Andrej Babiš si přece tady platil celou politickou scénu řadu let.
Výrok je hodnocen jako neověřitelný, neboť z veřejně dostupných zdrojů nejsou takové informace dohledatelné. Dodejme, že Topolánek v rozhovoru na otázku moderátora Jana Pokorného, zda může takové tvrzení nějak dokázat, uvedl:
" To nemůžu dokázat, klidně to ale můžu říct. "
Nicméně ústava je napsána tak, aby generovala v případě, že to lze, a v tomhle případě to lze, většinovou vládu nebo vládu s většinovou podporou.
Pro sestavení většinové koalice je potřeba nadpoloviční většina křesel v Poslanecké sněmovně. Do té se v roce 2017 dostalo devět stran a hnutí. Vyjdeme-li z přirozených limitů (obecně strany "Demokratického bloku" odmítají vstup do vlády s KSČM nebo SPD), je zřejmé, že v každé koalici musí být zastoupeno hnutí ANO. To získalo totiž 78 mandátů, přičemž zbytek sněmovny je výrazně fragmentovaný.
Alternativ pro vznik vlády je skutečně hodně. Řada stran před volbami deklarovala, že má problém jít do vlády s trestně stíhaným premiérem, což je limit skládání vlády s hnutím ANO. Pokud bychom ovšem sledovali primárně to, zda je vůbec možné postavit jinou než menšinovou vládu, lze Topolánkovi dát za pravdu.
Veřejně se probírala např. možnost o pokračování současné koalice ČSSD-ANO-KDU-ČSL (103 mandátů), nebo také koalice ANO-ODS (103 mandátů). Ale teoreticky jde namodelovat velkou řadu koalic. Např. s Piráty má hnutí ANO 100 mandátů, tudíž by mu chyběl jeden subjekt pro získání většiny. Je také možné sestavit vícero nadměrných koalic (to jsou koalice, v nichž je více členů, než kolik je potřeba pro zisk většiny).
Pokud bychom tedy k výroku přistoupili jako k teoretickému cvičení, ve kterém budeme ignorovat předvolební deklarace, lze modelovat skutečně velký počet koaličních půdorysů. Výrok je hodnocen jako pravdivý, neboť je skutečně možné vytvořit celou řadu většinových uspořádání, i když s ohledem na veřejné deklarace a projevy se nezdá, že by byla tato možnost v tuto chvíli příliš pravděpodobná.
Při vlastně první tiskové konferenci v Lánech prezident bianko předal Andreji Babišovi oba pokusy.
Tisková konference prezidenta republiky Miloše Zemana s lídrem vítěze voleb Andrejem Babišem se uskutečnila 31. října 2017 v Lánech, tedy deset dní po volebním úspěchu hnutí ANO ve volbách do Poslanecké sněmovny.
V závěru tiskové konference Miloš Zeman opravdu sdělil, že Andreje Babiše v případě neúspěchu pověří i druhým pokusem o sestavení vlády. Přislíbil to těmito slovy:
„Za druhé, a to jsem také řekl veřejně, v případě, že Poslanecká sněmovna nevysloví důvěru této vládě, jmenuji Andreje Babiše podruhé, což mi umožňuje Ústava České republiky.“ (od 13:26)
Já jsem to deklaroval (...) já bych podpořil kteréhokoliv jiného kandidáta proti Miloši Zemanovi.
Mirek Topolánek 16. listopadu 2017 v debatě Seznam Zprávy šesti prezidentských kandidátů na otázku, zda v případě, že se přítomní kandidáti nedostanou do druhého kola volby, automaticky vyzvou voliče, aby podpořili Zemanova protivníka, odpověděl „určitě ano“ (otázka od 24:09, odpověď M. Topolánka 24:58).
Dodejme, že stejný závazek dali v diskuzi i další kandidáti. Konkrétně Drahoš, Kulhánek, Hilšer, Fischer a Horáček.
Pro server iRozhlas 13. prosince 2017 Mirek Topolánek uvádí: „Podpořím kteréhokoliv kandidáta proti Miloši Zemanovi, pokud se do druhého kola nedostanu sám.“
No, protože já jsem deklaroval od začátku už podpisy těch senátorů průřezově všemi stranami nebo těmi systémovými stranami.
Pod Topolánkovu kandidaturu se kromě pěti senátorů z ODS podepsali, jak dokládá registrace Topolánka ministerstvem vnitra do voleb (.pdf, str. 1), také Jiří Bradáč z KDU-ČSL, Jaromír Strnad z ČSSD, nestraník zvolený za stranu Soukromníků Ivo Valenta, Leopold Sulovský z hnutí Ostravak a Tomáš Czernin z TOP 09.
Ústava pamatuje na tři způsoby, a to je buď podpora občanů nebo podpora poslanců nebo podpora senátorů a ty tři způsoby jsou naprosto rovnocenné.
V čl. 56 odst. 5 Ústavy České republiky je uvedeno, že kandidát na prezidenta může být navržen buď na základě petice podepsané nejméně 50 000 občany, nebo jej může navrhnout nejméně 20 poslanců nebo 10 senátorů. Ústava přitom považuje tyto tři způsoby, jimiž lze navrhnout kandidáta na prezidenta, za rovnocenné a nedělá mezi nimi rozdíly.
My jsme oba dva vlastně prožili část svého života, já asi třetinu svého profesního života, v politice.
Mirek Topolánek se narodil 15. května 1956 a je mu tím pádem 61 let. V politice se pohyboval od roku 1990 do dubna 2010, kdy opustil post předsedy Občanské demokratické strany. V celostátní politice se pak v různých funkcích pohyboval celkem 14 let. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.
Topolánka v roce 1990 zvolili zastupitelem za Ostravu-Porubu. Do celostátní politiky se ale dostal až jako senátor za ODS, kterým byl během let 1996–2004. Během tohoto období vykonával v letech 2002–2004 funkci místopředsedy Senátu. Roku 2006 se stal poslancem za ODS a jeho mandát trval až do roku 2009, kdy se jej sám vzdal. Po většinu tohoto období vykonával post předsedy vlády.
V letech 2000–2002 byl Topolánek stínovým ministrem (.pdf, str. 4) průmyslu a obchodu. V roce 2002 byl na kongresu ve Františkových lázních zvolen předsedou ODS, kde setrval až do dubna 2010, než rezignoval.
Mirek TOPOLÁNEK: ukazuje se z té zprávy OLAF, že opravdu šlo o porušení... Jan POKORNÝ: Kterou jste nečetl. Mirek TOPOLÁNEK: ... o porušení dotačních pravidel. To znamená, Česká republika bude vracet těch, já nevím, 46 nebo kolik je to milionů korun.
Mirek Topolánek ve výroku zmiňuje zprávu Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) o neoprávněnosti poskytnutí dotace pro farmu Čapí hnízdo ve výši 50 milionů Kč. Tato zpráva však není veřejně dostupná.
Výsledek zprávy lze však předjímat z veřejně dostupných informací. Ministerstvo financí, které zprávu obdrželo 27. prosince, na dotaz Hospodářských novin totiž odpovědělo, že „OLAF v případě neoprávněné dotace doporučuje vyjmutí daných projektů nebo jejich částí z evropského financování.“
Evropská komise, mezi jejíž složky OLAF patří, přitom již v prosinci loňského roku právě o vynětí dotace na Čapí hnízdo Českou republiku požádala. O záměru vyjmout dotaci informovala 3. ledna i ministryně financí Schillerová.
Přestože tedy nemáme primární zdroj, tj. zprávu OLAF, z jednání příslušných subjektů lze vyvodit, že je závěrem zprávy shledání porušení pravidel pro poskytování dotace pro farmu Čapí hnízdo.
Jedinej systém, který to (hazard - pozn. Demagog.cz) zakazuje, je islám.
Islám na hazard nahlíží podobně jako na pití alkoholu – hazard je tedy zakázán. V případě jiných náboženství narážíme na různé zmínky o škodlivosti hazardu, který není v žádném případě doporučován, avšak ani zakázán. Kasina a sázkové kanceláře jsou postaveny mimo zákon v zemích s muslimskou většinou, např. Katar, Kuvajt nebo Brunej.
V každém případě muslimské země nejsou jediné, které by hazard v různých formách zakazovaly – hazard v jakékoli podobě je zakázán kupř. v Číně, v Thajsku či na Kubě, ve skutečnosti se však provozuje mimo dohled zákona. Mnohé jiné země mají pravidla ohledně hazardu velmi striktní (Libanon, Nový Zéland).
Z tohohle podnikání se platí vůbec největší daně v celý zemi (z hazardu - pozn. Demagog.cz).
Je pravdou, že v rámci daňového systému ČR jsou nejvyšším procentem zdaněny hazardní hry. Od 1. ledna 2017 je účinný zákon č. 187/2016, který revidoval právní rámec regulace všech typů hazardních her. Dle § 4 uvedeného zákona se jedná o zdanění ve výši 23 %.