Přehled ověřených výroků

Ministerstvo financí ve svém aktuálním pokladním plnění uvedlo, že za období leden až srpen 2017 získal stát na dani z přidané hodnoty prostřednictvím EET 2,7 miliardy korun. Celkově pak výběr DPH vzrostl o cca 10 %. Nedokážeme korektně popsat, jaký je přesný přínos EET pro výběr DPH.

Výběr daní je výrazně ovlivněn ekonomickým růstem, který Česká republika zažívá, vláda také podniká opatření ke zvyšování daní. Například u DPH jde jednak o EET a pak také o kontrolní hlášení. Evidence tržeb ovšem pokrývá jen část celého DPH, nespadá do ní řada položek či služeb. Souhrnně je tedy velmi komplikované posoudit, nakolik právě zavedení evidence zvýšilo výběr v celém DPH. Naše hodnocení v této věci je tedy neověřitelné – není možné z naší pozice korektně a autoritativně určit, zda skutečně existuje (resp. jak velký je) vliv EET na zvýšený výběr DPH.

Mezi ekonomy v tomto směru také nepanuje absolutní shoda. Jaroslav Ungerman, makroekonom ČMKOS, ve svém textu na webu Argument psal na jaře 2017 o tom, že vliv EET na výběr DPH je nesporný. Argumentoval tím, že v sektorech, které EET zavedly (stravování), došlo v daném období k výraznému nárůstu tržeb (o cca 21 %). Mělo by být tedy logické, že dojde i ke zvýšení výběru.

Oproti tomu ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek ohledně dopadu EET vyjádřil v srpnu 2017 jisté rozpaky. „Na rozdíl od kontrolních hlášení, jejichž přínos byl pro státní kasu nesporný, se dopad EET zatím jeví spíš na úrovni statistické chyby,“ uvedl.

Český statistický úřad (ČSÚ) v únoru 2017 prohlásil, že z jeho oficiálních a nezávislých dat nelze určit vliv zavedení EET. Zde ovšem dodejme, že prohlášení se týkalo pouze první části systému, tj. spuštěné první vlny. Vliv zavedení elektronické evidence nelze na základě těchto dat potvrdit, ani vyvrátit. ČSÚ upozorňuje na metodické rozdíly: „Tím hlavním je skutečnost, že ČSÚ zjišťuje celkové tržby bez DPH podniků zařazených do daného odvětví podle převažující činnosti, zatímco EET je zaměřena na hotovostní platby za určitou specifickou činnost. Zcela shodné není ani vymezení obsahu obou ukazatelů.“

Ministerstvo financí k některým svým výpočtům využívá statistik ČSÚ (např. Konvergenční program 2017, str. 44).

Nepodařilo se nám z veřejně dostupných zdrojů dohledat žádnou zvláštní aktivitu Miroslava Kalouska ve věci možné transformace ŘSD na akciovou společnost v době, kdy byl ministrem financí. Za Nečasovy vlády vznikl plán na tuto přeměnu, jeho iniciátorem ovšem byla vláda jako celek. V gesci měli danou věc ministři dopravy Dobeš a jeho nástupce Zbyněk Stanjura z ODS.

V roce 2012 byl Ministerstvem dopravy vyhotoven transformační plán na přeměnu Ředitelství silnic a dálnic ze státní příspěvkové organizace na státní podnik a případně dále na akciovou společnost. Východisky transformačního plánu jsou programové prohlášení vlády (.pdf, str. 17), ve kterém se vláda zavázala k zavádění povinného hodnocení dopadů regulace, a koaliční smlouva (.pdf, str. 39) mezi ODS, TOP 09 a VV. Zde koalice přislíbila, že bude usilovat o financování dopravní infrastruktury prostřednictvím tzv. PPP projektů (public private partnership - spolupráce veřejného a soukromého sektoru). Důsledkem přeměny by byla větší nezávislost ŘSD na finančních prostředcích z veřejných fondů a možnost čerpat externí dluhové prostředky.

Vláda jednala 19. prosince 2012 o materiáluNávrhy opatření vlády pro zlepšení podmínek rozvoje hospodářství, podporu podnikání a zaměstnanosti.Tento dokument obsahoval 71 opatření, mezi nimiž byla právě i transformace ŘSD. Konkrétně šlo o bod 31 materiálu, jenž jako autora návrhu uvádí Ministerstvo dopravy (a nikoli financí). Pro celý materiál na vládě hlasovalo 14 ze 14 členů vlády, což dokládá záznam z jednání (.doc) v bodě 2.

Klíčovou podmínkou podle transformačního plánu (.doc, str. 10) je, aby byla nová entita plně vlastněna a kontrolovaná státem. Postup nastíněný v transformačním plánu, který počítal se založením státního podniku na začátku roku 2013 a predikoval zahájení přípravy přeměny na akciovou společnost, nebyl realizován.

Hospodářský výbor projednal na schůzi 21. června 2012 rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury a zabýval se i transformací ŘSD, jak plyne ze zápisu ze schůze. Náměstek ministra dopravy Lukáš Hampl přednesl, že přeměna na státní podnik by mohla proběhnout k 1. lednu 2013 a druhá fáze přeměny na akciovou společnost na konci roku 2013 (.pdf, str. 2).

Ministr Dobeš na téže schůzi konstatoval, že akciová společnost by byla ve 100% vlastnictví státu (.pdf, str. 3). Poslanci Sivera (ODS), Urban (ČSSD) a Hojda (KSČM) považují úvahu o přeměně za pozitivní a nemají připomínek (.pdf, str. 3). Poslanci Plachý a Rádl (oba ODS) konstatovali, že přeměna by měla být rychlá a rázná (.pdf, str. 3–4). Transformace ŘSD nebyla zmíněna v usnesení této schůze (.pdf, str. 5–6).

Ministr dopravy Zbyněk Stanjura, který nahradil Pavla Dobeše ve funkci v prosinci roku 2012, usilovalo přeměnu ŘSD na akciovou společnost. Ta vyžaduje přijetí zvláštního zákona, přičemž legislativní proces by podle ministerstva dopravy trval aspoň tři čtvrtě roku.

Vláda Petra Nečase v polovině roku 2013 padla a plán přeměny ŘSD nebyl dokončen. Transformace ŘSD je součástí programového prohlášení současné vlády z února 2014. V červnu 2015 bylo zpracováno hodnocení dopadů regulace (.pdf, str. 17) a transformace byla vyhodnocena jako opatření s pozitivním dopadem. Současný ministr dopravy Dan Ťok prohlásil, že transformace se intenzivně připravuje.

Miroslav Kalousek byl ministrem financí v letech 2007–2009 a v letech 2010–2013. K transformaci ŘSD se v žádném svém výstupu v Poslanecké sněmovně nevyjádřil, a to ani v prvním, ani ve druhém předmětném volebním období.

Databáze sněmovních tisků v předmětných obdobích neobsahuje žádný návrh zákona ani písemnou interpelaci, která by se týkala plánované přeměny ŘSD. Ředitelství silnic a dálnic je v současné době stále státní příspěvkovou organizací.

Transformace ŘSD nefiguruje ani v programu TOP 09 pro roky2009, 2010, 2013, ani v programu Vize 2030. Záměr zefektivnit financování dopravní infrastruktury mimo jiné použitím soukromého kapitálu a omezit v tomto ohledu legislativní limity je zmíněn pouze v koaliční smlouvě (.pdf, str. 39) mezi ODS, TOP 09 a VV.

Vláda Bohuslava Sobotky skutečně investuje. V období jejího mandátu došlo také ke zvýšení důchodů, minimální mzdy i platů státních zaměstnanců.

Ministr Babiš správně informuje o investicích této vlády. Jak je vidět v grafu, výše investic v roce 2014 odpovídala průměru z minulých let. V následujícím roce kapitálové výdaje vlády výrazně narostly především kvůli snaze dočerpat finance z evropských fondů z programového období 2007–2013. V roce 2016 bylo oproti tomu množství proinvestovaných peněz nejmenší od roku 2005. I přes výkyvy ve výši kapitálových výdajů konstatujeme, že tato vláda investuje podobně jako ty předchozí.

Zdroj: Kapitálové výdaje rozpočtu, 2000–2016 skutečnost, 2017 rozpočet

Ke zvyšování důchodů dochází pravidelně po celou dobu vládnutí koalice. Přiložený graf demonstruje, že od v letech 2014–2016 vzrostly penze žen asi o 350 Kč, muži obdrželi průměrně ještě 50 Kč navíc.

Zdroj: web ČT24

Vláda může přímo ovlivnit jen výši minimální mzdy a platů státních zaměstnanců. Minimální mzda vzrostla od roku 2014 téměř o 30 %, ze zaměstnanců státu si na víc přišli učitelé, úředníci či lékaři.

Zdroj: Facebook Bohuslava Sobotky

Poslanecká sněmovna přijala 15. března 2017 usnesení, v němž po ministru financí Andreji Babišovi (ANO) žádá, aby do 30. dubna 2017 vysvětlil své příjmy, které použil na nákup dluhopisů společnosti Agrofert, a.s. jím samým jakožto fyzickou osobou.

26. dubna 2017 přinesl zpravodajský server Deník.cz informaci, že poradci premiéra Sobotky (ČSSD) vypracovali materiál (.pdf) nazvaný Analytický souhrn kauz a nezodpovězené otázky souvisejícís podnikáním ministra financí A. Babiše, který podrobně popisuje nejasnosti týkající se podnikatelské minulosti Andreje Babiše. Obsahuje také jakýsi souhrn formulovaný ve 22 nezodpovězených otázkách (str. 34). Je třeba dodat, že zmíněný materiál zahrnuje také přílohy a seznam použitých zdrojů (str. 35).

Ačkoliv výše uvedený analytický materiál žádá (stejně jako usnesení Poslanecké sněmovny) vysvětlení pozadí operace s korunovými dluhopisy, což je jednoznačně hlavní téma textu (sahá do minulosti a požaduje vysvětlení souvisejících obchodních aktivit Babiše), nelze říci, že se Sobotkův materiál týká výhradně kauzy korunových dluhopisů. Řeší i některé další otázky, které požadovala v obecnější podobě Poslanecká sněmovna.

Nicméně Babiš mluví o tom, že tento dotaz se objevil veřejně jen pár dní před vypršením termínu, kdy měl sněmovně odpovědět (což učinil 28. dubna). V tomto je třeba dát mu za pravdu - výzvy nebyly fakticky spojeny a jde spíše o součást dalšího tlaku na ministra financí ze strany koaličního partnera.

Sobotkova analýza od Babiše žádá například také vysvětlení miliardových finančních operací kolem společnosti IMOBA (a další otázky týkající se těchto finančních operací), proč Babiš lživě tvrdil, že společnost Hartenberg je investiční fond, když dle České národní banky není (ČNB podle analýzy takový fond neregistruje), nebo kdo byl skutečným vlastníkem společnosti O.F.I. a z jakých peněz tato společnost v 90. letech financovala své investice.

Média skutečně informovala, že Mikuláš Klang, vedoucí PR a marketingu ČSSD, rozeslal padesáti poslancům ČSSD manuál, jak se mají na sociálních sítích vyjadřovat ke kauze Andreje Babiše. S informací přišel jako první server Idnes.cz. Do redakcí měly dorazit dva dokumenty, které obsahovaly konkrétní znění příspěvků na Twitteru a Facebooku a obsahovaly útoky na Andreje Babiše. Klang pravost těchto informací médiím potvrdil. Server Lidovky.cz ve svém textu také informují, že k tomu rozeslání došlo ještě před samotným jednáním o kauze Andreje Babiše v Poslanecké sněmovně.

Konkrétní znění, které manuál obsahoval, vypadalo následovně (via Idnes.cz):

Twitter:

„Otázky a zase jenom otázky. @AndrejBabis se zřejmě drží zásady, že na otázku se odpovídá otázkou. U obcházení daní by to ale odpověď chtělo.“„Audity‘ proběhly, otázky zůstaly. Opakování je matka moudrosti, proto znovu: Kde jste vzal peníze na nákup Agrofertu, pane Babiši?“

Facebook:

„Čas běží, ale odpověď na nejzásadnější otázku od Andreje Babiše stále chybí. Zeptáme se na ni ve sněmovně i dnes: ‚Můžete předložit skutečně věrohodný důkaz o tom, že jste korunové dluhopisy od společnosti Agrofert opravdu koupil?‘“„Andrej Babiš prodával své firmy jiným svým firmám a dlouhodobě tak obchodoval sám se sebou. O kolik desítek či stovek milionů korun méně tak zaplatil na daních? Dnes se na to budeme ve sněmovně ptát.“

V roce 2015 byl opravdu ekonomický růst ČR 4,5 % na rozdíl od Německa, kde dosáhl pouze 1,7 %. Dotace z evropských fondů se rozdělují v sedmiletých cyklech, dnes jsme v cyklu 2014–2020. Zmiňovaná dočerpávání z minulého cyklu v roce 2015 jsou součástí pravidla N+2, které zaručuje, že dotace bude vyplacena i po ukončení předchozího cyklu. Pokud projekty započaté na konci období během dvou let splní závazky, bude jim zpětně vyplacená dotace z předchozího dotačního cyklu.

Nelze ale ověřit, kolik konkrétně dočerpávalo ministerstvo dopravy na konci roku 2015. Za dotační cyklus 2007–2013 celkově vyplatilo 95,3 % dotací (z celkové alokace fondů EU ministerstvu dopravy), o peníze z EU si ale požádali jenom u 67 %. Celkově všechny resorty nedočerpaly méně než 10 mld. Kč proti prvotním odhadům, které byly mnohem vyšší. Podle závěru Nejvyššího kontrolního úřadu byla na konci roku 2013 Česká republika čtvrtým nejhorším státem v čerpání evropských dotací za období 2007–2013.

Zpráva NKÚ kritizovala problémy českých resortů s čerpáním dotací s odhadem (str. 43)nedočerpání na konci období 2014–2020 pohybujícím se mezi 38,6–105 mld. Kč (tj. v nejlepším případě 3x více než za minulé období). Česká republika celkově ke konci května letošního roku požádala o zaslání jen 26,8 mld. Kč (4,4 %) z celkových 646 mld. Kč, které EU pro ČR uvolnila.

Za dobu vlády Bohuslava Sobotky vznikly tři nové ústřední správní úřady, výrok poslance Fialy tak hodnotíme jako nepravdivý.

Správním úřadem se podle ústavy rozumí jakákoliv složka státu zřízená zákonem, plnící úkoly na základě zákona a vykonávající státní správu. Správní úřady se mohou vnitřně členit (např. ministerstva na odbory a další složky). Správními úřady však nejsou ku příkladu státní fondy, které slouží pouze k shromažďování a rozdělování majetku, avšak státní správu nevykonávají.

Kromě běžných správních úřadů (finanční, katastrální) však právní řád rozlišuje ještě tzv. ústřední správní úřady, mezi které Ústavní soud řadí ty správní úřady, které vykonávají státní správu na celém území ČR a které nejsou podřízeny jinému správnímu úřadu. Tyto podmínky splňuje jen malý počet správních úřadů (v současnosti 30), přičemž všechny jsou obsaženy v kompetenčním zákoně. Těchto 30 ústředních správních úřadů se rozděluje na základě toho, jestli v jejich čele stojí člen vlády (ministerstva), či ne (ústřední správní úřad). Pokud poslanec Fiala mluví o úřadech, myslí tím právě ústřední správní úřady.

Porovnáním současného znění kompetenčního zákona a znění před nástupem současné vlády zjistíme, že vznikly celkem tři nové ústřední správní úřady: Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí, Úřad pro přístup k dopravní infrastruktuře a Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost.

Úřad pro ochranu osobních údajů i Rada pro rozhlasové a televizní vysílání byly za současné vlády do výčtu také přidány, avšak existovaly již před nástupem vlády Bohuslava Sobotky, pouze nebyly v kompetenčním zákoně uvedeny. To jim však jejich postavení jako ústředního správního úřadu nesebralo.

Tržby v maloobchodě vzrostly v roce 2016 o 5,6 %, a to i díky tomu, že české ekonomice se v v tomto období dařilo růst tempem 2,3 %. Vyšší tržby ukazují na vyšší spotřebu, což následně vede k tomu, že se v absolutních číslech prodají větší objemy zboží a služeb, a tedy i s tím související absolutní výběr DPH. Inkaso DPH v roce 2016 bylo meziročně vyšší o 3,8 %. Výběr DPH tak vzrostl pomaleji než maloobchodní tržby.

Nicméně je třeba upozornit na některé limity Kalouskova tvrzení. Předně do maloobchodních tržeb nespadají všechny položky podléhající DPH - např. nemovitosti nebo část služeb. Vyšší maloobchodní tržby tedy nemusí automaticky znamenat, že by mělo o stejnou výši růst DPH. Záleží na více faktorech.

Dále tržby jako takové nejsou to samé jako přidaná hodnota. Obrazně řečeno - že někdo utržil dvojnásobek, neznamená, že bude platit/odvádět dvojnásobek na DPH, protože může mít vyšší vstupní náklady. Je více sazeb, takže může dojít k přelivu mezi sazbami - ať už proto, že lidé více kupují nízko/vícedaněné zboží, nebo proto, že se něco překlasifikovalo.

Výrok z tohoto důvodu hodnotíme jako zavádějící, protože byť Kalousek podává správná čísla, jejich význam dezinterpretuje.

Během jara roku 2015 se členské státy Evropské unie rozhodly řešit migrační krizi. V té době se totiž především v Itálii, Řecku, Rakousku, Maďarsku a Německu výrazně zvýšil počet migrantů a žadatelů o azyl z Afriky a Blízkého východu. Snaha Evropské unie spočívala v tom, aby byli uprchlíci přerozděleni do všech států a aby se již radikálně a nekontrolovaně nezvyšoval počet migrantů v nejvíce zasažených státech.

První řešení předložila Evropská komise v květnu 2015. Jednalo se o klíč, který měl přerozdělovat migranty státům na základě rozlohy země, vyspělosti její ekonomiky, míry nezaměstnanosti či počtu dosud přijatých žadatelů o azyl. Česko podle něj mělo přijmout 2,98 procent úspěšných žadatelů o azyl z řad migrantů a dobrovolně 525 (2,63 procenta) migrantů z uprchlických táborů mimo Evropu. Česká republika tak měla do dvou let přijmout 1863 uprchlíků.

Tyto kvóty byly Evropským parlamentem zamítnuty a bylo rozhodnuto, že si státy přerozdělí uprchlíky podle stejného principu, ale na dobrovolné bázi.

Premiér Bohuslav Sobotka za Českou republiku deklaroval, že přijmeme 1100 migrantů z Itálie a Řecka a další čtyři stovky z uprchlických táborů mimo území Evropské unie (z tzv. třetích zemí). To schválila i vláda České republiky na svém jednání 8. července 2015. Pro hlasovalo (.doc, bod 24) všech přítomných 16 členů vlády - tedy zástupci všech tří koaličních stran.

Další verze kvót se začala projednávat na přelomu srpna a září roku 2015, kdy se opět zvýšil počet příchozích migrantů do států Evropské unie. Na jednání Rady Evropské unie je 21. září schváliliministři vnitra členských států. Proti kvótám byli ministři vnitra České republiky, Slovenska, Maďarska a Rumunska, finský ministr vnitra se zdržel hlasování.

Podle těchto nových kvót mělo být České republice přiděleno 1591 migrantů, kteří zažádali o azyl v Itálii a Řecku (původně i Maďarsku, jež se následně do tohoto procesu nezapojilo). V platnosti však nadále zůstalo i dobrovolné přijetí 1100 běženců z těchto dvou států a 400 z třetích zemí. Celkově tak Česká republika měla přijmout 3091 uprchlíků. V rámci těch, kteří se dostali na území Evropské unie, jde o 2691 osob.

Výrok prezidenta Miloše Zemana hodnotíme jako nepravdivý. Faktem je, že prvotní řešení předkládala Evropská komise, na její pokyn však uprchlíci nebyli přerozděleni. První přerozdělení bylo sice podobné návrhu Evropské komise, mělo však jít o dobrovolné přijetí. Závazné kvóty odhlasovali ministři vnitra států Evropské unie, nešlo tedy o nařízení Evropské komise. Na základě dobrovolného a závazného přijetí, které odhlasovali ministři vnitra, měla Česká republika přijmout během dvou let 3091 uprchlíků, nikoliv 6200.

Kalousek má pravdu v tom, že názor Babiše na jednotnou evropskou měnu prošel mezi lety 2014 a 2017 značným vývojem. Pravdou už ovšem není, že by Babiš v roce 2014 horoval pro okamžité zavedení eura. Ve skutečnosti mluvil o tom, že to za Sobotkovy vlády není reálné, hovořil o nejbližším termínu za šest let. Z tohoto důvodu je výrok hodnocen jako nepravdivý.

Bývalý ministr financí Andrej Babiš byl v roce 2014 pro zavedení eura. Nicméně nebyl příznivcem rychlého zavedení, nýbrž pomalého. V únoru 2014 uvedl, že euro nebude v Česku zavedeno dříve jak za šest let. „Myslím, že této vlády se to nedotkne,“uvedl tehdy Babiš v chatu na Facebooku. Po schůzce s prezidentem Zemanem před jmenováním vlády také prohlásil, že s budoucím přijetím eura nemá problém, ale že by Česká republika neměla ručit za závazky Španělska a Řecka.

„Myslím si, že cesta k euru je dlouhá. Víceméně jsme se domluvili, že začneme fiskálním paktem, který také má různé koalternativy. To by měl být první krok, už jsem se ale vyjádřil v minulosti, že určitě není reálné, aby naše vláda mohla realizovat vstup do eurozóny,“ uvedl Babiš poté, co vláda schválila své programové prohlášení.

V polovině roku 2015 pak Babiš navrhoval, aby se o zavedení eura konalo referendum, které by nebylo závazné a konalo se společně s parlamentními volbami v roce 2017. Výhody zavedení eura v té době viděl Babiš zejména ve stabilitě vývozu a dovozu a v tom, že euro může sloužit jako dobrý indikátor při zahraničních investicích.Jako negativa uváděl, že by Česká republika musela ručit za závazky jiných států.

V červnu 2017 ale Babiš začal od pozitiv přijetí eura ustupovat. „Eurozóna byl ekonomický projekt, stal se politickým. A já nechci ručit za řecké dluhy, za italské banky, nechci být součástí tohoto systému, protože to nám nic dobrého nepřinese,“ uvedl. Babiš také považuje zachování vlastní měny za vhodný nástroj pro řešení hospodářských krizí. Vstup do eurozóny by podle Babiše oslabil samostatné rozhodování České republiky.

Na konci června 2017 se Babiš postavil proti euru striktněji. „Žádné euro. Nechci euro. Euro tady nechceme,“ uvedl Babiš. „Každý ví, že je to krachující podnik. Je to o naší suverenitě. Chci českou korunu a nezávislou centrální banku. Nechci další věc, do které bude zasahovat Brusel,“ vysvětloval svůj postoj k euru.