Přehled ověřených výroků

Pravda

Ve druhém kole prezidentských voleb dostal Miloš Zeman 2 853 390 hlasů, zatímco Jiří Drahoš jich získal 2 701 206. V případě, že by Drahoš získal 80 tisíc hlasů, které reálně dostal Miloš Zeman, tak by skutečně vyhrál s rozdílem 7816 hlasů.

Pravda

Zmíněný zákon v § 2 označuje režim založený na komunistické ideologii, který rozhodoval o řízení státu a osudech občanů v Československu od 25. února 1948 do 17. listopadu 1989, za zločinný, nelegitimní a zavrženíhodný. Dále uvádí, že Komunistická strana Československa byla organizací zločinnou a zavrženíhodnou obdobně jako další organizace založené na její ideologii, které ve své činnosti směřovaly k potlačování lidských práv a demokratického systému.

Komunistická strana Čech a Moravy (KSČM) vznikla 31. března 1990 jako nástupce Komunistické strany Československa, a to po jejím rozdělení na slovenskou KSS a českou KSČM, ještě před rozdělením Československa. Uvnitř KSČM existuje několik názorových proudů. Dělicí čára ve straně podle Josefa Skály prochází mezi stoupenci radikálnější politiky a těmi, kteří ustrnuli v 90. letech, kdy stačilo kritizovat následky tehdejších rozhodnutí. Právě on spolu s například Martou Semelovou reprezentuje radikálnější část uvnitř KSČM. Velký rozruch vzbudilo její tvrzení, kdy si se spolustraníky a příznivci KSČM připomínala výročí komunistického puče. „Únor 1948 a následující období čtyřiceti let nebylo zločinným režimem,“ vysvětlovala a dodala, že zločinný režim nastal až po roce 1989. Je ale nutné podotknout, že oficiální usnesení KSČM odmítá stalinismus a jiné nedemokratické praktiky.

V pražském sídle KSČM byla v únoru 2015 k vidění výstava Ke dni zářící hvězdy – neboli ke dni narození věčného generálního tajemníka Korejské strany práce, soudruha Kim Čong-ila. Takový byl oficiální název expozice, kterou přichystal první místopředseda KSČM Petr Šimůnek na počest nového velvyslance Severní Koreje v Praze Kim Pchjong-ila. O dva dny později výstava vypadala jinak, protože název byl odstraněn spolu s obrazy bývalého severokorejského diktátora. „Je to výstava k životu v Korejské lidově-demokratické republice,“uvedl pro iDNES.cz mluvčí KSČM Robert Kvacskai.

Dalším kontroverzním krokem byla také kondolence kúmrtí Kim Čong-ila.

Nepravda

Z opozice zazněly po vyhlášení ministerských kandidátů ČSSD hlasy, že Miroslav Toman byl navržen jako ministr zemědělství na popud Miloše Zemana. Miroslav Toman již jednou tento post zastával, a to v letech 2013–2014 ve vládě Jiřího Rusnoka.

Samotnou nominaci Miroslava Tomana na post ministra zemědělství pak Jan Hamáček odůvodňoval (1. videozáznam, start 4:50) tím, že je:„... nezpochybnitelným odborníkem, předsedou Agrární komory ČR a člověk, který se sociální demokracií dlouho spolupracuje.“ Zmínil také, že vzal v potaz„nesčetná doporučení odborné veřejnosti včetně doporučení zemědělské komise sociální demokracie“.

Výslovné potvrzení ve formě veřejného vyjádření, které by říkalo, že Miloš Zeman nevyžadoval na post ministra zemědělství Miroslava Tomana, však Jan Hamáček médiím neposkytl.

Neověřitelné

Výrok je hodnocen jako neověřitelný, a to s ohledem na přirovnání Miroslava Pocheho ke kmotrovi. Je problematické určit, jak přesně by se měla tato charakteristika projevit. Byť lze skutečně ve veřejném prostoru zachytit informace, že Poche je silným zákulisním hráčem, z našeho pohledu nelze objektivně vyhodnotit uvedenou charakteristiku. Dodejme, že zbytek výroku je od Michálka podán korektně.

Piráti se ve své povolební strategii zavázali, že nebudou podporovat ani nevstoupí do vlády, v níž budou lidé s korupční minulostí:

Budeme jednat se všemi ostatními politickými stranami. Naše podpora libovolné vlády je podmíněna tím, že do vlády nebudou nominováni lidé nekompetentní nebo s korupční historií.

Andrej Babiš je obviněn od října 2017 spolu s několika dalšími lidmi v souvislosti s padesátimilionovou dotací na farmu Čapí hnízdo. Poté, co byl Andrej Babiš ve sněmovních volbách 2017 zvolen znovu poslancem, a tím získal poslaneckou imunitu, bylo trestní stíhání na několik měsíců přerušeno. Po jeho opětovném vydání poslanci v lednu 2018 jeho trestní stíhání pokračuje.

Co se týče slov o pražském kmotrovi, neexistuje žádná obecně platná definice či vysvětlení toho, kdo může být označen za kmotra pohybujícího se v politickém prostředí a jaké musí splňovat charakteristiky pro takové označení.

Miroslav Poche má za sebou skandál s financováním ČSSD. V roce 2010 se Hospodářským novinám přiznal, že svůj několikasettisícový dar nechal skrytě rozdělit a rozepsat mezi jiné členy strany tak, aby strana z daru nemusela platit daň státu. Po tomto problému Poche rezignoval na stranické funkce.

Poche byl považován za součást známé zákulisní trojice Poche-Hulínský-Březina, která měla dominantní postavení v pražské organizaci ČSSD. Poche platí také za silného a vlivného vyjednavače uvnitř pražské i celostátní sociální demokracie. S Andrejem Babišem si v minulosti přes média o sobě vzájemně vyměnili několik vyjádření.

Neověřitelné

Není dohledatelný žádný výrok Andreje Babiše, který by potvrdil Kalouskovo tvrzení. Babiš sám to označuje za nesmysl a nabídku ke spolupráci popírá, nelze však doložit, že by jím nabídka ke spolupráci navržena nebyla. Navíc údajná nabídka ke spolupráci měla být předmětem soukromého rozhovoru, který není veřejně přístupný. Loni v březnu mluvil Kalousek v rozhovoru pro Aktuálně.cz o údajné nabídce ke spolupráci, kterou dostal od Babiše, a řekl následující:

„Je rok 2004, střecha hotelu Aria, kde mi Andrej Babiš řekl, že si vybrali tři mladé nadějné politiky, každého z jiné strany: Stanislava Grosse (ČSSD), Ivana Langera (ODS) a mě. A že stojí o spolupráci. Že bude kompenzovat politickou kariéru s tím, že politická rozhodnutí ve prospěch Agrofertu jsou samozřejmostí.“

Miroslav Kalousek byl v té době poslancem a předsedou KDU-ČSL, Stanislav Gross premiérem a Ivan Langer místopředsedou Poslanecké sněmovny. Langer s Grossem dle Kalouska nabídku údajně přijali a jezdili za Babišem do Průhonic.

Andrej Babiš na toto Kalouskovo tvrzení pro Aktuálně.cz reagoval následovně: Zoufalství Kalouska v boji proti mně a ve lžích dosáhlo nového rozměru. Jsou to lži a nesmysly.“
Redakce Aktuálně.cz se dotázala i Langra, který odpověděl: „V Průhonicích jsem byl mnohokrát, s panem Babišem dvakrát: při oficiálním otevření sokolovny, kam jsem byl pozván, a pak poté, co jsem ukončil působení ve veřejných funkcích kolem roku 2011.“

Pravda

Těsně po volbách do poslanecké sněmovny se předseda hnutí SPD Tomio Okamura vyjádřil, že SPD by chtěla být ve vládě, protože by mohla lépe prosazovat svůj program. V průběhu dalších jednání šlo v rámci vyjednávání skutečně o to, že by SPD tolerovalo vládu hnutí ANO. Již dříve jsme sledovali postoje SPD k možné podpoře vlády Andreje Babiše.

ANO navrhlo menšinovou vládu sestavenou z ministrů za ANO a odborníků, která byla jmenováná prezidentem Milošem Zemanem. Vláda nezískala důvěu poslanecké sněmovny, proto podala začátkem roka 2018 demisi. Prezident Miloš Zemen opětovně sestavením vlády pověřil Andreje Babiše.

Po jednání s ANO v březnu 2018, předseda hnutí SPD Tomio Okamura prohlásil, že jednání o programu dospěla tak daleko, že by mohla rychlo vzniknout nová vláda.

V dubnu 2018 po střetnutí s prezidentem Milošem Zemanem předseda hnutí SPD Tomio Okamura na tiskové konferenci řekl, že výsledkem jejich jednání je shoda na tom, že by měla vzniknout koaliční vláda ANO, KSČM a SPD. Nicméně zde nebylo řečeno, že by mělo jít o vládní zastoupení, mohlo jít také o toleranci kabinetu. Také se shodli, že by to mělo být nejpozději do června 2018. ANO nakonec oznámilo, že chce o vládě znovu jednat s ČSSD.

Pravda

Před krajskými volbami v říjnu 2016 Bohuslav Sobotka opravdu naznačil obavu, že hnutí ANO bude nemocnice privatizovat. V rozhovoru pro deník Právo na otázku týkající se popularity hnutí ANO uvedl: „Vidím nebezpečí, že se do hry vrátí úvahy o privatizaci a pronájmech nemocnic, o tom, že kraje mají zbytečný majetek, funkce a měly by se jich zbavit, aby fungovaly jako firmy.”

Ve svém předvolebním programu ČSSD zdůrazňuje: „Odmítáme návrhy na privatizaci veřejných služeb v krajích. Ani kraje nejsou firma.” Tím na obavy ze zájmů hnutí ANO opět naráží.

Protože Andrej Babiš byl před krajskými volbami proti privatizaci nemocnic a předvolební program hnutí ANO toto stanovisko potvrdilo, hodnotíme výrok jako pravdivý.

Pravda

Jan Hamáček před celou akcí pro server Lidovky.cz uvedl:

„Jedná se o soukromou iniciativu Jaroslava Foldyny. Proto bych byl velmi nerad, kdyby byla ČSSD jakkoliv s průjezdem této kontroverzní motorkářské skupiny spojována.“

Po události, na které se místopředseda ČSSD Jaroslav Foldyna dostal do konfliktu s protiruskýmmi aktivisty, prohlásil předseda sociální demokracie na svém facebookovém profilu:

„Jenže tady už nejde jen o politické neshody, které by se měly řešit výhradně uvnitř strany. Tohle prostě Jaroslav Foldyna přehnal, jako místopředseda strany se musí kontrolovat a měl by se za své chování omluvit.Jako předseda sociální demokracie budu v pátek na jednání předsednictva s Jaroslavem Foldynou o včerejším incidentu a jeho chování osobně mluvit.“

Jan Hamáček tak zpočátku skutečně nekritizoval samotnou přítomnost Jaroslava Foldyny na akci ruských motorkářů, pouze vyloučil spojitost ČSSD s jejich podporou. Po akci Nočních vlků už předseda ČSSD odsoudil chování Jaroslava Foldyny na Olšanských hřbitovech a výrok je proto hodnocen jako pravdivý.

Zavádějící

Tvrzení hodnotíme jako zavádějící, jelikož marginalizuje jednání ANO a ČSSD během března a části dubna trvající cca tři týdny. Zároveň předseda TOP 09 s největší pravděpodobností neví, kdo bude příštím ministrem vnitra, a už vůbec tuto informaci nemají „všichni“.

Hnutí ANO začalo se sociálními demokraty jednat v půli března 2018 a po tři týdny vedli jejich zástupci diskuze o programových průsečících. Celý tento koloběh mapuje Česká televize na svém webu.

Z mediálních informací o jednáních můžeme namátkou vybrat konsenzus v oblasti obrany. Lídři obou stran jednali také o daních a financích a shodu nalezli u zdravotnictví. Je však na místě zdůraznit, že jde pouze o zprostředkované, sporé a jistě neúplné informace médií a nikdo kromě jednajících konečné výsledky schůzí nezná. Třítýdenní jednání o programu ale dokumentují, že se na společné vizi vlády pracovalo.

Zároveň existují informace o jednání, kde ČSSD předala komunistům deset bodů, na kterých se s vítězem voleb neshodla. „Jedná se o priority, kde vidíme shodu a průnik levicových programů ČSSD a KSČM, a tudíž i prostor pro jejich společné prosazování ve vyjednávání o nové vládě s hnutím ANO. Teď čekáme na stanovisko KSČM,“ řekl předseda ČSSD Jan Hamáček.

Při řešení personálního obsazení jednotlivých ministerstev či působení trestně stíhaného Andreje Babiše ve vládě na začátku dubna 2018 došlo k rozkolu v jednání, což vyústilo v jeho ukončení. Po týdenním intermezzu se strany ke společnému stolu vrátily, aby dokončily dohodu na personálním obsazení kabinetu.

Odpovědi na otázky Pospíšilovi pravděpodobně poskytne až úplné znění koaliční smlouvy. Její text by mohl být hotov podle předsedy poslaneckého klubu ANO Jaroslava Faltýnka na začátku května.

Pravda

Výrok je hodnocen jako pravda, jelikož vláda Andreje Babiše ještě neskončila a svůj odchod z ní už ohlásili tři dlouholetí ministři. Spor Karly Šlechtové a Martina Stropnického přes média skutečně odhalil personální problémy mezi jednotlivými členy vlády.

Opuštění vlády Andreje Babiše oznámili v posledních týdnech 3 ministři, kteří zasedali už v předešlé Sobotkově vládě. Konkrétně se jedná o ministra zahraničí Martina Stropnického, ministra spravedlnosti Roberta Pelikána a ministra dopravy Dana Ťoka. Stropnický a Pelikán se vládního angažmá nezříkají kvůli pochybením v čele resortů. Pelikán se rozchází s názorovou většinou hnutí ANO a Stropnický zase označil Sněmovnu jako místo s příliš negativní energií a míří na velvyslanectví do Izraele.

Spor Karly Šlechtové a Martina Stropnického ohledně několika miliardového nákupu mobilních radarů, ve kterých narazila inspekce Ministerstva obrany na „závažné nálezy“, vyústil až ve svolání Bezpečnostní rady státu. Na setkáni Rady se bude také řešit sledování ministryně obrany neznámými pachateli, proti kterým musela zasahovat i ochranka.

Ministr Stropnický se ke Karle Šlechtové vyjádřil také v rozhovoru pro server lidovky.cz, ve kterém se podivoval nad prohlášením čerstvé ministryně, ve kterém prohlásila, že resort obrany a jeho nákupy budou podrobeny auditu.

Předseda vlády Andrej Babiš se ke sporu jeho ministrů zatím dlouze nevyjadřoval. Skrze média Šlechtové pouze vzkázal, že je přepracovaná a měla by si odpočinout. Mediální přestřelka pokračovala, Karla Šlechtová prohlásila: „Nebudu dělat nikomu vola a nejsem něčí poskok.“ V rozhovoru pro Idnes.cz ministryně obrany také zmínila, že předseda vlády s ní nekomunikoval ani v záležitosti nákupu radarů.