Přehled ověřených výroků

V povolební strategii Pirátské strany je stanoveno, že v případě zisku důvěry občanů se Pirátská strana bude účastnit jednáních o vládě s cílem prosadit jejich priority do vládního programu. Podpora vlády měla být podmíněna tím, že do ní nebudou nominováni nekompetentní lidé nebo lidé s korupční minulostí. Rovněž by nepodpořili vládu KSČM, SPD nebo vládu s převahou ANO.

V rozhovoru pro Hospodářské noviny v roce 2010 Miroslav Poche přiznal, jak skrytě financuje ČSSD přes několik členů, aby nemusel platit daně. Nešlo o porušení zákona, protože politické strany své dary danit nemusí. Michal Poche se však následně vzdal všech stranických funkcí v ČSSD.

Andrej Babiš je i nadále trestne stíhán v kauze Čapí hnízdo, ve které se mělo jednat o dotační podvod.

Výrok hodnotíme jako pravdivý. Andrej Babiš zatím nebyl shledán vinným v kauze Čapí hnízdo, ale Miroslav Poche se ke skrytému financování ČSSD přiznal.

Výrok je hodnocen jako zavádějící, protože byť ODS skutečně dvakrát zákon nepustila přes 2. čtení, Stropnický opomíjí řadu faktorů, které vedly k potopení projednávání. Např. absenci vládních poslanců, kteří se jednání vůbec nezúčastnili.

Novela zákona, o které Martin Stropnický mluví, byla skutečně projednávána v Poslanecké sněmovně a to konkrétně v minulém volebním období. Změna zákona o Vojenském zpravodajství měla přinést změny v oblasti kyberbezpečnosti. Nebyla však doprojednána, skončila ve 2. čtení.

Pokud se podíváme na průběh projednávání, je vidět, že ve 2. čtení byl návrh projednáván dvakrát a nepodařilo se toto čtení ukončit. Nejprve 25. května 2017 (čtvrtek) začala tato věc být projednávána těsně po 12 hodině. Ve čtvrtek je stanoveno v Poslanecké sněmovně, že dopolední jednání končí zpravidla ve 13 hodin. V rámci této doby vystupovali poslanci a Zbyněk Stanjura (ODS) měl na závěr dlouhý projev, který přesáhl 13. hodinu a nebylo tak možné bod uzavřít.

Nicméně kromě něj vystupovali na plénu rovněž poslanci ANO (Sedlář, Chalupa) nebo TOP 09 (Skalický). Nebylo to pouze věcí ODS a KSČM.

Druhé projednávání pak proběhlo zhruba o měsíc později, když v červnu 2017 bylo projednávání zablokováno tím, že si ODS ústy svého předsedy poslaneckého klubu vzala přestávku v takové délce, jenž svým rozsahem přesáhla jednací den sněmovny. Tedy do 19:01 (jedná se do 19:00).

Ovšem ve 2. případě nelze pominout to, že sněmovna nebyla zcela evidentně usnášeníschopná. To lze doložit na tom, že nebylo možno hlasovat o procedurálním návrhu. Byť je možné, že toto bylo využito ve prospěch potopení tohoto zákona, je nepochybné, že vládní koalice disponovala většinou a pokud by měla evidentní zájem o prosazení tohoto zákona, tak by jej prostě prosadila. Mohla prosadit projednávání v jiný den, mohla jednat do noci, nic z toho neučinila.

Hnutí ANO získalo v parlamentních volbách 2017 celkem 29,64 % hlasů voličů. Jedná se o nejvíce hlasů pro jakýkoliv politický subjekt kandidující v těchto volbách. Nejde však o většinu z odevzdaných hlasů. Navíc ANO ani nedisponuje většinou mandátů.

Z výše uvedených důvodů je výrok hodnocen jako nepravdivý.

Ochotu parlamentních stran vyjednávat s hnutím ANO o účasti na vládě či její podpoře server Demagog.cz již několikrát ověřoval, včetně hnutí STAN a Pirátů. Oba zmíněné subjekty účast na vládě s hnutím ANO a priori nevyloučily, pouze stanovily nutné podmínky, které by vzniklá vláda musela splňovat. Výrok je proto hodnocen jako nepravdivý.

Celostátní výbor STAN v únoru 2018 odsouhlasil možnost jednání s hnutím ANO o podpoře vlády. Podle vyjádření Petra Gazdíka pro server iDNES.cz jsou tři podmínky následující: „Ve vládě nebude sedět žádná obviněná či trestně stíhaná osoba, vláda bude mít jasnou euroatlantickou orientaci a budeme mít garanci, že se ve Sněmovně nebude opírat o extremistické strany.“ Míra podpory vlády se měla dle serveru iROZHLAS.cz odvíjet od množství splněných podmínek. V případě splnění všech tří by se hnutí STAN přímo účastnilo vládní koalice, v případě splnění jedné nebo dvou podmínek by se jednalo pouze o podporu.

Piráti se v rámci vládního vyjednávání drželi své povolební strategie, ve které uvádí: „Naše podpora libovolné vlády je podmíněna tím, že do vlády nebudou nominováni lidé nekompetentní nebo s korupční historií. V žádném případě nepodpoříme vládu s účastí subjektů ohrožujících základy liberální demokracie nebo s historickým dědictvím likvidace demokracie v této zemi, tj. zejména s účastí KSČM, SPD nebo s převahou ANO.“Podmínky Pirátů pro podporu nebo účast ve vládě tedy spočívaly v zajištění menšinového zastoupení hnutí ANO, nepřítomnosti nekompetentních osob, nebo osob s korupční historií a nezávislost vlády na stranách SPD a KSČM.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože byť je hlasování o předsedovi komise pro kontrolu GIBS tajné, Andrej Babiš sám připustil, že se na zvolení Ondráčka předsedou této komise podíleli i poslanci hnutí ANO. Při této volbě opozice skutečně neměla společného kandidáta.

O předsedovi komise pro kontrolu GIBS hlasovala Poslanecká sněmovna v tomto volebním období již několikrát. Během minulé volby, v březnu tohoto roku, kandidovali na pozici předsedy této komise Ondráček (KSČM), Ferjenčík (Piráti) a Majerová Zahradníková (ODS). Ondráček získal v prvním kole 74 hlasů a v kole druhém 79 hlasů. Vzhledem k tomu, že KSČM sama disponuje ve sněmovně 15 poslanci, museli jejího kandidáta podpořit i poslanci jiných stran. Šéf hnutí ANO Babiš se na svém facebookovém profilu omluvil s tím, že měl své kolegy z ANO více přesvědčovat, aby nepodporovali ve volbě Ondráčka, a dodal: „Když jsme to ráno na klubu debatovali, bylo vidět, že zhruba polovina našich pro Ondráčka hlasovat nebude.“

Dodejme ještě, že k hlasování o předsedovi komise pro kontolu GIBS došlo již v prosinci loňského roku, kdy Ondráček získal v jednotlivých kolech volby 85 a 95 hlasů, a v lednu tohoto roku, kdy získal 83 hlasů. Během těchto voleb byl Ondráček jediným kandidátem na předsedu komise.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože ve zveřejněných výročních zprávách BIS najdeme informace, o kterých ve svém výroku hovoří Farský:

„Oproti roku 2015 však v průběhu roku 2016 vzrostla role a intenzita aktivit ruských zpravodajských služeb na území ČR.“ (zpráva z roku 2016)

„Ruský diplomatický personál tak zůstává nejvýznamnějším zdrojem rizika nevědomého kontaktu se zpravodajským důstojníkem cizí moci a dlouhodobě si tak drží tento negativní primát v diplomatickém sboru deklarovaném v ČR.“ (2016)

„V kontextu čínských aktivit se rok 2016 nesl ve znamení růstu intenzity a agresivity vlivových operací a nárůstu činnosti čínské špionáže na území ČR a proti českým zájmům a bezpečnosti." (2016)

„V roce 2015 v ČR nejvýrazněji působily zpravodajské služby Čínské lidové republiky a Ruské federace.“ (2015)

„V oblasti státem řízené či podporované kybernetické špionáže představují nejzávažnější hrozby pro ČR Ruská federace a Čínská lidová republika.“ (2015)

Miroslav Poche se zdá být jako problematický kandidát, neboť prezident republiky Miloš Zeman řekl, že Pocheho jako ministra zahraničí nebude akceptovat. (Podle Ústavy prezident jmenuje předsedu a další členy vlády, pozn. Demagog.cz) V rozhovoru na webu Parlamentní listy jako důvod uvedl, že Poche v květnu 2015 napsal článek vstřícný vůči migrantům a migračním kvótám. Dalším důvodem může být, že Poche před prezidentskými volbami podpořil Zemanova protikandidáta Jiřího Drahoše.

Předsednictvo sociální demokracie schválilo na návrh předsedy strany Jana Hamáčka pět kandidátů, kteří zasednou v případné menšinové vládě s hnutím ANO.

„Od našich členů přišla poptávka, aby věděli, kdo případně bude sociální demokracii ve vládě zastupovat. " řekl po jednání předsednictva strany Jan Hamáček.

Jména ministrů budou nyní schvalovat členové strany v referendu. Konat se bude od 21. května do 14. června. Výsledky budou známy 15. června. Hamáček řekl, že pokud bude sestavení vlády po případném kladném výsledku referenda zahájeno, jména budou konzultována s předsedou vlády a prezidentem.

Jiří Zimola na tiskové konferenci řekl: " Já jsem byl jedním z členů politického grémia, které dnes jednohlasně pro návrh pana předsedy hlasovalo."

Záznam tiskové konference zde (čas 6:30).

V sobotu 21. dubna 2018 se uskutečnila Pražská programová konference TOP 09. Její součástí měla být i jednání o volebním programu strany a dokončení přípravy na kampaň.

TOP 09 a hnutí Starostové a Nezávislí se opětovně dohodly na spolupráci ve volbách do zastupitelstva hlavního města Prahy. Ve společném oznámení na začátku března uvedly, že jednání budou pokračovat dál.

Ve své povolební strategii Piráti zmiňují, že nepodpoří vládu, kde se nachází člověk s korupční historií nebo vládu s převahou hnutí ANO:

"Budeme jednat se všemi ostatními politickými stranami. Naše podpora libovolné vlády je podmíněna tím, že do vlády nebudou nominováni lidé nekompetentní nebo s korupční historií. V žádném případě nepodpoříme vládu s účastí subjektů ohrožující základy liberální demokracie nebo historickým dědictvím likvidace demokracie v této zemi tj. zejména s účastí KSČM, SPD nebo s převahou ANO." Co se týče případu s Miroslavem Pochem, před sedmi lety obvolávali redaktoři Hospodářských novin pražské komunální politiky s otázkami na milionové odměny, které pobírají z městských společností. Miroslav Poche (ČSSD) v současnosti europoslanec, před sedmi lety přiznal, že odvádí část svých výdělků ČSSD, a to přes prostředníky, ale ne jako oficiální sponzorský dar. Zde je také přepis rozhovorů, ve kterých Poche kauzu postupně vysvětloval.

Výrok je hodnocen jako pravdivý, jelikož kolem kauzy Miroslava Pocheho je řada otazníků a nejasností a Piráti ji tedy oprávněně v rámci své povolební strategie chápou jako korupční.

Tento výrok hodnotíme jako zavádějící, protože je sice pravda, že čínská firma CITIC převzala a zaplatila dluhy CEFC, a nadále tak obě firmy pokračují ve své činnosti. Jejich investice ale nedosahují slibované hodnoty, a mnohdy se jedná pouze o akvizice majetku, což se nedá zcela označit jako investici.

Miloš Zeman v roce 2016 uvedl, že čínské investice v Česku dosáhnou 95 miliard korun. V současné době je ale částka o zhruba 72 miliard nižší.

Z předběžných odhadů České národní banky vyplývá, že čínské investice dosahují ke konci roku 2017 necelých 23 miliard. „Co se týče stavu čínských investic v České republice, ten byl ke konci roku 2016 17 miliard Kč, zatímco rok před tím to bylo 6,66 miliard Kč,“ uvedla tisková mluvčí ČNB Markéta Fišerová pro server Echo24. Největším čínským investorem u nás je v poslední době diskutovaná firma CEFC. Ta nezřídka ovšem provádí akvizice, za všechny můžeme jmenovat fotbalovou Slavii, pivovar Lobkowitz nebo sídlo Živnobanky.

CEFC dlužila skupině J&T 11,5 miliardy Kč. J&T 17. května 2018 převzala její aktivity v Česku, protože dluhy Číňané podle J&T nezaplatili v termínu. CEFC označila změny za pokus J&T o nepřátelské převzetí firmy a jejích aktiv v ČR.

Skupina J&T se v 25. května 2018 dohodla s čínskou CITIC Group na prodeji pohledávek ve výši 11,5 miliardy Kč, které jí dlužila čínská CEFC. Skupina J&T rovněž potvrdila, že postupně začne uvolňovat zastavený majetek CEFC a odvolávat své zástupce ve společnosti.