Přehled ověřených výroků

Zdeněk Hraba v kontextu výroku mluví o novele Listiny práv a svobod, která zakotvila právo občanů na obranu i se zbraní. Poukazuje na to, že v některých západních zemích, jako je Německo či Velká Británie, jsou omezeny možnosti nošení zbraní a obranných prostředků, což podle něj omezuje schopnost občanů se bránit.

Velká Británie

Ve Velké Británii je nelegální na veřejnosti nosit většinu nožů nebo zbraní bez oprávněného důvodu. Výjimkou z tohoto pravidla tvoří kapesní skládací nože, které nemají čepel delší než 3 palce (7,6 cm) a pojistku proti zaklapnutí. Oprávněný důvod pro nošení nože nebo zbraně je potom ve Velké Británii např. při práci, z náboženských důvodů nebo jako součást národního kroje.

Německo

V Německu upravuje držení nožů a zbraní zákon o zbraních tzv. Waffengesetz. Podle tohoto zákona je zakázáno nosit nože s pevnou čepelí delší než 12 cm nebo skládací nože s pojistkou, které je možné otevřít jednou rukou (tzv. Einhandmesser). Zákon tedy povoluje nošení skládacích nožů s obouručním otevíráním i nože s pevnou čepelí do 12 cm. Kromě toho je možné nosit i jinak nepovolené nože, pokud je k tomu legitimní důvod. Podle zákona se může jednat o výkon zaměstnání, sport nebo „zachovávání tradic“.

Závěr

Ve Velké Británii je tedy skutečně nelegální nosit většinu nožů na veřejnosti bez oprávněného důvodu, ale existuje výjimka na skládací nože s čepelí do 7,6 cm. V Německu platí zákaz nošení jednoručních nožů a nožů s pevnou čepelí delší než 12 cm. Protože Zdeněk Hraba v případě Velké Británie opomíjí výjimku pro nože s čepelí do 7,6 cm a v případě Německa uvádí nesprávnou povolenou délku čepele, hodnotíme jeho výrok jako nepravdivý.

Zděnek Hraba zmiňuje nový stavební úřad jako jeden ze způsobů, jak podle něj může stát zrychlit dopravní výstavbu.

Tento úřad skutečně vznikl pod jménem Dopravní a energetický stavební úřad (DESÚ) a začal fungovat od 1. ledna 2024. Byl zřízen novelou stavebního zákona, která vešla v účinnost v červenci 2023. DESÚ je podřízen Ministerstvu dopravy a má za úkol vykonávat působnost stavebního úřadu nad stavbami dálnic či elektráren.

Při Ministerstvu dopravy tedy skutečně vznikl speciální stavební úřad. Výrok Zdeňka Hraby proto hodnotíme jako pravdivý.

Senátor Zdeněk Hraba mluví o novele zákona o důchodovém pojištění, která upravila mimořádnou valorizaci důchodů v červnu 2023, kterou vláda odůvodnila úsporami v rozpočtu. Hnutí ANO později tuto novelu napadlo u Ústavního soudu. 

Snížení mimořádné valorizace

Výši důchodů v Česku ovlivňuje valorizace. Podle zákona o důchodovém pojištění se důchody pravidelně zvyšují vždy od 1. ledna na základě růstu inflace a růstu mezd. Zákon dříve obsahoval ustanovení, podle kterých za určitých podmínek docházelo k valorizaci důchodů i v mimořádném termínu v průběhu roku. Fialova vláda ale s účinností od října 2023 prosadila zrušení tohoto systému.

Ke zmiňované mimořádné valorizaci se do té doby přistupovalo v případě, kdy růst indexu spotřebitelských cen (domácností celkem, případně domácností důchodců) dosáhl alespoň 5 % oproti měsíci, který byl zohledněn předchozí valorizací. Zásluhový díl penze (tedy procentní výměra důchodu) se přitom navyšoval o tolik procent, o kolik ve sledovaném období vzrostly ceny.

K takovému navýšení penzí v mimořádném termínu mělo dojít v červnu 2023, kdy byl pro stanovení mimořádné valorizace rozhodující vývoj inflace od července 2022. Hranici 5 % přitom míra inflace přesáhla v lednu 2023. Dle původního znění zákona tak mělo v červnu dojít k mimořádné valorizaci o 11,5 %.

Vláda se ale v únoru 2023 shodla (.pdf, str. 1) na úpravě parametrů valorizace důchodů (.docx), která se promítla právě v červnové valorizaci. Návrh přijala Poslanecká sněmovna, kde projednání návrhu probíhalo ve zrychleném režimu, jelikož několik dní před začátkem schůze dávaly opoziční strany najevo, že se návrh chystají obstruovat. Předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) následně na návrh vlády vyhlásila (.pdf) stav legislativní nouze, jehož trvání později poslanci potvrdili.

Tento způsob projednávaní byl jedním z důvodů, proč se hnutí ANO obrátilo na Ústavní soud. Druhým důvodem byla tzv. retroaktivita (.pdf, str. 2–3), neboli zpětná účinnost. Opoziční hnutí tvrdilo, že v případě novely byla změna právního předpisu schválena až po spuštění mechanismu valorizace.

Rozhodnutí Ústavního soudu

Ústavní soud v lednu 2024 rozhodl, že zpomalení valorizace důchodů bylo v souladu s ústavou. V nálezu uvedl, že stav legislativní nouze byl opodstatněn hrozícím šokovým narušením hospodářské či finanční situace státu (.pdf, str. 23) a dodal, že neexistuje základní právo na trvalé zvyšování důchodů (str. 42). Soud také zmínil, že opozice měla i přes zrychlený režim projednávání dostatek času k vyjádření svého názoru (str. 8).

Závěr

Ústavní soud rozhodl, že proces přijetí vládní novely zákona o důchodovém pojištění, na základě kterého se snížila mimořádná valorizace penzí, byl v souladu s ústavou. Zároveň podle soudu neexistuje právo na automatické zvyšování důchodů. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Senátor Zdeněk Hraba v kontextu výroku mluví o snížení mimořádné valorizace penzí, kterou schválila Poslanecká sněmovna a následně i Senát v březnu 2023. Senátor Hraba dále říká, že pro novelu zákona nehlasoval, jelikož měl pochybnosti o tom, zdali je ústavně v pořádku.

Vládní návrh na snížení valorizace

Výši důchodů v Česku ovlivňuje valorizace. Podle zákona o důchodovém pojištění se důchody pravidelně zvyšují vždy od 1. ledna na základě růstu inflace a růstu mezd. Zákon dříve obsahoval ustanovení, podle kterých za určitých podmínek docházelo k valorizaci důchodů i v mimořádném termínu v průběhu roku. Fialova vláda ale s účinností od října 2023 prosadila zrušení tohoto systému.

K takovému navýšení penzí v mimořádném termínu mělo dojít v červnu 2023, kdy byl pro stanovení mimořádné valorizace rozhodující vývoj inflace od července 2022, hranici 5 % přitom míra inflace přesáhla v lednu 2023. Dle původního znění zákona tak mělo v červnu dojít k mimořádné valorizaci o 11,5 %. Vláda proto pro červen 2023 navrhla snížení mimořádné valorizace kvůli úsporám v rozpočtu. Návrh později přijala Sněmovna.

Projednání návrhu probíhalo ve zrychleném režimu, jelikož několik dní před začátkem schůze dávaly opoziční strany najevo, že se návrh chystají obstruovat. Předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) proto na návrh vlády vyhlásila (.pdf) stav legislativní nouze, jehož trvání později poslanci potvrdili.

Hlasování v Senátu

Horní komora Parlamentu vládní návrh 8. března 2023 schválila (.pdf), když pro jeho přijetí hlasovalo 48 senátorů. Dvanáct senátorů se vyslovilo proti přijetí návrhu a dvanáct se hlasování zdrželo. Zdeněk Hraba ale nebyl ani jedním z nich, jelikož na hlasování nebyl přítomný. Ze záznamů na webu Senátu vyplývá, že se Zdeněk Hraba v rámci této schůze Senátu nezúčastnil 13 z 22 hlasování, na ostatních hlasováních přítomný byl. Horní komora návrhy zákonů (s výjimkou ústavních) musí schválit nadpoloviční většinou přítomných senátorů. Pokud tedy některý senátor není přítomný na hlasování, snižuje počet hlasů, který je potřebný pro přijetí návrhu.

Závěr

Senátor Zdeněk Hraba tedy pro snížení mimořádné valorizace ruku nezvedl, při hlasování na schůzi Senátu ani nebyl přítomen. Jeho výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Senátor Marek Hilšer se v kontextu debaty věnuje problematice bydlení, kterou zařadil do svého volebního programu. Jako příklad hodný následování uvádí Vídeň, která je podle něj „velmi dobré město k bydlení“.

Bytová politika ve Vídni

Město Vídeň už od 20. let minulého století buduje svůj program městského bydlení. Za posledních 100 let ve Vídni postavila 420 tisíc bytů a dotované bydlení se staví i nadále – ne všechno je však ve vlastnictví města.

Z celkového počtu bytů ve Vídni, kterých je zhruba jeden milion, vlastní odhadem 220 tisíc město a 200 tisíc nezisková stavební družstva, tzv. bytová družstva. Celkově v bytech, které město přímo či nepřímo dotuje, v současné době žije přibližně polovina obyvatel Vídně.

Nové projekty vznikají na městských pozemcích na základě developerské soutěže (Bauträgerwettbewerbe). O stavbu nových bytů se v současnosti uchází zejména nezisková stavební družstva, která jsou odpovědná za výstavbu, rekonstrukci, i správu bytů, jak pro Seznam Zprávy uvedl Christian Schantl z magistrátní organizace pro městské byty Wiener Wohnen. V soutěžích musí developerské asociace dbát na požadavky města – jde například o podmínky v oblasti sociální i ekologické udržitelnosti, roli hraje i cena stavby a výše nájmu či například kvalita veřejného a zeleného prostoru.

Nově vznikající bytové projekty navíc podléhají vídeňskému stavebnímu řádu. Podle jeho novely z roku 2019 musí developer, který chce stavět na ploše nově určené pro bydlení, výměnou za dotaci vyhradit (.pdf, str. 19) dvě třetiny nových bytů právě pro městem dotované bydlení s regulovaným nájemným – nemusí však spadat do majetku města. Zbývající třetinu mohou developeři prodávat či pronajímat za tržní ceny. Vídeňský magistrát se tímto způsobem snaží zejména zabránit spekulativním prodejům pozemků a domů za účelem maximálního zisku.

Závěr

Vídeň stavbu nových bytových projektů kontroluje prostřednictvím soutěží, které jsou postaveny na řadě podmínek souvisejících s kvalitou nově vznikajícího bydlení. Přestože město velké množství domů v minulosti postavilo a velkou část z nich i nadále vlastní, na developery podmínku vlastnického podílu tak, jak ji Marek Hilšer popisuje, neklade. Část nově postavených bytů pouze musí spadat do kategorie městského bydlení, které město dotuje.

Marek Hilšer mluví o tom, že náměstek pražského primátora pro oblast územního rozvoje Petr Hlaváček (STAN) podle jeho slov prosazuje zbourání vyšehradského železničního mostu – historické konstrukce na pražské Výtoni.

Plány na nový most

V roce 2019 tento most odborníci z ČVUT doporučili zbourat a tento postup následně prosazovala zejména Správa železnic. V roce 2022 představila návrh nového mostu a zmiňovala, že se původní konstrukce přesune na jiné místo a bude sloužit pro chodce a cyklisty. Zástupci hlavního města Prahy na konci roku 2023 uváděli, že do úvahy připadají dvě lokality v Modřanech, tedy místa v jiné části Prahy, několik kilometrů vzdálená od současné polohy mostu.

Autoři architektonického návrhu na začátku roku 2024 ujišťovali, že se původní konstrukce jen přesune, a tím pádem nedojde ke „zbourání“. Podle některých opozičních pražských zastupitelů ale Praha nemá pro přesun zajištěné pozemky. Spolek Nebourat, který památku brání, uvedl, že slibům o přesunu nevěří. Plány na demontáž a přesun navíc nadále označoval za plány na zbourání mostu, protože památka nebude zachována ve stávající podobě na svém místě.

Postoj Petra Hlaváčka

V roce 2019 Hlaváček podpořil návrh Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy rozšířit most o další kolej a zdůraznil snahu dohodnout se s památkáři. Autoři zmíněného návrhu přitom počítali právě s tím, že původní konstrukce bude nahrazena konstrukcí zcela novou.

Rada města potřebu třetí koleje zmínila i na zasedání pražského zastupitelstva v březnu 2023 (.pdf, str. 82). Podle náměstka pro dopravu Zdeňka Hřiba (Piráti) Petr Hlaváček odsouhlasil usnesení, které podpořilo možnost rekonstrukce mostu (.pdf, str. 65–66). Text zmiňoval, že most jako kulturní památku nelze zbourat, zároveň ale uváděl, že o výsledné podobě mostu nebude rozhodovat hlavní město, ale stát a Správa železnic.

Letos v srpnu Petr Hlaváček se zbytkem rady schválil možnost „zachování a přemístění Výtoňského mostu“, pokud dojde k výstavbě nového mostu. Sám Hlaváček na svém účtu na síti X přitom potřebu „nového mostu“ obhajoval. V reakci na kritiku za podporu tohoto řešení dodal, že to podle jeho názoru není v rozporu s výše popisovaným usnesením.

Závěr

Petr Hlaváček podporuje odstranění vyšehradského železničního mostu ze stávajícího místa a je zastáncem nahrazení historické konstrukce konstrukcí zcela novou. Podporuje sice také demontáž a přemístění původního mostu, i v takovém případě ale dojde k zániku památky v jejím původním kontextu. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý s výhradou.

Senátor Marek Hilšer mluví o své aktivitě za záchranu vyšehradského železničního mostu, který je kvůli své historické nýtované konstrukci památkově chráněný. V roce 2019 jej odborníci z ČVUT doporučili zbourat a tento postup následně prosazovala zejména Správa železnic, která v roce 2022 představila návrh nového mostu. Proti narušení původní podoby se ale postavila část veřejnosti včetně památkářů a občanských spolků.

Hilšerova činnost

V prosinci 2023 Hilšer v Senátu uspořádal odbornou debatu o významu stavby. Akce byla konkrétně nazvaná „Budoucnost železničního soumostí pod Vyšehradem v kontextu státní památkové péče v Pražské památkové rezervaci“ a jejím cílem bylo umožnit diskuzi zastánců a odpůrců nového mostu. Na setkání vystoupil například ministr dopravy Martin Kupka (ODS) nebo zástupci iniciativy Nebourat, kteří dlouhodobě bojují za záchranu památky v její původní podobě (.pdf, str. 2).

Jelikož z veřejně dostupných zdrojů nebylo jednoznačné, o jaké druhé akci Hilšer ve výroku přesně mluvil, obrátili jsme se na jeho asistenta Pavla Komárka, Podle jeho vyjádření pro Demagog.cz se jednalo o veřejné slyšení (.pdf) z července 2024 s názvem „Nedostatky veřejné správy při zadávání veřejných zakázek týkajících se kulturních památek“. Jedním z bodů programu tehdy byl právě i případ železničního mostu pod Vyšehradem (str. 2).

Dle záznamů na webu Senátu uvedenou akci oficiálně pořádal senátní výbor pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice, jehož členem Hilšer není. Z dřívějšího vyjádření spolku Nebourat ovšem vyplývá, že akci organizoval senátor a člen výboru Přemysl Rabas spolu s Markem Hilšerem. Za organizátory slyšení je na facebooku označoval i člen kulturní komise Prahy 2 Tomáš Čada (Piráti). Že za akcí skutečně stál Marek Hilšer, který akci i moderoval, nám potvrdil také Rabasův asistent Miroslav Koranda.

Za záchranu mostu se veřejně postavila i část dalších pražských senátorů (.pdf, str. 1). Například senátor Václav Láska v lednu 2023 zorganizoval setkání, jehož tématem bylo „zachování starého železničního mostu přes Vltavu u Vyšehradu“. Jednání, na kterém se sešli senátoři, pražský náměstek pro dopravu a autoři petice za záchranu mostu, se zúčastnil i Marek Hilšer. Patřil také mezi senátory, kteří v dubnu 2023 poslali otevřený dopis ministru dopravy Kupkovi a žádali v něm „obnovení jednání“ s památkáři a veřejností.

Závěr

Marek Hilšer se tedy skutečně podílel na uspořádání dvou akcí, kde se řešilo téma železničního mostu na pražském Vyšehradě. První z nich proběhla v prosinci 2023 a týkala se pouze otázky zachování mostu. Druhá akce se uskutečnila v červenci 2024, kdy se tomuto tématu věnovala část události. Výrok z těchto důvodů hodnotíme jako pravdivý.

Marek Hilšer zjevně mluví o nevládní organizaci Rekonstrukce státu, která od roku 2013 usiluje o prosazení protikorupčních zákonů a zajištění transparentní státní správy. V iniciativě se sdružují právníci, odborníci na státní správu nebo ekonomové. Ve své činnosti pak organizace kombinuje lobbing a veřejné kampaně.

Tato organizace v roce 2020 vybrala osm senátorů, kteří se podle jejích kritérií nejvíce podíleli na prosazování protikorupčních zákonů. Mezi osmi vybranými politiky horní komory Parlamentu se skutečně nacházel i senátor Marek Hilšer.

Rekonstrukce státu ve svém hodnocení sledovala několik oblastí – hlasování a aktivity ohledně posilování práva na informace, reformy financování politických stran a volebních kampaní či rozšíření působnosti Nejvyššího kontrolního úřadu.

Klientelistický kapitalismus, také označován jako „kamarádský“ kapitalismus nebo crony-capitalism je pojem, který popisuje blízký vztah některých miliardářů a osob ve vysokých politických nebo úřednických funkcích. Obecněji jde o blízké vazby mezi státem a miliardáři, kteří mohou získávat větší či menší část svého bohatství právě skrze tento vzájemný vztah.

Bezpečnostní informační služba (BIS) ve své výroční zprávě (.pdf) za rok 2023 vydané 12. září 2024 skutečně zmiňuje, že docházelo ke klientelismu (.pdf, str. 22). Zpráva na něj konkrétně upozorňuje v kontextu veřejných zakázek, výběrových řízení nebo přerozdělování veřejných financí, byť tento jev blíže nespecifikuje. Dále upozorňuje, že se v dnešní době představitelé státních institucí uchylují k podobným krokům spíše se záměrem prosazení vlastních zájmů, posílení svojí pozice nebo zajištění budoucího uplatnění (str. 22). BIS také klientelismus označuje za jednu z nelegálních aktivit, které nejvíce ohrožují ekonomické zájmy státu.

Britský týdeník The Economist v roce 2023 umístil Českou republiku na druhé místo svého indexu obsahujícího 43 zemí, hned za první Rusko. Podle tohoto indexu v Česku tvořil majetek miliardářů pocházející ze sektorů typických blízkými přátelskými vztahy se státem přibližně 15 % HDP. V Rusku byl podíl takových financí 19 % HDP. Celosvětově podle The Economist dosahovala hodnota majetku kapitalistů s úzkými vazbami na stát kolem 63,9 bilionu korun a tvořila asi 3 % globálního HDP.

Klientelistický kapitalismus, také označován jako „kamarádský“ kapitalismus nebo crony-capitalism je pojem, který popisuje blízký vztah některých miliardářů a osob ve vysokých politických nebo úřednických funkcích. Obecněji jde o blízké vazby mezi státem a miliardáři, kteří mohou získávat větší či menší část svého bohatství právě skrze tento vzájemný vztah. Autoři indexu zveřejněného v The Economist zdůrazňují důležitost sektorů jako jsou bankovnictví, kasina, stavebnictví, reality nebo těžba nerostných surovin. Právě ty jsou dle listu na propojení byznysu a politiky nejnáchylnější.

The Economist vychází ve svém indexu ze seznamu dolarových miliardářů, které pravidelně zveřejňuje časopis Forbes. Svůj index přitom týdeník nepublikuje každý rok a v současnosti jsou tak data z roku 2023 nejnovější. Předchozí srovnání vyšla v roce 2022, kdy se týkala předešlého roku, a v letech 2016 a 2014.

Britský týdeník v roce 2023 skutečně umístil Českou republiku na druhou příčku svého indexu, přičemž na prvním místě bylo Rusko. Podle tohoto indexu v Česku tvořil majetek miliardářů pocházející ze sektorů typických blízkými přátelskými vztahy se státem přibližně 15 % HDP. V Rusku byl podíl takových financí 19 % HDP. Celosvětově dosahovala podle The Economist hodnota majetku kapitalistů s úzkými vazbami na stát kolem 63,9 bilionu korun a tvořila asi 3 % globálního HDP.