Přehled ověřených výroků

Evropská komise zaslala 29. listopadu 2019 českému Ministerstvu pro místní rozvoj finální verzi auditu, který se týkal čerpání evropských dotací ze strukturálních fondů a z fondu soudržnosti. Podle tohoto auditu byl současný předseda vlády Andrej Babiš ve střetu zájmů dle § 4c zákona o střetu zájmů. Tomuto tématu se poté věnuje i druhý audit Evropské komise, který se zabývá přidělováním zemědělských dotací a jehož konečná zpráva by měla být vypracována nejpozději v únoru 2021. Doplňme, že Andrej Babiš závěry, že by byl ve střetu zájmů, dlouhodobě odmítá.

V souvislosti s auditním šetřením možného střetu zájmů Andreje Babiše pak Brusel v listopadu 2019 pozastavil vyplácení dotací v rámci Programu rozvoje venkova pro holding Agrofert, a to v celkové hodnotě 6,3 milionu korun. Kvůli pozastavení plateb česká vláda v únoru 2020 podala žalobu na Evropskou komisi k Soudnímu dvoru Evropské unie.

V březnu 2020 bylo následně proplácení většiny dotací opět odblokováno. Platby zůstaly zastaveny jen u jednoho projektu v hodnotě 1,6 milionu korun. Evropská komise 30. března 2020 nicméně vydala rozhodnutí, „kterým došlo k pozastavení průběžných plateb spojených s Programem rozvoje venkova České republiky na období 2014–2020 a související s výdaji uskutečněnými v období od 16. října 2018 do 31. prosince 2018“. Tím de facto došlo k zablokování plateb ve výši přibližně 822 tisíc korun. Česká vláda proto původní žalobu stáhla a podala žalobu novou.

Právě v rámci žaloby na Evropskou komisi kvůli blokování dotací v souvislosti s auditními šetřeními by tak podle některých politiků mohlo dojít k vyjasnění, zda Andrej Babiš skutečně je, či není z právního hlediska ve střetu zájmů. Podobně se vyjádřil například také politolog Jan Kubáček. Rozsudek v této věci však prozatím nebyl vydán.

Dodejme, že možným střetem zájmů Andreje Babiše se tentokrát v souvislosti s údajným ovlivňováním médií v premiérově svěřenském fondu zabýval Městský úřad v Černošicích. Ten v lednu 2019 rozhodl, že Andrej Babiš ve střetu zájmů v tomto ohledu podle § 4a odst. 1 zákona č. 159/2006 Sb. skutečně je, a vyměřil mu pokutu ve výši 200 tisíc korun. V září 2019 však toto řízení o přestupku zastavil Středočeský kraj. I přesto, že se rozhodnutím Středočeského kraje následně zabývalo Nejvyšší státní zastupitelství, k podání správní žaloby na Středočeský kraj ze strany nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana nakonec nedošlo.

Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý, neboť dle finálního auditu Evropské komise je Andrej Babiš skutečně ve střetu zájmů. Je však dobré zmínit, že krajský úřad Středočeského kraje, měl na věc opačný názor.

Výše platů a mezd lékařů se liší regionálně. Podle informací Českého statistického úřadu (str. 5-6) měli nejvyšší medián mezd a platů lékaři v Královéhradeckém kraji. V roce 2017 šlo o 63 200 korun. Praha se dělila o druhé místo s Moravskoslezským krajem, kde šlo o 58 300 korun. Naopak nejnižší medián mezd a platů měli lékaři ve Středočeském kraji, kde šlo přibližně o 42 000 korun, tedy o 21 000 korun méně než v kraji Královéhradeckém.

K těmto rozdílům ČSÚ uvádí (str. 6): „Regionální rozložení mediánové výše výdělků souvisí také se strukturou nemocnic podle zřizovatele v jednotlivých krajích. Mzdy lékařů v soukromých nemocnicích bývají nižší než platy lékařů ve fakultních nemocnicích nebo příspěvkových nemocnicích krajů. Proto například ve Středočeském kraji, kde není žádná fakultní nemocnice a převažují zde nemocnice soukromé, jsou průměrné výdělky celkově nižší než v krajích, kde je zastoupení přímo řízených a příspěvkových nemocnic významnější".

Podobné regionální rozdíly v platech a mzdách můžeme pozorovat i u zdravotních sester (str. 7).

Průmyslová zóna Kladno-jih se začala budovat v dubnu 1998. V roce 2012 poskytovala asi 4 tisíce pracovních míst. Mezi firmami, které tam sídlí, jsou například LEGO Production s.r.o., poskytující 3 000–3 999 pracovních míst, Keihin Thermal Technology Czech, s.r.o., poskytující 250–499 pracovních míst, nebo Dr. Oetker, spol. s r.o., poskytující 200–249 pracovních míst. V průmyslové zóně pak sídlí i další společnosti.

Protože se nám však aktuální přesný počet zaměstnanců v průmyslové zóně Kladno-jih nepodařilo dohledat a čísla uváděná u jednotlivých firem jsou pouze přibližná, hodnotíme výrok jako neověřitelný.

Kladenská huť Poldi byla založena v roce 1889. Po roce 1989 začal být státní podnik ztrátový, a tak se nejdříve v roce 1992 stal akciovou společností a v roce 1993 bylo 66 % zprivatizováno do rukou společnosti Bohemia Art podnikatele Vladimíra Stehlíka. Pod jeho vedením byla ale výroba zastavena a součásti holdingu se dostaly do konkurzu. V dalších letech pak hutě provozovaly společnosti Poldi Hütte a Třinecké železárny. V roce 2017 se společnost dostala do konkurzu.

Nová průmyslová zóna Kladno-jih se začala budovat v dubnu 1998 a „její vytvoření iniciovala kladenská radnice“. V té době byl Petr Bendl starostou Kladna. Záměrem byla „realizace takových investičních aktivit, které v konečném vyznění znamenají vytvoření nových pracovních příležitostí pro kladenské občany a podporu dalšího rozvoje regionu“.

V letech 1994–1998 byl Petr Bendl starostou města Kladno a zároveň až do roku 2001 radním. Do roku 2002 byl taktéž zastupitelem. Během této doby na Kladensku zanikly například důl Ronna, a to v roce 1997, nebo důl Schöller v roce 2002.

TOP 09 na svých webových stránkách představuje seznam pouze stranických kandidátů, kteří postoupili do druhého kola. Místopředseda TOP 09 a předseda Středočeské krajské organizace TOP 09 Jan Jakob v reakci na náš dotaz uvedl, že TOP 09 podporuje Petra Bendla ve druhém kole senátních voleb: „Je to tak, podporujeme Petra Bendla.“

Svobodní Petra Bendla podpořili příspěvkem na Facebooku z 5. října 2020. Obdobně podporu na Facebooku vyjádřil i neúspěšný kandidát Svobodných v senátním obvodu Kladno David Bohbot.

Jiří Dienstbier svým příspěvkem na Facebooku poděkoval lidem, kteří ho volili v prvním kole senátních voleb. V příspěvku rovněž vyjádřil podporu Adéle Šípové s odůvodněním, že mu „její postoje v sociální oblasti, ochraně životního prostředí nebo snaze polidštit vymáhání dluhů jsou blízké“.

Starostové a nezávislí (STAN) na svých webových stránkách uvedli seznam kandidátů, které ve druhém kole senátních voleb podporují, Adéla Šípová mezi nimi však není. S dotazem ohledně podpory Adély Šípové jsme proto kontaktovali tiskového mluvčího STAN Tomáše Pergla, který podporu této kandidátky potvrdil: „Ano, podporujeme. Paní kandidátka má v tomto pravdu.“

Vyjádření Markéty Fröhlichové ohledně podpory Adély Šípové ve druhém kole senátních voleb se nám nepodařilo dohledat. Zastupující ředitel kanceláře STAN Štěpán Hofman v reakci na náš dotaz uvedl, že hnutí STAN i Markéta Fröhlichová Adélu Šípovou ve druhém kole podporují: „Ano, hnutí STAN i paní kandidátka Fröhlichová podporujeme paní Adélu Šípovou.“ Později nám pak podporu potvrdila i samotná Markéta Fröhlichová: „Ano, ve druhém kole podporuji Adélu Šípovou.“

Politické hnutí Budoucnost v prvním kole senátních voleb na Kladensku podporovalo Jiřího Dienstbiera. Spolupředseda hnutí Budoucnost Filip Hausknecht nám v e-mailu taktéž potvrdil, že hnutí podporuje ve druhém kole Adélu Šípovou: „Ano, je to tak. Předsednictvo hnutí Budoucnost dnes její podporu jednohlasně schválilo.“

Na půdě Senátu je znatelná Láskova podpora Miloši Vystrčilovi například ze stenozáznamu z 23. schůze z května 2020, v němž Václav Láska vyjadřuje podporu činů předsedy Senátu Miloše Vystrčila:

„… já bych chtěl nejdříve z pozice předsedy našeho klubu zopakovat, že náš klub vyslovuje velkou podporu a důvěru v jednání předsedy Senátu a to jak tu situaci, velmi složitou situaci, řeší.“

Tento projev se vztahoval k výhružkám čínské ambasády, která kritizovala plánovanou cestou předsedy Senátu. Senát poté ve svém usnesení odsoudil reakci čínské strany na Vystrčilovu cestu na Tchaj-wan. V jednom z dalších bodů tohoto usnesení bylo i vyjádření podpory, „aby právě v tomto kontextu to byl předseda Senátu PČR, kdo v doprovodu podnikatelské delegace navštíví Tchaj-wan.“ Václav Láska hlasoval pro schválení. Zahraniční výbor Senátu vydal toto usnesení už 11. března 2020, avšak k projednání na plénu došlo právě až 20. května.

Z úst Václava Lásky dále zazněla podpora Miloše Vystrčila a jeho cesty na Tchaj-wan například na tiskové konferenci konané 11. srpna 2020 při příležitosti představení senátorských kandidátů, dle svých tehdejších slov Láska Vystrčilovu cestu plně podporuje (čas 27:00). Na sklonku léta 29. srpna 2020 předseda Senátu Miloš Vystrčil odletěl na Tchaj-wan (v delegaci byl mimo jiné přítomen Tomáš Goláň, který je rovněž členem senátorského klubu SEN 21).

I na svých sociálních sítích se Václav Láska vyjadřuje, že podporu tchaj-wanské cesty akcentuje. 

V únoru 2020 předseda Senátu Miloš Vystrčil potvrdil, že v zahraničních otázkách ohledně situace s Čínou a Tchaj-wanem požádal o konzultaci. Stalo se tak potom, co se objevil výhružný dopis adresovaný bývalému předsedovi Jaroslavu Kuberovi. Nastupující předseda Senátu Miloš Vystrčil požádal v zahraničních otázkách o konzultaci Michaela Žantovského i další bývalé osobnosti Senátu – Petra Pitharta či Libuši Benešovou. 

O konzultaci s Milošem Vystrčilem se Michael Žantovský zmiňoval již dříve. V rozhovoru pro Novinky z července 2020 na otázku podpory Vystrčilovy cesty uvedl: „Já jsem s ním jakožto bývalý předseda senátního zahraničního výboru mluvil. Myslím, že pan Vystrčil zdědil po svém předchůdci problém a v této situaci nemohl dělat nic jiného než to, co udělal. Takže v tomto smyslu ano.“ Žantovský ve svém funkčním období působil ve Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost.

Michael Žantovský pak cestu Miloše Vystrčila podporoval, jak dokazují například jeho vyjádření na sociálních sítích či v poskytnutých rozhovorech. 

Ověřovaný text lze rozdělit na dva výroky. Prvním je, zdali vláda schválila zahájení projektu Dunaj – Ondra – Labe. Druhý výrok se týká hodnocení projektu co do jeho smysluplnosti. Z kontextu výroku plyne, že takovéto hodnocení je v první řadě názorem senátora Lásky a pro jeho subjektivnost ho ověřovat nebudeme. V posledních dvou odstavcích nicméně poukazujeme na to, že senátor Láska není jediný, kdo se vyjadřuje vůči tomuto projektu negativně.

Byť je tvrzení o tom, že „jsme na tom finančně špatně“ poměrně subjektivní, pokud jej považujeme za odkaz k rekordnímu schodku státních financí, lze jej označit za pravdivé.

Projekt označovaný jako Dunaj – Odra – Labe je projekt mezinárodní vodní cesty, která by měla spojit tyto tři zmíněné řeky. Pro kontext je ještě nutné dodat, že hlavním podporovatelem takového projektu je prezident Zeman, který ho měl dokonce označit podle Deník.cz na česko-rakouském obchodním fóru jako jeho sen. 

Vláda skutečně schválila zahájení projektu Dunaj – Odra – Labe. Dne 5. října 2020 v dopoledních hodinách o tom informoval ministr průmyslu a obchodu Havlíček, ale i ČTK a server Idnes.cz. První část zahájeného projektu by měla stát 15 miliard korun, dále ČTK uvádí: „Stát se při analýze projektu zaměřuje především na propojení Dunaje s Odrou, Labe zůstává v rezervě. Stavba koridoru by mohla začít po roce 2030“.

Dodejme, že projekt je kritizován jak opozicí, tak mezi ekology. Například Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) se vyjádřila, že stavba má: „Stejný ekonomický smysl jako kolonizace Marsu Českou republikou.“ ODS na twitterovém účtu komentovala takovéto rozhodnutí jako snahu zavděčit se Miloši Zemanovi, který stavbu dlouhodobě prosazuje. Podobně se vyjádřil i pirátský europoslanec Peksa, který označuje tento projekt kromě ekologického a finančního nesmyslu jako „blouznivé přání prezidenta Zemana“.

Ekologický server Ekolist.cz označuje projekt jako „kontroverzní, ekonomicky nevýhodný a ekologicky katastrofální“ a podotýkají, že studie proveditelnosti je podle Českého svazu ochránců přírody ale i dlouhé řady dalších odborníků účelové vytvořená, neobjektivní a zcela nedostatečná. 

Eliška Vejchodská z Institutu pro ekonomickou a ekologickou politiku uvedla, že studie neodpovídá evropským měřítkům. Obsahuje prý dvojí započtení přínosů – například z výroby a prodeje plavidel. "Projekt by měl být zamítnut," dodala. Česká televize shrnula rozhovor s ekonomem Lukášem Kovandou takto: „Vodní kanál (sic) Dunaj – Odra – Labe je podle ekonoma Lukáše Kovandy projektem 20. století, který neodpovídá současným potřebám přepravy“.

Česká republika má pro letošní rok schválený rozpočet se schodkem 500 mld. Kč. V červenci jej schválila Poslanecká sněmovna na návrh vlády v důsledku ekonomických dopadů koronavirové krize a s tím spojených výdajů státu. V důsledku rekordního schodku očekává (.zip, D_01_Makrorámec 2021, str. 9) Ministerstvo financí (MF) nárůst státního dluhu vyjádřený v procentech HDP z 30,2 % v roce 2019 až na 39,4 % na konci roku 2020. Samotný půlbilionový schodek MF vyčíslilo pro rok na 6,4 % HDP.

Michael Žantovský ve výroku hovoří o maastrichtských konvergenčních kritériích, jejichž smyslem je posoudit míru ekonomické schopnosti uchazečské země integrovat se plynule do měnového režimu eurové oblasti (eurozóny) bez vzniku nestability pro zemi samotnou i pro eurozónu jako celek.

Konvergenční kritéria jsou stanovena v čl. 140 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie (Maastrichtská smlouva).

Jsou sledována tato kritéria:

• kritérium cenové stability,
• kritérium dlouhodobých úrokových sazeb,
• kritérium kurzové stability,
• kritérium udržitelnosti veřejných financí.

K přijetí do eurozóny je nezbytné, aby v okamžiku evaluace (hodnocení) byla splněna všechna maastrichtská kritéria současně.

Podívejme se tedy na to, zda Česká republika opravdu vzhledem k rostoucímu zadlužení nesplňuje maastrichtská kritéria, konkrétně kritérium udržitelnosti veřejných financí.

Pravidla pro udržitelné veřejné finance stanovuje článek 126 odst. 1 Smlouvy o fungování EU, podle kterého se mají všechny státy vyvarovat nadměrných schodků veřejných financí. Významný je taktéž odstavec druhý.

2. Komise sleduje vývoj rozpočtové situace a výši veřejného dluhu v členských státech, aby bylo možno zjistit závažné chyby. Zkoumá zejména dodržování rozpočtové kázně na základě těchto dvou kritérií:

a) zda poměr plánovaného nebo skutečného schodku veřejných financí k hrubému domácímu produktu nepřekračuje referenční hodnotu, ledaže by:

— buď poměr podstatně a nepřetržitě klesal a dosáhl úrovně, která se blíží referenční hodnotě,

— nebo by překročení referenční hodnoty bylo pouze výjimečné a dočasné a poměr zůstával blízko k referenční hodnotě;

b) zda poměr veřejného dluhu k hrubému domácímu produktu nepřekračuje referenční hodnotu, ledaže se poměr dostatečně snižuje a blíží se uspokojivým tempem k referenční hodnotě.

Referenční hodnoty jsou stanoveny v Protokolu o postupu při nadměrném schodku připojeném ke Smlouvám.

Zmiňovaným protokolem je Protokol č. 12 O postupu při nadměrném schodku. Dle článku 1 tohoto protokolu:

Článek 1

Referenční hodnoty uvedené v čl. 126 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie jsou:

— 3 % pro poměr plánovaného nebo skutečného schodku veřejných financí k hrubému domácímu produktu v tržních cenách,

— 60 % pro poměr veřejného dluhu k hrubému domácímu produktu v tržních cenách.

Aby členský stát splňoval kritérium udržitelnosti veřejných financí, musí tedy mít schodek veřejných financí, který nepřekračuje referenční hodnotu 3 % HDP, a zároveň jeho poměr veřejného dluhu k HDP musí být nižší než 60 %. 

Jak je vidět z grafu, druhé kritérium Česká republika dlouhodobě splňuje a podle odhadů jej bude plnit i v letech 2020 a 2021, kdy se hodnota dluhu ku HDP má dostat na 39,4 %, respektive 42,7 % (.zip, D_01_Makrorámec 2021, str. 10).

Kritérium 3 % však ČR formálně nesplňuje. Plánovaný schodek pro rok 2020 i ten navrhovaný pro rok 2021 představují podstatně více, než jsou 3 % HDP. Letošní 6,4% schodek plánuje vláda v roce 2021 doplnit schodkem ve výši 320 mld. Kč (.zip, E_01_zpráva SR 2021, str. 8), což by mělo představovat 4,9 % HDP (.zip, D_01_Makrorámec 2021, str. 10).

V květnu 2020 vydala Evropská komise zprávu dle čl. 126 odst. 3 Smlouvy o fungování EU, ve které uvedla (.pdf, str. 2), že Česká republikanesplňuje kritérium 3% deficitu. Již v červnu však Komise dospěla k závěru (.pdf, str. 11), že vzhledem k současné situaci, kondici českého fiskálního rámce a přijatým opatřením lze i přes nominální překročení považovat kritérium deficitu veřejných financí pro ČR za splněné.

Pro úplnost doplňme, že Česká republika podle červnové zprávy Evropské komise splňuje (.pdf, str. 10–12) dvě ze čtyř maastrichtských kritérií. Kromě kritéria udržitelnosti veřejných financí se jedná ještě o kritérium dlouhodobých úrokových sazeb.

I přes závěr Evropské komise hodnotíme výrok jako pravdivý, protože Michael Žantovský doslova říká: „To jsou čísla, která kdybychom usilovali o vstup do eurozóny, by nedosahovala těch maastrichtských kritérií.“ Poukazuje tedy právě na referenční hodnoty obsažené v kritériu udržitelnosti veřejných financí, tedy 60 % a 3 % HDP, nikoliv na reálné vyhodnocení plnění či neplnění kritéria. Že Žantovský nemluví pouze o výši dluhu České republiky (jak by mohlo napovídat samotné znění výroku), ale i o tempu tohoto zadlužování, je pak zřejmé z kontextu, ve kterém je výrok pronesen.