Přehled ověřených výroků

Jde o opakovaný výrok předsedy vlády i dalších politiků. Data toto tvrzení podporují. V roce 2016 šlo o odliv dividend ve výši cca 290 miliard korun, v loňském roce pak necelých 270 miliard. Na druhou stranu zahraniční investoři v tuzemsku reinvestovali více než 151 mld. Kč, v čemž se odráží jejich důvěra v českou ekonomiku.

Od roku 2011 takto z České republiky odtékaly dividendy ve výši 220-240 miliard korun. Výrok hodnotíme tedy jako pravdivý, a to především s ohledem posledních 2 let, kdy odliv dividend zesílil

Andrej Babiš má pravdu s popisem programového prohlášení a byť stále není (ani vládou) schválen rozpočet na příští rok, jeho parametry se vejdou do Babišem zmíněného závazku.

Programové prohlášení vlády (resp. jeho návrh) uvádí jak zmínku o vyrovnaném rozpočtu, tak i podmínku, o které mluví Babiš v případě deficitu. Konkrétně v části 5 programového prohlášení se píše:

„Chceme začít s reformou státu. To znamená vyrovnaný státní rozpočet a nový zákon o příjmových daních.“

V prohlášení je pak dále napsána tato podmínka: „Ctíme pravidlo, že případný deficit musí být nižší než výše investic z národních zdrojů.“

Co se týče rozpočtu na příští rok, na který se Babiš odvolává, ten je ve fázi příprav. Ministerstvo financí aktuálně pracuje se schodkovým hospodařením ve výši 50 miliard korun a s tím, že kapitálové výdaje (bez zapojení evropských peněz) by měly dosáhnout 78,7 miliard.

Tím se tedy zdá, že je podmínka naplněna, nicméně jde o návrh, který prozatím neschválila ani vláda, natožpak Poslanecká sněmovna, jež musí daný zákon podpořit. Je tedy otázkou, v jaké výsledné podobě vláda rozpočet schválí, což nelze zcela jistě predikovat. Dodejme, že Babiš se v tomto rozhovoru pro ČT zavázal, že deficit je již konečný a nebude se dále navyšovat.

Česká republika skutečně patří v rámci EU k zemím s nejnižším dluhem. Nejnižší dluh má Estonsko, na druhém konci žebříčku se pohybuje Řecko. K vyjádření se nejčastěji pro mezinárodní srovnání používá ukazatele podílu dluhu na HDP.

Andrej Babiš zde správně poukazuje na vlastnosti poměrového ukazatele měření státního dluhu ve vztahu ku HDP. Jelikož se jedná o podílový ukazatel, pak pokud HDP roste vyšším tempem než státní dluh, pak se dluh ve vyjádření ku HDP snižuje. Nicméně to nemusí nutné znamenat, že by se dluh snižoval v absolutních číslech.

Tento výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť zmíněná čísla vychází z připravovaného státního rozpočtu na rok 2019.

Ministerstvo financí předložilo vládě materiál Příprava státního rozpočtu České republiky na rok 2019, který obsahuje předběžný návrh příjmů a výdajů a vytváří prostor pro realizaci klíčových vládních priorit.

Na výdajové straně dochází k podstatnému zvýšení výdajů na důchody (+37,8 mld. Kč), výdajů na školství (+25,7 mld. Kč), prioritou je zvýšení objemu prostředků na platy učitelů a zajištění postupného náběhu reformy regionálního školství, navýšení se dočkají i vysoké školy. Výdaje na podporu sportu mají činit 8,4 mld. Kč (při započtení kofinancování činí výdaje na sport celkem cca 10,8 mld. Kč).

Stejná čísla používá ministryně financí v demisi Alena Schillerová. Tedy 38 miliard na důchody, 10,8 miliardy na kofinancování sportu.

Pokud porovnáme množství mandátů získaných ve volbách a množství resortů, ČSSD je oproti hnutí ANO výrazně nadhodnocena.

Hnutí ANO nabídlo sociální demokracii pět resortů včetně ministerstva vnitra a ministerstva práce a sociálních věcí.

Ve volbách do Poslanecké sněmovny obdržela ČSSD 7,27 % a 15 křesel, zatímco hnutí ANO 29,64 % hlasů a 78 křesel.

Pokud bychom přepočítali množství poslanců na jednoho ministra, tak pro ČSSD je poměr 3:1, zatímco pro hnutí ANO 7,8:1. Jinými slovy ČSSD má sice jen pětinu mandátů co hnutí ANO, ale získá poloviční počet ministerských křesel oproti ANO.

Z tohoto pohledu se ČSSD skutečně podařilo vyjednat dobrou pozici. Navíc do samotných jednání vstupovali sociální demokraté s tím, že jim byla nabídnuta čtyři vládní křesla. Andrej Babiš nejprve nechtěl ČSSD ustoupit v tom, že by měli sociální demokraté získat resort vnitra. Vedení strany se tedy rozhodlo s hnutím ANO dále nejednat. Nakonec se ovšem oba subjekty dohodly, že spolu vytvoří vládu, ve které ČSSD získá pět křesel, a to včetně ministerstva vnitra, které nejprve Babiš Hamáčkovi odmítl dát.

Tedy i z tohoto pohledu se podařilo ČSSD zvýšit svůj vládní zisk oproti výchozím jednáním.

Výrok hodnotíme jako nepravdivý, protože v současnosti bylo rozhodnuto o vrácení padesátimilionové dotace, o kterou v kauze jde, a také kvůli předchozí pokutě, již farma Čapí hnízdo musela zaplatit.

V tzv. kauze Čapí hnízdo je Andrej Babiš obviněn z podvodu při čerpání dotace - má jít o účelové vyvedení společnosti ZZN AGRO Pelhřimov (následně farma Čapí hnízdo) z holdingu Agrofert tak, aby firma získala dotaci určenou pro malé a střední podniky.

Jak zjistil deník Neovlivni.cz, už v roce 2011 byla firmě Čapí hnízdo udělena šestimilionová pokuta (vč. penále) za neoprávněné čerpání dotace. V tomto případě šlo o to, že část dotace byla poslána na účet firmy v době, kdy firma sama ještě neproplatila fakturu dodavatelům, což je v rozporu s pravidly pro přidělování dotací.

Další audit si vyžádalo ministerstvo financí od společnosti KPMG. Ta došla ke stejnému závěru. Navíc upozornila na to, že regionální úřad měl vyplacení dotace zabránit, protože kontrola neproběhla řádně. Právě tento úřad však v roce 2012 prominul farmě Čapí Hnízdo 99 % pokuty.

Kromě této kontroly probíhaly i kontroly další. Ministerstvo financí (v době, kdy jej vedl Babiš) samo provedlo šetření, nicméně jak informoval server Echo24 na základě zveřejněného auditu (ten vynesla Skupina Šuman), šetření se zaměřovalo pouze na některé otázky a neřešilo podstatu celé věci - tedy to, zda reálně celý projekt patřil Babišovi i v době, kdy formálně žádal o evropskou dotaci z pozice malé nebo střední firmy.

Přidělením dotace se zabýval i Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF). Ve své závěrečné zprávě dospěl OLAF ke zjištění, že příjemce dotace uvedl nepravdivé informace a důležité informace zatajil (české znění zprávy zde).

Farma Čapí hnízdo byla následně vyňata z evropského financování a nyní má dotaci vrátit. Momentálně byla lhůta pro vrácení prodloužena do konce června 2018.

Tento výrok hodnotíme jako zavádějící, neboť rozhodné okolnosti případu nebyly známy, a nelze tedy říci, že by si na kauzu někdo vzpomněl po deseti letech.

Stavba Čapího hnízda započala roku 2006, ale rozporuplným momentem bylo až schválení dotace z programu pro malé nebo středně velké podniky, tedy srpen roku 2008. Od počátku nebylo jasné, komu areál patří. Majitelé akcií společnosti Čapí hnízdo byli od roku 2008 anonymní až do zákazu takového druhu akcií v roce 2014. Poté se sloučila s firmou Imoba spadající do holdingu Agrofert. První vyšetřování možného podvodu začalo na přelomu roků 2015 a 2016.

Dodejme, že sám Babiš nejprve tvrdil, že neví, komu farma patřila, aby vzápětí veřejně za majitele v rozhodné době označil své rodinné příslušníky.

V roce 2006 započaly práce na projektu – komplexní rekonstrukce celého areálu včetně zázemí pro nadstandardní ubytování, pořádání firemních akcí i trávení volného času. O čtyři roky později byla rekonstrukce úspěšně dokončena. Farma čerpala dotaci 50 milionů korun, výbor regionální rady ROP Střední Čechy schválil dotaci 20. srpna 2008.

Koncem listopadu 2015 do rukou vrchní státní zástupkyně Lenky Bradáčové přišlo anonymní trestní oznámení na farmu Čapí hnízdo. Jeho pisatel se domnívá, že při budování centra byl spáchán dotační podvod. Žalobci dospěli k tomu, že trestní oznámení může mít reálné základy, a postoupili ho těsně před Vánoci policii. V březnu 2016 Evropský úřad proti podvodům OLAF zahájil oficiální vyšetřování okolností, za nichž bylo 50 dotačních milionů na výstavbu Čapího hnízda uděleno.

Od října 2017 bylo obviněno v souvislosti s padesátimilionovou dotací na farmu Čapí hnízdo 11 lidí včetně předsedy ANO Andreje Babiše a místopředsedy ANO Jaroslava Faltýnka. V květnu 2018 zrušil státní zástupce trestní stíhání v této kauze u čtyř osob, přičemž jednou z těchto osob byl místopředseda Faltýnek.

Podle zjištění deníku Právo státní zástupce Jaroslav Šaroch v textu usnesení o zamítnutí stížnosti Andreje Babiše a dalších obviněných osob proti jejich trestnímu stíhání v kauze Čapí hnízdo zmiňuje, že doposud získané důkazy policií nejsou dostačující. Žalobce ovšem policii neřekl, aby předložila důkazy. V usnesení dotyčného kriminalistu vybízí k doplnění stávajících důkazů a zmiňuje, aby byly vyřešeny zásadní rozpory v posudcích na ekonomiku. Jeden posudek byl vypracován pro policii, druhý pro obhajobu, jejich závěry se rozcházejí.

„Šaroch fakticky nařídil kriminalistům, aby si vyžádali od jimi přizvaného znalce doplnění jeho posudku, a naopak aby se podrobně vyjádřil k oponentní expertíze předložené obhajobou.“

Státní zástupce Šaroch v dokumentu uvedl, že by měl policejní orgán napadnutému usnesení opatřit další důkazní materiál, kterým by svá tvrzení ve věci trestního stíhání v kauze Čapí hnízdo dostatečně podpořil. Připouští, že v opačném případě by se mohlo stát, že dojde k zastavení trestního stíhání i u dalších osob. Je podstatné zmínit, že žalobce zároveň po policii nepožaduje, aby předložila nějaké důkazy, neboť by policie žádné důkazy dosud neměla, jak ve výroku naznačuje Andrej Babiš.

Je pravdou, že Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) v roce 2012 vyšetřoval možnou úplatkářskou aféru a že téhož roku odešel ze své pozice komisař John Dalli, v jehož jurisdikci se vše mělo odehrávat. Malá část medií pak vzala za svou konspirační linku ohledně možné objednávky vyšetřování ze strany předsedy Komise Barrosa. Následujícího roku unikla část zprávy OLAF, která nezmiňovala přímou účast komisaře Dalliho v dané aféře (Dalligate).

V roce 2012 OLAF začal vyšetřovat podezřelý lobbing tabákového průmyslu v kruzích kolem komisaře pro zdraví a bezpečnost Johna Dalliho. Komisař Dalli ve stejném roce nečekaně opustil své místo. Následujícího roku 2013 do tisku uniklačástečná zpráva o průběhu vyšetřování OLAF, ve které bylo zmíněno, že i přes velké množství nepřímých důkazů se nepodařilo prokázat zapojení Dalliho do vyšetřované kauzy tabákového lobbingu. Vzhledem k tomu, že celá zpráva oficiálně zveřejněna nebyla, oficiální místa nebyla schopna vysvětlit důvod odchodu komisaře i slabá místa ve vyšetřování OLAF a sám Dalli naznačoval, že byl ze svého místa donucen odejít pod nátlakem, byla zavdána příčina k podezřením směrem k nezávislosti OLAFu a předsedy Komise.

Samotný OLAF, ale především jeho šéf Giovanni Kessler, se v následujících letech stali terčem kritiky s přihlédnutím k průběhu vyšetřování tzv. Dalligate. Vzhledem k probíhajícímu vyšetřování ze strany belgické justice ohledně odchodu komisaře Dalliho došlo dokonce k tomu, že Evropská komise vzala řediteli OLAFu imunitu, aby mohl vypovídat před belgickými vyšetřovateli.

Částečné rozuzlení případu přineslo až rozhodnutí Evropského soudního dvora z dubna roku 2016. Ten řešil legitimitu a způsob odchodu komisaře Dalliho. V průběhu šetření soud mohl nahlédnout do plné zprávy OLAFu, ze které vyplynulo, že se komisař účastnil schůzek s tabákovou lobby, což ho mohlo dle OLAFu postavit do nebezpečné pozice a ohrozit reputaci Komise. Zároveň soud potvrdil, že předseda komise Barroso nezneužil svoji pozici a netlačil komisaře k odchodu.

Rozhodnutí soudu nahrává spíše tomu, že Babišův výrok není fakticky přesný, nicméně vzhledem k absenci primárního zdroje (tedy zprávy OLAFu) je toto prohlášení hodnoceno jako neověřitelné. Dodejme ovšem, že část, kdy obviňuje Barrosa z objednávky této věci, Evropský soudní dvůr vyvrátil.

Výrok se týká podnětů, které přichází úřadu známému jako OLAF na podezřelé hospodaření s prostředky EU. Výrok hodnotíme jako neověřitelný, protože OLAF nezveřejňuje žádné statistiky, z nichž by se dalo zjistit, kolik podnětů je anonymních.

V každoroční zprávě o své činnosti OLAF uvádí pouze statistiku, která vyjadřuje, kolik podnětů dorazilo z každého členského státu EU, a dělí je na podněty od veřejných institucí a od soukromých zdrojů.

Statistika podnětů pro rok 2015 (str. 25):

Statistika podnětů pro rok 2016 (str. 51):

Zmiňuje-li Andrej Babiš anonymní podněty, může mluvit jen o těch ze soukromých zdrojů. Ty lze skutečně provést i anonymně, jak uvádí OLAF na svých webových stránkách.

Z uvedených dat však plyne, že v roce 2015 tvořily soukromé podněty z České republiky 3,2 % všech soukromých podnětů ze všech zemí EU. V roce 2016 to bylo 6,3 %. Ponecháváme již na hodnocení čtenářů, zda je možné při takto malých podílech, aby 22 % všech anonymních podnětů pocházelo z České republiky.