Přehled ověřených výroků

Poslanecký klub TOP 09 patřil mezi ty, jež vetovaly projednání zákona v prvním čtení. Zároveň ani jeden z poslanců TOP 09 nehlasoval pro finální znění novely zákona o registru smluv. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Poslanec Kalousek odkazuje na projednání návrhu podle § 90 Jednacího řádu Poslanecké sněmovny, který umožňuje předkladateli zákona navrhnout sněmovně schválení zákona v prvním čtení. V takovém případě lze k rozhodujícímu hlasování o zákonu přistoupit hned v prvním čtení po obecné a podrobné rozpravě, přičemž k zákonu nelze podávat pozměňovací návrhy. Pokud však proti návrhu na schválení zákona v prvním čtení vznesou námitky nejméně dva poslanecké kluby nebo 50 poslanců, zákon tímto způsobem schválit nelze a následuje standardní legislativní procedura se třemi čteními.

Tato situace nastala právě v případě novely zákona o registru smluv, kdy předkladatelé navrhli sněmovně schválit tuto novelu hned v prvním čtení. Proti tomu se však postavily poslanecké kluby ODS a TOP 09, které tento návrh vetovaly (4. odstavec zdola) a tím pádem zamítly. Novela tím pádem pokračovala ve standardní proceduře sestávající se ze tří čtení, během kterých se k novele přidalo celkem 9 stran (.pdf) pozměňovacích návrhů. Po dramatickém průběhu, který je podrobně popsaný v našem výroku dne, nakonec došlo na konečné hlasování, ve kterém žádný z poslanců TOP 09 finální znění novely nepodpořil. Výrok poslance Kalouska tak hodnotíme jako pravdivý.

Vůle vyjmout jen Budvar skutečně od lidovců byla. Alespoň v prvním čtení návrhu zákona, který toto chtěl prosadit. Po vetu dvou poslaneckých klubů byla načtena celá řada dalších návrhů, z nichž některé i prošly. Na konci projednávání proto nebyla otázka položena tak, zda Budvar vyjmout, nebo ne, ale zda vyjmout Budvar a řadu dalších povinných subjektů, nebo ne.

I díky hlasům KDU-ČSL došlo k osekání registru smluv, původně však Jurečka a spol. skutečně navrhli vyjmout pouze Budvar, a to již v prvním čtení. Proti však byly kluby TOP 09 a ODS. Tedy - lidovci pouze Budvar vyjmout zkusili, proti se však postavily dvě opoziční strany a znemožnily to. Následně pak došlo k načtení dalších návrhů a osekávání registru.

Ministr Jurečka se svými spolustraníky poslal do sněmovny novelu zákona o registru smluv. V ní stojí, že z evidence, jak byla zavedena, vyjímá národní podniky. Aktuálně funguje v České republice národní podnik jediný - Budějovický Budvar. Šlo tedy skutečně o vyjmutí tohoto jednoho podniku.

V bodě 7 pak opravdu přišli předkladatelé s tím, aby poslanci návrh schválili již v prvním čtení. To umožňuje § 90 odst. 2 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny. Jurečka a spol. tedy ve svém návrhu uváděli:

„Pro dosažení cíle tohoto návrhu zákona je nezbytné, aby nabyl účinnosti současně se
zákonem o registru smluv. V případě řádného legislativního procesu lze očekávat, že tento termín nebude splněn, proto se navrhuje, aby Poslanecká sněmovna v souladu s § 90 odst. 2 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů, vyslovila s návrhem zákona souhlas již v prvém čtení.“

Zákon o jednacím řádu ovšem rovněž uvádí (§ 90 odst. 3), že návrh již v prvním čtení schválit nelze, pokud vznesou proti tomuto postupu námitku alespoň dva poslanecké kluby nebo 50 poslanců. Během projednávání vznesl námitku jménem klubů TOP 09 a ODS předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura.

Uvedl: „Nebudu opakovat argumenty mnoha předřečníků. Mnozí z vás na mikrofon nebo soukromě mi říkali: Vetujte to. Nemáte tu odvahu. Tak já to udělám. Jménem dvou poslaneckých klubů ODS a TOP 09 vetuji projednávání podle § 90 odst. 2. Máme to za sebou.“

Ministr Jurečka spolu s KDU-ČSL tedy skutečně zamýšlel původně vyjmout pouze Budvar, po vetu ODS a TOP 09 však byla načtena celá řada pozměňovacích návrhů, jež výjimky značně rozšířily. Finální hlasování, které registr smluv výrazně osekalo, podpořili i někteří poslanci KDU-ČSL.

Během hlasování o novele zákona o registru smluv vzešlé z pera poslanců KDU-ČSL se dospělo do třetího čtení. V něm se vždy nejprve hlasuje (dle zákona o jednacím řádu) o jednotlivých pozměňovacích návrzích a dále o zákonu jako celku ve znění pozměňovacích návrhů.

Poslanci tedy nejprve přijali návrh, který z registru smluv vyjímá státní podniky (a některé další návrhy). Je poměrně zajímavé, že tento návrh prošel až během pátého hlasování. Např. poslanec KDU-ČSL Kudela se během těchto pěti hlasování nikdy nevyjádřil dvakrát po sobě stejně, byť šlo o rozhodování v řádu minut.

V každém případě Jurečka pro tento pozměňovací návrh nehlasoval. Když se však hlasovalo o zákonu jako celku, jednalo se již o verzi upravenou i tímto pozměňovacím návrhem. To již Jurečka podpořil.

Dá se tedy konstatovat, že Marian Jurečka schválil vyjmutí státních podniků (a např. krajských i obecních firem) z veřejné kontroly prostřednictvím registru smluv.

Předkladatelem zákona o registru smluv byl Kalouskův poslanecký kolega Jan Farský (STAN). Tento registr byl sněmovnou schválen v září 2015 a už tehdy byl pozměňovacími návrhy „osekán“ proti vůli svého předkladatele Farského, který schválení zákona komentoval slovy: „Ty výjimky jsou daň za to, že zákon vůbec prošel. Jde asi o deset procent všech prostředků, které má registr smluv obsáhnout.“ Jedním z autorů pozměňovacích návrhů, jež do zákona přinesly výjimky, byl však právě i Miroslav Kalousek. Ten uspěl s požadavkem vyjmout z působnosti zákona šest institucí s takzvanými chráněnými rozpočtovými kapitolami, o nichž kvůli nezávislosti nerozhoduje vláda, ale sněmovní rozpočtový výbor. Jde například o Kancelář prezidenta republiky nebo Český statistický úřad.

Ústředním kritikem změn v zákoně o registru smluv je po celou dobu debaty zejména Farský, jemuž se nelíbil ani plán vyjmout ze zákona pivovar Budvar. Nad novelou schválenou společně s několika pozměňovacími návrhy v únoru 2017 lamentoval také Kalousek, který prohlásil: „Zase se bude tvrdit, že to máme, bude se to tak jmenovat, ale obsah bude vykastrován tak, že zákon bude úplně nefunkční.“

Jeden z pozměňovacích návrhů vyjmul z povinnosti registru smluv státní podniky, druhý obecní a krajské společnosti.

Samotný zákon č. 340/2015 Sb. o registru smluv byl poprvé navržen poslancem Farským (STAN) již v roce 2012. Na projednání čekal rok, než byl odložen. Znovu byl navrhnut po předčasných volbách v listopadu 2013 s tím, že v lednu 2014 prošel prvním čtením. V červnu 2014 zákon prošel ústavním výborem PS. Po problémech, jako bylo například vrácení zákona Senátem, je schválen v listopadu 2015.

Již v únoru 2016, ale poslanci navrhují novelu tohoto zákona. Hlavním důvodem je poskytnutí výjimky pro státní pivovar Budvar. Mezi únorem a červnem 2016 se na původní návrh výjimek pro Budvar nabalí další desítky pozměňovacích návrhů a výjimek ze zákona. Dne 1. července 2016 zákon vstupuje v platnost.

Jednání trvala od ledna 2016 do února 2017, kdy byla novela 22. února schválena ve třetím čtení po poměrně nepřehledném hlasování. Byly zde prosazeny výjimky pro státní a městské firmy, jež umožňují nezveřejňování části smluv. Portál Rekonstrukce státu, který se vývojem kolem registru dlouhodobě zaobírá, odhaduje, že tyto výjimky umožní nezveřejňovat zakázky za cca 148 miliard korun ročně z veřejných rozpočtů. Odhaduje se, že každý rok proteče ve státních zakázkách cca 600 miliard korun.

Výrok je hodnocen jako pravdivý. I když jde jen o odhad, zmiňované sumě se blíží jak předpokládané částky občanské veřejnosti, tak i předkladatele prvotní verze poslance Farského.

Dle výroční zprávy (.pdf, str. 4) Budějovického Budvaru za rok 2015 obchoduje pivovar se 76 zeměmi. Do nich vyvezl v tomto roce 56 % z celkového objemu prodaného piva.

Zdroj: http://www.budejovickybudvar.cz/o-spolecnosti/obchodni-uspechy.html

Informace o tom, že zahraniční partneři odmítají obchodovat s pivovarem, pokud budou jejich smlouvy v registru smluv, není veřejně dostupná.

Pravdou však je, že v rozhovoru z prosince 2015 se ředitel Budvaru Jiří Boček vyjadřuje k otázce ohlasů zahraničních partnerů na nutnost zveřejňování smluv následovně: „... žádný z našich obchodních partnerů pochopitelně nebude spokojený s tím, že vystavujeme naše vzájemné smlouvy.“ Rozhovory s partnery pivovaru, kteří by tuto skutečnost potvrdili, však nejsou ve veřejně dostupných zdrojích k nalezení.

Dle informací dostupných z webových stránek Budějovického Budvaru odvedl pivovar do státního rozpočtu za poslední tři roky 1,3 miliardy zisku a 1,2 miliardy na daních a poplatcích. To dává dohromady 2,5 miliardy korun.

Stejný text doplněný citacemi z projevu ekonomického ředitele Budvaru Ing. Jiřího Žáčka před poslanci Ústavně-právního výboru hovoří i o tom, že pivovar nikdy nečerpal „ani korunu dotací z veřejných rozpočtů“.

V rozhovoru z prosince 2015 mluví ředitel Budvaru Jiří Boček o problematice zveřejňování smluv. Specifickou situaci pivovaru ilustruje mimo jiné informací o tom, že firma na svůj provoz a rozvoj vydělává vlastní činností a nikdy nečerpala „podporu ze státního rozpočtu nebo z evropských dotací“.

Zákon o registru smluv neobsahuje definici pojmu „obchodní tajemství“. Občanský zákoník popisuje jeho znaky takto:

„Obchodní tajemství tvoří konkurenčně významné, určitelné, ocenitelné a v příslušných obchodních kruzích běžně nedostupné skutečnosti, které souvisejí se závodem a jejichž vlastník zajišťuje ve svém zájmu odpovídajícím způsobem jejich utajení.“

V tomto ohledu má ministr Jurečka pravdu. Výrok je ale zavádějící, neboť i v případě, že by zákon obsahoval dokonalou definici toho, co obchodním tajemstvím je, občané by stále museli mít možnost přílišné „začernění“ napadnout. Stejně tak je tomu i v případě zveřejňování informací v rámci zákona o svobodném přístupu k informacím (.pdf, str. 5). Definice obchodního tajemství by proto nic neřešila.

Konkrétní dohoda mezi předsedy poslaneckých klubů a její naplnění není veřejně dostupnou informací. Neexistuje z ní něco jako zápis, není tedy možné korektně doložit, co přesně zástupci jednotlivých frakcí dohodli a nakolik se této dohody drželi. Výrok proto hodnotíme jako neověřitelný.

Během hlasování o novele zákona o registru smluv z pera poslanců KDU-ČSL se dospělo do třetího čtení. V něm se nejprve vždy hlasuje (dle zákona o jednacím řádu) o jednotlivých pozměňovacích návrzích a dále o zákonu jako celku ve znění pozměňovacích návrhů.

Poslanci tedy nejprve přijali návrh, který z registru smluv vyjímá státní podniky (a některé další návrhy). Je poměrně zajímavé, že tento návrh prošel až během pátého hlasování. Např. poslanec KDU-ČSL Kudela během těchto pěti hlasování nehlasoval nikdy dvakrát po sobě stejně, byť šlo o rozhodování v řádu minut.

V každém případě Jurečka pro tento pozměňovací návrh nehlasoval. Když se však rozhodovalo o zákonu jako celku, hlasovalo se již o verzi upravené i tímto pozměňovacím návrhem. To Jurečka podpořil. Dá se tedy konstatovat, že Marian Jurečka podpořil vyjmutí státních podniků (a např. krajských i obecních firem) z veřejné kontroly prostřednictvím registru smluv, a to i přesto, že pro daný pozměňovací návrh nehlasoval. Prakticky jeho finální hlasování toto umožnilo.