Přehled ověřených výroků

Dle dostupných dat týkajících se Chytré karantény skutečně došlo k více než dvojnásobnému nárůstu počtu trasujících osob. Konkrétně se jedná o osoby, které se podílejí na trasování covid-19 pozitivních osob a jejich rizikových kontaktů. V září bylo těchto osob 1 401. V říjnu došlo k navýšení počtu trasujících cca 2,4× na 3 389. Jedná se o celkový počet trasujících v daný měsíc, počty v jednotlivé dny jsou logicky menší. Ne každý trasujující se totiž věnuje této činnosti každý den.

Data o celkovém počtu trasujících osob pro listopad nejsou dosud známa, proto jsme k zachycení předpokládaného počtu trasujících použili čísla vývoje trasujících z jednotlivých dní. Jednotlivé měsíce jsme potom porovnali mezi sebou. Graf níže zachycuje vývoj počtu trasujících v jednotlivých dnech od začátku září do 21. listopadu. K 1. a 2. listopadu nejsou dostupná data, proto mají v grafu nulovou hodnotu. Z grafu jasně vyplývá, že od začátku září, kdy trasujících bylo necelých 200, došlo skutečně k zásadnímu nárůstu. Nejvíce trasujících osob v jediný den bylo zaznamenáno 4. listopadu, a to 1 941. Od tohoto bodu začalo docházet k postupnému poklesu. Čísla trasujících jsou ale stále mnohem vyšší než v září a v zásadě zrcadlově kopírují říjnový vývoj. Rapidní dvoudenní poklesy v celém období jsou vždy způsobeny víkendy či svátky.

Zdroje dat tabulky: září, říjen, 3.–7. listopad, 8.–21. listopad

Data o trasování za jednotlivé dny v grafu níže se nám ve veřejně dostupných zdrojích nepodařilo dohledat. Proto jsme se s žádostí o poskytnutí dat obrátili prostřednictvím e-mailu na vládního zmocněnce pro digitalizaci Vladimíra Dzurillu. Z dat, která nám poskytl, tedy v tomto odůvodnění vycházíme.

V tomto grafu je zobrazeno procento nových a rizikových případů, které byly natrasovány do 24 h (k 21. listopadu). Můžeme pozorovat, že průměrně se procento u nových pozitivních případů i rizikových kontaktů za dny 1. až 21. listopadu pohybuje, s určitými výkyvy, nad 80 %.

Za týden, ve kterém výrok Jan Blatný pronesl, se pohybuje kolem 80 %. Oproti prvnímu listopadovému týdnu tedy došlo k mírnému nárůstu úspěšnosti trasování pozitivních případů, a naopak k poklesu v případě trasování rizikových kontaktů.

Dle dostupných dat tedy můžeme říct, že mezi zářím a říjnem skutečně došlo k nárůstu trasujících osob 2,4× z 1 401 na 3 389. Jednalo se tedy o „asi 3 500 osob“, které zmiňuje ministr zdravotnictví Blatný. Pro listopad zatím žádná data o celkovém počtu trasujících osob dostupná nejsou, ale dle počtu v jednotlivých dnech v porovnání s říjnem lze konstatovat, že kapacity budou podobné. V poměru ku úspěšnosti trasování pak můžeme říct, že kapacity jsou dostačující zhruba podobně jako v říjnu a na začátku listopadu, kdy trasujících osob v jeden den bylo nejvíce. 

Ve výroku zmiňovaná data o trasování za jednotlivé dny se nám ve veřejně dostupných zdrojích nepodařilo dohledat. Proto jsme se prostřednictvím e-mailu obrátili na vládního zmocněnce pro digitalizaci Vladimíra Dzurillu s žádostí o poskytnutí dat, z nichž v tomto odůvodnění vycházíme.

V grafu níže je zobrazeno procento pozitivních případů a rizikových kontaktů nakažených, které byly vytrasovány do 24 hodin od doby, kdy byly zadány do systému. Z těchto dat vyplývá, že průměrně se procento u nových pozitivních případů i rizikových kontaktů v období od 1. do 21. listopadu pohybovalo nejčastěji mezi 80 a 90 %.

Zejména u rizikových kontaktů lze pozorovat určitý pokles v účinnosti trasování. To může podle vyjádření hlavní hygieničky Jarmily Rážové (i samotného ministra zdravotnictví Blatného) z 20. listopadu souviset s tím, zda se trasující lidem dokážou dovolat, respektive s tím, že jsou lidé méně ochotní přijímat tyto telefonáty.

Úspěšnost trasování případů, které byly vytrasovány do 24 hodin od zadání do systému, se den před datem diskuze, tedy v sobotu 21. listopadu, pohybovala kolem 60 %. Zde je dobré uvést, že minimum v rámci týdne připadá dle grafu právě na sobotu, případně na neděli. Pokud se pak podíváme na několik předchozích dnů před 21. listopadem, úspěšnost se skutečně pohybovala „kolem 90 %“. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Ve čtvrtek 19. listopadu 2020 jednala Poslanecká sněmovna o prodloužení nouzového stavu, který měl skončit 20. listopadu. Během jednání vystoupil například předseda Pirátů Ivan Bartoš a předseda hnutí STAN Vít Rakušan. Oba kritizovali diskriminaci malých obchodníků na úkor velkých obchodních řetězců.

Poslanecká sněmovna po schválení prodloužení nouzového do 12. prosince následně vyjádřila souhlas také s pirátským návrhem doprovodného usnesení vydaným jako usnesení č. 1356 (.pdf). V něm stojí: „Poslanecká sněmovna pověřuje vládu k provedení následujícího opatření do 23. listopadu 2020: a) zajistit ukončení diskriminace českých obchodníků proti velkým nadnárodním řetězcům, nastavit provoz maloobchodních prodejen za dodržování stejných hygienických opatření, aby nedocházelo ke zvýšení koncentrace osob v některých obchodech a koncentrace lidí v několika dnech před Vánoci.“

Dále v tomto usnesení Poslanecká sněmovna žádá vládu (.pdf), aby první stupeň Protiepidemického systému ČR (PES) nevyžadoval nouzový stav a ukládá vládě předložit zprávu o dalších postupech a vyhodnocení dosavadních opatření, a to minimálně den před koncem nouzového stavu. V usnesení Sněmovna také vyjadřuje poděkování všem, kteří se starají o pacienty s covidem-19, anebo se podílejí na provozu webu covid.gov.cz.

Obrátili jsme se na tiskové centrum Ministerstva zdravotnictví s žádostí o data, z nichž Jan Blatný vycházel ve svém tvrzení, že při otevření obchodů lze předpokládat 10–30% nárůst mobility obyvatel. Dostali jsme ovšem pouze odpověď, že ministr zdravotnictví vycházel „z kvalifikovaného odhadu statistiků z odborné skupiny při MZ, která připomínkovala vznikající model PES“. Z veřejně dostupných zdrojů se nám bližší informace o těchto odhadech dohledat nepodařilo.

Tématu se nicméně věnuje analýza think-tanku Bruegel, který na základě dat z 12 evropských zemí (včetně ČR) vyhodnocuje, jak různá protiepidemická opatření ve skutečnosti ovlivňují mobilitu a kontakty osob. Využívá k tomu data společnosti Google ukládaná na základě historie polohy mobilních zařízení se systémem Android. Jedním ze zkoumaných opatření bylo i uzavření obchodů. Pro něj autoři článku uvádějí pokles mobility ve většině oblastí, s nimiž Google ve svých statistikách pracuje (viz článek, obr. 2). Jediné oblasti, kde pohyb obyvatel vzrostl, jsou parky a bydliště. V ostatních oblastech mobilita klesla, jak ukazuje následující graf.

Pokud předpokládáme, že po znovuotevření obchodů mobilita stejným způsobem vzroste, pohybují se tato čísla v rozmezí, které uvádí ministr Blatný.

K trochu jinému závěru pak dochází článek (.pdf) Mezinárodního měnového fondu (IMF), který rovněž využívá data z přehledů pohybu od Googlu a zkoumá vliv rozvolňování opatření na mobilitu obyvatel a následný nárůst infekce. Zde autoři uvádějí, že otevření obchodů se na celkovém nárůstu mobility podílí jen z necelých 7 % (.pdf, str. 16) a že při uvolnění všech restriktivních opatření najednou vzrůstá celková mobilita obyvatel asi o 20 % za týden (str. 3).

Výrok ministra Blatného hodnotíme jako pravdivý, jelikož dle studie think-tanku Bruegel při uzavření obchodů dojde ve všech kategoriích mobility mimo bydliště (a kromě parků) k poklesu mobility o 15–30 %. Lze předpokládat, že při znovuotevření obchodů může dojít ke stejně velkému nárůstu mobility.

Ministr zdravotnictví Jan Blatný zde mluví o tom, že pohyb obyvatel se v porovnání s nákupy za normálního, nijak neomezeného stavu snížil o 70 %. Dodejme, že ministr Blatný hovoří v souvislosti s možným otevřením všech obchodů, včetně těch malých (video, čas 39:22), které jsou v současnosti uzavřeny.

Data, která by tvrzení o snížení mobility o 70 % mohla potvrdit, či vyvrátit, se nám ve veřejně dostupných zdrojích nepodařilo nalézt. Poslali jsme tedy dotaz tiskovému centru Ministerstva zdravotnictví, z jakých dat Jan Blatný vycházel. Centrum nám zaslalo odpověď, že „tato data byla získána z Google Reports a ministerstvu je dodal ÚZIS“, bližší zdroje však ministerstvo neuvedlo.

Google Reports využívají data o historii polohy, která Google shromažďuje. Na základě těchto dat pak zveřejňuje přehledy pohybu a změny v návštěvnosti různých míst v porovnání s obvyklou aktivitou. Ve zprávě (.pdf) z 20. listopadu uvádí Google pokles mobility za tento den 49 % v kategorii Provozovny a volný čas, zatímco v kategorii Potraviny a lékárny uvádí 7% nárůst.

Z grafu níže je patrné, že u sekce Potraviny a lékárny dochází k extrémním poklesům (až na -85 %) pouze v neděli, kdy mají maloobchodní prodejny potravin (lékárny však nikoliv) dle vládního nařízení od 28. října zavřeno (.pdf, str. 3). V jiné dny je zde mobilita spíš vyšší, než je obvyklá hladina. U sekce Provozovny a volný čas se pokles pohybuje kolem 50 %, jen v neděli se dostává k 70 %.

Pokud z čísel v grafu vypočítáme průměr za období 1. listopadu až 20. listopadu, jedná se u sekce Potraviny a lékárny o pokles 54 %, u sekce Provozovny a volný čas o pokles 7 %.

Důležité je ale upozornit na skutečnost, že kategorie Provozovny a volný čas zahrnuje (.pdf, str. 1) podle Google Reports místa „jako jsou restaurace, kavárny, nákupní centra, zábavní parky, muzea, knihovny a kina“. Mezi vyjmenovaným místy tak nutně nemusí být zahrnuty pouze malé obchody mimo nákupní centra. Jelikož nemáme k dispozici data, která by popisovala čistě „mobilitu v obchodech“, hodnotíme výrok jako neověřitelný.

Prvním a k datu rozhovoru prozatím jediným státem, v němž proběhlo plošné testování celého (dospělého) obyvatelstva, bylo Slovensko. Plošné testování pak zavedla také severní italská provincie Jižní Tyrolsko. 

Na Slovensku plošné testování probíhalo od 31. října v několika vlnách (zpravidla v týdenních intervalech) a zapojilo se do něj 3,5 milionu Slováků. Přestože bylo testování označováno jako dobrovolné, pro lidi, kteří po testování předložili negativní výsledek, byla nastavena (.pdf) mírnější omezení týkající se svobody pohybu a pracovních možností. Lidé, kteří neměli aktuální negativní test na covid-19, tak například nemohli odejít do práce, do banky ani do přírody. Vycházet mohli jen „do nejbližších potravin, lékárny, k lékaři nebo venčit psa maximálně sto metrů od bydliště, postarat se o příbuzného nebo jít na pohřeb“.

Slovenské ministerstvo práce na konci října uvedlo, že „z důvodu dobrovolné neúčasti na plošném testování pojištěnci nebude nařízena karanténa ani izolace, ale bude mu omezena svoboda pohybu“. Takovýto člověk tak neměl nárok na „pandemické nemocenské“.

V případě Slovenska proto nelze hovořit o zcela dobrovolném testování, jelikož nepodstoupení testu vede k „sankci“ v podobě přísnějších omezení. Pro kontext dodejme, že v době testování na celém Slovensku platila protiepidemická opatření a i negativně testovaní jimi byli do značné míry omezeni.

Zprávy, že Jižní Tyrolsko začíná plošně testovat, se objevily 20. listopadu. Testování mělo být dobrovolné a probíhat mělo v průběhu tří dnů. Úřady původně očekávaly účast kolem 70 %, tedy 350 tisíc lidí, povedlo se zde však otestovat více než 360 tisíc osob.

Žádná ze zemí, které k datu výroku (22. listopadu 2020) zavedly plošné testování, jej skutečně nenařídila. Lidé si mohli vybrat, jestli se ho zúčastní, či ne a za neúčast samotnou nehrozil žádný právní postih. V případě Slovenska však jejich volba probíhala pod hrozbou přísnějších omezení pro netestované. Například zákazem pobytu na pracovištích (.pdf, str. 3) bez nároku na pracovní neschopnost. Z tohoto důvodu proto výrok hodnotíme jako zavádějící.

Izrael

Školy v Izraeli byly uzavřeny od 13. března 2020, výjimku měly jen mateřské, speciální a internátní školy. V polovině března došlo k přijetí dalších restriktivních opatření, která se týkala například omezení ekonomických aktivit a snahy izolovat obyvatele s cílem zastavit šíření epidemie koronaviru. K rozvolnění restrikcí týkajících se školství došlo v průběhu května. Na začátku tohoto měsíce byl s určitými omezeními povolen návrat do škol pro nejnižší a závěrečné ročníky, v polovině května se pak školská zařízení otevřela celoplošně a pro všechny stupně.

Následně bylo v Izraeli možné pozorovat nárůsty případů koronaviru. Na začátku června se v karanténě ocitlo zhruba 10 tisíc učitelů a žáků, přičemž některé školy byly kvůli výskytu viru znovu uzavřeny. Otevření škol bylo tehdy v Izraeli kritizováno některými odborníky, zejména v souvislosti s absencí řádných opatření, kdy bylo například v závislosti na vlně veder povoleno vyučování bez roušek. Školy se následně uzavřely 25. září (opět s výjimkou speciálních škol). Od 24. listopadu je umožněna prezenční výuka jen některým ročníkům.

Vývoj počtu denních případů koronaviru v Izraeli od počátku května, kdy započalo uvolňování restrikcí ve školství, pak ukazuje následující graf. Postupný nárůst potvrzených denních případů je možné pozorovat na začátku června, tedy zhruba dva týdny poté, co byly školy celoplošně otevřeny.

Polsko

V Polsku byly školy uzavřeny od 16. března 2020 a uzavřené zůstaly až do letních prázdnin. Jejich plošné otevření přišlo s novým školním rokem, konkrétně v týdnu od 1. září. Ministerstvo školství zavedlo pro jednotlivé školy možnost přejít do hybridního či úplného online režimu, a to v závislosti na výskytu koronaviru v jednotlivých školách. Plošná povinnost nosit roušku ve všech školních prostorách zavedena nebyla, ale jednotliví ředitelé dostali možnost takové opatření zavést v rámci společných prostor. Opětovné uzavření škol, včetně některých dalších restriktivních opatření, pak přišlo 7. listopadu.

V grafu níže lze postupný nárůst potvrzených denních případů v Polsku pozorovat zejména od druhé poloviny září.

Německo

Co se týče Německa, vzhledem k jeho federální struktuře neprobíhalo uzavírání škol a jejich následné otevírání jednotně a nebylo řízeno centrálně. Německé školy byly na základě rozhodnutí jednotlivých spolkových vlád postupně uzavřeny zhruba v polovině března. Ještě před letními prázdninami, konkrétně od začátku května, se do škol začali postupně vracet žáci posledních ročníků prvního a druhého stupně základních škol, a to v omezeném režimu. Na tomto postupném uvolňování restrikcí ve školství se dohodla kancléřka Merkelová s ministerskými předsedy spolkových vlád. Školy se ovšem v tomto omezeném rozsahu neotevřely všude, například v Berlíně bylo rozhodnuto, že ke znovuotevření dojde až po letních prázdninách.

V červenci se němečtí představitelé dohodli na plošném otevření škol s novým školním rokem. V Německu začátek školního roku ovšem kvůli rozdílným termínům letních prázdnin jednotlivých spolkových zemí nelze spojit s konkrétním datem. První školy tak byly otevřeny začátkem srpna, jiné až v první polovině září.

Nastavení konkrétních opatření bylo taktéž přenecháno jednotlivým spolkovým vládám k rozhodnutí. Co se týče aktuálního stavu v listopadu, německé školy i přes zavedení jiných restriktivních opatření plošně uzavřeny nebyly, jelikož německá vláda zachování prezenční výuky považuje za klíčové pro udržení chodu hospodářství.

V následujícím grafu, který shrnuje vývoj počtu potvrzených případů v Německu od 1. srpna, lze vidět, že k vyšším nárůstům začalo docházet od začátku října. Tedy zhruba tři týdny po plošném otevření posledních škol.

Spojené státy americké

K prvnímu plošnému uzavření základních škol ve Spojených státech došlo 16. března 2020, a to konkrétně v Kentucky, Marylandu, Ohiu, Michiganu a Novém Mexiku. K 25. březnu pak byly všechny americké veřejné školy uzavřeny či bylo alespoň doporučeno jejich uzavření. Obdobně jako v případě Německa plošné uzavírání škol a jejich následné otevření nebylo řešeno na federální úrovni, nýbrž v rámci jednotlivých států. Takové opatření pak mohl doporučit či nařídit guvernér nebo příslušný školský orgán. Aktuální doporučení a nařízení konkrétních států směrem k výuce ukazuje interaktivní mapa portálu Education Week.

O zákazu prezenční výuky bylo stejně jako o jejím obnovení ovšem ve většině případů rozhodováno na lokální úrovni v závislosti na epidemické situaci konkrétních regionů. V rámci jednoho státu tak mohou platit různá opatření a zmíněné souvislosti mezi otevřením škol a zhoršením epidemie nelze porovnávat v celostátním měřítku jako v případě ostatních států, které ve výroku zmiňuje Ondřej Šimetka.

V září však některé úřady nárůsty pozitivních případů koronaviru u dětí či mladistvých spojovaly právě s podzimním znovuotevřením škol nebo s obnovením sportovních aktivit. Zvýšení podílu pozitivních testů u dětí během září potvrdila i Centra pro kontrolu a prevenci nemocí.

Některé školy deklarovaly už s předstihem, že budou školní rok začínat online. Zhruba měsíc po otevření byla část veřejných škol z důvodu šíření koronaviru uzavřena například na Floridě, po osmi týdnech od otevření také ve městě New York, které bylo jedním z ohnisek nákazy již na jaře.

Deník The New York Times uvádí, že k velmi rychlému šíření koronaviru, co se týče amerických škol, dochází v rámci univerzit a univerzitních kampusů. Zároveň zmiňuje, že přesné získávání dat pozitivních případů je problémem vzhledem k netransparentnosti škol či rozdílným systémům trasování jednotlivých univerzit.

Dle dat Ministerstva zdravotnictví se k 24. říjnu od jara koronavirem v Česku nakazilo nejvíce školáků, a to více než 33 tisíc (soubor IS_COVID19_SOUHRN_personal_201024.xlsx). Další nejpostiženější skupinou jsou senioři, kterých se nakazilo přes 31 tisíc.

Pokud jde o nakažené podle povolání, nejvíce nakažených je mezi pracujícími v kanceláři. Celkový počet nakažených pracujících v administrativě od začátku epidemie je téměř 11 tisíc. Za nimi jsou učitelé, kterých se od začátku epidemie nakazilo již více než 9,5 tisíce.

Mezi zdravotníky se podle dat nakazilo přes 11 tisíc osob – 3 407 lékařů a 7 841 zdravotních sester.

K 24. říjnu bylo nejvíce pozitivních mezi zdravotními sestrami (6 123), po nich bylo nejvíce pozitivních mezi pedagogy (4 716).

Jelikož nejnovější dostupná data jsou z 24. října a v následujících týdnech před ověřováním výroku Ondřeje Šimetky v Česku přibylo více než 200 tisíc případů nákazy koronavirem, lze předpokládat, že i počet případů nákazy mezi učiteli vzrostl. Výrok tedy vzhledem k chybějícím aktuálním datům hodnotíme jako neověřitelný.

Finální podoba aktuální vakcinační strategie, jež by měla popisovat množství potřebné vakcíny a její distribuci, zatím zveřejněna nebyla (k 24. listopadu). Podle informací ČTK, která se odvolává na materiál pro jednání vlády k 23. listopadu, nicméně došlo k objednání dávek vakcíny pro dva miliony lidí od společností BioNTech a Pfizer, pro stejný počet pak i od společnosti Johnson & Johnson. Zatím nedefinované množství by měla dodat také firma Sanofi. Již na počátku října pak vláda rozhodla o nákupu 3 milionů dávek (pro 1,5 milionu lidí) od firmy AstraZeneca.

Jestliže bude některá z těchto vakcín schválená v nejbližší době, měly by dle zmíněného dokumentu ještě do konce tohoto roku dorazit dávky pro 400 tisíc osob. V prvním čtvrtletí roku 2021 by pak měla přijít vakcína pro 850 tisíc lidí, ve druhém čtvrtletí pro 2,1 milionů lidí, ve třetím pro 1,9 milionů a konečně  v posledním čtvrtletí následujícího roku by vakcínu obdrželo 250 tisíc lidí. 

V pondělí 23. listopadu odpoledne (.pdf) pak vláda projednala a schválila tyto informace Ministerstva zdravotnictví o krocích k zajištění dostatečného množství vakcíny. Aktuálně tak má mít Česká republika zajištěny dodávky pro celkem 5,5 milionů osob. Ministr zdravotnictví Blatný poté k tomu dodal, že Česko by mohlo získat vakcínu až pro celkem 16 milionů lidí. 

„(…) V rámci těchto již podepsaných smluv se Česká republika zavázala k nákupu vakcín pro zhruba 5,5 milionů osob za necelé dvě miliardy korun. A v záloze je ještě možnost objednat další dávky pro až 10,6 milionů osob za další zhruba 4,5 miliardy korun. Takže když bychom využili všechny tyto možnosti, potom se bavíme o vlastně dávce až pro 16 milionů osob, což je více, než je počet obyvatel v České republice. Tento přístup zvolily i ostatní země. Domluvených a vlastně do konce roku už zaplacených bude dostatek dávek pro 5,5 milionů osob a ty dávky se budou distribuovat postupně během roku s maximem na jeho začátku. Bude do čtrnácti dnů předložena vládě, a věřím, že se to třeba podaří i dříve, finální vakcinační strategie, která bude ještě toto dále upřesňovat. Takže jenom hlavní zpráva: Česká republika má zajištěný dostatek vakcín pro všechny osoby.”

Bohužel však nevíme, kdy se k těmto informacím dostal samotný ministr zdravotnictví. Jakožto předkladatel je jistě znal i před jednáním vlády, je ale možné, že se s nimi sám seznámil až v pondělí 23. listopadu dopoledne. Z tohoto důvodu hodnotíme výrok jako neověřitelný. Navíc informace, že by nákup vakcín měla vláda projednat, není uvedena na programu (.pdf, str. 1) jednání z 18. listopadu, ani v jeho doplnění (.pdf, str. 1) z 19. listopadu.

Doposud poslední vakcinační strategii v souvislosti s covidem-19 Ministerstvo zdravotnictví zveřejnilo 7. září. Tato Národní strategie očkování proti nemoci covid-19 mj. odůvodňovala (.pdf) potřebu očkování, popisovala jeho organizaci a distribuci vakcíny. Dále především vymezila celkem 7 skupin populace dle míry jejich ohrožení a důležitosti pro zajištění chodu kritické infrastruktury. Podle těchto skupin pak určila jednotlivé etapy očkování. Z dokumentu tak vyplývá, že mezi prvními očkovanými by měli být chronicky nemocní pacienti, lidé starší 65 let, zdravotníci či pracovníci a klienti v sociálních službách.

Tuto strategii zmiňuje (.doc, str. 4–5) také Ministerstvo zdravotnictví v důvodové zprávě k návrhu zákona o očkování proti covidu-19 a o změně zákona o veřejném zdravotním pojištění. A to konkrétně v části věnující se předpokládanému postupu očkování. Připomínkové řízení k tomuto návrhu probíhalo od 13. do 23. listopadu. 

Uvedený návrh zákona (.doc) se primárně týká úhrady aplikace očkování a úhrady její distribuce. V tomto smyslu tak uvádí (.doc, str. 5–7) také objem a ceny dodávek vakcíny v prvotní fázi, další kroky či popis strategie zde však neuvádí. Dle odůvodnění se návrh v tomto smyslu zabývá (.doc, str. 4) první fází z toho důvodu, že v jejím rámci zajišťuje nákup vakcíny stát (nikoliv zdravotní pojišťovny), a to na základě dohody Evropské komise s jednotlivými členskými státy EU. 

V současnosti (k 24. listopadu) nicméně Ministerstvo zdravotnictví svůj poslední/aktuální návrh vakcinační strategie na rozdíl od září prozatím neuveřejnilo. Tehdy naopak po jejím zveřejnění umožnilo zasílat připomínky ve 14denní lhůtě i veřejnosti.

13. listopadu pak například Ministerstvo zdravotnictví na dotaz Radiožurnálu uvedlo, že o konkrétních krocích ve směru distribuce a skladování vakcíny teprve jedná. Že detailnější plán ještě není připravený, tehdy Radiožurnálu přiznala (audio, čas 1:42) například místopředsedkyně České vakcinologické společnosti Hana Cabrnochová.

Že je vakcinační strategie připravena a „v současné době je v připomínkovém řízení“, zmiňoval Jan Blatný už na tiskové konferenci 20. listopadu. O tři dny později pak uvedl, že konečná verze ještě není hotová: „Domluvených a vlastně do konce roku už zaplacených bude dostatek dávek pro 5,5 milionu osob a ty dávky se budou distribuovat postupně během roku s maximem na jeho začátku. Bude do čtrnácti dnů předložena vládě, a věřím, že se to třeba podaří i dříve, finální vakcinační strategie, která bude ještě toto dále upřesňovat.”

Jelikož se nám však nepodařilo najít jiný zdroj informací než vyjádření samotného ministra zdravotnictví Jana Blatného, hodnotíme výrok jako neověřitelný.