Přehled ověřených výroků

Poslankyně a kandidátka na hejtmanku za hnutí ANO Jana Mračková Vildumetzová v kontextu výroku mluví o potřebě vládní pomoci Karlovarskému kraji. Podle jejího názoru potřebuje kraj za pomoci státu zřídit vysokou školu, aby nedocházelo k odlivu studentů do jiných regionů.

V současné době je Karlovarský kraj jediným krajem v republice, který nemá vlastní vysokou školu, ačkoliv některé univerzity z ostatních krajů studium v Karlovarském kraji nabízejí. Ve veřejně dostupných zdrojích ani v databázi mediálních článků Newton jsme nenašli, kolik lidí odchází studovat mimo region. Obrátili jsme se proto na tiskového mluvčího hnutí ANO Martina Vodičku s dotazem, z jakého zdroje kandidátka tohoto hnutí čerpala informace.

Vodička nám zaslal „Mapovací studii možností posílení vysokoškolského studia v Karlovarském kraji se zaměřením na profesní bakalářské programy“ (.pdf). Studii zpracoval kolektiv autorů (str. 2), například Jan Vávra ze Sociologického ústavu Akademie věd nebo finanční ředitelka Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Zita Nidlová (.pdf, str. 25).

Z této analýzy, která vznikla na základě Memoranda o spolupráci v oblasti profesního terciárního vzdělání uzavřeného mezi Hospodářskou komorou Karlovarského kraje, Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy a Karlovarským krajem (.pdf, str. 1), vychází, že přibližně 95 % studentů, kteří se hlásí na vysoké školy, odchází studovat mimo Karlovarský kraj. Důvodem je kromě nedostupnosti studia také nedostatek relevantních oborů, nízká prestiž poboček univerzit v regionu, snaha o osamostatnění a hledání lepších pracovních příležitostí (str. 5).

Co se týče odlivu žáků 9. tříd hlásících se na střední školy, z nich se podle analýzy v roce 2024 18 % hlásilo na školy mimo Karlovarský kraj. Zaslaný dokument se u tohoto čísla odvolává na data Odboru školství, mládeže a tělovýchovy Karlovarského kraje (.pdf, str. 35).

Jana Mračková Vildumetzová tedy uvádí přesná čísla, a její výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Kandidátka Pirátů na hejtmanku Markéta Monsportová mluví o částce 2,4 miliard korun investovaných do zlepšení středních škol v Karlovarském kraji s využitím peněz od Evropské unie (EU) z Fondu pro spravedlivou transformaci, který jde v ČR na pomoc uhelným regionům. Z kontextu výroku vyplývá, že mluví o tomto volebním období, kdy jsou Piráti v kraji součástí vládnoucí koalice.

Investice do středních škol

Současné krajské zastupitelstvo schválilo realizaci řady projektů týkající se rekonstrukce učeben a zajištění kvalitního internetového připojení především na středních školách. Na modernizaci odborných učeben bylo vyčleněno celkem 369 389 000 Kč aٔ na konektivitu škol, tedy internetové připojení, dohromady 125 946 527 Kč (.pdf, str. 3). Na část projektů jsou vyhrazené příspěvky z EU (.pdf, str. 1).

Další projekt plánovaný současným vedením kraje je modernizace Střední průmyslové školy keramické a sklářské v Karlových Varech. V rámci rekonstrukce má dojít k výstavbě nových budov s moderně vybavenými učebnami. Předpokládané způsobilé náklady projektu se pohybují kolem 1,4 mld. Kč, z nichž asi 1,2 mld. má přispět EU ze zmíněného Fondu spravedlivé transformace.

Karlovarský kraj rovněž plánuje výstavbu nové budovy Střední živnostenské školy v Sokolově, jejíž výstavbu má začít v roce 2025. Cena stavby je vyčíslena na 600 milionů korun. Kraj plánuje stavbu financovat zejména pomocí půjčky z Národní rozvojové banky, zbytek pak z vlastních zdrojů a z dotací od EU. 

Závěr

Celková částka vydaná na plánované projekty činí přibližně 2,5 miliardy korun, což se vejde do naší standardní 10% tolerance u číselných údajů. Výrok Markéty Monsportové tak hodnotíme jako pravdivý.

Kandidátka Pirátů na hejtmanku Markéta Monsportová zmiňuje, jak se současné vedení Karlovarského kraje dle ní pokouší o zlepšení jeho reputace v okolí a popisuje, že se bývalé obyvatele kraje snaží přesvědčit o návratu.

Projektem „Návrat expatů“, jehož cílem je přilákat tzv. „expaty“ (v doslovném významu osoby, které pobývají mimo svou rodnou zemi), byli pověřeni Dominik Jandl, koordinátor pro návrat expatů, a Matyáš Smutný, marketingový stratég kraje. V rámci projektu uspořádali v červnu 2024 neformální setkání rodáků z Karlovarského kraje v Praze a Plzni, tedy ve městech, kam dlouhodobě směřuje vysoké procento lidí z kraje.

V Plzni byla rovněž spuštěna kampaň, která měla někdejší obyvatele Karlovarského kraje na setkání přilákat. Setkání v Praze se mj. zúčastnili i Markéta Monsportová a hejtman Karlovarského kraje Petr Kulhánek.

Vedení Karlovarského kraje tak skutečně vyvíjí snahu přilákat do kraje odstěhované rodáky prostřednictvím projektu „Návrat expatů“. V rámci projektu byla uspořádána setkání v Praze i v Plzni, kterých se zúčastnili i někteří karlovarští politici včetně Markéty Monsportové. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Poslankyně a lídryně kandidátky SPD a Trikolory do krajských voleb v Karlovarském kraji Karla Maříková v debatě reagovala na dotaz ohledně stavu Karlovarského kraje. Podle ní má kraj i přes svůj potenciál velké nedostatky, přičemž jako jeden z příkladů uvedla, že se v něm nenachází komplexní onkologické centrum. Tuto situaci považuje za následek toho, že je kraj ze strany vlád dlouhodobě opomíjený.

Komplexní onkologická centra jsou „zdravotnická zařízení či jejich sdružení, která v rámci péče o onkologické pacienty splňují odborná kritéria deklarovaná Českou onkologickou společností“. Do těchto kritérii spadá např. počet a odbornost personálu, typ vybavení nebo minimální počet lůžek (.pdf, str. 29–32). Cílem těchto center nemá být jen přímá péče o pacienty, ale také organizace onkologické péče v regionu (str. 32).

Ve většině krajů v současnosti funguje jedno či více komplexních onkologických center. Výjimku tvoří pouze Středočeský a zmiňovaný Karlovarský kraj, ve kterých se žádné nenachází. Výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Karla Maříková v debatě tvrdí, že Karlovarský kraj jako jediný nemá dálnici. Na reakci moderátora, který podotýká, že dálnice v kraji je, Maříková odpovídá, že to je podle ní dálnice „odnikud nikam“. 

Jedná se o dálnici D6, která má spojovat Prahu s Karlovarským krajem přes Karlovy Vary, Sokolov a Cheb. Na její trase z Prahy do Pomezí nad Ohří u německých hranic bylo v posledních letech do provozu uvedeno zatím pouze šest úseků. Většina z nich se přitom nachází ještě ve Středočeském a Ústeckém kraji. Úsek Lubenec-Bošov pak vede z Ústeckého do Karlovarského kraje (.pdf, str. 3).

Další části D6 byly zprovozněny již v minulosti, její výstavba jako rychlostní silnice začala již v osmdesátých letech minulého století. V současnosti je dálnice v Karlovarském kraji hotová mezi Karlovými Vary a Chebem, přičemž část mezi Prahou a Vary má být zcela zprovozněna v roce 2028. V letech 2029–2031 je pak v plánu výstavba poslední části dálnice, a to spojení Chebu s německou hranicí (.pdf, str. 4).

Dálnice D6 tedy sice v současnosti není zcela dokončená, některé její části jsou ale již v provozu. Ke dni vysílání námi ověřované debaty je dálnice v Karlovarském kraji zprovozněna mezi Vary a Chebem, a výrok Karly Maříkové proto hodnotíme jako nepravdivý.

Petr Kulhánek mluví o úseku na silnici I/13, která začíná v Karlovarském kraji a vede přes Ústecký kraj do Libereckého až na hranice s Polskem. Úsek, na který hejtman Kulhánek zjevně naráží, vede z Ostrova do Smilova, tedy právě do sousedního Ústeckého kraje. Kvůli špatné dopravní situaci se dlouhodobě řeší možné varianty rozšíření silnice (.pdf).

Na základě veřejně dostupných zdrojů lze zjistit, že v roce 2020 proběhlo zadání studie, která měla za cíl najít možná řešení rozšíření úseku Ostrov–Smilov na čtyřpruhové uspořádání. Studie nabízí dvě varianty, které vedou po téměř identických trasách, ale ve druhé variantě je navíc zahrnutý tunel navržený v blízkosti čedičové žíly Boč (.pdf, str. 10, 21). Projektant studie se více klonil právě k druhé variantě, a to i přesto, že by byla spojena s vysokými investičními náklady a velkými zásahy do přírody (str. 38).

Z veřejně dostupných zdrojů nelze zjistit, která z variant byla nakonec vybrána, ani jestli došlo ke schválení projektu. S dotazem jsme se proto obrátili na tiskovou mluvčí Karlovarského kraje. Následně nám odpověděla Veronika Svobodová z Oddělení komunikace a marketingu. Ta uvedla, že „na základě podnětu Karlovarského kraje bylo ze strany ŘSD (Ředitelství silnic a dálnic, pozn. Demagog.cz) přistoupeno k rozhodnutí o vypracování nové studie“, která porovnávala hned čtyři možnosti rozšíření silnice I/13.

Svobodová také napsala, že Centrální komise Ministerstva dopravy v červenci 2024 přijala usnesení, ze kterého vyplývá, že ŘSD bude v úseku Horní Žďár–Klášterec nad Ohří (tedy od části Ostrova až do Ústeckého kraje) pokračovat v přípravě dle varianty, která podél levé strany Ohře navrhla uspořádání pruhů ve formátu 2+1. Tento závěr Centrální komise ministerstva redakci Demagog.cz potvrdil také mluvčí Ministerstva dopravy František Jemelka.

Závěr

Z vyjádření Oddělení komunikace a marketingu Karlovarského kraje a mluvčího Ministerstva dopravy tedy vyplývá, že Centrální komise resortu dopravy skutečně schválila rozšíření pruhů silnice I/13 z Ostrova do Ústeckého kraje, a to v uspořádání 2+1. Výrok Petra Kulhánka tak hodnotíme jako pravdivý.

Petr Kulhánek (STAN) svým výrokem navazuje na diskuzi ohledně průběhu výstavby dálnice D6 z Prahy do Karlových Varů. Dálnice D6 je jednou z nejvíce rozestavěných dálnic v Česku. V současnosti probíhá výstavba tří úseků ve Středočeském a Ústeckém kraji o celkové délce 26,5 kilometru v oblastech Hořesedly, Hořovičky a mezi křižovatkou u Jesenice a Lubencem.

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) zveřejňuje pravidelné aktualizace o výstavbě dálnic včetně D6 ve svých veřejně dostupných dokumentech. Výstavba dálnice D6 probíhá v několika úsecích (.pdf, str. 2). Následující tabulka obsahuje přehled všech úseků D6 mezi Prahou a Karlovými Vary, které dosud nebyly zprovozněny.

Veškeré stavební práce v současnosti probíhají ve Středočeském a Ústeckém kraji, k zahájení výstavby na pěti úsecích D6 na území Karlovarského kraje by mělo dojít až v následujících letech. Petr Kulhánek tedy správně uvádí, že práce postupují směrem od Prahy (ke Karlovým Varům). Podle webu ŘSD byl harmonogram výstavby naposledy aktualizován k 28. srpnu 2024. Celá dálnice by měla být dokončena v roce 2028, její prodloužení (.pdf) z Chebu až na hranice s Německem je podle ŘSD ve výhledu na roky 2029–2031.

ŘSD zveřejňuje dostupné informace, které obsahují aktualizovaný harmonogram výstavby všech úseků dálnice D6. Tyto dokumenty ukazují, že výstavba opravdu pokračuje směrem od Prahy na západ. Výrok Petra Kulhánka proto hodnotíme jako pravdivý.

Úsek dálnice z Chebu k česko-německé státní hranici je součástí stavby dálnice D6. Ta má po dokončení vést od Prahy přes Karlovy Vary a právě Cheb až k hranici a má nahradit současnou silnici I/6. Hlavní rozdíl mezi nynější a plánovanou komunikací je rozšíření počtu pruhů. Stavby i přípravné fáze úseků probíhají hned na několika místech.

Jedním z úseků, který je v současnosti ve fázi přípravy, je právě 6,6 km dlouhý úsek z Chebu do Pomezí nad Ohří, tedy k poslední obci před česko-německou státní hranicí. 

Centrální komise Ministerstva dopravy výstavbu tohoto úseku schválila v dubnu 2024 (.pdf, str. 4). Zahájení výstavby je plánované na rok 2029 a dokončení o dva roky později (str. 4).

Jelikož stavbu zmiňovaného úseku dálnice D6 k hranicím s Německem schválilo Ministerstvo dopravy a je nyní připravována, hodnotíme výrok hejtmana Karlovarského kraje Petra Kulhánka jako pravdivý.

Dalibor Blažek v debatě mluvil o možném napojení dálnice, která končí poblíž Františkových Lázní, na německou dálniční síť. Řešením by podle něj bylo vybudování dálnice směrem na Aš. Právě v této souvislosti zmiňuje, že je „vyprojektovaný“ obchvat Františkových Lázní.

Františkovy Lázně a silnice

Funkci obchvatu Františkových Lázní plní v současnosti státní silnice I/21 (.pdf, str. 3). Tu momentálně čekají stavební úpravy, v plánu je nicméně pouze zklidnění dopravy prostřednictvím výstavby kruhových objezdů (.pdf, str. 2; .pdf, str. 1).

Podle územního plánu již z roku 2011 počítaly Františkovy Lázně s tím, že kolem města v budoucnu povede čtyřpruhový obchvat s mimoúrovňovým křížením (.pdf, str. 35). Ve zprávě o uplatňování územního plánu z roku 2023 pak město zmiňuje, že nová plánovací dokumentace „řeší nový obchvat“ (.pdf, str. 9–10 a 30), tedy změnu trasy stávající silnice I/21.

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) v jednom z dokumentů z května 2024 (.pdf) uvádí, že příprava stavby tzv. velkého obchvatu u Horních Loman (místní části Františkových Lázní) byla „dočasně odložena z důvodu nedostatečného společensko-ekonomického přínosu“. Proto se podle ŘSD zatím připravuje pouze úprava křižovatek na nynější trase silnice I/21 (str. 4).

V dokumentu ŘSD, který se týká přestavby křižovatek (.pdf, str. 3), je v mapě vidět i starší návrh trasy nového obchvatu (.pdf). Bližší informace o tom, v jaké fázi se jeho příprava zastavila, se nám ovšem ve veřejně dostupných zdrojích nepodařilo dohledat. S dotazem jsme se proto obrátili přímo na ŘSD. Jeho tiskové oddělení pro Demagog.cz uvedlo, že v roce 2018 vznikla „Studie prověření řešení silnice“, která neprokázala, že by i po všech úsporných opatřeních existovala „varianta, která by přinesla akceptovatelný společensko-ekonomický přínos“.

Závěr

ŘSD tedy v současnosti s přípravami stavby nového obchvatu Františkových Lázní nepokračuje. Pro Demagog.cz ŘSD upřesnilo, že provedená studie neukázala, že by některá z variant obchvatu byla ekonomicky a společensky schůdná. Konkrétní projekt, na jehož základě by se se stavbou obchvatu Františkových Lázní mohlo začít, v současnosti zpracován není. Výrok tak hodnotíme jako nepravdivý.

Poslanec a předseda hnutí SPD Tomio Okamura v kontextu výroku mluví o montovnách nadnárodních korporací, které podle něj nejsou přínosem pro českou ekonomiku, jelikož vyvádí zisky do zahraničí. Poté uvádí, že SPD už v minulosti navrhlo zákon, aby dividendy plynoucí do zahraničí podléhaly 15% zdanění, protože si dle něj firmy mohou zvolit, kde odvádí daně.

SPD a návrhy zákonů

Hnutí SPD v minulosti předložilo dva návrhy novel zákona o daních z příjmů, jejichž cílem bylo zdanit zisky (dividendy) zahraničních vlastníků společností působících v České republice 15% srážkovou daní. Poprvé se o zavedení takového opatření pokusilo v roce 2020 (.pdf, str. 5 ze 16), podruhé v říjnu 2021 (.pdf, str. 5 ze 16).

K oběma návrhům vydala svá stanoviska vláda Andreje Babiše, k navrhovaným novelám se vyjádřila (.pdf, str. 2) nesouhlasně (.pdf, str. 3–4). V odůvodnění vysvětlila, že návrh SPD obsahuje legislativní „nedostatky a odchylky“ od ustálených pravidel vytváření novel zákonů a navíc je v rozporu s evropským právem a dalšími mezinárodními závazky České republiky (.pdf, str. 3–4). První návrh SPD Poslanecká sněmovna před volbami v říjnu 2021 neprojednala, druhý návrh v současnosti čeká na projednání v prvním čtení.

Závěr

SPD v minulosti předložilo dva návrhy novel zákona o daních z příjmů, jejichž cílem bylo zavést 15% zdanění dividend plynoucích velkým zahraničním vlastníkům společností působících v Česku. Ani jeden z návrhů ale neprošel prvním čtením Poslanecké sněmovny. Tehdejší Babišova vláda k návrhům vydala nesouhlasná stanoviska, ve kterých upozorňovala na možný nesoulad mezi navrhovanou legislativou a mezinárodními závazky ČR.