Přehled ověřených výroků

Na mapě lze vidět, že zhruba čtvrtina Středočeského kraje nepatří do žádné zóny Středočeské integrované dopravy (SID), a to např. včetně Mladoboleslavska. Je však nutné podotknout, že tato mapka není v posledních letech aktualizovaná, neboť probíhá rozsáhlá integrace SID a Pražské integrované dopravy (PID). Tyto dva systémy tedy působí vedle sebe a navzájem se doplňují. Zmíněná oblast Mladoboleslavska je tak (částečně) integrována právě do systému PID. V rámci PID je tak možné se dopravovat prakticky po celém Středočeském kraji a v některých případech i mimo něj. Integrace dopravy ve Středočeském kraji tedy není 100%, skutečně se ale nedá říci, že by zde byla oblast, která není zapojena vůbec.

Že se Středočeský kraj zásadním způsobem podílí na rozvoji PID, je pak zřejmé i z mediálních článků.

David Rath byl hejtmanem Středočeského kraje mezi lety 2008–2012. Robin Povšík byl náměstkem pro oblast dopravy.

Ve druhé polovině Rathova hejtmanského mandátu ředitel Agentury ochrany krajiny a přírody František Pelc o stavbě velkých hal ve Středočeském kraji uvedl: „Ročně ukrojí tyto stavby v kraji kolem pěti tisíc metrů čtverečních zemědělské plochy. Je to alarmující číslo. Pokud to půjde tímhle tempem, za pět deset let hmatatelně pocítíme, jak velké dopady má takový nárůst výrobních hal a skladů“. Zákon, který stanovuje, kdo ze zemědělského fondu pozemky vyjímá, ve znění účinném právě v letech 2008–2012 říkal, že krajský úřad schvaluje vyjímání ze zemědělského fondu u pozemků nad 1 ha, tedy 10 000 m². Pozemky o menší výměře schvalovali obce s rozšířenou působností. V podstatě stejná je i současná úprava.

Pokud se tedy podle ředitele Agentury ochrany krajiny a přírody v době hejtmanství Davida Ratha ročně vyjmulo ze zemědělského fondu v průměru 5 000 m². Krajský úřad nebyl tím, kdo primárně vyjímal pozemky ze zemědělského půdního fondu.

Přesto se však na záboru zemědělské půdy krajský úřad také podílel, za zmínku stojí např. výstavba biomedicinského centra ve Vestci u Prahy, která byla schválena v době Rathova funkčního období. Hala má rozlohu až 28 000 m², zemědělská plocha však byla zabrána na rozloze až 34 000 m² (.pdf, str. 11). Biomedicinské centrum v současnosti využívá Univerzita Karlova a Akademie věd ČR. 

Výrok hodnotíme jako zavádějící, jelikož ve funkčním období Davida Ratha byl zábor zemědělské půdy způsobován především projekty, které schvalují obce s rozšířenou působností, nikoliv kraje. V případě větších projektů se však krajský úřad na záboru zemědělské půdy také podílel.

Že jsou silniční komunikace Středočeského kraje přetížené, je obecně známo. Podle ČSÚ má Středočeský kraj nejvyšší čísla v porovnání s jinými kraji v oblasti dopravy. Středočeským krajem projde až 100 milionů tun nákladu ročně (.xlsx). Druhý nejvytíženější je přitom Jihomoravský kraj s méně než 60 miliony tun ročně. Denně projede krajem obklopujícím hlavní město až osm milionů aut a kamionů. Mapa vytíženosti komunikací vykazuje velikou intenzitu.

Středočeský kraj stavbu logistických hal povoluje. Naposledy třeba plánovaný a do té doby největší sklad automobilových náhradních dílů v Úžici u Prahy. Vystavět ho chtěla firma Daimler. Ministerstvo životního prostřední však dostalo od sousední obce podnět k přezkumu záležitosti. Ministerstvo stavbu nakonec zamítlo a pozemky pro stavbu ze zemědělského půdního fondu nevyňalo.

V roce 2014 kraj zamítl dvě odvolání od dobrovízského občanského sdružení a samotné obce Uhříněvěs, na jejichž pozemcích později vyrostla hala společnosti Amazon. Hejtman Řihák tehdy krok hájil až 3 tisíci pracovních míst, které sklad nabízí. Haly tak nakonec postaveny byly.

Čtyři nové logistické haly se měly stavět i pro firmu ŠKODA v Kosmonosích u Mladé Boleslavi. Kosmonosy se odvolaly na Ministerstvo životního prostřední poté, co kraj uvedl, že „stavba nemá významný vliv na životní prostředí“. Ministerstvo ale označilo zemědělskou půdu na pozemcích za významnou a hodnotnou. Stavba hal se na začátku roku 2020 nakonec zrušila.

Další stavbou, která povolena byla a kvůli jejíž realizaci byly vyjmuty pozemky ze zemědělského fondu, je obchodní a logistické centrum Ptáček v Jinočanech (.pdf, str. 12). Stavba logistických hal je přitom ve Středočeském kraji dlouhodobým problémem.

Robin Povšík stavbu hal kritizuje, konkrétně se dle jeho názoru „rozlézají krajinou jak rakovina“. Zamezení stavby logistických hal nabízí i svém volebním programu do krajského zastupitelstva.

Náklady na vybudování dopravních staveb typu záchytných parkovišť (P+R) či parkovacích domů se různí. Tyto projekty záchytných parkovišť přitom zároveň mohou využívat financí z Integrovaného regionálního operačního programu (IROP) a jeho dotačního nástroje Integrované územní investice (ITI). 

Co se týče staveb parkovacích domů realizovaných či v poslední době připravovaných ve Středočeském kraji, náklady se pohybují v širším rozsahu. U projektů spolufinancovaných pomocí IROP jsou kupříkladu náklady u parkovacího domu v Benešově vyčísleny na 111 milionů Kč, v Cerhenicích naopak na 59,7 milionů Kč. Náklady nově vybudovaného parkovacího domu v Mladé Boleslavi pak vyšly na 174 milionů Kč (bez DPH). Nutno ale říci, že zatímco parkovací dům v Cerhenicích má parkovacích míst pouze 59, ten v Mladé Boleslavi jich má 647 a v Benešově 181.

Z dalších připravovaných staveb je například u parkovacího domu v Příbrami odhadována cena na 50 milionů Kč (140 míst), v Neratovicích (350 míst) na 90 milionů Kč, avšak v Brandýse nad Labem (300 míst) se náklady mají vyšplhat až na 130 milionů Kč. Podobná suma, 140 milionů Kč, se očekává i v Kralupech nad Vltavou (350 míst). V Dolních Břežanech (200 míst) počítají s parkovacím domem za 71,7 milionů Kč.

To výše nákladů za vybudovaná P+R parkoviště se liší v závislosti na jejich velikosti. Například v případě města Pečky (60 míst [.pdf, str. 12]) činí celkové náklady sumu 7 milionů Kč, podobně i v případě Mnichovic (10 milionů Kč, 36 míst), Milovic (5 milionů Kč, 46 míst), Neratovic (3,9 milionů Kč, 36 míst), případně Příbrami (19,9 milionů Kč, 187 míst), o pár desítek milionů výše je to pak v Sázavě (34,4 milionů Kč), součástí tohoto projektu je však i rekonstrukce nádraží. V Lysé nad Labem (157 míst) pak staví parkoviště za 40,2 milionů Kč.

Vybudovat záchytná parkoviště nicméně skutečně plánuje také samotné vedení Středočeského kraje. Výstavba krajských záchytných parkovišť P+R přitom počítá (.pdf) s částkou 488 milionů Kč (s DPH). V tomto záměru je naplánováno (pdf, str. 4–9) 11 velkokapacitních parkovišť i parkovacích domů, přičemž 85 % nákladů by mělo být hrazeno pomocí dotačních programů IROP/ITI a 10 % krajem.

V souvislosti s připravovanými dopravními stavbami ve Středočeském kraji projednala 13. ledna 2020 krajská rada plán příprav na 37 nových obchvatů. Na zasedání zastupitelstva 22. ledna 2020 pak o připravovaných projektech informoval radní pro dopravu František Petrtýl, jenž k projednávání mj. uvedl (.doc, str. 73): „V příloze máte zhruba 40 připravovaných projektů. Já bych vás poprosil, abyste tento materiál skutečně brali jako informační materiál s tím, abychom se zbytečně tady nepouštěli do nějakých detailů.” Zastupitelstvo následně přijalo (.pdf) usnesení, ve kterém stav příprav vzalo na vědomí a odsouhlasilo jej.

Podrobný seznam všech 37 staveb zveřejnil Středočeský kraj na svém webu. Zahrnuty jsou v něm i stavby, jejichž realizace je už v plném proudu, takřka všechny se však nachází teprve ve fázi příprav a budou vybudovány až v průběhu následujících let. Údajná hodnota jejich připravovaného rozpočtu ve výši 8,5 miliard Kč nicméně zveřejněna nebyla. Hejtmanka Pokorná Jermanová se kupříkladu zmiňovala o „hodnotě několika miliard korun”.

V samotném seznamu chystaných staveb pak u 17 z nich byly zveřejněny jejich předpokládané náklady, přičemž jenom jejich součet činí 5,4 miliard Kč.

Jelikož se nám nepodařilo ve veřejných zdrojích dohledat, zda Středočeský kraj zahájil přípravu dalších 7 obchvatů, které Robin Povšík nad rámec uvedených 37 zmiňuje, obrátili jsme se na krajský úřad s žádostí o vyjasnění aktuálního stavu rozpracovaných projektů obchvatů. Z odboru dopravy nám bylo řečeno, že „aktuální počet krajem právě realizovaných či do budoucna naplánovaných staveb dopravních obchvatů je 46“ bohužel ale stále neznáme hodnotu něchto staveb, a tak výrok hodnotíme jako neověřitelný.

Předně uveďme, že ačkoliv moderátor Řezníček řekl „Jste v kolaiční vládě“, z kontextu rozhovoru je zřejmé, že měl na mysli Radu kraje. Před samotným ověřovaným výrokem totiž moderátor říká: 

„Říkáte, že novou dálnici kraj nepostaví, protože to je starost vlády, ale může ji urychlit výkupy pozemků. A také přípravnými pracemi. Proč jste tedy v téhleté věci na kraji nepostoupili v těch uplynulých letech nějak zásadně dál, aby D3 byla blíže, než se v tuto chvíli zdá. Myslím teď tu středočeskou část, samozřejmě.“

Hodnocení by se navíc nezměnilo, ani kdyby skutečně šlo o vládu celostátní, neboť i v jejím případě je resort dopravy pod vedením hnutí ANO.

Koaliční Rada Středočeského kraje se skládá z 11 členů (radních). Šest radních má hnutí ANO a pět ČSSD. Kromě hejtmanky Pokorné Jermanové (ANO) mají jednotliví radní rozděleno deset oblastí. Jinak řečeno každý radní se má věnovat jedné z těchto oblastí:

1. Bezpečnost a zdravotnictví
2. Regionální rozvoj, cestovní ruch a sport
3. Investice a veřejné zakázky
4. Sociální
5. Kultura a památková péče
6. Finance a evropské fondy
7. Životní prostředí a zemědělství
8. Doprava
9. Majetek a ICT (informační a komunikační technologie, pozn. Demagog)
10. Školství

V rámci výroku kandidáta za ČSSD Povšíka se objevují dvě oblasti – doprava a investice. Radním pro oblast dopravy je Ing. František Petrtýl za hnutí ANO. Radním pro oblast investic a veřejných zakázek je Martin Herman za hnutí ANO. Z tohoto důvodu hodnotíme výrok jako pravdivý. Nicméně je nutno říci, že Rada kraje je kolektivní orgán, který rozhoduje ve sboru nadpoloviční většinou přítomných hlasů, tudíž není možné zbavit se veškeré politické odpovědnosti za případná rozhodnutí v oblasti např. zmíněné dopravy či investic.

Výrok souvisí s plánovanou stavbou obchvatu Olbramovic, se kterými zmiňované Votice sousedí.

V červenci 2019 plánovaný obchvat přišel o stavební povolení, neboť jej Krajský úřad Středočeského kraje vydal v rozporu se zákonem. Mezi výtky patřilo např. nedostatečné vedení spisu či nedoložení dodržení některých lhůt. K tomuto stavu se pro Benešovský deník vyjádřil starosta Votic Jiří Slavík: „Jedná se o šlendrián úředníků krajského úřadu. Je to zkrátka úplně banální úřednické pochybení, kvůli němuž ministerstvo ani nemělo jinou možnost,“ a dále uvedl, že „krajský úřad má šanci prokázat, že se nejednalo o záměr, a vydat nové nezpochybnitelné rozhodnutí bez školáckých chyb.“ 

Dle dohledaných informací bylo nové stavební povolení na I/3 Olbramovice vydáno až 13. února 2020 a následně umístěno na úřední desku Středočeského kraje. Odvolání proti tomuto rozhodnutí bylo zamítnuto 29. září 2020.

Zároveň platí, že činnost krajských úředníků, kteří vydávají stavební povolení, je do značné míry nezávislá na politické reprezentaci. Úředník například musí https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2002-312#p16">vždy rozhodovat nestranně a ve veřejném zájmu.

Výrok tedy hodnotíme jako zavádějící, neboť stavbu obchvatu v Olbramovicích se skutečně podařilo „posunout“, avšak až poté, co bylo první rozhodnutí krajského úřadu zrušeno pro závažné nedostatky. To přitom pozdrželo stavbu o více než rok.

Dle dohledaných informací bylo stavební povolení na I/3 Olbramovice vydáno 13. února 2020 a následně umístěno na úřední desce Středočeského kraje. Investorem je podobně jako u všech silnic první třídy Ředitelství silnic a dálnic ČR (ŘSD). Proti tomuto povolení bylo podáno odvolání, na platnosti povolení to však nic nemění. Odvolání pak bylo na konci září zamítnuto.

Dle ČT24 hejtmanka Pokorná Jermanová už před čtyřmi lety řekla, že stavba je naprojektována a brzy bude. Reálně se však stavět ještě nezačalo (platné k 4. září 2020).

Zmíněná silnice I/3 je skutečně přípravnou stavbou D3, která má významně ulehčit dopravě ve Středočeském kraji.

Na závěr uveďme, že zda ŘSD skutečně začne stavět, je predikcí, kterou neověřujeme.

Dle dohledaných informací bylo stavební povolení na I/3 Olbramovice vydáno 13. února 2020 a následně umístěno na úřední desku Středočeského kraje. Odvolání proti tomuto rozhodnutí bylo zamítnuto 29. září 2020.

Investorem je podobně jako u všech silnic první třídy Ředitelství silnic a dálnic ČR (ŘSD).

O výkup pozemků se od roku 2005 snažilo právě ŘSD. Výkup byl ale ukončen (.pdf, str. 4) až v březnu 2020.

Bohužel se nepodařilo dohledat zdroj, který by prokazoval intenzivní spolupráci při výkupu pozemků mezi krajem a ŘSD.

Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI) dá krajům na opravu silnic II. a III. třídy v letošním i v příštím roce 4 mld. korun. Z této částky si kraje mezi sebou rozdělí každý rok 3,7 mld. korun. Zbylých 300 mil. korun je určeno přímo pro Karlovarský (100 mil. korun.) a Středočeský kraj (200 mil. korun). Další 4 mld. korun budou moct kraje čerpat i z Integrovaného regionálního operačního systému (IROP), kdy jeden kraj může získat podporu maximálně 333 mil. korun.

Podle „Pravidel pro poskytování finančních prostředků z rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury (dále jen SFDI) na financování silnic II. a III. třídy ve vlastnictví krajů v roce 2020“ (.pdf, str. 1–2) budou „finanční prostředky určené krajům (…) rozděleny mezi jednotlivé kraje podle délky silnic II. a III. třídy na území jednotlivých krajů“, a to na základě veřejných dat internetové stránky Ředitelství silnic a dálnic ČR (ŘSD ČR). Nejnovější data (.pdf, str. 4), která se nám podařilo dohledat na ŘSD ČR, jsou z roku 2017.

Podle nich je ve Středočeském kraji 2 385,1 km silnic II. třídy a 6 239,7 km silnic III. třídy, celkem tak 8 624,8 km. V České republice je celkem 48 705,6 km silnic II. a III. třídy. Krajské silnice ve Středočeském kraji tak tvoří 17,71 % z celkového počtu.

Pokud bychom použili novější data (.xls) z Českého statistického úřadu, podle kterých je ve Středočeském kraji 2 383,351 km silnic II. třídy a 6 236,208 km silnic III. třídy, celkem tak 8 619,6 km a v České republice celkem (.xls) 48 674,3 km silnic II. a III. třídy, podíl krajských silnic ve Středočeském kraji by vyšel stejně, 17,71 % z celkového počtu.

U výpočtu částky, kterou by měl od SFDI obdržet Středočeský kraj, jsme postupovali stejně, jako tomu bylo například v roce 2015, jen s novými daty. Tento postup se přitom shoduje s postupem dle pravidel pro rok 2020 (viz výše).

Středočeský kraj tedy v roce 2020 a 2021 obdrží od SFDI 400 milionů přímo a ze zbývajících 7,4 mld. korun pak částku 1,31 mld. korun. Z fondu IROP by mohl získat dalších 333 mil. korun. Celkem by tak Středočeský kraj mohl obdržet 2,04 mld. korun, tedy opravdu přibližně 2 miliardy korun.

O financování oprav silnic II. a III. tříd jsme už psali například tady.