Přehled ověřených výroků

Ačkoliv Čína se o nové nákaze dozvěděla začátkem prosince 2019, oficiálně přiznala její vláda výskyt až 31. prosince. První případ zaznamenali lékaři v Číně 8. prosince, během týdne výzkumná centra v Pekingu a Šanghaji potvrdila, že se jedná o dosud neznámý patogen. Za další dva týdny vyvinuli výzkumníci z pekingského Centra pro kontrolu a prevenci nemocí testovací činidla. Čínská vláda však nařídila mlčenlivost. Ovšem informace o novém onemocnění šířili lékaři prostřednictvím sociálních sítí navzdory zákazu. 

Česká média začala o nemoci mluvit koncem prosince 2019, právě v důsledku oficiálního přiznání možného výskytu nového viru. Čínské úřady tehdy udávaly 27 nakažených ve Wu-chanu. WHO potvrdila výskyt nové epidemie zápalu plic o pár dní později a 8. ledna zveřejnila, že se může jednat o nový typ koronaviru. Informaci potvrdil čínský expertní tým 10. ledna, kdy oznámil, že patogenem „wuchanského zápalu plic“ je „nový typ koronaviru s typickou morfologií“. V té době již zaváděly Tchaj-wan a Hongkong kvůli nemoci bezpečnostní opatření, šíření viru na své území však nezaznamenaly. Nicméně stále nebyl znám způsob šíření, nevědělo se, zda je vir přenosný z člověka na člověka, a nebyla známá ani jeho smrtnost. První oběť byla oznámena čínskými zdravotnickými úřady 11. ledna. O pár dní později byl zaznamenán první případ mimo Čínu, konkrétně v Thajsku. Ve stejné době se teprve objevily spekulace o možném přenosu z člověka na člověka. Tento způsob přenosu potvrdily čínské úřady až o týden později. 

Teprve ve druhé polovině ledna bylo tedy lépe známo, o jaký typ nemoci se jedná a jaká jsou rizika. Na začátku prosince rozhodně nebyl předpoklad o rychlosti a způsobu šíření viru.

Většina zemí západní Evropy, s výjimkou Velké Británie, nařídila zavřít restaurace a hospody přibližně ve stejnou dobu jako Česká republika.


Belgie například oznámila zavření barů restaurací a také škol již ve čtvrtek 12. března večer. O dva dny později, 
14. března, španělský premiér Pedro Sánchez nařídil lidem vycházet z domu pouze v nezbytných případech a zároveň nařídil uzavření restaurací, kaváren, muzeí atd.


Také Francie oznámila 14. března zavření všech svých restaurací, nočních podniků, barů, kaváren a univerzit. V Nizozemí jsou kavárny, restaurace, bary a školy zavřené od neděle 15. března. Významnou výjimkou je tak pouze Velká Británie, která oznámila zavření barů a restaurací teprve 20. března.


Tvrzení Radima Fialy o tom, že Západní Evropa zavřela bary a restaurace teprve včera (21. března) tedy hodnotíme jako nepravdivé, jelikož krom Velké Británie většina zemí západní Evropy tato opatření zavedla již kolem 12. až 15. března, podobně jako Česká republika.

Prof. Prymula je aktuálním předsedou Ústředního krizového štábu. Do této pozice byl zvolen 15. března 2020. 

Podle článku 4 statutu Ústředního krizového štábu (.pdf, str. 2) platného do 15. března 2020 platilo, že „předsedou Štábu jmenuje předseda vlády podle charakteru situace:
a) ministra vnitra, kromě případů uvedených v bodě b), nebo

b) ministra obrany v případě vyhlášení stavu ohrožení státu v souvislosti se zajišťováním obrany České republiky před vnějším napadením, za válečného stavu či za dalších situací vojenského charakteru, jež se významně dotýkají bezpečnostních zájmů České republiky.”

Podle nového statutu (.pdf, str. 2) schváleného 15. března nově platí, že „předsedou Štábu jmenuje předseda vlády podle charakteru situace některého z členů vlády nebo členů Štábu.” Prof. Prymula tak mohl být zvolen, neboť jakožto náměstek ministra zdravotnictví je členem (.pdf, str. 2) Štábu.

Prof. Prymula působil v mnoha řídících funkcích, jak uvádí v jeho životopise (.doc) zveřejněném 1. března 2017 ministerstvo zdravotnictví. Mezi lety 1997–2002 byl prorektorem Vojenské lékařské akademie v Hradci Králové. Následující 2 roky byl rektorem. Dalších 5 let až do roku 2009 byl děkanem Fakulty vojenského zdravotnictví Univerzity obrany. Mezi lety 2009–2016 byl pak ředitelem FN Hradec Králové.

Zaměřením prof. Prymuly je bezesporu epidemiologie, ze které získal své vědecké tituly. Jen krátce lze zmínit např. to, že se prof. Prymula v roce 1996 stal docentem epidemiologie či že roku 2007 získal titul profesora hygieny, epidemiologie a preventivního lékařství.

O nedostatku ochranných pomůcek pro zdravotníky ve Velké Británii hovořila například britská veřejnoprávní stanice Channel 4 a ve stejném duchu psal o tématu i britský deník The Telegraph nebo Financial Times.

Na Slovensku psal o stavu ochranných pomůcek 11. března deník SME. Na nedostatek těchto pomůcek si stěžovalo více zdravotnických organizací a některé z nich také informovaly o tom, že mají zásoby na maximálně pár týdnů. O stejném stavu informovala i zpravodajská televizní stanice TA3.

Ani maďarští zdravotníci nemají dostatek ochranných pomůcek. Dočíst se o tom lze například na serveru Index.hu, který uvádí i to, kolik těchto ochranných prostředků právě teď v Maďarsku mají a kolik by jich potřebovali.

I v Polsku je situace s nedostatkem ochranných pomůcek pro zdravotníky podobná. Informoval o tom například server medonet.pl. Server iROZHLAS.cz napsal, že polský opoziční list Gazeta Wyborcza na svém webu uvedl, že polská rozvědka už v lednu před koronavirem varovala, avšak tamější vláda toto varování ignorovala.

Podle GHS Indexu, který hodnotí ve 195 zemích globální zdravotní zabezpečení, včetně připravenosti na epidemie, skončila Česká republika na 42. místě. V Evropě jsme pak skončili na 26. místě z celkových 43. Tím jsme se umístili za Polskem (19. místo) i Maďarskem (21. místo). Slovensko skončilo hned za námi, na 27. místě. Výsledky GHS Indexu komentoval už v říjnu 2019 server iDNES.cz: „Svět není připravený na pandemie. V žebříčku nás porazilo Turecko i Albánie. Nebezpečí nové pandemie číhá vždy a všude a lidstvo na něj není připravené, upozorňuje žebříček Global Health Security Index. Pro boj s biologickými hrozbami jsou nejlépe vybavené Spojené státy, Česko skončilo dvaačtyřicáté.“ V březnu tohoto roku pak zprávu připomněl i iROZHLAS.cz: „Česko v boji proti pandemii koronaviru trápí akutní nedostatek roušek a respirátorů. Tuzemské úřady podle prezidenta České lékařské komory Milana Kubka situaci hrubě podcenily, jak uvedl pro iROZHLAS. Indicie, že ministerstvo zdravotnictví nemá případné rozšíření nemoci COVID-19 pod kontrolou, byly přitom už loni na podzim. A sice v podobě amerického žebříčku připravenosti jednotlivých států na mezinárodní viry.“

Žádná jiná země Evropy skutečně nemá navázaný s Čínou tak intenzivní letecký kontakt. Do České republiky v posledních dnech dorazilo hned několik letadel se zásobami zdravotnických ochranných pomůcek a testů na nový typ nemoci COVID-19. Ve středu 18. března doletělo na letiště Kbely v Praze letadlo se 150 tisíci nových rychlotestů, v pátek 20. března přistálo v Praze letadlo s 1,1 milionem zakoupených respirátorů. V sobotu 21. března pak do Prahy a do Pardubic dorazily dvě letadla s dalšími zásobami roušek, respirátorů, ochranných obleků a brýlí. 

Do budoucna se očekává, že do České republiky budou mířit tři letadla se zdravotnickými potřebami týdně a to po dobu asi šesti týdnů. Letecké dodávky mají zajišťovat letadla čínského dopravce China Eastern a také Českou republikou pronajatý velkokapacitní ukrajinský letoun An-124 Ruslan. Po vyřešení komplikací s přeletovým povolením se počítá také s českými Smartwings a ČSA. Fungování leteckého mostu kromě samotného Jana Hamáčka potvrdil a podpořil i ministr dopravy Havlíček na svém twitterovém účtu.

Letadla Smartwings ve vzduchu. Ministerstvo dopravy ve spolupráci s ostatními rezorty zahajuje letecký most s Čínou. Smartwings již obdržel zahraniční povolení a bude průběžně točit celkem sedm letadel a navážet respirátory, roušky a další zdravotnický materiál. pic.twitter.com/RFGaJ95Imc

— Karel Havlíček (@KarelHavlicek_) March 19, 2020

V jiných státech Evropy se ale postupně také začíná rozvíjet hlubší spolupráce s Čínou v importu zdravotnického materiálu. Do Itálie také už dorazilo několik dodávek s pomocí v boji proti epidemii koronaviru – 12. března v Římě přistálo letadlo s ochranným materiálem, ale i s experty z Číny, další například dorazilo ve středu 18. března. Na Ukrajinu v pondělí 23. března doletělo první letadlo z Číny se zásobou testů na koronavirus a dále se očekává hlubší spolupráce. Podobná situace je i v Srbsku, které si dlouhodobě buduje s Čínou poměrně úzké vztahy a kam kromě zdravotnického materiálu také dorazili čínští zdravotníci.

Stejně tak i z dalších evropských zemí přicházejí zprávy o spíše jednorázových zásilkách ochranného materiálu – kupříkladu ze Španělska, Francie, Belgie či Polska.

Z počátku distribuční systém, ve kterém si distribuci zajišťovalo zvlášť ministerstvo zdravotnictví a zvlášť ministerstvo vnitra, kritizovali především krajští hejtmani i zdravotnická zařízení a ministr vnitra Jan Hamáček. Po příletu ukrajinského nákladního letounu An-124 Ruslan do Pardubic dne 21. března 2020 si náklad na místě rozdělili hasiči za ministerstvo vnitra a armáda za ministerstvo zdravotnictví.

Vláda změnila systém distribuce v pondělí 23. března 2020 v nařízení (.pdf), které rozšířilo pravomoc ministerstva vnitra, které tak může zásobovat státní i nestátní zdravotnická zařízení.

Samotný centrální systém distribuce ochranných prostředků se nyní vztahuje na všechny cílové skupiny, tedy i na fakultní nemocnice, páteřní nemocnice v krajích, záchranáře a další. Hasiči nejdříve dodávky rozvezou do krajů, kde se zásoba rozdělí pro všechny orgány.

V neděli 22. března 2020 přistál na letišti v Pardubicích ukrajinský nákladní letoun An-124 Ruslan se 70 tunami nákladu, včetně 5 milionu roušek. Informovala o tom Armáda ČR i Úřad vlády na svém Twitteru:

Z čínského Šen-čenu přepravil do Pardubic velkokapacitní letoun An-124 Ruslan 5 mil. roušek, 1,6 mil. respirátorů, 120 tisíc ochranných obleků, 80 tisíc ochranných brýlí a desítky tisíc testů. Pro urgentní přepravu materiálu z Číny využila @obranatweetuje alianční program SALIS. pic.twitter.com/oB3it1LZRo

— Úřad vlády ČR (@strakovka) March 21, 2020

Ministr vnitra Jan Hamáček ještě před příletem na svém Twitteru uvedl konkrétnější čísla, která jinde nejsou dostupná, včetně počtu roušek určených pro kraje:

Chtěl bych rozptýlit obavy ohledně distribuce roušek z dnešní dodávky, situace je následující: 2,3 mil. roušek předáváme Ministerstvu zdravotnictví pro fakultní nemocnice, 2,9 mil. jde krajům, a ty budou zásobovat krajské nemocnice a další zařízení. #spolutozvladneme

— Jan Hamáček (@jhamacek) March 21, 2020

Prvním letadlem se zdravotnickým materiálem byl let společnosti China Eastern, který do Česka dorazil v sobotu 21. března. Informoval o něm například Úřad vlády na svém webu.

Výrok tedy hodnotíme jako neověřitelný, neboť zejména k první části výroku se z veřejných zdrojů vztahují pouze jiná vyjádření ministra Hamáčka, na kterých odůvodnění z logických důvodů postavit nemůžeme. 

Miroslav Kalousek zde mluví o období vlády Petra Nečase mezi lety 2010 a 2013. V tomto období byl Miroslav Kalousek ministrem financí a vskutku šlo o období recese, která dopadla na ČR už v roce 2009 následkem globální hospodářské krize. Druhý propad zaznamenala Česká republika v roce 2012.

Co se týče ratingu významných agentur, tak agentura Moody’s v tomto období svoje hodnocení neměnila. To se stalo až v roce 2019, kdy se ČR posunula o jednu příčku z A1 na Aa3. Podobně hodnocení společnosti Fitch v tomto období zůstalo stejné. Změna nastala až v roce 2018, kde se hodnocení posunulo z A+ o jeden stupeň na AA-. Společnost Standard & Poor’s v období Nečasovy vlády svůj rating zvýšila o dva stupně z A na AA-.

Z následující tabulky je zřejmé, jak se vyvíjel rating ČR u 3 renomovaných agentur od roku 2006:

Zdroj: ČNB

Ačkoliv tedy jedna z významných ratingových agentur zvýšila hodnocení o dva stupně, není pravda, že by tak učinilo více agentur.

Zákon o státním rozpočtu předkládá pouze vláda ČR na základě zákona 218/2000 Sb. Toto privilegium vlády stanovuje také Ústava (čl. 42). Fakt, že se dané pravidlo uplatní i při novelizaci zákona o státním rozpočtu pak potvrzuje odborná literatura. „Článek 42 se samozřejmě vztahuje i na novely (změny) zákona o státním rozpočtu, které se projednávají během rozpočtového roku. Nicméně zvláštní ustanovení Jednacího řádu PS o projednávání návrhu zákona o státním rozpočtu jako celku se na novely zákona o státním rozpočtu nemohou použít, aplikuje se postup jako u novelizací běžných zákonů. Je tomu tak proto, že novely zákona nemají základní ukazatele ani řadu jiných náležitostí, které obsahuje návrh zákona o státním rozpočtu jako celek.“ (Komentář k Ústavě ČR, Sládeček a kol., 2016, C. H. Beck).

Miroslav Kalousek, jakožto člen organizačního výboru, se může na tvorbě návrhu zákona o státním rozpočtu podílet schválením návrhu rozpočtu v kapitole Poslanecké sněmovny. Ten předkládá Kancelář Poslanecké sněmovny, jako správce rozpočtové kapitoly Poslanecké sněmovny. Dále se samozřejmě jakožto poslanec podílí i na schvalování daného zákona a případném předkládání pozměňovacích návrhů.

Ačkoliv z rozhovoru není jasné, kterou tiskovou konferenci Miroslav Kalousek myslí, můžeme vycházet z toho, že rozhovor, ze kterého výrok pochází, byl zveřejněn 14. března 2020.

Na tiskové konferenci z 13. března 2020 se předseda vlády Babiš vyjádřil k rozpočtu v souvislosti s nutností jej projednat a zajistit rozpočtové rezervy pro nutná opatření, která souvisejí s bojem proti koronaviru. O deficitu státního rozpočtu zde však není zmínka.

Na tiskové konferenci z předcházejícího dne, tj. 12. března 2020, však Andrej Babiš ve své odpovědi na otázku Simony Šimkové z TV Nova uvádí:

„Co se týká deficitu, prosím vás, deficit nechceme fakt řešit. To není téma. To, že to bude mít ekonomické dopady, je jasné. To, že chceme pomoct maximálně našim občanům, podnikatelům, živnostníkům – jasně, ale teď jde o to, abychom udělali všechno pro to, aby se ten vir nešířil, aby se nám zkrátka nestalo to, že ho tady budeme mít úplně nekontrolovatelně. Bude to složité, ale stále děláme všechno pro to, aby se to nestalo.“

Tato slova se přitom dají interpretovat i tak, jak učinil poslanec Kalousek, proto výrok hodnotíme jako pravdivý.