Přehled ověřených výroků

Jiří Drahoš

Průměrný důchod je už 12 tisíc korun, abych vás opravil.

Prezidentský duel - finále, 25. ledna 2018
Pravda

Podletiskové zprávy České správy sociálního zabezpečení dosahoval starobní důchod v polovině roku 2017 průměrné výše 11 807 Kč. V roce 2016 byl průměrný důchod 11 422 Kč a v roce 2015 dosahoval výše 11 316 Kč.

Jiří Drahoš uvedl přesnější výši průměrného starobního důchodu, a proto je výrok hodnocen jako pravdivý.

Pravda

Oprava: Výrok jsme původně hodnotili jako nepravdivý, nesprávně jsme vyhodnotili nepeněžní plnění a zaměnili jsme je za odměny pro uvedené členy týmu Petra Hanniga. Za chybu se omlouváme. Původní znení ponecháváme v nezkrácené podobě.

Na transparentním účtu Petra Hanniga se suma příjmů k 10. lednu 2017 zastavila na částce 50 896,41 Kč.

Na Hannigově volebním webu existuje odkaz na přehled financování volební kampaně, který obsahuje i výdaje pro spolupracovníky prezidentského kandidáta: Adama B. Bartoše, Josefa Votrubu a Jana Sedláčka.

K 10. lednu obdržel Votruba za práci během kampaně (například za „shánění podpisů a doprovod na akce“) 32 400 Kč, Bartoš za činnosti od příprav tiskových konferencí po vytváření webových stránek 19 350 Kč a Sedláček pak za práci na Facebooku a pomoc s grafikou 11 250 Kč. O bezplatné dobrovolnictví tedy nejde.

Pravda

Jiří Drahoš podepsal v roce 2015 Výzvu vědců, která nabádá politiky a média aby nerozdmýchávali a netolerovali etnickou a náboženskou nesnášenlivost a aby nedopřávali sluchu extremistickým hnutím a šířením lživých zpráv, které posilují paniku, což ve výsledku vede k dehumanizaci lidí v nouzi.

K žádné změně postoje u Jiřího Drahoše nedošlo. Akademici ve výzvě apelují, aby se veřejnost více snažila skutečnost „konfrontovat s fakty, s vlastním svědomím i obyčejným selským rozumem.“ Odstavec pojednávající přímo o uprchlících pak potvrzuje Drahošův postoj.

Proto žádáme politiky, aby nezneužívali cizí neštěstí k hromadění levných politických bodů. Jednejte jako odvážní státníci, nikoli jako malicherní obchodníci s mocí! Vyzýváme vás, abyste ve věci přijímání uprchlíků zohledňovali skutečné potřeby a možnosti, ne vrtkavé nálady veřejného mínění. Všem, kdo v Evropě hledají útočiště, by mělo být zajištěno bezpečí a důstojné zacházení. Ti skutečně potřební musí být přijímáni a integrováni na základě individuálního a spravedlivého výběrového procesu, aniž by je předem diskvalifikovala jejich etnická či náboženská identita.

Vítání, přijímání všech uprchlíků bez rozdílu nebo dokonce zvaní Výzva neobsahuje a ani nenaznačuje.

Pravda

Výrok je hodnocen jako pravdivý, protože jmenovaná pětice skutečně vyzvala své voliče k podpoře Jiřího Drahoše. Michal Horáček a Marek Hilšer s Jiřím Drahošem navíc absolvují i veřejné akce v Brně (zde se přidává i Pavel Fischer) a v Ostravě.

Pravda

Jiří Rusnok byl od 25. června 2013 do 29. ledna 2014 předsedou tzv. úřednické vlády. Vláda Jiřího Rusnoka neúspěšně žádala o důvěru Poslanecké sněmovny 7. srpna 2013.

Pro vyslovení důvěry hlasovalo 93 poslanců za ČSSD, KSČM a Věci veřejné včetně tří nezařazených poslanců. Proti vyslovení důvěry hlasovalo 100 poslanců za ODS a TOP 09 včetně desíti nezařazených poslanců. Sedm poslanců se hlasování zdrželo nebo bylo omluveno.

Vláda Jiřího Rusnoka potřebovala pro vyslovení důvěry hlasy nadpoloviční většiny přítomných poslanců, tzn. 97 hlasů od 193 přítomných. Vládě Jiřího Rusnoka chyběly k vyslovení důvěry čtyři hlasy a proto je výrok hodnocen jako pravdivý.

Jiří Drahoš

Nejsme Švýcarsko se staletou tradicí referenda.

Prezidentský duel - finále, 25. ledna 2018
Pravda

Švýcarsko má zkušenosts přímou demokracií již od 19. století. Občané zde tak celostátně hlasují o legislativě, změnách ústavy nebo mezinárodních dohodách: „Referenda se konají i k novým zákonům a mezinárodním dohodám. Zapotřebí je souhlas osmi kantonů nebo sehnat během sto dnů 50 tisíc podpisů od občanů. Od roku 1874 proběhlo kolem 180 takových referend, ve skoro osmdesáti z nich nový zákon neprošel.”

V České republice však proběhlo pouze jedno celostátní referendum, a to o vstupu do Evropské unie.

Pravda

Zemanova tvrzení ohledně míry nezaměstnanosti a míry chudoby jsou, dle informací dostupných z veřejných zdrojů, pravdivá.

Nedávno publikované statistiky Eurostatu ukazují, že míra nezaměstnanosti k říjnu 2017 v České republice činila 2,7 %. Skutečně jde o nejnižší hodnotu v rámci všech členských zemí EU. Nízkou nezaměstnanost má také Malta (3,5 %), Německo (3,6 %) či Maďarsko (4,1 %). Tématu nezaměstnanosti se rovněž věnujeme v naší analýze Týdnu s prezidentem z 21. prosince 2017.

Co se míry chudoby v rámci populace ČR týká, tak v roce 2016 dosahovala 9,7 % (.pdf, str. 292). V porovnání s ostatními evropskými členskými zeměmi je míra chudoby v České republice opravdu nejnižší, jak ostatně dokládají následující údaje (.pdf, str. 4).

Pro doplnění – průměrná míra nezaměstnanosti EU dosahuje 7,4 % a míra chudoby 17,2 %.

Nepravda

Výrok se vztahuje k reakci na článek Leonida Maslovského s názvem Československo by mělo být SSSR vděčné za rok 1968: Historie Pražského jara. Výrok je hodnocen jako nepravdivý, protože nebyl publikován v Krasnej zvezdě, autor článku nebyl vyhozen a nevyšel další den článek oslavující Pražské jaro.

Maslovského článek nebyl publikován, jak bylo zmíněno, v Krasnej zvezdě, ale na webu televize Zvezda (původní text již není dostupný). Text vyvolal protesty prezidenta Zemana a také reakci Zvezdy. Ta druhý den uveřejnila redakční komentář, v němž nezazněla omluva, ale vysvětlení, že Zvezda poskytuje prostor pro zveřejňování různých stanovisek a původní článek vyjadřoval osobní názor autora. Vedle tohoto komentáře vyšel k tématu článek dalšího autora, jehož tón ovšem není oslavný. Spíše ukazuje, že vstup vojsk SSSR byl v některých ohledech škodlivý (například negativně ovlivnil image SSSR ve světě).

Autor původního článku Maslovskij od té doby na webu Zvezdy nepublikuje, nebyl ovšem vyhozen, protože publikoval ve Zvezdě externě. O tom ve svém textu píše mediální analytik Milan Šmíd z fakulty sociálních věd, stejnou informaci publikoval novinář Alexandr Mitrofanov. Informoval o tom také ruský list Kommersant. Informace, zda dostal šéfredaktor Zvezdy opravdu důtku, se nepodařilo dohledat.

Pravda

Uvedenou citaci pronesl Miloš Zeman dne 21. ledna 1992 ve Federálním shromáždění ČSFR na společné schůzi Sněmovny lidu a Sněmovny národů během projednávání návrhu ústavního zákona o referendu. Zeman ve svém projevu uvedl, že cituje slova psychiatra Cyrila Höschla. V projevu tvrdě kritizoval referendum a přímou demokracii, na podporu své argumentace přitom využil i zmiňovanou citaci, aniž by proti Höschlovým slovům sám cokoliv namítal. Zeman v projevu mimo jiné řekl:

Současně bych však chtěl varovat před obecně rozšířenou a dalo by se říci populistickou iluzí, která vychází z názoru, že hlas lidu je hlasem božím, a že to, co nespraví parlament, spraví občané.


(...) Dovolte mi tedy, abych citoval. Tato země v této době prochází rozumovou, mravní i citovou krizí. Zamýšlíme-li se hlouběji nad tím, jak k této krizi došlo, proč právě teď, musíme si připustit některá velice nepříjemná, ale bohužel pravdivá fakta. To, co nyní řeknu, není projevem univerzitní povýšenosti ani sarkasmu. Je to suché konstatování skutečnosti.
Třetina obyvatel této země je slabá duchem. Každý sedmý občan je debilní nebo dementní nebo alkoholik. Zhruba polovina obyvatel této země má podprůměrný intelekt. (...)

Zeman své vystoupení ukončil následovně:

A já se domnívám, že je to právě ona slabá, leč existující pozitivní deviace mezi parlamentem a veřejností, onen prostý fakt, že procento dementních mezi námi je o něco nižší, než je průměr, tento fakt zakládá moji důvěru k tomuto parlamentu. Proto bych chtěl varovat před nekritickým spoléháním na referendum. Proto bych si přál, aby tento i budoucí parlament byl natolik inteligentní, aby k referendu - pokud možno - nemuselo dojít.

Z tohoto výroku plyne, že Zeman jednoznačně uváděl, že referendum není žádoucí z důvodu, že mezi poslanci „je menší procento dementních lidí než kolik jich je v běžné populaci.“ Pro doplnění dodáváme, že návrh zákona o referendu v závěrečném hlasování nebyl přijat ani jednou komorou Federálního shromáždění.

Jiří Drahoš citoval Höschlova slova ve veřejném vystoupení v Prezidentském interview ČT v prosinci 2017, kdy však tato slova využil pouze k tomu, aby citoval prezidenta Zemana v souvislosti s projednáváním zákona o referendu ve Federálním shromáždění, jak dokládá tento námi ověřený výrok.

Pravda

Mirek Topolánek ve výroku zmiňuje zprávu Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) o neoprávněnosti poskytnutí dotace pro farmu Čapí hnízdo ve výši 50 milionů Kč. Tato zpráva však není veřejně dostupná.

Výsledek zprávy lze však předjímat z veřejně dostupných informací. Ministerstvo financí, které zprávu obdrželo 27. prosince, na dotaz Hospodářských novin totiž odpovědělo, že „OLAF v případě neoprávněné dotace doporučuje vyjmutí daných projektů nebo jejich částí z evropského financování.

Evropská komise, mezi jejíž složky OLAF patří, přitom již v prosinci loňského roku právě o vynětí dotace na Čapí hnízdo Českou republiku požádala. O záměru vyjmout dotaci informovala 3. ledna i ministryně financí Schillerová.

Přestože tedy nemáme primární zdroj, tj. zprávu OLAF, z jednání příslušných subjektů lze vyvodit, že je závěrem zprávy shledání porušení pravidel pro poskytování dotace pro farmu Čapí hnízdo.