Přehled ověřených výroků

V povolební strategii Pirátské strany je stanoveno, že v případě zisku důvěry občanů se Pirátská strana bude účastnit jednáních o vládě s cílem prosadit jejich priority do vládního programu. Podpora vlády měla být podmíněna tím, že do ní nebudou nominováni nekompetentní lidé nebo lidé s korupční minulostí. Rovněž by nepodpořili vládu KSČM, SPD nebo vládu s převahou ANO.

V rozhovoru pro Hospodářské noviny v roce 2010 Miroslav Poche přiznal, jak skrytě financuje ČSSD přes několik členů, aby nemusel platit daně. Nešlo o porušení zákona, protože politické strany své dary danit nemusí. Michal Poche se však následně vzdal všech stranických funkcí v ČSSD.

Andrej Babiš je i nadále trestne stíhán v kauze Čapí hnízdo, ve které se mělo jednat o dotační podvod.

Výrok hodnotíme jako pravdivý. Andrej Babiš zatím nebyl shledán vinným v kauze Čapí hnízdo, ale Miroslav Poche se ke skrytému financování ČSSD přiznal.

V minulém volebním období byly síly v Poslanecké sněmovně rozloženy značně odlišně od současného stavu. Hnutí ANO mělo „pouze“ 47 poslanců a s komunisty a Úsvitem (ten byl navíc po velkou část období rozdělen) měl pouze 94 hlasů.

Oproti současnému stavu navíc fungovala vládní koalice, která měla pevnou většinu a po celé období ji využívala. Bartoš má nepochybně pravdu, že lze najít hlasování, kde se hnutí ANO potkalo s komunisty a Úsvitem (resp. s řadou nezařazených, kteří byli za Úsvit zvoleni), nicméně jeho vyjádření je pro nás neověřitelné, neboť analýza dané věci přesahuje možnosti našeho zhodnocení (museli bychom projít všechna hlasování a motivace hnutí ANO v nich).

Těsně po volbách do poslanecké sněmovny se předseda hnutí SPD Tomio Okamura vyjádřil, že SPD by chtěla být ve vládě, protože by mohla lépe prosazovat svůj program. V průběhu dalších jednání šlo v rámci vyjednávání skutečně o to, že by SPD tolerovalo vládu hnutí ANO. Již dříve jsme sledovali postoje SPD k možné podpoře vlády Andreje Babiše.

ANO navrhlo menšinovou vládu sestavenou z ministrů za ANO a odborníků, která byla jmenováná prezidentem Milošem Zemanem. Vláda nezískala důvěu poslanecké sněmovny, proto podala začátkem roka 2018 demisi. Prezident Miloš Zemen opětovně sestavením vlády pověřil Andreje Babiše.

Po jednání s ANO v březnu 2018, předseda hnutí SPD Tomio Okamura prohlásil, že jednání o programu dospěla tak daleko, že by mohla rychlo vzniknout nová vláda.

V dubnu 2018 po střetnutí s prezidentem Milošem Zemanem předseda hnutí SPD Tomio Okamura na tiskové konferenci řekl, že výsledkem jejich jednání je shoda na tom, že by měla vzniknout koaliční vláda ANO, KSČM a SPD. Nicméně zde nebylo řečeno, že by mělo jít o vládní zastoupení, mohlo jít také o toleranci kabinetu. Také se shodli, že by to mělo být nejpozději do června 2018. ANO nakonec oznámilo, že chce o vládě znovu jednat s ČSSD.

V současné Poslanecké sněmovně funguje několik bloků. Hnutí ANO, SPD a KSČM spolu hlasují nejčastěji, na druhé straně spolu hlasují poslanci ODS, TOP 09, STAN a KDU-ČSL. Ti ovšem mají malé zastoupení. Realita je taková, že najdeme hlasování o zákonech, kdy spolu hlasují různé strany.

Poslanci, respektive poslanecké kluby, hlasují často shodně s některými poslaneckými kluby v určitých věcech, ale při jiných návrzích hlasují opačně. Tato roztříštěnost se týká i zmíněných stran Richardem Brabcem. Hlasování jednotlivých poslanců lze vidět v grafu Michala Škopa, který zobrazuje všechna hlasování v prvních několika měsících současné Poslanecké sněmovny. Každý bod zobrazuje jednoho poslance a každá čára jednotlivé hlasování. Tyto čáry vždy dělí poslance na ty, kteří hlasovali pro návrh a ty, kteří hlasovali proti návrhu.

Je tedy zjevné, že všechny poslanecké kluby v určitých otázkách hlasovaly stejně jako každý jiný poslanecký klub. Příkladem je hlasování o vyslovení důvěry vládě Andreje Babiše, kde ODS hlasovala stejně jako KSČM i SPD.

Výrok Petra Fialy se týká hlasovací koalice hnutí ANO, SPD a KSČM. Tyto 3 kluby spolu hlasují v Poslanecké sněmovně nejčastěji. To je nepochybně pravdou. Jsou ovšem hlasování, která lze považovat za klíčová, kde spolu tyto 3 subjekty nehlasují. Např. na úrovni formování vlády to lze doložit na tom, že SPD a komunisté nehlasovali (pochopitelně narozdíl od hnutí ANO) pro vládu Andreje Babiše při hlasování o důvěře.

Dále pak se strany neshodly při hlasování o vydání poslanců Babiše a Faltýnka. V neposlední řadě pak subjekty hlasovaly rozdílně na úrovni předkládané legislativy, kdy komunisté chtěli měnit Ústavu tak, aby poslanci ztráceli mandát při pravomocném odsouzení, resp. po přeběhnutí mezi kluby. Proti tomu bylo hnutí ANO.

Analýzu toho, jak hlasují jednotliví poslanci a strany, vypracoval Michal Škop z projektu KohoVolit.eu a byla publikována ve spolupráci s datovým oddělením Českého rozhlasu. Obsahuje data k 12. dubnu 2018.

Analýza ve zkratce sleduje nakolik podobně hlasují poslanci a také to, jak často spolu hlasují celé strany. Na úrovni jednotlivých poslanců lze sledovat, že u zmíněných stran mají k sobě nejblíže ANO s KSČM. SPD pak stojí poměrně vzdáleně od ostatních stran, což vysvětluje Kamil Gregor (politolog a analytik sdružení KohoVolit) tak, že hnutí SPD hlasuje v některých případech zcela proti všem ostatním subjektům, což jej tlačí právě do okrajové pozice.

Tabulka, kterou Škop zveřejnil na svém facebookovém profilu a kterou přikládáme, sledovala nakolik jednotlivé strany hlasují spolu. Pro uznání „koalice“ (resp. pro společné hlasování) bylo v tomto případě třeba, aby byla přítomna alespoň polovina poslanců dané strany a aby více než 2/3 poslanců klubu hlasovalo stejně. Tato metrika měla pokrýt hlasování, která jsou důležitá (je na nich větší počet poslanců) a kdy se hlasuje stranicky.

Z tabulky plyne, že hnutí ANO, komunisté a SPD spolu hlasují nejčastěji. A to platí pro všechny tři strany. Nicméně výrok je hodnocen jako nepravdivý, neboť strany spolu nehlasují stále.

Dodejme, že autor výzkumu na svém Facebooku popisuje některé metodologické záležitosti, které jsou pro jeho výstup zásadní. Jako podstatné se jeví, že menší váha při hledání společné míry hlasování mezi stranami je přikládána hlasováním, kde je jednoznačná shoda (aby se omezila míra, např. hlasování o námitce, kde hlasují vlastně všichni stejně). Oproti tomu hlasování, která jsou vyrovnaná (a je zde tedy předpoklad, že je zde mezi stranami střet), mají pro výsledek větší váhu.

Data, která Škop uvádí, nezahrnují aktuálně probíhající schůzi, kde 3 zmíněné subjekty spolu podpořily vyřazení bodu o Novičoku.

Kromě pozice místopředsedy Poslanecké sněmovny pro předsedu KSČM Vojtěcha Filipa získal komunistický poslanecký klub i posty předsedů Mandátového a imunitního výboru pro Stanislava Grospiče a Rozpočtového výboru pro Miloslavu Vostrou. PředsedouStálé komise pro práci Kanceláře Poslanecké sněmovny je Pavel Kováčik. Podvýboru pro svobodu slova a média předsedá Leo Luzar a Podvýboru pro bankovnictví, pojišťovnictví a finanční trhy předsedá Jiří Dolejš. Předsedou Podvýboru pro Policii České republiky, obecní policii a soukromé bezpečnostní služby se stal Zdeňek Ondráček. Podvýboru pro heraldiku a vexilologii předsedá Ivo Pojezný, Podvýbor pro lékovou politiku, racionální využití farmakoterapie a přístrojové techniky získal Daniel Pawlas a Podvýbor promyslivost, rybářství, včelařství, zahrádkářství a chovatelství má Pavel Kováčik.

KSČM získala ve volbách do Poslanecké sněmovny na podzim roku 2017 pouze 7,76 % hlasů a tím 15 poslaneckých mandátů. Pro komunisty to byl nejhorší výsledek nejenom v historii voleb do Poslanecké sněmovny ČR, ale i co se týče všech voleb do dolní komory parlamentu v historii Československa od založení KSČ v roce 1921.

O podmínkách přijetí vládního návrhu hovoří článek 6. koaliční smlouvy, kterou zveřejnil 15. května 2018 server iROZHLAS.cz: „Za koaličně dohodnutý se má takový vládní návrh, resp. takové usnesení vlády, které podpoří nadpoloviční většina ministrů z každé koaliční strany.“

Koaliční smlouva v článku 1 uvádí rozložení ministrů v poměru 10:5. Pro usnesení vládního návrhu je tedy nutný hlas alespoň 6 členů hnutí ANO a zároveň alespoň 3 členů ČSSD. Mechanismus přijetí vládního usnesení je dle smlouvy nastaven tak, aby nezvýhodňoval hnutí ANO.

Ministr Brabec hájí společné hlasování hnutí ANO s KSČM a hnutím SPD. Tuto hlasovací koalici obhajuje tím, že byla nutná pro zvolení poslanců Pikala a Fialy na post místopředsedů sněmovny. Existují ale i další možnosti hlasovacích koalic, které by mohly Fialu a Pikala zvolit. Resp. oba zvolení místopředsedové nepotřebovali automaticky hlasy celého tohoto bloku.

Svou podporu mohli získat např. od ANO a Demokratického blok, nebo ANO s ČSSD a Piráty. Společné hlasování ANO, KSČM a SPD nebylo pro zvolení Pikala a Fialy nutné.

Výrok se zabývá teoretickými možnostmi, kde mohli získat místopředsedové Fiala a Pikal hlasy pro své zvolení do funkce místopředsedů. Volba místopředsedů je dle § 75 odst. 1 zákona č. 90/1995 Sb. o jednacím řádu Poslanecké sněmovny tajná. Pro zvolení poslance místopředsedou je nutný zisk nadpoloviční většiny hlasů přítomných poslanců.

Z důvodu tajného hlasování nemůžeme ověřit, jak která strana ve volbě místopředsedů hlasovala. Můžeme ale prokázat, že společné hlasování ANO, KSČM a SPD nebylo pro zvolení Pikala a Fialy na post místopředsedů sněmovny nutné.

Poslanec Pikal byl místopředsedou zvolen 24. listopadu 2017. Při hlasování bylo přítomno 195 poslanců a kvórum pro zvolení bylo 98 hlasů. Pikal získal v prvním kole této volby 102 hlasů.

Poslanec Fiala byl zvolen místopředsedou 28. listopadu 2017. Při hlasování bylo přítomno 186 poslanců. Pro zvolení bylo potřeba 94 hlasů. Fiala získal v prvním kole této volby 116 hlasů.

Volební koalice ANO, SPD a KSČM má v dohromady 115 hlasů. Tzv. Demokratický blok (ODS, TOP 09, KDU-ČSL a STAN) má dohromady 48 hlasů. Nabízí se tak možnost úspěšného hlasování ANO s Demokratickým blokem. Ti mají dohromady 126 hlasů (pro zvolení Fialy bylo potřeba v den hlasování 94 hlasů).

Další potenciálně úspěšnou hlasovací koalicí je ANO, ČSSD a Piráti. Tato koalice by měla dohromady 115 hlasů (Pikal v den hlasování potřeboval získat 98 hlasů).

Výrok Petra Fialy se vztahuje k výjádřením prezidenta a vlády k výrobě látky novičok na území ČR. Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože vláda skutečně popřela Zemanova slova a konstatovala, že látka, kterou byl otráven Sergej Skripal, skutečně na území ČR nebyla ani vyráběna, ani testována. Stejně tak je pravdou, že hnutí ANO nemělo zájem na diskusi o Zemanových slovech o výrobě novičoku, když podpořilo neprojednávání tohoto bodu v Poslanecké sněmovně.

Na počátku května letošního roku došlo ke schůzce mezi premiérem Babišem a ředitely BIS a Vojenského zpravodajství. Na závěr schůzky bylo vydáno prohlášení v němž najdeme následující slova:

"V České republice nebyla nikdy vyráběna, vyvíjena ani skladována žádná látka typu novičok. Toto konstatovaly ve shodě obě zpravodajské služby ve svých zprávách. V České republice byl v roce 2017 zahájen program na ochranu vojsk a obyvatelstva a detekci zbraní hromadného ničení. V rámci tohoto programu měla být testována látka typu Novičok A-230.

V první fázi byla provedena mikrosyntéza látky Novičok A-230. V průběhu mikrosyntézy nebyla látka izolována a tento postup není dle metodiky Státního úřadu pro jadernou bezpečnost považován za výrobu ani vývoj. Vzniklý produkt byl ihned zničen. Ke druhé fázi programu již nebylo přistoupeno. Látka typu Novičok A-230 je odlišná od látky A-234, která byla použita při otravě Sergeje Skripala ve Velké Británii. Obě látky jsou zcela odlišné a mají jasně rozdílnou chemickou strukturu."

Následně měla být slova prezidenta Zemana o výrobě novičoku v ČR projednávána Poslaneckou sněmovnou. Hnutí ANO, jak tvrdí Fiala, skutečně nemělo zájem projednávat tento bod ve sněmovně, protože podpořilo vyškrtnutí projednávání tohoto bodu z programu. Vyškrtnutí podpořili poslanci ANO, SPD, KSČM a Foldyna z ČSSD. Poslanci ostatních stran byli proti.

Mezi usneseními (konkrétně v 69. usnesení) z organizačního výboru Poslanecké sněmovny figuruje kauza Novičok pouze už jako zařazený bod řádné schůze Poslanecké sněmovny (.pdf, str. 11). Není k dispozici zápis z tohoto výboru, který by slova Petra Fialy o podpoře poslanců ANO dokládal, anebo vyvracel.

Co se týče samotného grémia Sněmovny, návrh stáhnutí bodu Novičok z projednání prezentoval poslanec KSČM Leo Luzar. Poslanci ANO se k jeho návrhu slovně nevyjádřili. V následném hlasování o vyřazení bodu Novičok z programu schůze však členové ANO hlasovali v souladu se stranami KSČM a SPD a bod Novičok byl z programu schůze skutečně stažen.