Přehled ověřených výroků

Propuknutí Ukrajinské krize skutečně vedlo až k nezákonné anexi Krymu Ruskou federací. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Ukrajinská krize oficiálně vypukla v listopadu 2013 sérií protestů označovaných jako Euromajdan. Tyto občanské nepokoje byly reakcí na pozastavení asociační smlouvy Ukrajiny a EU. Ve svém důsledku vedly až k útěku bývalého proruského prezidenta Janukovyče ze země a k ustavení prozatímní ukrajinské vlády.

Reakcí Ruské federace byla anexe Krymu. Existuje řada důkazů o zásahu ruských sil na Ukrajině, například v oblasti Donbasu. Koneckonců prezident Putin tuto skutečnost zpětně oficiálně přiznal. Dne 16. března 2014 proběhlo referendum o nezávislosti Krymu a jeho přidružení k Rusku, přičemž se pro spojení Krymu s Ruskem vyslovilo neuvěřitelných 96,8 % obyvatelstva. Již 21. března 2014 podepsal Putin krymsko-ruskou smlouvu o přidružení, čímž uzavřel ruskou ústavní proceduru anexe.

V souvislosti s Ukrajinskou krizí je rovněž nutné připomenout tzv. Budapešťské memorandum. Memorandum, podepsané představiteli Ukrajiny, Ruské federace, Velké Británie a Spojených států 5. prosince 1994, mělo poskytnout Ukrajině jisté bezpečnostní záruky. Tyto státy se prostřednictvím šesti bodů memoranda zavázaly (výměnou za připojení Ukrajiny ke Smlouvě o nešíření jaderných zbraní z roku 1968) respektovat nezávislost a suverenitu Ukrajiny. Slíbily rovněž, že se zdrží vyhrožování silou či jejího použití proti územní celistvosti nebo politické nezávislosti Ukrajiny.

Ruská anexe Krymu vedla k zásadní změně vztahů mezi EU a Ruskem. K omezení styků došlo ze strany EU na několika úrovních od března 2014, kdy byla zavedena tzv. restriktivní opatření v reakci na situaci na Ukrajině.

Podle životopisu na jeho webových stránkách byl Michal Horáček skutečně vyloučen z univerzity, a to poté, co byl zatčen StB za zfalšování výjezdní doložky do USA. Poté pracoval v mnohých dělnických profesích, zároveň se zabýval dostihy a chovem koní (o kterých psal studie a kterými se zabývala také jeho první kniha), ale také například pracoval jako bookmaker. Podle Databáze knih je autorem 11 knih, dvě z toho jsou sbírky básní. Alb s Petrem Hapkou vydal podle svých stránek pouze sedm (plus DVD a kolekce best of), dohromady jich však vydal 17 (plus DVD a alba best of).

Co se týká filantropie, podle svých stránek věnoval honoráře z knihy Dopisy z lásky a nenávisti na dobročinné účely nebo například daroval různým dobročinným nadacím nejméně 400 milionů Kč jako CEO Fortuny. Jako soukromník se filantropií také zabývá, pomohl například dívce s mozkovou obrnou nebo pořádá benefiční koncerty. Podle svých slov nechce svou podporu stavět na odiv, není proto vždy lehké najít údaje o jeho podpoře.

V říjnovém (nejaktuálnějším) průzkumu agentury CVVM (.pdf, str. 5), kterého se zúčastnilo 905 respondentů, uvedlo 27 % dotázaných, že Jiřího Drahoše neznají. Výzkumy dalších agentur nabízejí podobná čísla. Např. v listopadovém výzkumu společností MEDIAN a Kantar TS pro Českou televizi (str. 6) uvedlo 32 % lidí, že Drahoše nezná.

Aktuální data tedy potvrzují, že Drahošova neznámost v české veřejnosti dosahuje necelé třetiny voličů. Pokud se zaměříme na začátek kampaně, tak Jiří Drahoš svou kandidaturu oznámil na konci března 2017.

V prvním průzkumu veřejného mínění po ohlášení kandidatury (v dubnu 2017), uvedlo z 959 respondentů pro agenturu MEDIAN (.pdf, str. 5) 32 % dotázaných, ze Jiřího Drahoše nezná. Více výzkumů z počátku Drahošovy kampaně dostupných není, tudíž pro hodnocení výroku vycházíme z dat MEDIANu.

Z veřejně dostupných výzkumů se tedy zdá, že Drahošovo prohlášení neobstojí. Nicméně v daném případě nelze vyloučit, že měl prezidentský kandidát a jeho tým zpracován vlastní výzkum např. před ohlášením kampaně, který daná čísla potvrzovaly. Z tohoto důvodu je výrok hodnocen jako neověřitelný.

Drahoš tento výrok pronesl v tom smyslu, že si Horáček má stěžovat na svou absenci na uvedené akci. V rámci výroku hodnotíme pouze to, zda byli vystupující pozvání a sami se na akci nehlásili.

Michal Horáček své nevystupování na Václavském náměstí komentoval na svém facebookovém profilu takto: „Ptáte se mě, proč jsem dnes nevystoupil na Václavském náměstí. Popravdě - nevím. Akce byla původně charakterizována jako 'apolitická'.“

Následně uvedl, že mu Marek Hilšer poskytl část svého vyměřeného času, a to s poukazem, že oproti jiným řečníkům byl hlavním aktérem listopadových událostí.

Vystoupení na Václavském náměstí dne 17. listopadu byla pořádána v rámci Festivalu svobody, což je iniciativa připomínající události listopadu roku 1989. Ve svém prohlášení o neúčasti právě Michala Horáčka organizátoři uvedli:

„Pozvaní kandidáti byli vybráni na základě souladu jejich postojů s hodnotami 17. listopadu a následně na základě jejich dosavadní veřejné známosti a prostoru kandidátů promlouvat k veřejnosti. Cílem bylo podpořit ty, kteří ho z dlouhodobého hlediska tolik neměli.“

Tři kandidáti byli navíc vybráni kvůli symbolice tří pilířů demokracie a byly jim na jejich projev poskytnuty 3 minuty času.

Dále uvedli, že program byl zveřejněn již 13. listopadu 2017 a mezi vystupujícími kandidáty byli od počátku uvedeni Jiří Drahoš, Pavel Fischer a Marek Hilšer (.pdf, čas 18:15 v programu).

Údaje o výdajích a příjmech (tedy i půjčkách a úvěrech) jednotlivých stran jsou dostupné ve finančních zprávách, které strany musí každoročně dodat a zveřejnit. Institucí, která na dodržování tohoto pravidla dohlíží, je Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí se sídlem v Brně.

Ve výroční finanční zprávě České pirátské strany za rok 2016 jsou uvedeny všechny příjmy a výdaje této strany, přičemž půjčky, krátkodobé i dlouhodobé úvěry, směnky, dluhopisy apod. skutečně činí 0 Kč.

Z finančních zpráv nelze určit, zda jsou finance z uvedených půjček použity právě na volební kampaň, či na provozní nebo jiné náklady. Jediná strana, která ve své finanční zprávě uvádí, že uzavřela smlouvu o úvěru na financování volební kampaně do krajských zastupitelstev, je KDU-ČSL (str. 10). Z médií pak víme, že úvěr na kampaň před volbami do Poslanecké sněmovny si vzaly také strany SPD a STAN.

Některé další strany, které jsou v Poslanecké sněmovně, konkrétně ANO 2011 (str. 28), ČSSD (str. 3) a ODS (.pdf, str. 19) mají ve finanční zprávě uveden dluh, není tam však napsáno, k čemu byl úvěr pořízen. Nezadluženými stranami v Poslanecké sněmovně jsou KSČM (str. 19), která má v položce půjčky a úvěry uvedeno 0 Kč a TOP 09 (str. 31). Výroční finanční zpráva Úsvitu, který byl úspěšný ve volbách do Poslanecké sněmovny 2013, je dostupná finanční zpráva pouze za rok 2015 (.pdf), která ovšem také neuvádí žádný dluh.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť jediná studie zabývající se stavem zabezpečení obrany České republiky skutečně zmiňuje velké limity armády v oblasti možné obrany území ČR. Autoři studie uvádí, že ozbrojené síly ani stát nejsou na zajištění obrany ČR v mnoha ohledech připravené. Např. nejakceschopnější bojové uskupení Armády ČR – 4. brigáda rychlého nasazení – by zůstala bojeschopná pouze po dobu jednoho týdne.

Během posledních několika let se ve veřejném prostoru (přibližně od roku 2014) začaly hlasitěji objevovat výtky na téma reálných schopností Armády ČR naplnit jednu ze svých zákonných rolí v rámci ozbrojených sil, tedy zajistit obranu ČR.

Jedinou dohledatelnou, ale o to podstatnější studií, která zároveň jako první zmínila zásadní problémy ve schopnosti AČR plnit reálně svoje povinnosti, bylo dílo kolektivu autorů Centra bezpečnostních a vojensko-strategických studií Univerzity obrany (CBVSS) z roku 2014 pod názvem Zpráva o stavu zabezpečení obrany ČR v roce 2014 – mýty a realita .

V této práci přišli autoři s tvrzením, že „při požadavku na současné splnění všech našich závazků vůči spojencům a ČR (úkoly ze zákona) by došlo ke kolapsu nejen ozbrojených sil, ale i státu, který na takový úkol není připraven ani legislativně, ani po stránce udržování potřebných zásob a finančních reserv.“

V textu je pak uváděn jako příklad stav 4. brigády rychlého nasazení, tedy realisticky nejakceschopnějšího uskupení v počtu cca 5 tisíc osob, která má však v případě válečných ztrát schopnosti udržet personální a logistickou bojeschopnost pouze po dobu jednoho týdne, kdy jí začnou docházet zásoby. Ve studii se píše:

„Divizní úkolové uskupení jsme v tichosti opustili, brigádní úkolové na bázi 4. brn má sice až 5000 osob a moderní výzbroj, ale bez doplnění z ostatních jednotek AČR je jen chimérou. Není u něj dořešeno doplňování personálu, úhrada ztrát a zásoby v některých komoditách nevystačí ani na jeden týden vedení bojové činnosti. Doplnění zásob na pouhý jeden měsíc by stálo téměř 20 mld. Kč., přitom toto uskupení nabízíme na dobu 6 měsíců bez rotace!“

Autoři studie dále kritizovali v roce 2014 např. nenaplněnost sil AČR, od té doby však došlo vzhledem k rekrutaci nových sil ke zlepšení tehdejšího stavu.

Varování před závadnými potravinami je zveřejňované na stránkách Informačního centra bezpečnosti potravin (ICBP). Převažují hlášení o nevyhovujících potravinách ze zahraničního dovozu. Za tento rok bylo zatím uveřejněno celkem 28 hlášení. Zároveň funguje Systém rychlého varování (RASFF), v němž jsou sdíleny informace o nebezpečnosti potravin na úrovni EU a EFTA.

V poslední době se veřejně mluvilo o několika případech - např. o dovážených kontaminovaných vejcích nebo o salmonele v kuřecím mase z Polska. Takové případy nejsou zcela ojedinělé.

Pavel Bělobrádek má tedy pravdu, že problémy s bezpečností dovážených potravin existují, resp. že se mezi nimi vyskytují i potraviny potenciálně škodlivé. Data popisující kvantitu takových potravin v celkovém objemu jsou problematicky dostupná, nicméně jelikož jádro výroku odpovídá faktům, hodnotíme výrok jako pravdivý.

Jiří Drahoš poskytl Parlamentním listům rozhovor 29. dubna tohoto roku. Parlamentní listy o Jiřím Drahošovi píší nebo ho citují často, především v souvislosti s jeho kandidaturou na prezidenta. Tyto články jsou však přebírány z rozhovorů, které Drahoš poskytl jiným médiím – často z Aktuálně.cz, Lidových novin, Info.cz a dalších. Žádný jiný rozhovor, který by Jiří Drahoš Parlamentním listům přímo poskytl, dohledatelný není.

Vyjdeme-li z dat na webu ministerstva obrany, tak na letošní rok jsou schváleny výdaje pro tento resort ve výši 52,5 miliardy. Vyjádřeno v procentech HDP jde o 1,08 %. Prostým dopočítáním tedy dojdeme k tomu, že 2 % HDP (částka, kterou by měla Česká republika podle svých závazků v NATO vydávat na vlastní obranu) aktuálně vychází přes 90 miliard korun (konkrétně na zhruba 97 miliard).

Andrej Babiš hovořil o svých představách týkajících se volebního systému a koaličního vládnutí například 2. 9. 2015 v rozhovoru pro rádio Impuls, kde uvedl (v čase 9:30): „Koaliční vládnutí je samozřejmě problém... Já si myslím, že by měl být většinový (volební, pozn. Demagog.cz) systém, to znamená měla by vládnout jedna strana.“ Dne 10. října letošního roku Babiš na svém facebookovém profilu napsal: „Ano, ve volbách chceme zvítězit natolik, že nebude možné sestavit vládu ostatních stran proti nám.“ Jak vyplývá z výše uvedeného, Andrej Babiš skutečně projevuje určité sympatie k modelu jednobarevné vlády, lze tedy předpokládat, že by takovou možnost upřednostnil. Pro úplnost je však třeba dodat, že hovoří i o konkrétních možnostech koaličního vládnutí po letošních říjnových parlamentních volbách.

Například v rozhovoru pro zpravodajský server ČTK České noviny uvedl, že by si dovedl představit spolupráci s Piráty nebo některými dalšími stranami.