Přehled ověřených výroků

Vláda po svém jednání v pondělí 4. ledna oznámila, že došlo ke schválení návrhu koncesionářské smlouvy, která pojednává o výstavbě a provozu některých částí dálnice D4. Pokud bude smlouva schválena i Poslaneckou sněmovnou, stavba nových úseků by měla být zahájena na jaře tohoto roku a dokončena v roce 2024 (.pdf, str. 4). Konkrétně se jedná o projektování, výstavbu, financování, provoz a údržbu úseku Háje – Mirotice a dále o provoz a údržbu již postavených úseků Skalka – Háje a Mirotice – Krašovice.

Nová část dálnice D4 by měla být jako první ucelený projekt stavěna a financována formou PPP (zkratka angl. Public Private Partnership). Doposud byla tato forma využívána pouze na lokální úrovni. Obecně se tedy jedná se o systém partnerství veřejného a soukromého sektoru, kdy je stavba financována soukromými investory, kteří ji po dokončení na dohodnutou dobu také provozují. Stát během této doby soukromému subjektu stavbu splácí. Cílem takových projektů je zvýšení kvality i efektivnosti veřejných služeb a urychlení realizace projektů. Možnost využití PPP projektů při stavbě dálnic byla vládou schválena už v roce 2016.

Formálně byla soutěž na stavbu o údržbu úseků dálnice D4 zahájena v polovině roku 2018. V počátcích projevilo zájem téměř 100 firem, z nichž zhruba 80 bylo zahraničních. Soutěž nakonec vyhrálo začátkem prosince roku 2020 francouzské konsorcium DIVia, které tvoří firmy Vinci a Meridiam, a to s cenovou nabídkou 16,55 miliardy korun. Poté běžela lhůta pro možnost podání námitek, která vypršela 21. prosince 2020.

Konsorcium by na základě smlouvy mělo postavit nových 32 kilometrů dálnice mezi Příbramí a Pískem, které bude udržovat s dalšími již postavenými 16 kilometry. Smlouva o provozu těchto úseků se týká doby 25 let. Jedná se tedy o dobu, po kterou bude stát konsorciu DIVia výstavbu splácet a po uplynutí této doby převezme úseky dálnice do své správy.

Ministr Havlíček mluví o penězích ze Státního fondu dopravní infrastruktury. Rozpočet SFDI byl během roku 2020 zvýšen z původních 83 mld. Kč na proinvestovaných 121 mld. Kč.

Ministerstvo dopravy plánuje rozpočet SFDI navýšit i v letošním roce.

Předesíláme, že moderátor se ministra Havlíčka ptal na srovnání s okolními zeměmi. Výrok jsme tedy ověřovali jako srovnání s jinými evropskými zeměmi, zejména s těmi v EU.

Očkování proti covidu-19 bylo zahájeno 27. prosince 2020 v celé EU. První dávky vakcín obdrželi např. občané Itálie, Rakouska, Polska či Německa. Ve stejný den bylo očkování zahájeno i v České republice. První dávku dostal premiér Andrej Babiš.

Česká republika 26. prosince převzala prvních 9 750 dávek. Stejný počet pak dostalo také Slovensko. Toto množství dávek rovněž obdržely i ostatní členské státy EU. První dávka očkování proti covidu-19 byla tedy ve všech zemích EU stejná. Již dříve bylo oznámeno, že v lednu by do České republiky mělo přijít 277 tisíc dávek vakcíny. A například Německo by v první vlně očkování mělo dostat přibližně 400 tisíc dávek.

Vakcíny u výrobců objednala Evropská unie. Jejich odběr, distribuci a použití si pak každý členský stát řídí sám podle své národní očkovací strategie (.pdf, str. 1). Počet dávek, které budou mít jednotlivé členské státy k dispozici, se stanovuje podle počtu obyvatel (.pdf, str. 6). Tento klíč platí jak pro vakcíny od společnosti Pfizer, tak i pro nově schválenou vakcínu Moderna. Evropská unie je nicméně kritizována za to, že nenakoupila větší množství vakcín.

Co se týče přepočtu aplikovaných dávek na 100 tisíc obyvatel, situace je trochu složitější. Počet aplikovaných dávek v porovnání s dalšími členskými státy EU lze vidět v následujícím grafu, který byl zveřejněn serverem Our World in Data. Přestože zobrazená data nepocházejí z jednotného zdroje a nemusí být plně srovnatelná, z grafu lze vyčíst, že k datu rozhovoru, tj. k 4. lednu, byl počet podaných vakcín v České republice podobný jako například ve Finsku, na Slovensku nebo v Řecku. Zároveň je pravdou, že některé země své občany očkovaly výrazně rychleji.

Tzv. AntiCovid tým byl vytvořen koalicí politických stran ODS, KDU-ČSL a TOP 09 v polovině listopadu roku 2020. Skládá se z devíti členů, a to ze tří zástupců za každou ze zmíněných stran. Za ODS jsou to poslanci Bohuslav Svoboda, Martin Baxa a Martin Kupka. Za KDU-ČSL jsou členy poslanci Vít Kaňkovský a Marek Výborný a senátor Lumír Kantor. TOP 09 nominovala dva své poslance Dominika Feriho a Vlastimila Válka a dále také místopředsedu strany Lukáše Otyse.

Tento koaliční tým představil vlastní protiepidemický systém v první polovině prosince. Patrně nejvýraznější změna oproti vládnímu systému PES spočívá v zavedení nultého stupně (.pdf), který by doplnil stávajících pět stupňů. Zároveň by u nultého, prvního a druhého stupně nebylo potřeba vyhlášení nouzového stavu (.pdf, str. 1). U třetího stupně by se pak odvíjelo od počtu krajů, které se v něm nachází.

Taková úprava by podle koaličních stran umožnila realizaci lokálních opatření namísto těch celoplošných. Aktuální protiepidemický systém (.pdf) pracuje s nutností vyhlášení nouzového stavu u všech pěti stupňů.

Koalice ODS, KDU-ČSL a TOP 09 prostřednictvím AntiCovid týmu vyjádřila i další požadavky, jako například sjednocení pravidel pro velké a malé obchody z důvodu diskriminační povahy tehdejších opatření, změnu pravidla týkajícího se počtu zákazníků na metry čtvereční, otevření určitých služeb za dodržení stanovených hygienických podmínek, zrušení zákazu nedělního prodeje, rozšíření okruhu kompenzací a podobně. 

Ministr Havlíček mluví o matici Protiepidemického systému ČR (PES) a o jejích změnách, ke kterým v průběhu prosince 2020 došlo. Z kontextu jeho slov vyplývá, že nemluví o indexu rizika PES, o jehož změně se uvažuje. Výrok proto hodnotíme pouze s ohledem na změny matice opatření.

Ministerstvo zdravotnictví představilo protiepidemický systém 13. listopadu, přičemž ministr Blatný uvedl, že „hlavním cílem nového hodnocení PES je především zvýšit čitelnost a predikovatelnost aktuální epidemiologické situace“. Hlavním parametrem systému je tzv. index rizika (.pdf, str. 3), který nabývá hodnoty od 0 do 100 a na jehož výši mají vliv čtyři základní ukazatele. Jedná se o počet celkových nových případů za 14 dní, počet nových případů u seniorů za 14 dní, 7denní průměrná pozitivita testů a reprodukční číslo.

Matice opatření (.pdf) zobrazuje 5 stupňů pohotovosti a 27 kategorií, u kterých jsou uvedena odpovídající opatření. Z toho však 11 polí žádná omezení nenese a v 5 polích je uveden kontrolní orgán dodržování opatření. U některých kategorií jsou namísto omezení uvedena doporučení, například u kancelářských a výrobních provozů. Naproti tomu u řady kategorií odpovídající stupně stanovují více omezení. Jedná se zejména o opatření u školství, rekreačního i profesionálního sportu, kultury, heren a kasin, provozoven restauračních služeb, nákupních center nebo maloobchodu. Například u kategorie nákupních center a maloobchodu je ve čtvrtém i pátém stupni stanoveno 7 různých opatření. Navíc 43 polí uvádí organizační a režimová opatření, která jsou rozsáhlejšího charakteru, ale nejsou blíže specifikována. Množství stanovených opatření se tak pohybuje v řádu stovek.

V době představení systému se index rizika pro celou Českou republiku držel na hodnotě 70 bodů, což odpovídá čtvrtému stupni pohotovosti. Do třetího stupně pohotovosti se Česká republika dostala 3. prosince. Podle matice opatření (.pdf) tak mohly za určitých podmínek otevřít například maloobchody či restaurace, bylo zrušeno omezení volného pohybu osob, služby mohly obnovit svůj provoz atd.

Ke zpřísnění opatření a zpětnému přechodu do čtvrtého stupně došlo 18. prosince. Vláda souběžně s tím rozhodla o několika změnách a výjimkách v rámci protiepidemického systému. Čtvrtý stupeň pohotovosti nyní umožňoval maloobchodní prodej za dodržení stanovených podmínek, provoz některých služeb (např. kadeřnických či kosmetických salonů) nebo otevření obchodů v neděli. Výjimku dostaly nejen galerie, ale také některá muzea, která za stanovených hygienických podmínek mohla zůstat pro veřejnost otevřená. Ve všech zmíněných případech se jedná o aktivity, které jsou podle zveřejněné matice opatření v rámci čtvrtého stupně zakázány. Tato změna tedy nebyla příliš výrazná, co se týče výjimek z matice opatření, její dopad na maloobchod a provoz služeb byl však v předvánočním nákupním období značný.

K dalším změnám opatření a přechodu do pátého stupně došlo 27. prosince. Byly znovu uzavřeny maloobchody, provozovny služeb, došlo k dalšímu omezení volného pohybu apod. Nově došlo také k omezení pro velké obchodní řetězce, které nesmí prodávat jiné než základní zboží. Opět však nebyl zakázán prodej v neděli tak, jak to uvádí matice opatření pro čtvrtý i pátý stupeň pohotovosti. Z celkového množství opatření zanesených v matici tak byla změněna pouze některá nebo došlo k tomu, že konkrétní instituce získaly výjimku, a tak mohly pokračovat ve svém provozu. Od druhé poloviny prosince se zároveň hovoří o změně výpočtu skóre protiepidemického systému, a to zejména z důvodu již probíhajícího antigenního testování.

Výrok Karla Havlíčka hodnotíme jako zavádějící proto, že svým tvrzením, že se v rámci matice Protiepidemického systému ČR měnily jen jednotky opatření z celkových stovek, vyvolává dojem, že změny byly v rámci celku opatření zanedbatelné. To však neodpovídá dopadu, který vládou provedené změny měly na obchody, služby a velké množství zákazníků.

Petr Fiala mluví o návrhu tzv. odškodňovacího zákona, který poslanci TOP 09, ODS, KDU-ČSL a STAN připravili společně a předložili Sněmovně dne 2. října 2020.

Cílem tohoto návrhu zákona je poskytnout finanční pomoc podnikatelům napříč jednotlivými segmenty podnikatelské činnosti, jejichž podnikatelské aktivity byly v důsledku přijetí mimořádných opatření ochromeny. 

Dle tohoto návrhu (.docx, str. 2–3) by měl stát platit podnikatelům plnou výši fixních nákladů, pokud kvůli vládním opatřením museli činnost zcela zastavit. V případě omezení činnosti by se jednalo o náhradu poloviny fixních nákladů. Patří k nim nájemné, splátky půjček a leasingů, výdaje na energie, pojištění, údržbu, servis nebo skladování dlouhodobého majetku, a také jiné nezbytné provozní výdaje, které nemohly být pozastaveny.

Z návrhu vyplývá: „Největší zátěží pro podnikající subjekty jsou fixní náklady, jako je např. nájemné, neboť i přes pokles příjmů musí tyto náklady nadále platit.“ (str. 5).

Jak je zřejmé z odůvodnění návrhu zákona: „Hlavními principy navrhovaného opatření je předvídatelnost pomoci, univerzálnost, rychlost a administrativní nenáročnost vyřízení nároku.“ (str. 7)

Tento návrh odškodňovacího zákona je tak i reakcí na vládou schválené dotační programy. „Odborná veřejnost se shoduje, že vládou přijatá opatření, přestože jejich směr byl správný, měla malý rozsah podpory a složitější charakter, než měla mít, k mnoha potřebným se tak pomoc nedostala.“ (str. 6)

Dne 2. listopadu 2020 vláda zaslala své nesouhlasné stanovisko (.docx) k návrhu odškodňovacího zákona. Kabinet považuje současné dotační programy za efektivnější a pružnější, protože umožňují lépe zacílit podporu. Kromě toho považuje definici fixních nákladů za příliš širokou. Návrh neobsahuje ani maximální výši odškodnění a nereflektuje reálnou ztrátu ani riziko neúčelného vynakládání prostředků státního rozpočtu prostřednictvím duplicity státních podpor. Dle vlády tedy „předkladatelé zcela nedostatečně vyhodnotili i předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty“ (str. 1).

Organizační výbor doporučil projednání návrhu zákona 11. listopadu 2020 (.docx, str. 2), nicméně dosud se jím Sněmovna nezabývala.

Vláda na svém jednání 4. ledna 2021 schválila nový program podpory podnikatelů, které postihla vládní opatření na omezení šíření nemoci covid-19. Dotační program COVID – Gastro – Uzavřené provozovny se týká těch podnikatelů (fyzických či právnických osob), kterým bylo ve dnech od 14. října 2020 do 10. ledna 2021 omezeno provozování podnikatelské činnosti, což zapříčinilo pokles jejich tržeb. Jedná se tedy převážně o restaurace, maloobchodní prodejny či služby. Podnikatelé budou mít v rámci této výzvy k dispozici 2,5 mld. Kč.

Finanční podpora bude dosahovat 400 Kč na každého zaměstnance (včetně spolupracujících OSVČ) za ty dny, kdy pro příslušnou podnikatelskou oblast platila omezující nařízení. Podporu bude možné využít na provoz a náklady podnikání, a to včetně odpisů, daní či splátek úvěrů. Žádosti bude možné podávat od 15. ledna 2021.

V souvislosti s dopady pandemie koronaviru přijala v posledních měsících vláda hned několik podpůrných opatření.

Program Antivirus na podporu zaměstnanosti poskytuje zaměstnavatelům náhrady mezd. Po schválení a prodloužení (.pdf) tzv. Antiviru A mají od 1. října 2020 zaměstnavatelé, kteří museli kvůli vládním nařízením svou činnost výrazně omezit a podniky uzavřít, nárok na 100% náhradu mzdy včetně odvodů, a to s měsíčním limitem 50 tisíc Kč na jednoho zaměstnance. Jedná se o tzv. Antivirus A Plus. Kromě toho však také existuje Antivirus A, který zaměstnavatelům přispívá 80 % z vyplacené mzdy s měsíčním limitem 39 tisíc Kč, v tomto případě na zaměstnance v karanténě. Platnost těchto programu byla původně do 31. prosince 2020, vláda nicméně 21. prosince schválila (.pdf) prodloužení programu Antivirus prozatím do konce února 2021.

Vláda taktéž iniciovala program na podporu podnikatelů v podobě příspěvku na nájemné za jednotlivá čtvrtletí. Finance byly určeny podnikatelům, kteří museli kvůli nařízení vlády své maloobchodní provozovny v nájmu, a to ať pro prodej zboží nebo služeb, uzavřít nebo provoz výrazně omezit. Tzv. COVID-Nájemné II přispívá na nájem z 50 % za měsíce červenec, srpen a září, žadatel může získat maximálně 10 milionů Kč. Žádosti je možné podávat od 21. října 2020 do 21. ledna 2021.

Vláda se následně 14. prosince usnesla, že tento dotační program bude pokračovat i nadále, přičemž bude obsahovat podobné parametry: za čtvrté čtvrtletí loňského roku budou podnikatelé moci zažádat o 50% příspěvek na celkové nájemné, s maximální výší 10 milionů Kč. Do budoucna by tedy měla být k tomuto programu vypsána i třetí výzva.

Možností, jak v některých případech dosáhnout na vyšší kompenzace, je pak čerpání z vícero podpůrných programů zároveň. V tomto případě by tedy potenciálně bylo možné kromě příspěvku na nájemné čerpat také například v oblasti hotelnictví a ubytovacích zařízení z programu Covid-Ubytování II. Vztahovat se má na období od října do prosince 2020. Tento program byl vládou schválen 14. prosince, prozatím ovšem nedošlo k jeho notifikování Evropskou komisí, tudíž ani k vypsání výzvy o dotaci žádat. Předchozí program Covid-Ubytování, jehož platnost trvala od 7. září do 3. listopadu, se týkal ještě jarního období.

Nárok na podporu pak mají také OSVČ, a to v podobě 500 Kč za každý den, kdy musely z důvodu vládních opatření omezit či přerušit svou podnikatelskou činnost. Celkem tedy mohou za jeden měsíc získat 15 tisíc Kč. V tomto případě se jedná o ty podnikatelské oblasti, které byly přímo uzavřeny. Kromě samotných přímo zasažených profesí mají nárok na bonus také ti, kteří jsou na omezené činnosti dále navázáni - vizte tabulku níže.

Kompenzační bonus je nyní možné nárokovat za 5 bonusových období: první bonusové období bylo od 5. října do 4. listopadu, druhé od 5. do 21. listopadu, třetí ve dnech 22. listopadu až 13. prosince a čtvrté od 14. do 24. prosince. Vyhlášeno pak bylo (.pdf) již také 5. bonusové období, a to pro dny v rozmezí od 25. prosince 2020 do 23. ledna 2021.

I když tedy dochází ke 100% kompenzacím za mzdy a stejně tak mohou OSVČ žádat o kompenzační bonus, v případě příspěvků na nájem je pro třetí čtvrtletí vyplácena 50% podpora, nikoliv 100%. Vyplácení stejné výše je pak v plánu také v další třetí výzvě pro měsíce říjen, listopad a prosinec. Z tohoto důvodu tak výrok hodnotíme jako nepravdivý.

Piráti a STAN se na koaliční smlouvě dohodli v úterý 22. prosince 2020. Jedním z programových bodů v koaliční smlouvě (.pdf) je zahájení přípravy na přijetí eura (str. 10). V dokumentu rovněž stojí, že Piráti a STAN podporují „postupné zapojení ČR do Eurozóny“ (str. 14). Smlouvu ještě budou schvalovat členské základny obou subjektů.

Koalice ODS, KDU-ČSL a TOP 09 společný program zatím nepředstavila. Koaliční smlouvu chce uskupení představit do konce ledna a program vypracovat do konce února.

Jednotlivé strany této koalice se však na přijetí eura neshodnou. ODS dlouhodobě nepodporuje přijetí eura. Předseda ODS Petr Fiala v březnu 2019 uvedl, že přijetí eura není pro Českou republiku momentálně výhodné.

TOP 09 ovšem přijetí eura prosazuje. Rovněž KDU-ČSL podporuje přijetí společné evropské měny. Předseda KDU-ČSL Marian Jurečka pro deník Echo24 uvedl, že „z dlouhodobého hlediska je přijetí eura i pro KDU-ČSL důležitá součást našeho programu“. 

V souvislosti s možným přijetím eura proběhl názorový střet mezi Janem Zahradilem a Miroslavem Kalouskem na Twitteru. V pondělí 28. prosince Jan Zahradil v tweetu uvedl, že programový bod koalice Pirátů a STAN o přijetí eura poskytl prostor pro ODS, aby se proti zavedení eura vymezila.

Miroslav Kalousek následně reagoval tím, že „TOP 09 se svého cíle přijmout euro nikdy nevzdá.“ V tomto tweetu Miroslav Kalousek napsal, že koalice přispěje k zavedení eura, jak uvádí Tomio Okamura. Ten v citaci ovšem vynechal kontext tvrzení, neboť Miroslav Kalousek uvedl, že koalice k zavedení eura přispěje výraznou měrou tím, že bude rozpočtově odpovědná. Na Kalouskův tweet Jan Zahradil odpověděl: „dělejte, co vám libo. Hlavní je, že ve společném programu to není“.

Z této debaty, ale i z toho, že program koalice by měl být hotový až na konci února, vyplývá, že koalice není v otázce přijetí eura jednotná a zatím tedy není známo, zda bude přijetí eura prosazovat, či jestli se tento bod ve společném programu vůbec objeví. Postoj Miroslava Kalouska nelze chápat jako program celé koalice, navíc před zveřejněním koaliční smlouvy a volebního programu.

SPD na svých webových stránkách uvádí, že je proti přijetí eura. V programu SPD taktéž stojí, že požaduje referendum o vystoupení z Evropské unie.

Radek Vondráček zde hovoří ve spojitosti s vyjádřením prezidenta Zemana, který 1. prosince 2020 oznámil, že bude vetovat návrh tzv. daňového balíčku, který obsahuje navýšení daňové slevy na poplatníka a zrušení superhrubé mzdy. Jak uvedl prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček, rozhodl se tak Miloš Zeman „především z důvodu zvýšení daňové slevy na poplatníka, která podle názoru prezidenta republiky výrazně narušuje rozpočtovou stabilitu“.

Prezident je také nespokojený s tím, že v návrhu zákona není výslovně „uvedena doba platnosti tohoto zákona“. S premiérem Andrejem Babišem se totiž dříve dohodl, že bude superhrubá mzda zrušena jen na dva roky. Toto časové vymezení však Sněmovnou schválené znění daňového balíčku neobsahuje (.docx).

Doplňme, že Miloš Zeman se takto k daňovému balíčku vyjádřil ještě dříve, než zákon začal být projednáván Senátem, který ho 10. prosince vrátil s pozměňovacími návrhy Poslanecké sněmovně.

Prezident je bezesporu součástí zákonodárného procesu. Předseda Sněmovny prezidentovi k podpisu postupuje všechny zákony, přičemž má prezident v některých případech podle článku 50 Ústavy ČR právo tzv. suspenzivního veta. Může tedy přijatý zákon, mimo zákon ústavní, vrátit zpět do Poslanecké sněmovny. A to „s odůvodněním do 15 dnů ode dne, kdy mu byl postoupen“.

Uveďme, že pokud je zákon prezidentem vetován, hlasuje o něm Poslanecká sněmovna znovu. Jestliže ho zde schválí nadpoloviční většina všech poslanců, je zákon přijat a následně vyhlášen. Podle jednacího řádu PS prezidentem vetovaný a Sněmovnou znovu schválený zákon již hlava státu nepodepisuje a zákon je vyhlášen s podpisem předsedy vlády.