Přehled ověřených výroků

Kateřina Valachová

Poslali jsme celou miliardu korun do oddílů směrem k dětem a mládeži.
20 minut Radiožurnálu, 25. května 2017
Pravda

Miliardou korun byly sportovní dětské oddíly podpořeny v roce 2017. Oproti roku 2016 se jednalo o trojnásobné navýšení, a to díky zvýšení rozpočtu MŠMT z 3,7 miliard korun na 6 miliard korun.

Kateřina Valachová

Paní Kratochvílová byla moje blízká spolupracovnice po dobu tří let. (...) Z hlediska výběrového řízení, které vyhrála, byl určitě také záměr, že nebyla z toho prostředí a měla odpovídající vzdělání.
20 minut Radiožurnálu, 25. května 2017
Pravda

Simona Kratochvílová a Kateřina Valachová spolupracovaly nejen na ministerstvu školství (od roku 2015), ale již předtím (2014–2015) obě působily na Úřadu vlády v oblasti legislativy.

Jaký byl záměr ve výběru Simony Kratochvílové, nelze posoudit, nicméně byla jmenována náměstkyní pro sport v červnu 2016 na základě výběrového řízení (do kterého se přihlásilo šest uchazečů). Dříve byla ředitelkou kanceláře Valachové (do tohoto období spadá incident, kdy Kratochvílová po kolapsu Valachové doprovázela sanitku v ministerském autě s majáčkem). Jak je vidět v jejím životopise, v oblasti sportu se předtím nepohybovala a jejími obory jsou management a andragogika. Požadavky vypsané ve výběrovém řízení byly na magisterský stupeň vzdělání a znalost jazyků (.pdf, str. 3).

Kateřina Valachová

Prováděla jsem mimořádné kontroly i prověřování a i v okamžiku zásahu policie, minimálně jeden člověk byl v hledáčku mém i policie.
20 minut Radiožurnálu, 25. května 2017
Neověřitelné

Tvrzení Valachové nelze z veřejně dostupných zdrojů potvrdit ani vyvrátit. Z logiky věci by mělo jít o skutečnosti, které nejsou veřejně příliš diskutované.

Valachová na tiskové konferenci (čas 0:45) 9. května oznámila, že v minulých měsících byl prováděn screening emailové komunikace a dále řešeno podezření na střet zájmů. Zda a jak konkrétně to probíhalo, není jasné.

Kateřina Valachová

Karel Březina se stal poradcem v situaci, kdy odešel pan Hulínský jako náměstek pro sport, už v době jeho nástupu jsem se dala slyšet, že jeho úloha jako nominanta ČSSD je jen politická a ne v dotačních řízeních.
20 minut Radiožurnálu, 25. května 2017
Neověřitelné

Výrok je hodnocen jako neověřitelný, protože ač Valachová popisuje korektně to, co měl Březina údajně dle úřadu dělat, jeho reálné aktivity nelze nijak doložit.

Karel Březina se stal poradcem ministryně Valachové v červenci 2016. Petr Hulínský z postu náměstka na MŠMT odešel 30. června 2016. Přesídlil na Ministerstvo vnitra, kde působí v roli politického náměstka ministra Chovance.

Rolí Karla Březiny v resortu školství, alespoň soudě dle vyjádření ministerstva pro server Aktuálně.cz, mělo být následující:

Pan Březina bude externí poradce, součást politického kabinetu paní ministryně. Jeho agenda bude komunikace s regiony.“

Je ovšem otázkou, co přesně Karel Březina v rámci své činnosti na ministerstvu reálně dělal. Zejména sám při nástupu uvedl:

Budu poradce pro celou agendu ministerstva školství, ve které je i sport. Patří tam samozřejmě také regiony, protože mám zkušenosti z největšího regionu v Česku, hlavního města Prahy.“

Český rozhlas na začátku května požadoval od úřadu Valachové, aby doložil konkrétní práci, kterou Březina vykonával. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy neposkytlo nic s odůvodněním, že Březina poskytoval své služby formou ústní konzultace a neexistuje tedy žádný dokument, který by jeho práci dokládal.

Kateřina Valachová

Návrh MF (rozpočtu) nijak nereaguje na počty dětí ve záklandích školách, které jsou extrémně vysoké, a to je dané zákonem, který se musí dodržovat, takže MF nedodrželo základní pravidla.
20 minut Radiožurnálu, 25. května 2017
Neověřitelné

Předně je třeba zdůraznit, že na přípravě návrhu rozpočtu spolupracuje ministr financí a správce rozpočtové kapitoly - v tomto případě MŠMT. Vzhledem k tomu, že v současné chvíli (květen 2017) teprve probíhá sestavování rozpočtů, je nemožné s určitostí tvrdit, jakým způsobem výsledný rozpočet dopadne a rozpočet je v této chvíli ještě upravován.

MŠMT prozatím vydalo tiskovou zprávu, ve které tvrdí, že po dohodě s vládou při přípravě rozpočtu se zohlední narůstající výdaje na školství. „MŠMT chce proto zvýšit podíl výdajů kapitoly Ministerstva školství, mládež a tělovýchovy na HDP o více než 1 procentní bod do roku 2020, tj. o 60 mld. Kč. Investovat je přitom třeba do všech stupňů vzdělání a na konkrétní systémová opatření. Poslanecká sněmovna se v usnesení v bodě III. shodla na podpoře tohoto postupného navyšování a vyzvala vládu, ať tuto skutečnost zohlední (.pdf, bod III.).

Školský zákon č. 561/2004 v bodě 5, § 160, stanovuje, že prostředky ze státního rozpočtu se mimo jiné odvozují od skutečného počtu dětí ve škole. Při sestavení rozpočtu je tedy třeba tuto skutečnost zohlednit. Podle dat ČSÚ stoupá počet žáků v ZŠ, ve školním roce 2015/2016 bylo žáků 880 251, kdežto v roce 2014/2015 jich bylo pouze 854 137 a stoupající pokračuje již od roku 2010.

Návrh rozpočtu na rok 2018, který je nezřídka veřejně komentován, je teprve svého druhu výkopem ze strany Ministerstva financí. Běží legislativní proces, kdy je návrh poslán do připomínkového řízení a dále bude otázkou celé vlády, jak jej upraví. Aktuální návrh Ministerstva financí navíc není v celé své šířce veřejně dostupný, je tedy nemožné konkrétně sledovat, jak se zde pracuje s jednotlivými prostředky v rámci rozpočtové kapitoly MŠMT.

Kateřina Valachová

Všichni víme, jaká je situace s přeplněností škol v Praze, v Brně, středních Čechách. (...) Nedostali jsme (v rámci návrhu státního rozpočtu) žádané investiční prostředky.
20 minut Radiožurnálu, 25. května 2017
Neověřitelné

V přeplněností škol a mateřských školek má dlouhodobě Praha a její okolí, ale také Brno. Důvodem jsou populačně silné ročníky, ale také nárůst počtu obyvatel ve městech. V Brně například byl v roce 2016 na první pohled dostatek míst pro všechny budoucí žáky prvních tříd základních škol, ovšem z hlediska jednotlivých městských částí byla situace kritická. jistotu tak neměly ani děti ze spádových oblastí.

V roce 2016 musely některé obce začít brzdit developery, aby zamezily dalšímu plošnému rozšiřování zastavitelných ploch. Oblasti s novými domy a byty si totiž žádají také sociální obslužnost, do které spadají právě školy a školy. Dotace na stavbu škol a školek jsou ale omezené.

Návrh rozpočtu na rok 2018, který je nezřídka veřejně komentován, je teprve svého druhu výkopem ze strany Ministerstva financí. Běží legislativní proces, kdy je návrh poslán do připomínkového řízení a dále bude otázkou celé vlády, jak jej upraví. Aktuální návrh Ministerstva financí navíc není v celé své šířce veřejně dostupný, je tedy nemožné konkrétně sledovat, jak se zde pracuje s jednotlivými prostředky v rámci rozpočtové kapitoly MŠMT.

Kateřina Valachová

Karel Březina je regionální politik, aktivní ve vysokých funkcích hlavního města Prahy.
20 minut Radiožurnálu, 25. května 2017
Pravda

Karel Březina v současné době působí jako předseda zastupitelského klubu ČSSD v Praze. Kromě toho je předsedou výboru pro správu majetku a majetkové podíly pražského zastupitelstva, sedí ve výborech pro dopravu a sport a v neposlední řadě je předsedou komise Rady Hlavního města Prahy pro udělování grantů v oblasti tělovýchovy a sportu.

V rámci hlavního města působil Březina i jako náměstek primátora Bohuslava Svobody (ODS) po dobu jednoho roku v letech 2010–2011.

Karlu Březinovi je v rámci pražské politiky přisuzován také značný vliv, který se poměrně komplikovaně dokládá. Nicméně Březina je analytiky považován za jednu z hlavních sil pražské politiky. A to nejen sociálnědemokratické.

V letech 2000–2002 byl Březina členem vlády Miloše Zemana, kde zastával post ministra bez portfeje a také vedoucího Úřadu vlády.

Vláda Miloše Zemana (22. srpna 2001). Březina v prostřední řadě první zleva.

Aktuálně Březina v některé z celostátních funkcí (např. poslanec) nefiguruje. Dodejme, že to do jisté míry může být zapříčiněno tím, že řečený politik byl pravomocně odsouzen za podvod (jde o kauzu, kdy Březina neoprávněně pobíral odměny v Pražském dopravním podniku, ač na to neměl nárok).

Andrej Babiš

Já tady mám usnesení Poslanecké sněmovny, které mi uložilo (z 15. března), které říká: ‚Poslanecká sněmovna žádá, aby ministr financí věrohodně vysvětlil své příjmy použité na nákup dluhopisů společnosti Agrofert a zároveň vyvrátil vážná podezření z daňových úniků, která vznikla vzájemnými obchody mezi společností Agrofert a Andrejem Babišem nejpozději do 30. dubna‘.
Tisková konference, 27. dubna 2017
Pravda

Andrej Babiš mluví o tom, že mu Poslanecká sněmovna dala jisté časové vymezení, a nyní nechápe postoj Sobotky, který jej veřejně opět vyzývá k vysvětlování, aniž by tato doba uplynula. V rámci výroku hodnotíme pouze zmíněný mantinel, který vymezila Poslanecká sněmovna. Babiš její usnesení cituje přesně a výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Zdroj: Usnesení PS 1602 z 15. března 2017

Andrej Babiš

Já odmítám, co si Sněmovna vůči mně dovolila, já to považuju za skandální. Vůbec to, že mně tam nedovolili vystoupit tehdá a pan Faltýnek to žádal, abych tam mohl vystoupit a poslanci řekli, že ne.
Tisková konference, 27. dubna 2017
Nepravda

Poslanecká sněmovna jednala o bodu „Daňové podvody ministra financí“ 15. března 2017. Andrej Babiš se jednání vůbec neúčastnil, ve skutečnosti trávil den na různých akcích v Jihočeském kraji. Byl například účasten otevírání úseku dálnice.

Že tento bod bude projednáván právě 15. března, odhlasovali poslanci již o den dříve. Návrh na jednání o tomto bodu předložil Miroslav Kalousek. Konkrétně byla tato věc zařazena jako pátý bod jednání. Při hlasování o zařazení bodu byl přítomen i Andrej Babiš, jak vyplývá ze záznamu o hlasování. Tedy věděl, že příští den bude tato věc projednávána.

15. března v 10:30 začali poslanci projednávat zmíněnou věc. Po začátku projednávání požádal Jaroslav Faltýnek, předseda poslaneckého klubu ANO, aby byl bod odročen do 17 hodin, než dorazí ministr Babiš z výše uvedených cest. Pro to Faltýnek nesehnal dostatečnou podporu, načež si vzal dvouhodinovou přestávku, během které se nejednalo.

Poslanci se vrátili k projednávání po 14. hodině, o bodu „Daňové podvody ministra financí“diskutovali asi dvě a půl hodiny. Během této doby Babiš do Poslanecké sněmovny vůbec nedorazil. Babiš slovy „nedovolili vystoupit“ evidentně myslí to, že poslanci nepřeřadili bod na dobu, kdy se vrátí ze svých akcí. Nicméně jelikož dopředu věděl, kdy se daný bod bude projednávat, a rozhodl se nepřijít, lze to jen těžko považovat za to, že mu jeho poslanečtí kolegové „nedovolili vystoupit“.

Dodejme, že Ústava České republiky (čl. 38 odst. 1) dává členu vlády právo vystoupit na jednání obou komor Parlamentu, kdykoli o to požádá. Tedy ani z právního pohledu není v silách poslanců, aby Babišovi zabránili/nedovolili kdykoli vystoupit.

Andrej Babiš

Pan Janeček měl termín od rozpočtového výboru do 31. května a sociální demokracie 21. dubna vystoupila a dokonce pan Chovanec mluvil o tom, že pan Janeček trestní stíhání a tak dále.
Tisková konference, 27. dubna 2017
Pravda

Rozpočtový výbor na svém zasedání 8. března přijal usnesení č. 579, ve kterém žádá Generální finanční ředitelství (a jeho šéfa Martina Janečka), aby „předložilo do 31. května 2017 rozpočtovému výboru informaci o proběhlých kontrolách zdanění související s emisemi ‚korunových dluhopisů‘ v roce 2012, včetně souhrnných zjištění a návrhu dalších kroků k eliminaci obcházení zákona formou emise ‚korunových dluhopisů‘ v roce 2012“.

Na tiskové konferenci v pátek 21. dubna pak sociální demokraté skutečně vystoupili s tím, že zmíněné informace požadují. Ministr Chovanec na zmíněné tiskové konferenci uvedl, jak informují Novinky.cz, následující:

Chtěl bych ho upozornit (Janečka), že je státní úředník a i on se může dopouštět některého z trestných činů, jako je porušení povinností při správě cizího majetku, případně trestného činu zneužití pravomoci úřední osoby“.

Babiš tedy popisuje tuto věc korektně. Dodejme, že Generální finanční ředitelství svou odpověď odeslalo 24. dubna. Obsahem této konkrétní věci se nezabýváme, výrok se jí přímo netýká.