Přehled ověřených výroků

Podle dostupných informací fotbal opravdu získává více peněz jak na dotacích od státu, tak na soukromých investicích.

Fotbalová asociace České republiky pro rok 2016 pracovala s rozpočtem (.pdf) dosahujícím téměř jednu miliardu korun, ve kterém dotace tvořily zhruba dvě pěti. Další část financí asociace získala např. z členských příspěvků nebo dotací od UEFA.

Údaje o rozpočtu Českého svazu ledního hokeje nejsou veřejně dostupné, svaz uvádí pouze výši neinvestičních dotací (první odkaz, .pdf) za rok 2017, které se pohybují kolem 200 mil. Kč. Další finance získává hokejový svaz z akcí, které pořádá (např. jako tomu bylo v roce 2015), nebo od svých partnerů (jako je třeba firma DHL). Svaz ledního hokeje navíc uvedl, že se díky investorům zvyšují investice do mládeže – od roku 2009 se tyto investice měly zvednout dva a půl krát. I starší článek Českého rozhlasu z roku 2012 potvrzuje, že v oblasti sportu jsou největší investice do fotbalu, na druhém místě je pak hokej.

Server Hlidacipes.org přišel se srovnáním financování českých neziskových organizací, mezi které se počítají i sportovní svazy. Ten fotbalový je vůbec nejvíce dotovaným v Česku. Do fotbalu stát za rok 2014 investoval přes 336 mil. Kč. Český svaz ledního hokeje inkasoval a mnoho méně, konkrétně 117 mil. Kč.

Podobně tomu tak bylo i v roce 2015, tehdy stát přidělil Fotbalové asociaci České republiky okolo 313 mil. Kč, hokejovému svazu pak 118 mil. Kč.

Výrazný příjmový rozdíl mezi těmito sporty plyne i z účastí v evropských klubových soutěžích. Zatímco ve fotbalové Lize mistrů si vítěz v sezóně 2015/2016 přišel na zhruba 2,16 mld. Kč, vítěz její hokejové obdoby loni obdržel pouhých 3,7 mil. Kč.

Není jasné, jakou “anketu” má Jiří Drahoš na mysli, proto je pro nás výrok neověřitelný.

Jiří Drahoš může myslet výzkumy Centra pro výzkum veřejného mínění, které tuto otázku sleduje. Například výzkum z února 2017 (.pdf, strana 2) se zabývá mírou naléhavosti různých oblastí veřejného života. Problematika migrace se zde skutečně nevyskytuje na prvním místě (to patří korupci), ovšem až na druhém s 61 % občanů považujícími ji za do nějaké míry naléhavou.

Církevní restituce se na prvních 20 příčkách opravdu nenacházejí, daný průzkum se však zaměřil na konkrétních 29 oblastí, které byly určeny CVVM, restituce nebyly do seznamu vůbec zařazeny.

Zeman se na tiskové konferenci po oznámení výsledků prvního kola voleb vyjádřil, že je ochoten jít do dvou debat. „A nebudu mít nic proti tomu, když ty debaty budou dvě.Kdyby byly tři a více, uznejte, že by vaše diváky už poněkud znudily,“ dodal na otázku redaktorky televize Prima. O dva dny později však mluvčí Ovčáček obrátil a na Twitteru sdělil, že prezident přijal pozvání do debaty před druhým kolem voleb od čtyř televizních stanic. Od té doby není přesně jasné, kdy a v jakých debatách se spolu kandidáti utkají. 25. ledna by proti sobě měli stanout v České televizi, a pak případně ještě v jednom duelu, neboť Drahoš přijal původní nabídku Zemana a přistoupil na dva duely.

Vedení Sněmovny (tedy předseda a místopředsedové) bylo zvoleno 38 dnů po volbách, což není nejrychlejší zvolení vedení Sněmovny (to bylo v roce 1992, kdy bylo zvoleno za 23 dní), avšak můžeme ho považovat za vcelku rychlé. A to zejména z toho pohledu, že ustavující schůze byla svolána prezidentem Zemanem v nejzazším možném termínu, tedy měsíc po volbách.

Pro Návrh státního rozpočtu na rok 2018 hlasovalo 140 poslanců ze 199 přítomných. Ústavní většina je definována jako 3/5 všech poslanců – tedy 120.

Prezident Návrh rozpočtu na rok 2018 podepsal následující den.

Miloš Zeman se k postupu u podezřelých politiků vyjadřoval mnohokrát, svůj názor v průběhu let změnil, což zároveň sám potvrdil v debatě, ze které tento výrok pochází, a také dalších situacích.

„Já v tom nevidím znamení policejního státu. Já jsem velmi rád, že jak státní zástupci, tak i policie mají v dobrém slova smyslu volné ruce. A dokonce bych chtěl vyjádřit i určité uznání Petru Nečasovi za to, že jim tyto volné ruce dal. Nu a pokud jde o další pokračování této kauzy, tak samozřejmě záleží na výsledku vyšetřování a zejména na soudním jednání. Platí presumpce neviny. Pro běžného občana je posvátná a nedotknutelná. U politika ale platí presumpce viny proto, že politik má být prost jakýchkoliv podezření,“prohlásil Miloš Zeman v roce 2013 v rozhovoru pro Blesk.cz.

„Byl jsem pod vlivem Jiřího Paroubka ochoten diskutovat o takzvané presumpci viny u politiků. A víte, co mě z toho vyléčilo? Případ údajného budišovského dotačního podvodu, kde Věra Jourová, nynější eurokomisařka, byla ve vyšetřovací vazbě. Noviny běsnily, politici mluvili přinejmenším o šibalech, no a pak se ukázalo, že všechno je přesně naopak. Od té doby jsem přestal věřit na presumpci viny a zastávám naopak názor, že všem občanům včetně politiků se má měřit stejným metrem,“řekl Miloš Zemanběhem své návštěvy Olomouckého kraje v květnu 2016.

Při svém vystoupení v Poslanecké sněmovně 10. ledna 2018 v narážce na vyšetřování dotace na farmu Čapí hnízdo Miloš Zeman prohlásil:„Od starořímských dob platí presumpce neviny. Nechte pracovat orgány činné v trestním řízení.“

Zprávu o činnosti etické komise a posuzování sponzorů se nepodařilo nalézt. Její činnost není na oficiálním webu zveřejněna.

Jiří Drahoš na svých oficiálních stránkách uvádí seznam přijatých peněžitých darů a bezúplatných plnění, což dohromady činí 49,9 mil.Kč. Na transparentním účtu má momentálně zůstatek 8,9 mil. Kč (k 26.lednu 2018). Klíčové sponzory popsal server HlídacíPes.org.

Michal Horáček si před rokem 1989 přivydělával jako tzv. černý bookmaker na dostizích ve Velké Chuchli, jak potvrzuje v rozhovoru pro E15 i nynější ředitel pražského závodiště Petr Drahoš:

„Černí bookmakeři jako Michal Horáček a další tak byli nějak trpěni všemi včetně policie a jiných složek, stejně tak jako ekonomická šedá zóna.“

Ve Velké Chuchli se také seznámil s pozdějšími spoluzakladateli sázkové kanceláře Fortuna, na jejímž prodeji v roce 2004 zbohatl.

Uvedenou citaci pronesl Miloš Zeman dne 21. ledna 1992 ve Federálním shromáždění ČSFR na společné schůzi Sněmovny lidu a Sněmovny národů během projednávání návrhu ústavního zákona o referendu. Zeman ve svém projevu uvedl, že cituje slova psychiatra Cyrila Höschla. V projevu tvrdě kritizoval referendum a přímou demokracii, na podporu své argumentace přitom využil i zmiňovanou citaci, aniž by proti Höschlovým slovům sám cokoliv namítal. Zeman v projevu mimo jiné řekl:

„Současně bych však chtěl varovat před obecně rozšířenou a dalo by se říci populistickou iluzí, která vychází z názoru, že hlas lidu je hlasem božím, a že to, co nespraví parlament, spraví občané.


(...) Dovolte mi tedy, abych citoval. Tato země v této době prochází rozumovou, mravní i citovou krizí. Zamýšlíme-li se hlouběji nad tím, jak k této krizi došlo, proč právě teď, musíme si připustit některá velice nepříjemná, ale bohužel pravdivá fakta. To, co nyní řeknu, není projevem univerzitní povýšenosti ani sarkasmu. Je to suché konstatování skutečnosti.
Třetina obyvatel této země je slabá duchem. Každý sedmý občan je debilní nebo dementní nebo alkoholik. Zhruba polovina obyvatel této země má podprůměrný intelekt. (...)“

Zeman své vystoupení ukončil následovně:

„A já se domnívám, že je to právě ona slabá, leč existující pozitivní deviace mezi parlamentem a veřejností, onen prostý fakt, že procento dementních mezi námi je o něco nižší, než je průměr, tento fakt zakládá moji důvěru k tomuto parlamentu. Proto bych chtěl varovat před nekritickým spoléháním na referendum. Proto bych si přál, aby tento i budoucí parlament byl natolik inteligentní, aby k referendu - pokud možno - nemuselo dojít.“

Z tohoto výroku plyne, že Zeman jednoznačně uváděl, že referendum není žádoucí z důvodu, že mezi poslanci „je menší procento dementních lidí než kolik jich je v běžné populaci.“ Pro doplnění dodáváme, že návrh zákona o referendu v závěrečném hlasování nebyl přijat ani jednou komorou Federálního shromáždění.

Jiří Drahoš citoval Höschlova slova ve veřejném vystoupení v Prezidentském interview ČT v prosinci 2017, kdy však tato slova využil pouze k tomu, aby citoval prezidenta Zemana v souvislosti s projednáváním zákona o referendu ve Federálním shromáždění, jak dokládá tento námi ověřený výrok.

Výrok se vztahuje k reakci na článek Leonida Maslovského s názvem Československo by mělo být SSSR vděčné za rok 1968: Historie Pražského jara. Výrok je hodnocen jako nepravdivý, protože nebyl publikován v Krasnej zvezdě, autor článku nebyl vyhozen a nevyšel další den článek oslavující Pražské jaro.

Maslovského článek nebyl publikován, jak bylo zmíněno, v Krasnej zvezdě, ale na webu televize Zvezda (původní text již není dostupný). Text vyvolal protesty prezidenta Zemana a také reakci Zvezdy. Ta druhý den uveřejnila redakční komentář, v němž nezazněla omluva, ale vysvětlení, že Zvezda poskytuje prostor pro zveřejňování různých stanovisek a původní článek vyjadřoval osobní názor autora. Vedle tohoto komentáře vyšel k tématu článek dalšího autora, jehož tón ovšem není oslavný. Spíše ukazuje, že vstup vojsk SSSR byl v některých ohledech škodlivý (například negativně ovlivnil image SSSR ve světě).

Autor původního článku Maslovskij od té doby na webu Zvezdy nepublikuje, nebyl ovšem vyhozen, protože publikoval ve Zvezdě externě. O tom ve svém textu píše mediální analytik Milan Šmíd z fakulty sociálních věd, stejnou informaci publikoval novinář Alexandr Mitrofanov. Informoval o tom také ruský list Kommersant. Informace, zda dostal šéfredaktor Zvezdy opravdu důtku, se nepodařilo dohledat.

Kateřina Šimáčková sice souhlasí s církevními restitucemi, avšak je zavádějící tvrdit, že byla Milošem Zemanem jmenována soudkyní Ústavního soudu za situace, kdy tento soud bude dříve nebo později o církevních restitucích rozhodovat. O jejich ústavnosti totiž rozhodoval již dva měsíce před jmenováním Šimáčkové.

Prezident tento příklad uvedl v souvislosti s výrokem Pavla Fischera o (ne)jmenování homosexuála soudcem Ústavního soudu, protože by v budoucnu mohl rozhodovat o právech sexuálních menšin. Zeman se tak snažil prezentovat, že on sám v minulosti jmenoval osobu, která měla silný názor na otázku, kterou měl dle něj Ústavní soud v budoucnu řešit.

Miloš Zeman ve výroku podle všeho myslí soudkyni Kateřinu Šimáčkovou. Jak uvádí Česká televize, právě jí měly být při jejím schvalování některými senátory vyčítány její názory na církevní restituce. Tato otázka se podle všeho řešila na základě iniciativy tehdejšího senátora Zdeňka Škromacha, který dle iDnes.cz zadal svému poradci Radovanu Suchánkovi (dnes již také soudci ÚS), aby vyhledal, co si navrhovaní kandidáti myslí o církevních restitucích. O názoru Kateřiny Šimáčkové před jejím jmenováním informovaly také Lidové noviny, když uvedly, že „v levicovém Senátu by její schválení mohlo ohrozit to, že pokud jde o církevní restituce, stojí na opačné straně než ČSSD (jako advokátka zastupovala církve)“. Z veřejných zdrojů je možné dohledat také třeba to, že Šimáčková církevní restituce podpořila při své přednášce na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity. Je tedy možné říct, že názor Šimáčkové na restituce je pozitivní.

O církevních restitucích Ústavní soud rozhodl 3. 6. 2013 (návrh na jejich zrušení podali senátoři 5. 2. 2013). Jako kandidátka na soudkyni ÚS byla Šimáčková představena již 15. 5. 2013 (Lidovky.cz). Její nominaci schválil Senát svým usnesením z 20. 6. 2013. Šimáčková byla soudkyní Ústavního soudu jmenována až 7. 8. 2013, tedy dva měsíce poté, co o církevních restitucích Ústavní soud rozhodoval. Je tedy zavádějící, pokud na tomto případu Zeman prezentuje, že soudkyní jmenoval osobu, která podle něj má silný názor na otázku, kterou by měl ÚS řešit. Posuzování ústavnosti církevních restitucí se totiž dostalo k Ústavnímu soudu ještě před jejím jmenováním.