A za druhé je v programovém prohlášení velice svěží a správná myšlenka, že Česká republika potřebuje dlouhodobý investiční plán. Dokonce má být ministerstvo veřejného investování. A že tento plán má být zhruba na 10 let, tedy že bude překračovat hranice funkčního období.
Úvodní kapitola programového prohlášení (zveřejněného 11. května 2018 serverem iRozhlas.cz) o hlavních strategických plánech vlády ve 4. bodě uvádí: „Sestavíme strategický investiční program.“ Podobně v kapitole o veřejných investicích se píše: „Připravíme strategický investiční plán země.“ Ve stejné kapitole je řečeno, že vláda plánuje transformaci ministerstva pro místní rozvoj na ministerstvo veřejných investic.
Andrej Babiš o investičním plánu na následujících 10 let hovořil ve vyjádření pro iRozhlas.cz: „…začneme řešit, které projekty dávají smysl a jak budou financované. Bude to investiční plán na dalších 10 let.“
My máme pořád platný zákon o protiprávnosti komunistického režimu, ve kterém je označen za zločinnou ideologii a oni se k němu hlásí. Oni ve svém sídle a někteří jejich představitelé propagují Severní Koreu, hlásí se ke Stalinovi a k jeho zločinům, takže přestože se teoreticky jmenují jinak, Komunistická strana Čech a Moravy, a někteří z nich tvrdí, že vznikli až v roce 90, tak prostě oni na komunistickou stranu navazují.
Zmíněný zákon v § 2 označuje režim založený na komunistické ideologii, který rozhodoval o řízení státu a osudech občanů v Československu od 25. února 1948 do 17. listopadu 1989, za zločinný, nelegitimní a zavrženíhodný. Dále uvádí, že Komunistická strana Československa byla organizací zločinnou a zavrženíhodnou obdobně jako další organizace založené na její ideologii, které ve své činnosti směřovaly k potlačování lidských práv a demokratického systému.
Komunistická strana Čech a Moravy (KSČM) vznikla 31. března 1990 jako nástupce Komunistické strany Československa, a to po jejím rozdělení na slovenskou KSS a českou KSČM, ještě před rozdělením Československa. Uvnitř KSČM existuje několik názorových proudů. Dělicí čára ve straně podle Josefa Skály prochází mezi stoupenci radikálnější politiky a těmi, kteří ustrnuli v 90. letech, kdy stačilo kritizovat následky tehdejších rozhodnutí. Právě on spolu s například Martou Semelovou reprezentuje radikálnější část uvnitř KSČM. Velký rozruch vzbudilo její tvrzení, kdy si se spolustraníky a příznivci KSČM připomínala výročí komunistického puče. „Únor 1948 a následující období čtyřiceti let nebylo zločinným režimem,“ vysvětlovala a dodala, že zločinný režim nastal až po roce 1989. Je ale nutné podotknout, že oficiální usnesení KSČM odmítá stalinismus a jiné nedemokratické praktiky.
V pražském sídle KSČM byla v únoru 2015 k vidění výstava Ke dni zářící hvězdy – neboli ke dni narození věčného generálního tajemníka Korejské strany práce, soudruha Kim Čong-ila. Takový byl oficiální název expozice, kterou přichystal první místopředseda KSČM Petr Šimůnek na počest nového velvyslance Severní Koreje v Praze Kim Pchjong-ila. O dva dny později výstava vypadala jinak, protože název byl odstraněn spolu s obrazy bývalého severokorejského diktátora. „Je to výstava k životu v Korejské lidově-demokratické republice,“uvedl pro iDNES.cz mluvčí KSČM Robert Kvacskai.
Dalším kontroverzním krokem byla také kondolence kúmrtí Kim Čong-ila.
Já musím odmítnout – já jsem nikoho k ničemu nedonutil. Já bych doporučil panu poslanci Bartošovi, aby si skutečně nastudoval materiály, které byly předloženy z bezpečnostního výboru, aby se skutečně seznámil s vyjádřením státních zástupců, jakým způsobem GIBS funguje. Proto odmítám tuto interpretaci.
Výrok je hodnocen jako zavádějící, protože Babiš sice Murína nezprostil funkce – Murín odstoupil sám. Nicméně v posledních měsících na něj Babiš tlačil veřejně, a to jak v médiích, tak i např. podáním kárného řízení.
Spor, který vyvrcholil rezignací ředitele GIBS Murína, započal koncem února tohoto roku, kdy GIBS veřejně oznámila snahu premiéra v demisi Babiše navrhnout odchod ředitele Murína z vedení GIBS, v reakci na kontrolu hospodaření GIBS ze strany ministerstva financí.
Později Babiš přiznal, že tuto kontrolu inicioval on sám a že je pravdou, že k řediteli Murínovi ztratil jako k vedoucímu GIBS důvěru. Této věci se více věnoval také server iROZHLAS. Následně byla věc probíránav březnu i před bezpečnostním výborem Poslanecké sněmovn. Konečně 19. března premiér v demisi inicioval zahájení kázeňského řízení vůči řediteli Murínovi.
Výsledkem pak bylo podání rezignace ze strany ředitele GIBS Murína dne 17. dubna, ve které přiznává, že události posledních týdnů byly jedním z důvodů jeho rezignace:
„Ačkoli jsem se nedopustil ničeho nezákonného ani neetického, obávám se, že mé setrvání v čele GIBS by mohlo zavdat příčinu k nedůvodnému zpochybňování výsledků její práce, především ze strany obou vrchních státních zástupců a nejvyššího státního zástupce. Situace, která se kolem GIBS a mé osoby vyvinula v posledních měsících, mi proto nedovoluje pokračovat v řízení tohoto útvaru a nechci zavdávat příčinu k jakýmkoliv útokům na GIBS.S ohledem na tyto skutečnosti jsem se rozhodl k 30. dubnu 2018 rezignovat na funkci ředitele Generální inspekce bezpečnostních sborů a současně tak ukončit služební poměr.“
Doplňme, že své pochybnosti ohledně Murína skutečně vyslovili i státní zástupci, jak jsme již dříve ověřovali.
Budeme aktivně proti, těch důvodů je několik. Ten hlavní pro nás je, že v čele vlády stojí trestně stíhaný premiér, nemáme ministra zahraničí a vláda se opírá o hlasy komunistů.
Andrej Babiš (spolu s Jaroslavem Faltýnkem) byl vydán Sněmovnou k trestnímu stíhání 19. ledna (2018). V květnu 2018 bylo přerušeno stíhání Jaroslava Faltýnka, stížnost Andreje Babiše však byla zamítnuta a jeho stíhání stále pokračuje.
Nominanta ČSSD na post ministra zahraničí Miroslava Pocheho odmítl jmenovat Miloš Zeman, údajně kvůli jeho postojům k migraci. Aktuálně tedy vláda nemá ministra zahraničí - ministerstvo bude dočasně řídit předseda ČSSD a ministr vnitra v nové Babišově vládě Jan Hamáček.
ČSSD potvrdila svou účast v Babišově vládě 15. června po výsledku vnitrostranického referenda. Vláda ANO a ČSSD se má opírat o hlasy KSČM, která má vládu tolerovat. Finálně má být o toleranci vlády komunisty rozhodnuto v sobotu 30. června 2018 po rozhodnutí ÚV KSČM.
A pak vidím vládu, která údajně úžasně maká jako tým, která ale řeší spoustu personálních problémů a kde se její členové vzájemně pronásledují. Mám teď na mysli spor ministra Stropnického s paní Šlechtovou.
Výrok je hodnocen jako pravda, jelikož vláda Andreje Babiše ještě neskončila a svůj odchod z ní už ohlásili tři dlouholetí ministři. Spor Karly Šlechtové a Martina Stropnického přes média skutečně odhalil personální problémy mezi jednotlivými členy vlády.
Opuštění vlády Andreje Babiše oznámili v posledních týdnech 3 ministři, kteří zasedali už v předešlé Sobotkově vládě. Konkrétně se jedná o ministra zahraničí Martina Stropnického, ministra spravedlnosti Roberta Pelikána a ministra dopravy Dana Ťoka. Stropnický a Pelikán se vládního angažmá nezříkají kvůli pochybením v čele resortů. Pelikán se rozchází s názorovou většinou hnutí ANO a Stropnický zase označil Sněmovnu jako místo s příliš negativní energií a míří na velvyslanectví do Izraele.
Spor Karly Šlechtové a Martina Stropnického ohledně několika miliardového nákupu mobilních radarů, ve kterých narazila inspekce Ministerstva obrany na „závažné nálezy“, vyústil až ve svolání Bezpečnostní rady státu. Na setkáni Rady se bude také řešit sledování ministryně obrany neznámými pachateli, proti kterým musela zasahovat i ochranka.
Ministr Stropnický se ke Karle Šlechtové vyjádřil také v rozhovoru pro server lidovky.cz, ve kterém se podivoval nad prohlášením čerstvé ministryně, ve kterém prohlásila, že resort obrany a jeho nákupy budou podrobeny auditu.
Předseda vlády Andrej Babiš se ke sporu jeho ministrů zatím dlouze nevyjadřoval. Skrze média Šlechtové pouze vzkázal, že je přepracovaná a měla by si odpočinout. Mediální přestřelka pokračovala, Karla Šlechtová prohlásila: „Nebudu dělat nikomu vola a nejsem něčí poskok.“ V rozhovoru pro Idnes.cz ministryně obrany také zmínila, že předseda vlády s ní nekomunikoval ani v záležitosti nákupu radarů.
Do konce února nárůst výběru DPH, myslím, pokud si to nepletu, byl téměř 17 procent navíc. Už nikdo nemůže říkat, že je to růstem.
Podle údajů ministerstva financí vzrostl příjem veřejných fondů z DPH za leden a únor meziročně o 17,4 %. Jak však ministerstvo samo v tiskové zprávě uznává, meziroční srovnání může být ovlivněno kalendářními vlivy (splatnost DPH v únoru 2017 byla 27. února, a je tak možné, že ne všechna DPH splatná v tomto termínu byla skutečně zahrnuta do výsledku za únor 2017). V plnění za březen už bude tento vliv neutralizován a meziroční srovnání tak bude přesnější.
Podíváme-li se pouze na výběr na úrovni státního rozpočtu, došlo meziročně k poklesu výběru o 1,4 miliardy Kč (2,9 %).
Pro pana Filipa za radikální stranu považuji komunisty. Konečně pan předseda Kováčik o komunistech jako o radikální straně sám hovořil v médiích.
Pavel Kováčik (KSČM) mluvil o této straně jako o radikálně levicové v roce 2011 v pořadu ČT Hyde Park (8:50), kdy řekl: „(...) dopouštíme se jedné věci: jsme tady jako ostře opoziční, radikálně levicová strana a to mnohým možná vadí (...)“
Dále mluvil Kováčik o KSČM jako o radikálně levicové straně v rozhovoru v lednu 2018 pro deník Haló noviny. Výrok je tedy hodnocen jako pravdivý.
Voliči dali většinu hlasů Andreji Babišovi, resp. hnutí ANO.
Hnutí ANO získalo v parlamentních volbách 2017 celkem 29,64 % hlasů voličů. Jedná se o nejvíce hlasů pro jakýkoliv politický subjekt kandidující v těchto volbách. Nejde však o většinu z odevzdaných hlasů. Navíc ANO ani nedisponuje většinou mandátů.
Z výše uvedených důvodů je výrok hodnocen jako nepravdivý.
...sociální demokracie jako nejstarší česká politická strana ukázala, že je možné zapojit do aktivního rozhodování o budoucnosti strany celou členskou základnu. To se přece ještě v celé politické historii, v české politické historii nestalo.
ČSSD už vnitrostranické referendum pořádala v roce 2014. Průkopníky vnitrostranického referenda na české politické scéně byly v roce 2010 Věci veřejné, které si takto odhlasovaly shodou okolností také účast ve vládě. V případě Věcí veřejných mohli kromě členů hlasovat také registrovaní sympatizanti strany. Vnitrostranické referendum ČSSD o vstupu strany do vlády s hnutím ANO z roku 2018 tak není prvním příkladem aktivního rozhodování celé členské základny o budoucnosti strany v české politické historii. Výrok je proto hodnocen jako nepravdivý.
Předchozí vnitrostranické referendum ČSSD bylo spuštěno 4. července 2014 a probíhalo korespondenční formou. Členské základně bylo rozesláno 22 577 hlasovacích obálek, přičemž odevzdáno bylo 52,19 %. K platnosti referenda bylo nutné odevzdat minimálně 25 %. V tomto vnitrostranickém referendu si ČSSD odhlasovala přímé hlasování členů o složení kandidátní listiny pro daný obvod. Dále podmínku 40 % obsazení kandidátek do krajských a sněmovních voleb osobami opačného pohlaví. Jako poslední vyjádřila ve vnitrostranickém referendu členská základna souhlas s tím, že ČSSD navrhne zákon o zákazu kumulace placených veřejných funkcí.
Politologové Kamil Švec a Lukáš Hájek zároveň v článku z 22. května 2015 pro Českou televizi upozorňují, že zmíněné referendum ČSSD z roku 2014 probíhalo zmatečně, kvůli složitému mechanismu odevzdávání hlasovacích lístků společně s lístkem verifikačním. Tento mechanismus zapříčinil značné množství neplatných odevzdaných hlasů.
Ze současných sněmovních stran pak hlasování ve vnitrostranickém referendu praktikují Piráti, kteří mají formování své politiky na vnitrostranických referendech postavené, jak dokládají stanovy strany (čl. 8.). Členové tak rozhodují například o zásadních programových a ideových dokumentech, či o členech republikových předsednictev, výborů a komisí. Referenda pirátů probíhají online na stranickém fóru, kde dochází jak ke hlasování, tak i k diskusím. Příkladem může být hlasování o Povolební strategii PSP 2017 z 11. srpna 2017.
Hnutí STAN třeba nominovalo na kandidátku (na společnou pražskou kandidátku, pozn. Demagog.cz) Hanu Marvanovou.
Strana TOP 09 a hnutí Starostové a nezávislí se dohodly, že budou ve volbách do zastupitelstva hlavního města Prahy kandidovat společně. Celostátní výbor hnutí STAN schválil koncem března Hanu Marvanovou jako nejvýše postavenou kandidátku.
