Přehled ověřených výroků

KSČM se v minulosti opravdu vyhradila vůči zmíněným ministerstvům vlády v demisi.

V případě ministerstva zdravotnictví se Vojtěch Filip osobně vymezil ke krokům ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha. Na tiskové konferenci z února 2018 mu vyčítalodvolání Svatopluka Němečka z funkce ředitele ostravské nemocnice:

„Legitimita těch rozhodnutí, pokud není podložena vnější kontrolou, je pochybná. Já chápu jeho (Adamovu) odvahu některé personální kroky dělat. Ale považuji to za krok velmi špatným směrem.“

Ministerstvo dopravy bylo komunisty kritizováno zejména ve věci plánovaného rozšíření mýtného o 900 km na silnice I. třídy. Vadí jim zejména zvolení neekonomického řešení, možné objíždění zpoplatněných úseků a neprozkoumaný dopad na mikroregiony.

„V lednu 2017 však Ťok předložil do vlády variantu technologicky neutrálního řešení a rozšíření o 900 km. Stalo se to, že vyhrálo politické rozhodnutí nad odborným a ekonomickým hlediskem,” zaznělo od poslankyně Matušovské na tiskové konferenci z 6. března 2018 (čas od 4:45).

Agendu ministerstva zahraničí KSČM kritizovala zejména kvůli vyhoštění ruských diplomatů v kauze Skripal a kvůli postoji ministerstva a předsedy vlády Andreje Babiše ke spojeneckému útoku na syrské cílez 14. dubna 2018. Komunistům vadí i plánovaná zahraniční politika vyplývající z programového prohlášení vlády ANO s ČSSD.

Ministerstvo průmyslu a obchodu zase předseda KSČM Vojtěch Filip kritizoval v záležitosti podepsání memoranda k těžbě lithia.

Výrok je hodnocen jako pravdivý, vzhledem k tomu, že důvodem pro zrušení dodatku k memorandu byla kritika KSČM - mj. hlavně skutečnost, že kvůli dodatku kritizovaným komunisty bylo přerušeno jednání o toleranci vlády mezi ANO a KSČM.

O dodatku k memorandu informoval ministr průmyslu a obchodu Hüner, který vyjednával s těžaři. Pro Radiožurnál uvedl:

"Během jednání jsme si vyjasnili vnímání memoranda, jeho obsahu a právních závazností, a abychom stvrdili toto vnímání i právě relevantním dokumentem, dohodli jsme se, že do týdne uzavřeme dodatek k memorandu." Babiš však na toto r eagoval kriticky s tím, že dodatek nebyl projednáván s vládou:

"On má možná dobrý úmysl, že to chce nějakou formou zrušit, ale úkol byl, že má informovat vládu. Pokud se to sám dozvídám z médií a ještě to nešťastně komunikoval, není to dobře." Babiš také kritizoval samotné memorandum:

"Protože já jsem přesvědčen, že to memorandum nemá logiku a nemůže být platné, když se odvolává na ochranu investic mezi Austrálií a Českou republikou, a ta firma sedí někde na Britských panenských ostrovech. A musím o tom s panem ministrem mluvit." Z řad KSČM zaznívala k dodatku kritika, dle webu ČT se předseda komunistů Filip vyjádřil v Otázkách Václava Moravce k dodatku takto:

"Naštvalo mě nejvíc, že jestliže hlasy ANO, KSČM a SPD jsme na zářijové schůzi schválili, že memorandum je právě nulitní, tak nemůžu k právně nulitnímu dokumentu přijmout dodatek." Deníku Echo řekl Filip následující:

"Řekl jsem panu předsedu Babišovi, že jsem proti dodatku. Pokud chce ministr Hüner dodatek skutečně podepsat, tak s nimi (hnutí ANO - pozn. red.) nemá cenu dál jednat." Vzhledem k tomu, že dodatek schválen vládou nakonec nebyl a po vyjasnění si informací okolo dodatku mezi ANO a KSČM se komunisté vrátili k jednání o toleranci vlády, předseda Filip mj. uvedl:

"Vzhledem k tomu, že předseda vlády nařídil panu ministru Hünerovi, aby postupoval v souladu s usnesením Poslanecké sněmovny ze září loňského roku, tak se KSČM vrací k jednání." 1. března tohoto roku oznámil Hüner při sněmovních interpelacích, že ČR vypověděla memorandum o těžbě lithia u Cínovce s australskou společností European Metal Holdings (EMH). Uvedl následující:

"Zrovna dneska jsem vzpomenuté firmě EMH zaslal v podstatě výpověď z toho memoranda,ve formě prohlášení o jeho neplatnosti. Tímto krokem jsem chtěl definitivně ukončit různé dezinterpretace a spekulace, které se objevovaly různě nakonec i v médiích." Loni před sněmovními volbami byla kauza lithium jedním z rozhodujících témat. Tehdejší ministr průmysl Jiří Havlíček (ČSSD) podepsal memorandum o porozumění s EMH, jež se stalo terčem kritiky. Necelé dva týdny před volbami s prvotní informací o lithiu přišel dezinformační server Aeronet. Dle informací z Aeronetu ČSSD chystala tunel, který by Česko připravil o peníze z lithia. Kauza byla dále rozebírána například zde.

Poslanec Filip naráží na zjištění, která přinesla česká média v únoru 2018. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch byl anonymním dopisem obviněn z účelových personálních změn na postech svých poradců. Anonym kritizuje jmenování poradců Filipa Vrubela a Jakuba Krále. O jejich dřívějším působení a napojení na farmaceutické firmy psal internetový server A2larm. Přímé vazby na farmaceutické společnosti jsou u Vrubela a Krále prokazatelné. V současnosti už ale ani jeden nepůsobí jako poradce ministra zdravotnictví. Prokázat ovlivňování přímého chodu ministerstva zdravotnictví se nám u jejich osob nepodařilo.

Filip Vrubel byl anonymem kritizován pro střet zájmů za působení v soukromé společnosti Ambruz & Dark Deloitte Legal, kde zastupoval farmaceutické společnosti ve sporech s regulačními úřady (např. SÚKL – Státní ústav pro kontrolu léčiv, kde dříve Vrubel také pracoval, a to jako náměstek ředitele). Z této společnosti ale v únoru 2018 odešel.

V minulosti Vrubel působil i jako ředitel odboru farmacie ministerstva zdravotnictví, kde pod jeho vedením došlo k chybnému výpočtu ceny léků na bronchitidu a celkové škodě 50 000 000 Kč.

Vrubel je od 1. března 2018 náměstkem ministra zdravotnictví. V této funkci je zodpovědný za legislativu pro zavádění eReceptů a lékového záznamu. Dále za stabilizaci lékového sektoru, koordinaci legislativních revizí systémů cen a úhrad léčiv, vstup inovací do zdravotního pojištění a zavádění Health Technology Assessment. Není ale ministrovým poradcem.

Jakub Král působí jako jednatel poradenské společnosti Porta Medica. Ta farmaceutickým společnostem pomáhá s plněním zákonných regulací a norem. Významné zakázky ale dostává od Králova dřívějšího působiště, Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví (ÚNMZ). Server A2larm získal dopis, v němž ministr Vojtěch udělil předsedovi ÚNMZ záštitu nad vzdělávacím kurzem, který prováděla Králova soukromá společnost v době, kdy byl poradcem ministra Vojtěcha. V současnosti už ale Jakub Král ve funkci poradce ministra zdravotnictví není.

Filip Vrubel a Jakub Král jsou ale stále členy správních rad Všeobecné zdravotní pojišťovny a Oborové zdravotní pojišťovny, jsou jmenovaní vládou ČR. Králova společnost Porta Medica přitom nabízí farmaceutickým firmám poradenství při komunikaci s pojišťovnami.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, ač nebyla novelizována úplně všechna branná legislativa – jeden ze sedmi návrhů, který zůstal fakticky v původním znění, je ústavní zákon, který definuje nejobecnější rámec obrany.

Přehled branné legislativy je dostupný na stránkách ministerstva obrany. Je zde uvedeno sedm zákonů (jedním z nich je ústavní zákon). Podívali jsme se tedy, zda byla tato legislativa novelizována za vlády Bohuslava Sobotky, tedy během působení Stropnického na obraně.

Z těchto předloh jich bylo novelizováno šest, a to včetně zmíněného zrušení vojenského újezdu Brdy. V případě ústavního zákona o bezpečnosti ČR jde o předpis, které stanovuje spíše nejobecnější zákonný rámec pro situace ohrožení země. Z tohoto pohledu jej není třeba novelizovat.

Zákon Byl novelizován za vlády Bohuslava Sobotky?Ústavní zákon o bezpečnosti ČRNebylo ozbrojených silách ČR Ano o vojácích z povolání Ano o zajišťování obrany státu Ano (v rámci branného zákona)Branný zákon Ano o službě vojáků v záloze Ano o zrušení voj. újezdy Brdy Ano

Kapitálové výdaje na ministerstvu obrany jsou za celé čtyři roky působení Stropnického ve výši okolo 18,2 mld. (.pdf, příloha č. 1). Podle dokumentu (.pdf, str. 4), který na začátku minulého roku bilancoval naplnění priorit ministerstva obrany, má být objem investic za uplynulé období okolo 42 miliard. Největší položkou je 20 mld. za údržbu a pořízení nadzvukových letounů GRIPEN, která platí v celkové výši 42 mld. už od roku 2005 do roku 2027. V roce 2014 došlo po dvou letech vyjednávání k definitivnímu prodloužení právě do roku 2027.

Druhá největší položka má padnout na modernizaci a servis letectva armády. Konkrétně by se mělo jednat celkově o 10,8 mld. korun, které půjdou například na servis vrtulníku řady Mi nebo na W-3A Sokol. Další velkou akvizicí jsou útočné pušky BREN, které ministerstvo obrany stály okolo 1,2 mld.

Za dobu jeho řízení Stropnickým ministerstvo obrany opravdu nepotkal žádný skandál, jako například v minulosti za vlády Mirka Topolánka v souvislosti s nákupy transportérů Pandur nebo za vlády Petra Nečase a kauzy nákupu vrtulníků CASA, která je v současně době stále u soudu.

Podniky spravované ministerstvem obrany působí na základě výročních zpráv od roku 2013 jako finančně zdravé podniky, ne jako podniky, které by hospodařily se záporným výsledkem. U některých z nich došlo během působení Martina Stropnického na ministerstvu k výraznému zlepšení hospodaření, nejednalo se ale o obrat z červených čísel. Výrok tak hodnotíme jako nepravdivý.

Ministerstvo obrany je zakladatemem pěti státních podniků:

• VOP CZ, s.p., Šenov u Nového Jičína
• LOM PRAHA, s. p.
• Vojenské lesy a statky ČR, s. p.
• Vojenský technický ústav, s. p.
• Vojenský výzkumný ústav, s. p.

Ve sbírce listin jsme se podívali na jejich hospodaření od roku 2013, tedy od roku před nástupem Martina Stropnického do funkce ministra obrany, do roku 2016, za který jsou zatím poslední dostupné výsledky hospodaření. V tabulce najdete ukazatel Výsledek hospodaření před zdaněním, čísla jsou v tisících Kč.

2013201420152016 VOP CZ, s.p., Šenov u Nového Jičína 60,660-61,093-36,57622,017 LOM PRAHA, s. p. 26,80029,43841,64996,740 Vojenské lesy a statky ČR, s. p. 257,862286,837359,756415,916 Vojenský technický ústav, s. p. 10,801-32,98510,12815,303 Vojenský výzkumný ústav, s. p. 1,5771,2622,20910,071

Ve výsledcích jsou patrné výkyvy v hospodaření u podniku VOP CZ, který v letech 2013-2014 procházel restrukturalizací, měnil svoje zaměření ze servisní organizace téměř výhradně pro českou armádu na organizaci, která pracuje i na civilních či zahraničních zakázkách, změn doznalo také hospodaření a metody účtování.

Další výkyv je pak evidentní u Vojenského technického ústavu v roce 2014. „Závěrka za rok 2014 vykazuje ztrátu, která byla konkrétně způsobena pozdním uzavřením smluvního vztahu na projekt KIM 5, natvořením opravné položky k pohledávce převzaté ke dni vzniku Vojenského technického ústavu, s.p. a v neposlední řadě právě již výše zmíněnou mimořádnou událostí [výbuchy v muničním areálu v Bohuslavicích nad Vláří, pozn. Demagog.cz], která nedovolila ukončit zakázku na vývoj a výrobu munice pro Armádu České republiky. S ohledem na složitou a finančně náročnou majetkovou strukturu podniku (především v o.z. VTÚVM) a vývoj zájmu o jednotlivá odborná portfolia podniku byla v roce 2014 zahájena realizace tzv. Plánu konsolidace státního podniku,“ komentuje tento výkyv ve výroční zprávě ředitel podniku Jiří Protiva.

Z výše uvedeného jasně vyplývá, že podniky pod správou ministra obrany působí finančně zdravě a působily tak i před nástupem Martina Stropnického na post ministra obrany. Žádný z podniků nebyl v "červených číslech" (záporný hodpodářský výsledek).

Andrej Babiš uvedl část ministrů z jeho aktuální vlády v demisi, včetně Karly Šlechtové a Martina Stropnického, do úřadu 13. prosince minulého roku. Při této přiležitosti uspořádal s Karlou Šlechtovou tiskovou konferenci, na které mluvili o primárních cílech a plánech ministerstva obrany, jehož se stala Šlechtová čerstvě ministryní. Šlechtová na této tiskové konferenci doslova uvedla: "Jsem připravena na všechny těžké zakázky nechat udělat znalecké posudky, případně advokátní posudky jak k ceně, tak samozřejmě k celé veřejné zakázce."

Výrok je tak hodonocen jako pravdivý, neboť Karla Šlechtová přesně v den výměny ministrů skutečně mluvila o prověření práce jejího předchůdce Martina Stropnického.

Výrok je hodnocen jako neověřitelný, jelikož zprávy o výměně velvyslanců jsou v současné době v rovině spekulací a nemůžeme tak z veřejně dostupných zdrojů ověřit, zda se skutečně chystají.

Podle informací Lidových novin měla vláda v demisi Andreje Babiše v dubnu (.doc, s. 6) schválit balíček nových diplomatů. Konkrétně by se mělo jednat o velvyslance při EU, přesun současného velvyslance v Tokiu do Austrálie nebo o ambasadorský post v Káhiře. Podle LN se s důležitými posty, jako jsou ty v Tel Avivu nebo v Bratislavě, prozatím čeká, jelikož není jasné, zda se na ně nepřemístí někdo ze současné vlády. Nejčastěji se hovoři právě o Martinovi Stropnickém a jeho možném angažmá v Izraeli.

Podle bývalé mluvčí Ministerstva zahraničních věcí Ivany Valentové je standardní doba délky velvyslanecké míse zhruba 4 roky. Tato doba však není pevně daná a proto není výjimkou, že velvyslanec na konkrétné misi stráví kratší či delší čas.

Ze zmíněných velvyslanckých misí, jsou zástupci České republiky při NATO a EU ve funkci již 6 let a velvyslanci v Budapešti, Tokiu a Tel Avivu po dobu 4 let. Na Slovensku pak po konci dosavadní velvyslankyně Livie Klausové žádného velvyslance Česká republika nemá a jmenování vedoucího zastupitelské mise bude nutné v blízké době, jak sám potvrzuje i Martin Stropnický.

Výrok je hodnocen jako zavádějící, protože byť ODS skutečně dvakrát zákon nepustila přes 2. čtení, Stropnický opomíjí řadu faktorů, které vedly k potopení projednávání. Např. absenci vládních poslanců, kteří se jednání vůbec nezúčastnili.

Novela zákona, o které Martin Stropnický mluví, byla skutečně projednávána v Poslanecké sněmovně a to konkrétně v minulém volebním období. Změna zákona o Vojenském zpravodajství měla přinést změny v oblasti kyberbezpečnosti. Nebyla však doprojednána, skončila ve 2. čtení.

Pokud se podíváme na průběh projednávání, je vidět, že ve 2. čtení byl návrh projednáván dvakrát a nepodařilo se toto čtení ukončit. Nejprve 25. května 2017 (čtvrtek) začala tato věc být projednávána těsně po 12 hodině. Ve čtvrtek je stanoveno v Poslanecké sněmovně, že dopolední jednání končí zpravidla ve 13 hodin. V rámci této doby vystupovali poslanci a Zbyněk Stanjura (ODS) měl na závěr dlouhý projev, který přesáhl 13. hodinu a nebylo tak možné bod uzavřít.

Nicméně kromě něj vystupovali na plénu rovněž poslanci ANO (Sedlář, Chalupa) nebo TOP 09 (Skalický). Nebylo to pouze věcí ODS a KSČM.

Druhé projednávání pak proběhlo zhruba o měsíc později, když v červnu 2017 bylo projednávání zablokováno tím, že si ODS ústy svého předsedy poslaneckého klubu vzala přestávku v takové délce, jenž svým rozsahem přesáhla jednací den sněmovny. Tedy do 19:01 (jedná se do 19:00).

Ovšem ve 2. případě nelze pominout to, že sněmovna nebyla zcela evidentně usnášeníschopná. To lze doložit na tom, že nebylo možno hlasovat o procedurálním návrhu. Byť je možné, že toto bylo využito ve prospěch potopení tohoto zákona, je nepochybné, že vládní koalice disponovala většinou a pokud by měla evidentní zájem o prosazení tohoto zákona, tak by jej prostě prosadila. Mohla prosadit projednávání v jiný den, mohla jednat do noci, nic z toho neučinila.

Podle zjištění Demagog.cz se poprvé Andrej Babiš vyjádřil o Martinu Stropnickému coby kandidátovi na prezidenta v rozhovoru pro deník Právo 22. srpna 2015. O Věře Jourové jako kandidátce se zmínil v rozhovoru pro Blesk TV v květnu 2016 (čas 8:50), nicméně s podotknutím, že sama Jourová o tomto jeho návrhu ještě nic neví. V rozhovoru pro Hospodářské noviny 15. června 2016 Jourová kandidaturu odmítla s tím, že chce dokončit svůj mandát eurokomisařky, který končí v roce 2019. Později, v říjnu 2016, hovořil Andrej Babiš o možnosti uspořádat vnitrostranické prezidentské primárky, a Stropnického opět zmiňoval jako vhodného kandidáta. Ještě v červnu 2017 Babiš nevylučoval postavení kandidáta hnutí ANO. O konkrétní osobě už ale nehovořil, a celkově nepovažoval toto téma za prioritní. Po parlamentních volbách v říjnu 2017, označil možnost postavit vlastního kandidáta hnutí ANO za nesmysl (video zde).