Přehled ověřených výroků

Pravda
Dle odhadů americké produkce uhlí pro rok 2020 dojde oproti roku 2017 k poklesu o 32 %. Ve druhém funkčním období Baracka Obamy došlo k poklesu produkce o 28 %.

Alexandr Vondra hovoří o ochodu Spojených států „od uhlí“, což lze chápat různými způsoby. Nejprve se proto v rámci ověření výroku zaměříme na to, jakým způsobem se snižuje produkce elektrické energie vyrobené z uhlí. Následně ověříme výrok ve smyslu americké produkce a spotřeby uhlí v posledních letech.

Produkce elektřiny z uhlí

Vládní úřad Správa energetických informací USA (EIA) na svém webu zveřejňuje vývoj podílů jednotlivých zdrojů elektrické energie produkované ve Spojených státech. Z níže vloženého grafu můžeme vidět, že se významně snižuje množství elektřiny vyrobené v USA z uhlí, a to zejména od roku 2008.

Během Obamova prezidentství (2009–2016, rok 2017 do následujících statistik nezapočítáváme, protože mandát prezidenta skočil již v lednu) došlo k poklesu celkové produkce energie z uhlí o 29 %, z 1 756 TWh na 1 239 TWh. V jeho prvním funkčním období došlo k poklesu o 14 %, ve druhém tempo poklesu ještě zrychlilo na 18 %. V prvních třech letech úřadování prezidenta Trumpa se produkce elektřiny z uhlí snížila z 1 239 TWh o 22 %, na pouhých 966 TWh. 

Pokud tedy porovnáváme tempo poklesu v rámci jednotlivých funkčních období posledních dvou amerických prezidentů, za Donalda Trumpa došlo k výraznějšímu poklesu celkového objemu energie vyrobené z uhlí než v každém z funkčních období Baracka Obamy. V tomto srovnání chybí konečná data za rok 2020, i letos se však očekává pokles jak produkce uhlí, tak i podílu energie vyrobené z uhlí.

Při použití první interpretace výroku můžeme dát Alexandru Vondrovi za pravdu v tom, že za Trumpa Spojené státy „odešly od uhlí“ více než za Baracka Obamy. V letech, kdy byl prezidentem USA Donald Trump, opravdu došlo za srovnatelné časové období k výraznějšímu poklesu, než když byl prezidentem Barack Obama. Není však pravdou, že by produkce elektřiny z uhlí poklesla „asi o třetinu nebo o 35 %“. Přejděme proto k ověření výroku při druhé možné interpretaci.

Produkce a spotřeba uhlí

Barack Obama zavedl v roce 2015 tzv. Plán čisté energie, díky kterému měly tepelné elektrárny omezit své emise do roku 2030 o třetinu stavu z roku 2005 a omezit těžbu uhlí. Plán nakonec nebyl kvůli žalobám těžebních společností a republikánů nikdy uveden do praxe.

Donald Trump je zase známým obráncem uhlí, již během své předvolební kampaně v roce 2016 avizoval zrušení Obamova ekologického nařízení. Nakonec Trump v roce 2017 skutečně podepsal dekret, kterým zrušil Obamův plán. Svým nařízením také uvolnil omezení na poskytování federálních pozemků pro těžbu uhlí, na něž Obama uvalil tříleté moratorium.

Trumpova administrativa investovala do uhelného průmyslu miliony dolarů a i během koronavirové krize poskytl uhelným společnostem finanční pomoc v hodnotě 31 milionů dolarů, původně určenou pro malé podniky.

I navzdory jeho snaze poslední trendy ve Spojených státech ukazují, že uhlí je na ústupu. Trend poklesu uhlí započal už na začátku století, zejména od roku 2008. Od roku 2002 se počet uhelných elektráren snížil o více než polovinu.

K poklesu výroby uhlí přispěly zejména nízké ceny zemního plynu a dostupnost alternativ jako solární a větrná energie, nižší poptávka po uhlí kvůli teplejším zimám i spotřeba elektřiny. V minulém roce dokonce podle CNN Spojené státy vyprodukovaly více energie z obnovitelných zdrojů než z uhlí. 

Podle údajů americké Správy energetických informací, jak můžeme vidět na grafech níže, produkce uhlí v roce 2015 činila 897 milionů tun, zatímco v roce 2019 jen 706 milionů tun, což je pokles o 21 % za poslední čtyři roky. Spotřeba uhlí mezi těmito lety klesla z 798 milionů tun na 587 milionů tun, což je pokles o 26 % za poslední čtyři roky.

Během Obamova prezidentství mezi lety 2009–2016 došlo k poklesu produkce uhlí o 32 % z 1 075 milionů tun na 728 milionů tun, zatímco za poslední tři roky Trumpova mandátu došlo k poklesu o 9 % z 775 milionů tun v roce 2017 na 706 milionů tun za rok 2019. Když se ale podíváme na obě funkční období Baracka Obamy, došlo k poklesu o 5 %, respektive o 28 %.

Nicméně, americká Správa energetických informací dle analýzy ze 6. října 2020 předpokládá, že se produkce uhlí za rok 2020 kvůli pandemii koronaviru a nízkým cenám zemního plynu sníží na 525 milionů tun, což bude pokles o 32 % oproti roku 2017. Pokles spotřeby se očekává o 33 %. Produkce uhlí se tedy za dobu úřadování Donalda Trumpa snížila o více procent než ve druhém, ale zejména prvním období Baracka Obamy.

Při použití druhé interpretace výroku a odhadů uhelné produkce pro rok 2020 tedy můžeme dát Alexandru Vondrovi za pravdu.

Pravda
Německo opakovaně podporuje boj proti klimatickým změnám. V květnu zde otevřel novou uhelnou elektrárnu koncern Uniper, který by měl zavřít svoje čtyři starší elektrárny. Nová elektrárna by měla vypouštět menší objem emisí do ovzduší a měla by fungovat jen do roku 2038.

Pařížská dohoda (.pdf) vznikla na mezinárodní klimatické konferenci v Paříži v roce 2015. Konference se účastnily smluvní strany Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (UNFCCC). Sekretariát UNFCCC se nachází v německém městě Bonn.

Cílem Pařížské dohody (.pdf, str. 2) „je zlepšit globální reakci na hrozby změny klimatu, a to v návaznosti na udržitelný rozvoj a úsilí o vymýcení chudoby“. Klíčové je dle této dohody udržet nárůst průměrné globální teploty na takové úrovni, aby v tomto století nepřekročil hranici 1,5 °C oproti hodnotám před průmyslovou revolucí (.pdf, str. 2).

Dohoda vstoupila v platnost 4. listopadu 2016. Pozitivně se k ní vyjádřila nejen kancléřka Angela Merkelová, ale i bývalá německá ministryně životního prostředí Barbara Hendricksová. Merkelová na Pařížské konferenci hovořila o nutnosti „oduhelnění ekonomik“ a o nutnosti rozsáhlé transformace ekonomických aktivit napříč všemi sektory.

Německo opakovaně vyjadřuje svou podporu v boji proti klimatickým změnám. Dne 11. června 2020 představilo Evropské komisi svůj klimatický plán, ve kterém se zavázalo do roku 2030 snížit emise skleníkových plynů o 55 % oproti roku 1990. Dále Německo plánuje opustit výrobu elektřiny z jádra do roku 2022 a postupně uzavřít uhelné elektrárny do roku 2038.

Kromě toho Německu od 1. července 2020 začalo jeho půlroční předsednictví v Radě EU, kde mezi své priority zařadilo boj proti klimatickým změnám

V rozporu s radami expertní uhelné komise byla dne 30. května 2020 u západoněmeckého města Datteln zprovozněna nová uhelná elektrárna Datteln 4 od společnosti Uniper. Výstavba elektrárny Datteln 4 začala již v roce 2007, přičemž byl projekt mnohokrát kritizován ze strany ekologických aktivistů.

Energetický koncern Uniper se nakonec dohodl s německou vládou na tom, že výměnou za otevření nové elektrárny uzavře do roku 2025 čtyři starší elektrárny. Nová elektrárna je považovaná za jednu z nejmodernějších uhelných elektráren v Evropě a měla by vypouštět menší objem emisí do ovzduší. 

Kromě toho brala německá vláda v potaz i to, že za přerušení stavby by Uniper žádal vysoké odškodné, proto raději koncernu udělila výjimku. Nová elektrárna by tak měla fungovat jen 18 let.

Zavádějící
Ačkoli za posledních 10 let zaznamenaly USA větší pokles produkce uhlí i pokles spotřeby elektrické energie z uhlí než Německo, v posledních čtyřech letech (2016–2019) je situace odlišná: větší pokles produkce uhlí zaznamenalo Německo, pokles spotřeby je pak poměrně vyrovnaný.

Analýza americké vládní agentury Energy Information Administration (EIA) uvádí, že v roce 2019 výrazně klesly (o 16 %) hodnoty vyrobené elektrické energie vzniklé spalováním uhlí. Uhlím vyráběný výkon začal klesat v roce 2011, kdy mnoho elektráren přestalo fungovat, nebo přešlo na jiná paliva. Míra využití uhlí pak od roku 2010 klesla na 48 %. 

USA je ve spotřebě uhlí mezi zeměmi sice na 3. místě, avšak Německo je hned za nimi, s tím, že spotřeba na obyvatele je v Německu zřetelně vyšší.

V Německu, pro které uhlí bylo hlavním zdrojem elektřiny, klesla spotřeba uhlí v roce 2019 o více než 20 % oproti předchozímu roku. Přesto výraznější pokles jak produkce, tak spotřeby uhlí je ve Spojených státech.

Pokud bychom se podívali na vývoj produkce uhlí ve Spojených státech amerických a v Německu v posledních deseti letech, tedy v období let 2010–2019 (odhady pro rok 2020 se nám pro Německo nepodařilo dohledat), lze z grafu níže vyčíst, že produkce uhlí klesla více v USA. I v tomto grafu však lze pozorovat, že v roce 2019 klesala produkce uhlí rychleji v Německu.

Připomeňme, že Alexandr Vondra o „odchodu od uhlí“ hovoří v souvislosti s funkčním obdobím prezidenta Donalda Trumpa, který nastoupil do funkce v roce 2017. V grafu níže proto uvádíme data, jež popisují vývoj v letech 2016 až 2019. Zde je dobré také uvést, že Donald Trump není zastáncem útlumu těžby uhlí a v roce 2017 například zrušil ekologické regulace zavedené jeho předchůdcem Barackem Obamou.

Podobný vývoj pak lze pozorovat i v případě spotřeby elektrické energie z uhlí. I zde zaznamenaly Spojené státy v delším časovém období větší pokles než Německo. Také je však možné si všimnout, že například v roce 2019 klesala spotřeba této energie rychleji v Německu.

Pokud pak porovnáme hodnoty v letech 2016–2019, je zmiňovaný pokles poměrně vyrovnaný.

Jelikož byl tedy pokles produkce uhlí i spotřeby elektrické energie z uhlí větší v USA jen pokud porovnáme delší časové období, zatímco v posledních letech je situace odlišná, hodnotíme výrok jako zavádějící.

Jan Skopeček

Schodek rozpočtu na konci října vzrostl na 274 mld.
X (dříve Twitter), 2. listopadu 2020
Ekonomika
Pravda
Deficit státního rozpočtu ČR dosahoval ke konci října výše 274 miliard Kč. Oproti září tak šlo o prohloubení o 21,3 mld. Kč.

Z doposud poslední zprávy o pokladním plnění státního rozpočtu České republiky, tedy za leden až říjen 2020, vyplývá, že ke konci října skončilo hospodaření státního rozpočtu s deficitem 274 miliard Kč. Po očištění příjmů z Evropské unie a finančních mechanismů a také po očištění výdajů na tyto projekty pak dokonce schodek dosahuje výše 275,5 miliardy Kč.

Oproti září tak celkově došlo k jeho prohloubení o 21,3 miliardy Kč. Přehled deficitů za dosavadní jednotlivé měsíce je znázorněn v grafu níže.

Pravda
Ke konci října došlo k meziročnímu poklesu příjmů státního rozpočtu České republiky o 3,5 %, tedy o 42,3 mld. Kč. Celkové výdaje se zvýšily o 17,1 %, což představuje 212,1 mld. Kč.

Data Ministerstva financí o pokladním plnění státního rozpočtu České republiky za měsíc říjen ukazují, že se dosud příjmy meziročně snížily celkově o 3,5 %, což představuje snížení o 42,3 miliardy Kč. Nejvýrazněji se v tomto ohledu meziročně snížily daňové příjmy bez pojistného, a to o 7,3 % (45,3 mld. Kč).

„Příjmy rozpočtu jsou letos výrazně ovlivněny propadem ekonomiky, doprovázeným poklesem zaměstnanosti, odpracovaných hodin, mezd a řadou diskrečních opatření na příjmové straně,“ dodává Ministerstvo financí.

Jan Skopeček poukazuje na to, že pokles příjmů státního rozpočtu je nižší, než by se dalo očekávat. Ministerstvo financí totiž také uvádí, že státní rozpočet na příjmové straně vylepšovaly příjmy z Evropské unie a finančních mechanismů s nárůstem o 24,3 % (tedy o 21,4 mld. Kč).

Celkově tak příjmy v současné době dosahují (.xlsx) výše 1 178,8 miliardy Kč, zatímco v říjnu loňského roku se jednalo o 1 221,1 miliardy Kč.

Celkové výdaje se pak meziročně zvýšily o 17,1 %, což představuje (.xlsx) 212,1 miliardy Kč. Zatímco běžné výdaje rostly pomaleji (+16,9 %, tedy o 192,2 mld. Kč), navýšení celkového objemu ovlivnily zvláště rostoucí kapitálové výdaje (+19,6 %, tedy o 19,9 mld. Kč), a to nejvíce u investic financovaných z národních zdrojů (+28,5 %, tedy o 13,7 mld. Kč). Ministerstvo financí také uvádí, že výše říjnových výdajů byla ovlivněna mimořádnými odměnami pro zaměstnance v oblasti zdravotnictví (11,3 mld. Kč) a také dalšími platbami, které byly spojeny s pomocí při zvládání současné situace v souvislosti s epidemií covidu-19.

Celkový objem výdajů do října pak dosahoval výše 1 452,7 miliardy Kč, v říjnu 2019 to bylo 1 240,6 miliardy Kč.

Pravda
Vláda vydala k poslaneckému návrhu Adama Vojtěcha kladné stanovisko. Návrh zákona upravuje také podmínky postgraduálního vzdělávání lékařů, pravidla pro jejich odborné praxe a možnosti získávání způsobilosti v oboru hygiena a epidemiologie.

Poslanec Vojtěch předložil 2. října 2020 návrh novely zákona o získávání způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání, kterou se mění zákon č. 95/2004 Sb. Novela je vedena jako sněmovní tisk č. 1040. Návrh zákona (.pdf, str. 8–10) se mimo jiných záležitostí věnuje právě úpravám pravidel odborných praxí u zdravotnických pracovníků jednotlivých oborů a možnostem získání specializované způsobilosti v oboru hygiena a epidemiologie.

Uveďme, že touto novelizací by například pro specializační obor hygiena a epidemiologie došlo ke snížení limitu u požadované týdenní pracovní doby, po kterou musí probíhat rozvolněná příprava lékařů v akreditovaných zařízeních. Podle současného znění zákona (§ 5 odst. 4) musí tato specializační průprava v rozvolněné přípravě probíhat nejméně polovinu stanovené týdenní pracovní doby, novela pak v případě oboru hygiena a epidemiologie hovoří pouze o pětině této doby (.pdf, str. 1). Důvodová zpráva uvádí (.pdf, str. 17), že by tím mělo dojít ke „zjednodušení získání specializované způsobilosti v tomto oboru“. Tato úprava by měla pomoci i „personálně zajistit orgány státní správy v ochraně veřejného zdraví“.

Poslanecký návrh byl zařazen na program schůze vlády, která se konala dne 2. listopadu 2020. Po jejím konci následovala tisková konference, kde se ministryně spravedlnosti Marie Benešová vyjádřila k danému návrhu zákona. Uvedla, že byl projednán a že se vláda usnesla na souhlasném stanovisku. Dodala, že na tomto usnesení panovala mezi členy vlády shoda.

Pravda
Marian Bojko a Ivana Nevludová z hnutí Jednotní hlasovali proti vyslovení souhlasu s pobytem vojenských zdravotníků členských států NATO a/nebo EU. Poslanci SPD se hlasování opravdu zdrželi. Ze sedmi přítomných poslanců KSČM se zdrželi čtyři, tři poslanci hlasovali pro návrh.

Ve čtvrtek 22. října 2020 vláda Poslanecké sněmovně předložila návrh (.pdf) „na vyslovení souhlasu s pobytem vojenských zdravotníků členských států Organizace Severoatlantické smlouvy a/nebo Evropské unie za účelem zvládání pandemie onemocnění COVID-19.“ V úterý 27. října Poslanecká sněmovna tento návrh schválila.

Poslanci Marian Bojko a Ivana Nevludová jako jediní ze všech přítomných poslanců hlasovali proti vyslovení souhlasu. Lubomír Volný byl z hlasování omluven. Dodejme, že tito tři poslanci jsou v záznamu hlasování vedeni jako nezařazení, jelikož v březnu 2019 opustili SPD. Poslanecký mandát si ponechali a vstoupili do hnutí Jednotní – alternativa pro patrioty.

Poslanci SPD se hlasování skutečně zdrželi. Ovšem ze sedmi hlasujících komunistických poslanců se tři vyslovili pro souhlas s pobytem vojenských zdravotníků a čtyři se zdrželi hlasování. Byť postup komunistů při hlasování nebyl tak jednoznačný jako u poslanců SPD, hodnotíme výrok Lubomíra Volného jako pravdivý, jelikož se hlasování zdržela většina poslanců KSČM.

Ve čtvrtek 29. října 2020 pak vládní návrh na vyslovení souhlasu s pobytem vojenských zdravotníků schválil rovněž Senát.

Pravda
Novela zákona o získávání způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání obsahuje změny, které usnadní možnosti získání způsobilosti v oblasti posudkového lékařství. Novela zároveň předpokládá, že tyto kroky povedou k navýšení personálních kapacit.

Adam Vojtěch předložil 2. října 2020 Poslanecké sněmovně ČR návrh novely zákona o získávání způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání. V navrhované novele (.pdf, str. 13–14) se uvádí, že jedním z jejích cílů je zlepšit nevyhovující situaci týkající se personálních kapacit v oblasti lékařské posudkové služby. Věnuje se tedy změnám a návrhům, které by k tomuto cíli měly přispět. Tyto změny by měly obecně umožnit snazší a rychlejší získávání specializované způsobilosti v daném oboru většímu množství lékařů.

Poslanec Vojtěch například navrhuje (.pdf, str. 13–15), aby bylo možné započítat dříve absolvované vzdělávání ze základního kmene do vzdělávání v nástavbovém oboru. Dále v případě, že specializační vzdělávání v oboru hygiena a epidemiologie probíhá v rámci rozvolněné přípravy, navrhuje snížit minimální hranici týdenní pracovní doby ze současné poloviny (§ 5 odst. 4) na nejméně jednu pětinu stanovené týdenní pracovní doby (.pdf, str. 1, 17). Další změnou by měla být i možnost získání způsobilosti na základě již získané specializace I. stupně podle právních předpisů a odpovídající odborné praxe (.pdf, str. 9–10).

Novela také navrhuje připuštění výjimek (.pdf, str. 13). Ty se týkají možnosti započtení praxe na neakreditovaných pracovištích v případě, kdy dané pracoviště bylo schopné lékaře připravit tak, aby mohl být připuštěn k závěrečné zkoušce nástavbového oboru. V souladu se zmíněnými návrhy novelizace počítá se zavedením pružnější a rychlejší možnosti vzdělávání v oblasti posudkového lékařství (.pdf, str. 14). Předpokládá, že na základě navrhovaných změn se také zvýší počet lékařů v tomto oboru.

Pravda
Dle informací, které jsou dostupné na webových stránkách jednotlivých krajů, je pro děti zaměstnanců kritické infrastruktury vyčleněno celkem 404 školských zařízení.

Dne 14. října 2020 došlo v České republice k uzavření škol do 1. listopadu (.pdf, str. 1). Vláda následně toto krizové opatření prodloužila až do 20. listopadu (.pdf, str. 1). Právě v souvislosti s uzavřením škol pak ministr školství Robert Plaga zmínil na tiskové konferenci dne 30. října 2020 počet tzv. určených školských zařízení, která mají být otevřena pro děti zaměstnanců kritické infrastruktury: „Z mého pohledu se podařilo ve spolupráci s kraji nastavit a v této chvíli je 405 určených škol po celé České republice, které fungují pro kritickou infrastrukturu.“ 

Kritickou infrastrukturou se podle stránek MŠMT rozumí např. zaměstnanci bezpečnostních sborů, obecní policie, poskytovatelé zdravotních služeb apod.

Vládní usnesení č. 1033 (.doc) z 12. října 2020 nařizuje hejtmanům krajů a primátorovi hlavního města Prahy určit školu nebo školské zařízení, které bude vykonávat nezbytnou péči o děti ve věku od 3 do 10 let, jejichž zákonní zástupci pracují ve výše zmíněných profesích.

Dle dostupných informací na webových stránkách jednotlivých krajů se jedná o celkem 404 určených školských zařízení (viz tabulka níže). A to včetně 10 jídelen (4 v Královéhradeckém, 3 ve Středočeském kraji a 3 v kraji Vysočina) a jedné pedagogicko-psychologické poradny (v Pardubickém kraji). I pokud bychom do celkového počtu určených zařízení nezapočítávali jídelny a zmíněnou poradnu, pohybovalo by se Robertem Plagou uváděné číslo 405 škol v rámci naší 10% tolerance, a výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Uveďme, že školská zařízení jsou vyčleněna ve všech krajích: Ústeckém (.pdf), Plzeňském, Karlovarském, Jihočeském (.xls), Středočeském (.pdf), Libereckém, Královéhradeckém (.pdf), Pardubickém, Jihomoravském (.xlsx), Olomouckém, Zlínském, Moravskoslezském, v kraji Vysočina (.xlsx) a v hlavním městě Praze (.pdf).

Pravda
Na program COVID-BUS je skutečně vyčleněna jedna miliarda korun. Možnost podat žádost byla spuštěna 26. října 2020 a stále trvá. Počet 779 žádostí a částku 865,9 mld. korun uvádějí také oficiální webové stránky Ministerstva dopravy.

Program COVID-BUS je zaměřen na podporu nepravidelné a zájezdové autobusové dopravy a vztahuje se k období od 12. března do 30. června 2020. Možnost zažádat o podporu byla spuštěna v pondělí 26. října a potrvá do 25. listopadu 2020. Ministerstvo dopravy ČR uvádí, že během prvního dne bylo přijato 149 žádostí.

Podle usnesení vlády č. 1035 (.pdf) ze dne 14. října 2020 by mělo být na tento program převedeno půl miliardy korun, se kterou se původně počítalo v programu COVID – Nájemné. Další polovina miliardy by pak měla být poskytnuta z prostředků Ministerstva dopravy. Na program by tak celkem měla být uvolněna jedna miliarda korun. Konkrétní výše podpory pro danou firmu se odvozuje od emisní třídy autobusů, ale také od jejich kapacity.

Pravidla a postup pro podání žádosti uvádí Ministerstvo dopravy ČR na svých webových stránkách. Právě zde je možné nalézt stejná čísla, jaká ve svém tweetu uvádí ministr dopravy Karel Havlíček – tedy 779 žádostí a rozdělených 865,9 mld. Kč. Ministerstvo dopravy nicméně u těchto dat uvádí nepřesné datum („k 30. 11. 2020“) a zaměňuje listopad s říjnem.