OLAF říká, že Volkswagen žádal u Evropské investiční banky o úvěr 400 milionů euro. A víte, co mu vyčítá OLAF? Že nenapsal do žádosti o úvěr, že podváděli s emisemi.
Výrok hodnotíme jako neověřitelný, protože OLAF sice vyšetřoval společnost Volkswagen kvůli úvěru 400 milionů euro od Evropské investiční banky, zpráva o tomto vyšetřování však není veřejná. Nelze tedy ověřit, co OLAF Volkswagenu skutečně vyčítá.
K dispozici máme vyjádření šéfa Evropské investiční banky (EIB) Wernera Hoyera: „Jsme velmi zklamáni tím, co tvrdí vyšetřování OLAFu. Konkrétně že EIB byla uváděna v omyl společností Volkswagen ohledně zařízení umožňující podvody s emisemi. Stále nemůžeme vyloučit, že jedna z našich půjček ‚ Volkswagen Antrieb RDI ' ve výši 400 milionů euro byla spojena s technologiemi pro regulaci emisí, které byly vyvinuty v době, kdy byl navržen a používán software umožňující podvody s emisemi.“
O zmíněné aféře jednal i Evropský parlament a poslanci svým usnesením vyzvali EIB ke zveřejnění zprávy OLAFu. EIB však tuto výzvu odmítla, a zpráva tak zůstává stále neveřejná.
Daniel TAKÁČ: Proč české ministerstvo financí to z toho evropského financování tedy vyjmulo, tenhle projekt? Andrej BABIŠ: Nic nevyjmulo. Daniel TAKÁČ: Vyjmulo se to z evropských peněz. Bude se to platit z národních financí. Andrej BABIŠ: Brusel zaplatil, protože to se platí v balíku...
Premiér v demisi Andrej Babiš se dopouští nepravdivého výroku, neboť Evropská unie sice celkový balík peněz na dotace v rozpočtovém období 2007–2013 skutečně zaplatila, ale projekt farmy Čapí hnízdo byl ministerstvem financí v lednu z dotace vyjmut. Zaplatil ho tedy stát z veřejných peněz a v současné době Česko vyzývá společnost Imoba z holdingu Agrofertu, aby dotaci 50 milionů vrátila.
Evropská komise vyzvala v prosinci roku 2017 Českou republiku, aby vyjmula z evropského financování projekt farmy Čapí hnízdo. Učinila tak kvůli probíhajícímu vyšetřování pod vedením Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) i Policie ČR. Stejně tak požádala o vyjmutí dalších čtyř desítek programů (.pdf), ve kterých probíhají například správní či daňová řízení.
Na konci ledna místopředsedkyně hnutí ANO Jaroslava Pokorná Jermanová oznámila, že ministerstvo financí vyhovělo žádosti Komise a vyňalo Čapí hnízdo z evropských dotací. Celých padesát milionů korun pro farmu tak zaplatila Česká republika ze svých veřejných prostředků, ačkoliv měl stát původně hradit pouze 7,5 milionu.
O peníze z EU však Česko reálně nepřišlo, neboť v dotačním programu ROP Střední Čechy, do něž bylo Čapí hnízdo zařazeno, figurovalo více projektů, na které evropské peníze nestačily, a k těmto se tak dotace nakonec dostane.
Na počátku května zaslal ROP Střední Čechy výzvu na dobrovolné vrácení dotace 50 milionů společnosti Imoba, která figuruje v holdingu Agrofertu a která se stala nástupcem původního příjemce dotace. Původní třicetidenní lhůtu na vydání 50 milionů posunul ROP Střední Čechy až na konec června 2018.
A pokud vím, šéf Ligy byl na Sicílii a říká, že třeba vlastně 600 tisíc migrantů vrátí do Afriky nebo odkaď přišli.
Výrok je hodnocen jako pravdivý, protože šéf italské vládní strany Liga Severu Matteo Salvini podnikl návštěvu Sicílie dne 3. června 2018. Zde se vyjádřil v tom smyslu, že bude chtít splnit své sliby ohledně deportace ilegálních migrantů zpět do Afriky.
Současný šéf italské strany Liga Severu a zároveň italský ministr vnitra Matteo Salvini se v neděli 3. června 2018 účastnil návštěvy Sicílie. Podíval se zde i do imigračního střediska u přístavu Pozzallo, kde prohlásil:
„Enough of Sicily being the refugee camp of Europe. I will not stand by and do nothing while there are landings after landings. We need deportation centres“.
Na této návštěvě připomenul, že bude chtít uskutečnit svůj předvolební slib, kterým byla deportace více jak 500 tisíc nelegálních imigrantů zpět do Afriky.
... teďka je velký problém v Tunisku, ano, tam dokonce odvolali ministra vnitra s tím, že se utopilo, bohužel, 50 lidí
Výrok je hodnocen jako neověřitelný. Došlo sice k tomu, že tuniský premiér zbavil svého ministra vnitra výkonu funkce několik dní po avizované nehodě, ale nikdo oficiálně neuvedl žádný důvod. Odůvodnění, že byl odvolán kvůli nehodě lodí s migranty, jsou v současnosti jen oficiálně nikým nepotvrzené dohady.
Dne 3. června 2018 v brzkých ranních hodinách došlo k potopení přetížené rybářské lodi přepravující 180 migrantů na trase z Tuniska do Itálie. Dle informací Mezinárodní organizace pro uprchlíky (IOM) byla většina migrantů tuniského původu a dle zprávy z 5. června 2018 bylo potvrzeno již 60 mrtvých.
Dle aktuálních informací agentury Reuters z 6. června 2018 narostl počet potvrzených obětí na 68. V této zprávě se zmiňují i o tom, že dle anonymního zdroje by tato námořní katastrofa mohla být důvodem odvolání tuniského ministra vnitra z funkce.
Funguje jedině to, že jsme teda dali Turecku tři miliardy euro, který zastavily tu balkánskou cestu.
Výrok je hodnocen jako nepravdivý vzhledem ke skutečnosti, že v současné době došlo ke snížení počtu migrantů na všech hlavních trasách do Evropy (přes Řecko a Itálii). Dá se tedy říci, že alespoň částečně jsou snahy EU a členských států úspěšné. Z pozice Řecka je opravdu podstatné fungování dohody o migraci mezi Tureckem a EU, přesto dochází na základě snah států EU k omezení migrace i jinde.
Dne 18. března 2018 došlo ke vzájemné dohodě mezi EU a Tureckem týkající se zastavení nelegální migrace z Turecka do EU. Mezi významné body je možné zařadit dohodu na procesu vracení nelegálních migrantů zpět do Turecka a přijímání legálních syrských imigrantů z Turecka (bod 1 a 2). V rámci této dohody byla přislíbena suma 3 miliard euro v letech 2016–2017 a následována stejnou sumou do konce roku 2018. Finance procházejí skrze organizaci zřízenou EU - Zařízení pro uprchlíky v Turecku. Množství nelegálních migrantů do Řecka z Turecka se dle EU snížilo o 97 % v roce 2017.
Příkladu dohody Turecka a EU se pokusila využít za podpory EU i Itálie, která v únoru 2017 podepsala s představiteli Libye Memorandum o porozumění, jehož hlavním cílem mělo být zastavení migračních cest přes Libyi z ní. Následující lokální dohody vedly opravdu ke snížení množství migrantů směřujících do Itálie. Oproti dohodě s Tureckem je tato dohoda kritizována nejen OSN, ale i dalšími aktéry, a to především za svůj laxní postoj k lidským právům, nejasnostem ohledně financování a také obviněním ze spolupráce s kriminálními živly.
Jak dokazují grafy (. pdf, str. 6) Mezinárodní organizace pro uprchlíky (IOM), je zde patrný trend snižování počtu migrantů do EU v období po březnu 2016. Markantní je především pro Řecko a od října 2017 i pro Itálii.
Vzhledem ke skutečnosti, že problematika migrace do EU je vysoce komplikovaný a dlouhodobý proces, nedokážeme zcela předvídat, jak úspěšné současné snahy budou z dlouhodobého hlediska. Stejně tak je potřeba připomenout, že mnohé migrační politiky členských států EU jsou často kritizovány jak ze strany OSN, tak neziskových organizací s ohledem na problematiku základních lidských práv.
Ten zákon je koncipován tak, že není ten příjem koncipován, že by podléhal zdanění (...) Ale my právě chceme, aby podléhal danění.
Zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi (tzv. církevní restituce) upravoval kromě dalšího také zákon o daních z příjmů. Konkrétně se jedná o tu část zákona, která stanovuje, které převody majetku či peněz nepodléhají zdanění dle zákona.
Komunistický návrh počítá s doplněním zákona o dovětek, který z aktuálních podmínek nezdaněných příjmů vylučuje finanční náhrady za nevrácené majetky církvím. Zároveň návrh počítá s vyjmutím odstavce 6, § 15 ze zákona o církevních restitucích. „Finanční náhrada není předmětem daně, poplatku ani jiného obdobného peněžitého plnění."
Připomeňme, že ten zákon byl postaven na odhadu, nikoliv na výčtu majetku, tak, aby mohl být správně oceněn, čili nebyla ta výčtová novela.
Poslanci Grospičovi uznáváme faktickou pravdu, jelikož tzv. restituční zákon skutečně není koncipován jako výčet majetku, který by měl být vrácen, ale jako možnost o určitý majetek zažádat a podle tohoto zákona jej také obdržet.
Církevní restituce se doposud řídí zákonem č. 428/2012 Sb. o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi. Ve Sněmovně však již čeká na projednání ve druhém čtení komunistická novela tohoto zákona, která má zrušit (.pdf, str. 2) odstavec 6 v paragrafu 15, jenž vyjímá náhrady církvím z daňové povinnosti. Vzhledem k tomu, že Andrej Babiš, stejně jako předseda ČSSD Hamáček, návrh komunistů podporují, lze očekávat jeho schválení.
Restituční zákon stanovuje mechanismus, kterým osoby oprávněné (např. církve) mohou z důvodů majetkové křivdy (např. zákon o zestátnění léčebných a ošetřovacích ústavů) požadovat po povinných osobách (např. Lesy ČR) vydání odejmuté věci. Oprávněná osoba označí věc restituce a uvede právní důvod nároku na její vydání, doloží původní vlastnictví k věci a vyzve povinnou osobu k vydání věci.
Další variantou vyrovnání státu a církví je postup podle § 15, tedy peněžité vyrovnání s taxativně vyjmenovanými církvemi. Každý rok po 30 let by jmenované církve měly obdržet paušální částku, která v celkovém součtu církví i let činní cca 59 miliard korun a vychází z dohody zástupců vlády Petra Nečase s jednotlivými náboženskými společnostmi.
...že vlastně jsme předložili tento návrh už v minulém volebním období. Volební období skončil, návrh nebyl projednán, takže v tomto volebním období hned zpočátku jsme ho předložili...
Návrh na zdanění církevních restitucí předložili poslanci KSČM v březnu 2016. Vláda k němu nezaujala žádné stanovisko. V Poslanecké sněmovně se dostal do výborů. S koncem volebního období bylo jeho projednávání ukončeno, protože se nestihl doprojednat.
V tomto volebním období předložili poslanci KSČM návrh znovu. Konkrétně v prosinci 2017. Vláda k němu zaujala kladné stanovisko. V Poslanecké sněmovně návrh prošel prvním čtením a byl přikázán k projednání výborům, kde se nachází nyní.
A v podstatě vláda schválila návrh tohoto zákona, dala mu kladné stanovisko, pokud se nepletu, 10. ledna tohoto roku, čili to je pět měsíců, pět, šest měsíců.
Návrh na zdanění církevním restitucí z pera poslanců KSČM vláda skutečně projednávala 10. ledna 2018 (usnesení č. 33) a zaujala k němu souhlasné stanovisko.
Také jsme chtěli a navrhovali, aby byl předmětem celostátního referenda. Měli jsme k tomu i speciální návrh zákon. Tyto věci přes sliby sociální demokracie, jak tyto věci podpoří v minulém období, spadly pod stůl, nenašly podporu v Poslanecké sněmovně.
Výrok je hodnocen jako zavádějící, neboť sociální demokraté ve svém programu neslibovali podporu referenda o církevních restitucích. Stejně tak nemohly pouze hlasy ČSSD stačit k tomu, aby takový zákon prošel.
KSČM předložila sněmovně návrh ústavního zákona o referendu o zrušení zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi 19. prosince 2013 (.pdf). Vláda následně 23. ledna 2014 k tomuto návrhu vydala negativní stanovisko (.pdf).
První čtení bylo zahájeno 14. února 2014 a hlasování bylo odročeno. V projednávání se pokračovalo 18. března 2014, kdy byl návrh zákona sněmovnou zamítnut. Proti zamítnutí návrhu o referendu se postavilo 13 poslanců ČSSD, 32 poslanců KSČM a 11 poslanců hnutí Úsvit. ČSSD ve svém programu z roku 2013 k tématu církevních restitucí slibovala pouze jejich optimalizaci. Podporu referenda k tomuto zákonu ale neslibovala.
V programu ČSSD z roku 2013 je o církevních restitucích napsáno: „Budeme usilovat o výrazné snížení finančních plateb státu v rámci církevních restitucí tak, aby náhrada byla přiměřená a skutečně spravedlivá. Nepřipustíme vydávání majetku, který církve v únoru 1948 již nevlastnily. Zvážíme možnost daňových asignací, jež by v budoucnu mohly být využity i pro financování církví.“ (.pdf, str. 30)
V době hlasování o návrhu referenda měla ČSSD 50 mandátů, komunisté 33 a hnutí Úsvit 14. Dohromady tedy 97 hlasů. Pro schválení návrhu ústavního zákona je ale potřeba tzv. kvalifikovaná většina, tedy 120 hlasů. I kdyby ČSSD hlasovala pro návrh referenda spolu s KSČM a hnutím Úsvit, návrh by neprošel.
