Přehled ověřených výroků

Dle dat izraelského Ústředního statistického úřadu měl Izrael k datu 31. prosince 2020 přibližně 9 291 000 obyvatel. Česká republika pak podle posledních dostupných dat Českého statistického úřadu měla k 30. září 2020 celkem 10 707 839 obyvatel.

K 18. lednu 2021, kdy byl publikován rozhovor s Radimem Fialou, Izrael první dávkou vakcíny naočkoval (dle dat dostupných 20. ledna) 2,62 milionu obyvatel, což je okolo 28,2 % obyvatelstva Izraele. Například o den dříve to bylo 2,43 milionu (cca 26,2 %), 16. ledna pak 2,28 milionu, tedy 24,5 % naočkovaných obyvatel.

Více než 470 tisíc lidí v Izraeli pak dle informací serveru iRozhlas.cz z 19. ledna dostalo už i druhou dávku vakcíny. Pro kontext uveďme, že i přes tyto počty očkovaných a i přes přísná celostátní karanténní opatření, která izraelská vláda prodloužila do 31. ledna 2021, denní přírůstky počtu infikovaných koronavirem v Izraeli zůstávají nadále vysoké.

Radim Fiala tedy pravdivě uvádí, že Izrael naočkoval více než 2 miliony lidí. Nicméně naočkovaných 2,62 milionů lidí je procentuálně mnohem více než uvedených „téměř 20 %“. Ostatně bez ohledu na data o očkování, „přes 2 miliony lidí“ v izraelské populaci nikdy nemůže znamenat „téměř 20 %“.

Vzhledem k tomu, že Radim Fiala nicméně ve výroku poukazuje na vysokou proočkovanost v Izraeli a celkový počet naočkovaných lidí uvádí správně, nepřikládáme mu zde nepřesný procentuální údaj k tíži a výrok celkově hodnotíme jako pravdivý.

O záměru britské vlády poskytnout očkování proti covidu-19 15 milionům lidí ve Spojeném království do 15. února hovořil tamní premiér Boris Johnson například ve svém projevu 7. ledna 2021. Jednat se má hlavně o seniory nad 70 let, klienty a pracovníky v domovech pro seniory, zdravotníky či další zranitelné skupiny obyvatel.

Náměstek britského ministra zdravotnictví Nadhim Zahawi, který má na starosti koordinaci očkování, pak pro BBC 19. ledna 2021 uvedl, že ačkoli dodávky vakcín stále „skřípou“, je si jistý, že vláda svůj zmiňovaný cíl splní.

BBC také dále uvádí, že dle vládních zdrojů dostaly ve Spojeném království první dávku vakcíny proti koronaviru už více než čtyři miliony lidí. Britský ministr zdravotnictví Matt Hancock k tomu dodal, že naočkována byla více než polovina občanů starších 80 let a polovina klientů domovů pro seniory.

Doplňme, že Spojené království i nadále patří mezi země s nejvyšší mírou proočkovanosti proti covidu-19 na světě.

Že premiér Babiš takový dopis izraelskému premiéru Netanjahuovi, nám potvrdila mluvčí Úřadu vlády Jana Adamcová.

Premiér Babiš se obrací na experty z Izraele, jelikož Izrael má nejvyšší tempo očkování na světě v poměru k počtu obyvatel. Za tři týdny naočkovali už 1,8 milionu obyvatel, což je pětina jeho populace. Tamní premiér Benjamin Netanjahu uvedl, že všichni Izraelci starší 16 let by mohli být naočkováni do dvou měsíců, maximálně do konce března.

Očkování proti covidu-19 bylo zahájeno 27. prosince 2020 v celé EU. V České republice dostal první dávku premiér Andrej Babiš. Prezident Miloš Zeman v rozhovoru pro Blesk řekl, že se nechá očkovat zhruba za týden. Předseda České vakcinologické společnosti Roman Chlíbek prohlásil, že vakcína pro všechny skupiny obyvatel by mohla být dostupná do začátku léta.

Dne 13. ledna 2021 bylo z očkovacích center nahlášeno 61 474 lidí očkovaných proti covidu-19. Podle premiéra Babiše bylo reálně dosud očkováno zhruba 70 až 75 tisíc lidí. 

Stránka Ministerstva zdravotnictví ČR aktualizuje počet vykázaných očkování jen jednou týdně. Poslední údaj je k datu 13. ledna 2021, kdy vakcínu obdrželo 70 680 lidí.

Digitalizace státu je zakotvena v programovém prohlášení (.pdf, str. 11) vlády Andreje Babiše z 27. června 2018. Bod zvaný „Digitální Česko“ zmiňuje (str. 12): „Základem Digitálního Česka bude jedna digitální identita pro každého občana, kde budou všechny služby státu dostupné na jednom místě.“

Hlavní cíl v podobě „digitální revoluce“ je zde vytyčen jako: „(…) pokrytí cenově dostupným vysokorychlostním internetem, propojení všech státních databází a elektronickou identitu pro každého občana“ (str. 11).

Vláda vydala 3. října 2018 usnesení (.pdf) č. 629 ohledně programu „Digitální Česko“, čímž schválila 3 hlavní koncepce/pilíře programu, a to:

1. Česko v digitální Evropě (v gesci Úřadu vlády, .pdf)
2. Informační koncepce ČR (v gesci Ministerstva vnitra, .pdf)
3. Digitální ekonomika a společnost (v gesci Ministerstva průmyslu a obchodu, .pdf)

15. dubna 2019 vláda schválila usnesením (.pdf) č. 255 implementační plány pro „Digitální Česko“. V dokumentu (.pdf) jsou stanoveny konkrétní cíle pro rok 2019. Digitální identita je v tomto dokumentu obsažena v rámci konkrétních priorit Informační koncepce ČR. Jde o následující oblasti (.pdf, str. 4–7): 

• „Uživatelsky přívětivé a efektivní ‚on-line‘ služby pro občany a firmy“
• „Digitálně přívětivá legislativa“
• „Rozvoj celkového prostředí podporující digitální technologie“
• „Zvýšení kapacit a kompetencí zaměstnanců ve veřejné správě“
• „Efektivní a centrálně koordinované ICT veřejné správy“ 

28. března 2019 byl v Poslanecké sněmovně předložen návrh zákona o právu na digitální služby. Podle důvodové zprávy (.pdf) má zákon posílit práva občanů a firem na to, aby jim státní správa poskytovala své služby elektronicky (str. 14). Zákon byl vyhlášen v lednu 2020 ve Sbírce zákonů. Tento zákon pak má být legislativním základem jednotné digitální identity.

Jedna z oblastí týkající se digitální identity zahrnuté v implementačních plánech 2019 „Rozvoj celkového prostředí podporující digitální technologie“ (.pdf, str. 5) se týká např. využití Bankovní identity (BankID) jako poskytovatele elektronické identity (např. pro Portál občana). Návrh zákona (.pdf) umožňující využití BankID pro přihlášení do služby eGovernment (.pdf, str. 8) byl předložen v Poslanecké sněmovně 12. července 2019. Úspěšně prošel legislativním procesem a vyšel v únoru 2020 ve Sbírce zákonů jako zákon č. 49/2020 Sb.

V květnu 2020 bylo vydáno nové Shrnutí implementačních plánů pro období 2020–2021 (.pdf). Zde jsou uvedeny služby, kterých se povedlo dosáhnout (str. 2): „Přes Portál občana vyřídíme z pohodlí domova zhruba 150 služeb. Na webu Businessinfo.cz pro podnikatele je přes 1000 formulářů. Všechny chceme digitalizovat a zpřístupnit z datové schránky. Projekt BankID umožní do jednoho roku přístup ke službám státu prostřednictvím stejných přihlašovacích údajů, které využíváme do svého internetového bankovnictví. Jednoduchá dostupnost pro 5,5 milionu lidí.“

Akreditaci pro provozování Bankovní identity pro zjednodušení ověření totožnosti mají zatím ČSOB a Česká spořitelna. Komerční banka pak dostala akreditaci Ministerstva vnitra pro využívání BankID v prosinci 2020. Air Bank, Fio Banka a Moneta Money Bank se také chystají na spuštění bankovní identifikace v 1. čtvrtletí 2021, k tomuto účelu založily „Alianci pro bankovní identitu“. Další banky se následně mají k Bankovní identitě připojit v průběhu roku 2021.

Výrok Víta Rakušana, že se digitalizace v Česku „nepohla ani o centimetr“, je zjevnou nadsázkou, nelze jej tedy interpretovat doslovně. Nicméně podstata výroku, tedy že digitalizace státu stagnuje, případně se v oblasti digitalizace nic podstatného neděje, neodpovídá skutečnosti. Výrok tedy hodnotíme jako nepravdivý.

OPRAVA: Výrok jsme původně hodnotili jako nepravdivý. Na základě upozornění Víta Rakušana na detailní data ze státních závěrečných účtů jsme hodnocení změnili na pravdu.

Pro posouzení vývoje počtu úředníků se zaměříme na dva ukazatele, které se ve veřejné správě používají – vývoj počtu míst a počtu zaměstnanců.

Ministerstvo vnitra vydalo Výroční zprávu o stavu veřejné správy České republiky za rok 2019 (.pdf). Co se týče počtu míst, zpráva udává, že „v roce 2019 došlo k výraznému snížení počtu služebních a pracovních míst ve služebních úřadech, a to o 2 042 míst“ (.pdf, str. 58). K 1. lednu 2020 pak snížení činilo 2 089 míst. Zpráva udává, že poklesl počet systematizovaných míst ve služebním poměru. Naopak počet míst dle zákoníku práce vzrostl o 222 (.pdf, str. 58). Z grafu níže je vidět, že počet míst podle zákoníku práce představuje cca 10 % všech míst.

Celkový počet zaměstnaneckých úvazků v obcích a krajích klesl o 1 101 v porovnání s rokem 2018 (.pdf, str. 56). Je však nutné říct, že ve statistice je zahrnuto jen cca 60 % obcí (.pdf, str. 51), dle samotného ministerstva to však je i proto, že některé obce nemají úředníky, které by mohly nahlásit. Výroční zpráva za rok 2020 pak není zatím vypracovaná.

Podle vládního návrhu zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2021 (.pdf) vzroste počet míst v organizačních složkách státu, neboť má přibýt 6 901 míst. (.pdf, sešit B, str. 30). Téměř 5 tisíc z nich má přibýt v příspěvkových organizacích státu, zejména v regionálním školství (str. 31), nikoli v organizačních složkách státu.

Přírůstek míst pro státní zaměstnance, jak již bylo naznačeno, ovšem automaticky neznamená přírůstek úředníků, neboť ne všechna místa musí být obsazena.

Co se týče úředníků zaměstnávaných státem, zde se jedná o státní zaměstnance v režimu státní služby.

Vláda v srpnu 2019 obdržela žádost „o poskytnutí dat o počtu zaměstnanců/pracovníků ve státním sektoru za roky 2017 až 2019 u všech organizačních složek státu.“ Úřad vlády nicméně tuto žádost odložil a požadované informace neposkytl.

Co se týče počtu státních úředníků zaměstnaných ve služebním poměru, v roce 2018 (.pdf, sešit B, str. 42) tento počet činil necelých 68 tisíc. Na základě vládního návrhu zákona o státním rozpočtu na rok 2020 (.pdf) byl tento počet v roce 2019 lehce přes 67 tisíc (.pdf, sešit B, str. 29).

V roce 2020 (.pdf, sešit B, str. 29) bylo v České republice necelých 65 tisíc státních úředníků zaměstnaných ve služebním poměru. Tato čísla však zachycují tabulkové počty míst, bez ohledu na to, zda jsou reálně obsazena či nikoliv. Snížení počtu míst tedy nemusí znamenat i reálné snížení počtu úředníků, pokud např. byla jen zrušena neobsazená místa.

Počet reálných zaměstnanců ve státní správě každoročně sleduje Národní kontrolní úřad (NKÚ). Na Stanovisko NKÚ k návrhu státního závěrečného účtu České republiky za rok 2019 nás po zveřejnění úvodního odůvodnění upozornil Vít Rakušan s tím, že z tohoto stanoviska vycházel. NKÚ v grafu (str. 40) zobrazuje vývoj počtu zaměstnanců ve státní správě, „tedy bez těch, kteří nemají status zaměstnance ve státní správě (např. učitelé, vojáci)“ (str. 39). NKÚ poukazuje na nárůst počtu zaměstnanců až na 161 tisíc v roce 2019. Tento ukazatel však nelze bez dalšího označovat za počet „úředníků“ v pravém slova smyslu, jelikož je v něm mimo jiných zahrnuto více než 40 tisíc příslušníků Policie ČR či přibližně 10 tisíc hasičů (.pdf, str. 24).

Ve svém Stanovisku NKÚ vychází z údajů obsažených v tabulkových přílohách státních závěrečných účtů. Ty obsahují data o plnění závazných počtů zaměstnanců v jednotlivých složkách státní správy. Níže vložený graf zobrazuje vývoj počtu úředníků dle státních závěrečných účtů. Jedná se (.pdf, str. 25) o zaměstnance v ústředních orgánech státní správy (str. 22) a organizačních složkách státu (str. 23). Vzhledem k obecnému významu slova úředník jsou v našem grafu vynecháni zaměstnanci obranných a bezpečnostních složek, Generálního ředitelství cel, soudů, Státního zastupitelství a Vězeňské služby (str. 24). Vynechána je také Agentura ochrany přírody a krajiny, která byla pod Ministerstvo životního prostředí včleněna až v roce 2019. Tito zaměstnanci byli v roce 2019 formálně přesunuti (str. 26) mezi „úředníky“ (str. 23), pro lepší meziroční srovnání jsme je však i pro rok 2019 ponechali mimo náš ukazatel.

Reálný počet těchto státních zaměstnanců (úředníků) za roky 2016, 2017, 2018 a 2019 (vše .pdf, str. 22–25) měl tedy opravdu v posledních letech rostoucí trend. Státní závěrečný účet za rok 2020 zatím není k dispozici, změnu mezi lety 2019 a 2020 tak zatím neznáme.

Jak bylo uvedeno výše, počet míst ve státní správě se naopak snižuje a počet zaměstnaneckých úvazků v samosprávách také. Jelikož však Vít Rakušan mluví o úřednících a ne jejich místech, navíc v kontextu kritiky přebujelé byrokracie státu a nikoli samospráv, lze výrok interpretovat tak, že hovoří pouze o úřednících státu. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý, neboť počet státních úředníků dle dostupných údajů roste.

Na začátek uveďme, že Vít Rakušan používá slovo „sliboval“, které však v kontextu knihy Andreje Babiše nelze vnímat jako slib v pravém smyslu, ale spíše jako vizi, jak by měla Česká republika v budoucnu vypadat.

Andrej Babiš svou knihu O čem sním, když náhodou spím (.pdf) vydal v roce 2017. Kniha hovoří o výzvách/problémech, kterým Česká republika momentálně čelí, a jejich možných řešeních. Mezi problémy, které Babiš popisuje, například jsou: 

• velká byrokratická zátěž občanů, která by se měla vyřešit „úplnou digitalizací státu“ (str. 28)
• problém současného důchodového systému (str. 43, str. 57) a s tím spojená nízká porodnost (str. 44) a řešení pomocí změny sociálních dávek, aby se lidem vyplatilo pracovat (str. 48), a také větší podpora rodin například v podobě „konta pro rodinu“ (str. 55)
• dluhové pasti, které by se podle Babiše vyřešily legální prací dlužníků, následným placením věřitelům a z toho plynoucím možným odpuštěním části dluhu (str. 51)
• problematická sociální péče (str. 61), kterou by řešila „speciální pojištění nebo spoření na sociální péči“ nebo „konto sociálních služeb“ (str. 61)
• nákladná péče o lidi, kteří trpí onemocněními často vycházejícími ze špatného životního stylu (obezita, cukrovka, vysoký krevní tlak), a s tím spojená prevence v této oblasti (str. 67) a možná přirážka na pojistném (str. 71)
• nedostatek veřejných sportovišť (str. 82), která by dle Babišova snu měla být v každé větší obci (str. 83) a s odborníky na sportování, „kteří lidem poradí při sportování a zároveň si všimnou talentovaných dětí“ (str. 84)
• ekologické problémy (skládky, problémy s pitnou vodou) (str. 94) a s tím se pojící lepší využívání solární energie (str. 97), omezení skládkování (str. 102), "znovupoužití“ vody (str. 104)
• problémy s korupcí a boj proti ní v podobě zákona o whistleblowingu (str. 112)
• nízká důvěra občanů v politiky (str. 125–126) a řešení v podobě diskuse o zapojení více schopných lidí (str. 126), snížení počtu poslanců na polovinu (str. 129), volba poslanců přímou volbou a jen 3x za sebou (str. 130)
• úpadek znalostí českých dětí (str. 145) a východisko v podobě zvednutí platů učitelům o 50 % (str. 146), zavedení fondu „vzdělávání“ nebo „unikátního vzdělávacího portálu“ (str. 154)
• zastaralost české kultury a její budoucí oživení (str. 164)
• dopravní zastaralost a představa modernizace železničních tratí (str. 181) a dálnic (str. 185)

Předesíláme, že Vít Rakušan zde hovoří o úsporách, které může digitalizace přinést. Odkazuje přitom na Finsko a Estonsko, kterým se ale věnujeme v samostatném hodnocení. V tomto výroku pouze zjišťujeme, zdali by uspoření 2–3 % HDP skutečně v České republice znamenalo úsporu přesahující 100 mld. Kč.

V posledním roce, ke kterému jsou dostupná data (.xlsx) týkající se HDP, tedy v roce 2019, dosahoval hrubý domácí produkt výše 5 747 mld. Kč. V případě dolní 2% hranice zmiňované úspory by došlo k ušetření 115 mld. Kč. V případě horní 3% hranice úspory by byla ušetřena částka ve výši 172 mld. Kč. V obou případech se jedná o částku přes 100 mld. Kč, jak pravdivě Vít Rakušan uvádí.

Úroveň digitalizace zemí je v Evropské unii každoročně hodnocena podle Indexu digitální ekonomiky a společnosti. V tomto žebříčku je Finsko nejvíce digitalizovanou zemí v Evropské unii, Estonsko pak zaujímá 7. příčku.

Podle vyjádření někdejšího estonského premiéra Taaviho Rõivase z května 2016 Estonsko díky digitalizaci šetří 2 % HDP. Dle dat centra e-Estonia, které se zabývá digitalizací v Estonsku, zde došlo k úspoře odpovídající 2 % hrubého domácího produktu díky zavedení elektronického podpisu.

Podrobnější informace o výši úspor, které Finsku ročně přináší digitalizace, se nám nicméně ve veřejně dostupných zdrojích nalézt nepodařilo. Dodejme, že z vyjádření finského poradce ministerstva financí Olli-Pekky Rissanena z roku 2017 vyplývá, že Finsko počítá s tím, že digitalizace v této zemi skutečně úspory přinese. Podle Rissanena pak Finsko plánuje díky digitalizaci uspořit do roku 2029 až 1 miliardu euro. Jedná se nicméně pouze o cíl, kterého by finská vláda chtěla dosáhnout, a není jasné, zda k takové výši úspory opravdu dojde.

Jelikož se nám tedy ve veřejně dostupných zdrojích podařilo dohledat pouze data k estonské výši úspor, výrok hodnotíme jako neověřitelný.

Institut moderní politiky iSTAR je think tank, který byl založen hnutím STAN 21. prosince 2018 (.pdf). Dle webových stránek think tanku byla důvodem vzniku „potřeba vytvořit nějakou nezávislou platformu, v rámci které bude možné sdružovat experty na různé problematiky a která pomůže definovat dlouhodobou vizi politiky, kterou již STAN reprezentuje.“ Cílem Institutu moderní politiky je „formulovat myšlenky a vize liberální středové politiky.“

První konference, kterou think tank pořádal, byla konference s názvem „Vzdělaná společnost“, která se uskutečnila 29. března 2019. Celkem iSTAR organizoval pět konferencí.

V odpovědi na náš e-mailový dotaz ohledně návštěvnosti konferencí uvedla ředitelka iSTAR Barbora Urbanová, že „co se týče návštěvnosti, mohu potvrdit, že jsme na konferencích měli poslance zmíněných stran (dokonce i bývalé ministry, třeba pana Škromacha z ČSSD).“

Dále pak napsala následující: „V Institutu moderní politiky máme interní pravidlo, že na našich konferencích bude vystupovat co nejvíce odborníků. To, bohužel, limituje naše možnosti oslovit politiky z jakéhokoliv spektra, protože jsou programy konferencí velmi nabité. Možná i díky tomu jsou konference mezi politiky oblíbené a já mohu skutečně potvrdit, že v publiku našich konferencí byli politici z ČSSD, hnutí ANO, ODS i Pirátů.“

Z e-mailové komunikace a fotografií na facebookové stránce iSTAR rovněž vyplývá, že konference pořádané iSTAR navštívil poslanec za Piráty Tomáš Martínek.

Z veřejně dostupných zdrojů se nám podařilo zjistit, že na konferenci uskutečněné 8. října 2020 vystoupil poslanec za ODS Pavel Žáček či poslanec za hnutí ANO Jaroslav Bžoch. Pro úplnost dodejme, že na konferenci promluvil i Tomáš Pojar, který je nestranickým expertem v programovém týmu ODS pro zahraničí a bezpečnost. Dle slov Barbory Urbanové byla tato konference výjimkou, která byla předem oznámená jako politický panel.

Europoslanec za STAN Stanislav Polčák je skutečně členem Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin v Evropském parlamentu. Karolína Žákovská, která je Polčákovou poradkyní (.pdf, str. 2), je zároveň zastupitelkou v Ústeckém kraji za Spojence pro kraj, navrženou Stranou zelených. 

Lze také říci, že Polčák podporuje „zelenou politiku“. Zapojuje se do rozprav, které se životním prostředím zabývají (např. Zelená dohoda pro Evropu, téma požárů buše v Austrálii, další příspěvky zde), taktéž je například zpravodajem Zprávy k úloze EU při ochraně a obnově světových lesů.