmrtí na covid-19 při přepočtu na milion obyvatel. Přímo na 5. místě se poté Česká republika pohybovala ve dnech 22.–24. ledna 2021. 

K 24. lednu tak Česko mělo 1 435,2 obětí v přepočtu na milion obyvatel. V týdnu, který rozhovoru předcházel, se Česká republika drží na předních příčkách, i pokud se podíváme na 7denní průměr počtu úmrtí na milion obyvatel.

Vicepremiér Jan Hamáček reaguje svým výrokem na dřívější vyjádření ministra zdravotnictví Jana Blatného, podle kterého v České republice z oficiálních 15 tisíc obětí nemoci covid-19 zemřelo přímo na danou nemoc pouhých 30 %. Důvodem pak má dle něj být přísná metodika zaznamenávání obětí, které kupříkladu neměly zemřít na komplikace spojené s danou nemocí. Blatný dokonce v Poslanecké sněmovně uvedl, že se v Česku do statistik úmrtí s covidem-19 započítávají i oběti autonehod, u kterých je poté prokázán covid-19. To však odporuje oficiální metodice Ministerstva zdravotnictví.

Předběžná data Českého statistického úřadu za rok 2020 ovšem ukazují, že v porovnání s předchozími roky jsou loňské celkové počty zemřelých daleko vyšší a výrazně nad průměrem, v několika podzimních týdnech byl pak počet zemřelých dokonce dvojnásobný. Vysoký počet zemřelých naznačuje i graf níže, jenž obsahuje hodnoty prozatím do poloviny prosince 2020. Zatímco průměr za roky 2015 až 2019 vykazuje hodnotu 105 439 zemřelých, absolutní počet za rok 2020 činil (v půlce prosince) 120 486 zemřelých.

Při bližším porovnání roku 2020 pak nejvíce úmrtí připadlo na měsíce říjen (14 143) a listopad (15 646), jak znázorňuje graf níže. K postupnému navyšování počtu zemřelých začalo docházet od 40. týdne, tedy přelomu září a října. Vrchol v tomto ohledu představoval 44. týden (přelom října a listopadu) s 4 216 úmrtími.

Dodejme, že tato čísla přitom statisticky odpovídají křivce vývoje pandemie v Česku během podzimu. K největšímu nárůstu zachycených pozitivních případů nemoci covid-19 došlo v loňském roce právě během října a listopadu, což podrobněji znázorňuje následující graf.