Přehled ověřených výroků

Během hlasování o novele zákona o registru smluv vzešlé z pera poslanců KDU-ČSL se dospělo do třetího čtení. V něm se vždy nejprve hlasuje (dle zákona o jednacím řádu) o jednotlivých pozměňovacích návrzích a dále o zákonu jako celku ve znění pozměňovacích návrhů.

Poslanci tedy nejprve přijali návrh, který z registru smluv vyjímá státní podniky (a některé další návrhy). Je poměrně zajímavé, že tento návrh prošel až během pátého hlasování. Např. poslanec KDU-ČSL Kudela se během těchto pěti hlasování nikdy nevyjádřil dvakrát po sobě stejně, byť šlo o rozhodování v řádu minut.

V každém případě Jurečka pro tento pozměňovací návrh nehlasoval. Když se však hlasovalo o zákonu jako celku, jednalo se již o verzi upravenou i tímto pozměňovacím návrhem. To již Jurečka podpořil.

Dá se tedy konstatovat, že Marian Jurečka schválil vyjmutí státních podniků (a např. krajských i obecních firem) z veřejné kontroly prostřednictvím registru smluv.

Ministerstvo zemědělství skutečně nabízí výklad zákonů a poradenství zdarma. Ve srovnání s ministerstvem financí nejsou však tyto výklady závazné, a tedy ani zpoplatněné. Jurečkův (KDU-ČSL) výrok však musíme označit za neověřitelný, jelikož nejsme schopni prokázat, jestli došlo za poslední tři roky ke změně přístupu k občanům republiky. Resp. jak a zda toto probíhalo v komunikaci s úřadem v minulosti ze předchůdců současného ministra.

Jurečka zde reaguje na postup ministerstva financí, respektive Finanční správy, která za závazný výklad zákona o EET požaduje 1 tisíc korun.

„Zákon totiž zavádí také institut závazného posouzení, které poplatníkům, kteří si nebudou jisti, vydá finanční úřad za snížený správní poplatek 1000 korun,“ stojí na webu finanční správy.

Nicméně portál e-trzby.cz uvádí něco jiného:

„Upozorňujeme, že Ministerstvo financí ani orgány Finanční správy České republiky nejsou orgány, které poskytují závazný výklad a aplikaci právních předpisů. K tomuto je v individuálních případech oprávněný místně a věcně příslušný soud.“

V některých oblastech, spadající pod MZe, vytvořilo ministerstvo výkladové komise, které bezplatně reagují na dotazy lidí a vystavují jim výklad příslušného zákona zdarma.V roce 2008 si účtovalo poplatky za papírenské služby a náklady spojené s odesláním odpovědi, nikoliv samotnou expertízou.

Nově k výkladové vodohospodářské komisi přibude i zákon o vinohradnictví a vinařství, účinný od 1. dubna 2017. Ministerstvo k němu vytvořilo i infolinky a stále je zde i možnost poslat e-mail, na který MZe zdarma odpoví. Její výklad ovšem není ve většině případů závazný (.pdf, str. 6).

„Toto vyjádření Ministerstva zemědělství není právně závazné a Ministerstvo zemědělství jej vydalo s vědomím, že výklad právních předpisů je v České republice oprávněn provádět pouze soud. Vyjadřuje však odborný názor Ministerstva zemědělství na tuto problematiku, a to podle právního stavu ke dni jeho zpracování.“ Podobné informace stojí i na vodohospodářském webu: „Je však nezbytné upozornit na to, že výklady nejsou obecně závazné a mají pouze doporučující charakter,“ informovalo MZe v otázce vodohospodářství.

Současně na svých stránkách umožňuje MZe lidem zdarma zaslat dotaz, případně zavolat na dané telefonní číslo nebo napsat na sociální sítě. Ceník se sazbami za volání jsme nenašli a předpokládáme tedy, že linka není zpoplatněná.

Jurečka má tedy pravdu v tom, že MZe poskytuje bezplatný výklad zákonů spadajících do resortu zemědělství. Přestože na webu ministerstva funguje e-podatelna, nejsme schopni posoudit, jakým vývojem v přístupu k lidem MZe za tři roky prošlo. Stránky jsou totiž editovány, aniž by se změnilo datum původního vydání. Některé naopak aktualizovány nejsou. Je tedy problematické určit, jak přesně systém fungoval dříve. Zda si například nemohli lidé vyžádat informace v rámci obvyklého tiskového oddělení/podatelny.

V červnu 2013 bylo přijato usnesení vlády č. 449 (.pdf) k Dopravní politice České republiky pro období let 2014–2020 s výhledem do roku 2050. Tato studie má působit jako výchozí strategický dokument (.pdf) resortu dopravy a klade si za cíl mimo jiné (str. 52, kap. 4.4.2.2.) „zkvalitnění napojení všech krajských měst na páteřní kapacitní silniční síť“ nebo „výstavbu chybějících úseků na hlavní síti TEN-T do roku 2030“. Politika transevropské dopravní sítě se týká například probíhající modernizace dálnice D1 mezi Mirošovicemi a Kývalkou.

Z dokumentu vychází i opatření (str. 49, kap. 4.4.2.), které zadává ministerstvu dopravy vytvářet v pětiletých intervalech studii Dopravní sektorové strategie. Toto potvrdila svým usnesením č. 850 (.pdf) ze dne 13. listopadu 2013 i vláda Jiřího Rusnoka. V příloze (.pdf) studie lze pak nalézt jak tabulku s harmonogramem realizace Dopravní strategie pro oblast silniční infrastruktury (str. 2–3), tak i mapu se zakresleným návrhem Dopravní strategie (str. 8).

Postoj k Evropské unii a také k přijetí eura dlouhodobě sleduje Centrum pro výzkum veřejného mínění Akademie věd (CVVM).

Podle nejnovějšího šetření z dubna 2017 (.pdf, s. 4) je 7 % rozhodně pro přijetí eura, 14 % spíše pro přijetí – dohromady 21 % lidí. Necelé tři čtvrtiny jsou tedy proti. Jak je vidět z následujícího grafu, do roku 2006 převažovala v populaci podpora přijetí eura, zhruba do roku 2009 byly obě strany vyrovnané a v roce 2011 došlo ke skokovému zvýšení odmítavého postoje. Podpora je vyšší u mladších lidí a lidí s vyšším vzděláním nebo příjmem (s. 5).

Předseda Pirátů Ivan Bartoš má pravdu, že straně roste počet zastupitelů. Momentálně opravdu mají pět krajských zastupitelů a starostu v Mariánských lázních. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky

Ve svých prvních volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2010 získali Piráti 42 323 hlasů, což znamenalo 0,80 %. O tři roky později Piráty volilo 132 417 občanů. V přepočtu na procenta to bylo 2,66. Krajské volby

V roce 2012 se Pirátům nepodařilo dostat do žádného krajského zastupitelstva. Republikově získali 2,19 % (57 805) hlasů. Nejvíce strana získala ve Středočeském kraji, a to 3,03 %.

V roce 2016 samostatně získali 1,74 % (44 070) hlasů, v koalicích se Zelenými a dalšími subjekty to bylo dalších 1,82 procent. Tři zastupitele získali v Karlovarském kraji, kde kandidovali samostatně. V Jihomoravském kraji, kde kandidovali se Zelenými získali jeden mandát, stejně tak v Královéhradeckém.

Komunální volby V roce 2010 získala v komunálních volbách Pirátská strana tři zastupitele. V Praze získali 0,95 %.

V roce 2014 strana získala 21 zastupitelů, dalších osm jich bylo zvoleno do zastupitelstva městské části nebo obvodu.

Starostou Mariánských lázní je opravdu člen Pirátské strany Petr Třešňák. Po volbách byl ale starostou zvolen jiný Pirát a to Vojtěch Franta, který však v květnu 2015 rezignoval.

V Praze Piráti získali 5,31 % a tím pádem i čtyři zastupitele.

Senátní volby

V roce 2010 ani v doplňovacích volbách v roce 2011 v Kladně nebyl zástupce Pirátů do Senátu zvolen. V roce 2012 byl za Piráty s podporou Zelených a KDU-ČSL zvolen kandidát bez politické příslušnosti Libor Michálek.

V doplňovacích volbách na Uherskobrodsku ani v řádných senátních volbách v roce 2014 Piráti neuspěli.

V roce 2016 byli v rámci koaliční podpory kandidáta zvoleni dva senátoři s podporou Pirátů. Renata Chmelová byla zvolena v koalici KDU-ČSL, Piráti, DPD a LES a Ladislav Kos v koalici KDU-ČSL, SZ, HPP11 a Piráti. Koaličně tak byli zvoleni jen dva senátoři.

Ustanovení týkající se vodních děl byla připomínkována, vzhledem k počtu připomínek však tvoří relativně malou část připomínkovaných ustanovení. Celkem jich bylo uplatněno 2142, ne uváděných 2500, i přesto ale výrok hodnotíme jako pravdivý.

Podle vypořádací tabulky bylo k novele stavebního zákona uplatněno (.docx, str. 1) 2142 připomínek. Ty směřovaly na mnoho ustanovení navrhované novely, a to mj. i na ustanovení týkající se vodních děl. Mezi hlavní důvody patřilo zařazení vodních děl mezi vedlejší povolované stavby, o kterých by se rozhodovalo v rámci tzv. koordinovaného řízení (.pdf, str. 78, bod č. 5). V důsledku toho by o jejich výstavbě rozhodoval jiný než vodoprávní úřad (připomínky č. 196, 197, 199).

Co se týče připomínkových míst, připomínky uplatnila všechna ministerstva, dále všechny kraje a za města a obce pak Svaz měst a obcí. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Asociace sdružující tradiční české prodejce skutečně vyčíslila náklady státní podpory na asi 700 milionů korun.

Servery iDNES.cz a Aktuálně.cz informovaly o odhadu Miloslavy Hlavsy, ředitele družstva Konzum v Ústí nad Orlicí sdruženého pod značkou COOP a jednoho ze členů Asociace českého tradičního obchodu. Na podporu venkovských prodejen v obcích od sto do jednoho tisíce obyvatel by podle jeho výpočtů musel stát vynaložit celkem 706 milionů korun ročně. Dodává, že dopravní dostupnost dotuje stát mnohonásobně vyššími částkami.

Podle Pavla Teličky chybí školství absolventi technických škol a kvalifikovaní pracovníci. V otázce řešení se však odkazuje na ministryni školství Valachovou (ČSSD), která příslušné reformní kroky v Otázkách VM blíže neuvedla. S ohledem na omezený časový rámec pořadu je však nutné zohlednit, že příslušné argumenty Valachová prezentovala v řadě jiných mediích. Výrok Teličky proto hodnotíme jako zavádějící, neboť spojovat absenci reformních kroků s jedním pořadem, jehož dramaturgii host ani nenastavuje, je velmi zjednodušující.

Jedním z možných řešení nedostatku kvalifikovaných pedagogů je podle ministryně Valachové zaměstnání odborníků z praxe na plný úvazek, tedy bez pedagogické kvalifikace. Tento systém v současnosti funguje ve vysokém školství. Zvažuje se proto zavedení i na středních odborných školách.

Loni ministerstvo školství zjednodušilo způsob uznávání odborné kvalifikace pro cizince i uznání kvalifikace dosažené občany ČR v zahraničí.

Už v roce 2015 uvedla Kateřina Valachová pro Rozhlas, že chce „učinit legislativní změny, abychom zlepšili podmínky a počet učitelů odborných předmětů na středních odborných školách“. Tuto ambici se pokusila naplnit reformou tzv. kariérního řádu. Celkem poslal resort do Poslanecké sněmovny v tomto období 10 zákonů (u typu navrhovatele zaškrtnout „vláda“, do zástupce navrhovatele vepsat „školství“).

Řada regionů současně nabízí studentům technicky zaměřených škol stipendia.

Zdroj: OVM; Průzkum veřejného mínění Trendy ČeskaDiskuze mezi Valachovou (ČSSD) a Münichem (expert pro projekty EU, OECD apod.), na niž se Telička odkazuje, se zabývala především platovými podmínkami pedagogů.

Valachová v debatě mluvila (9:08–9:28) o tom, že nelze jednoznačně zaručit, jestli plánované reformy povedou ke zkvalitnění školství jako takového. Uvedla však několik faktorů, jež mají na kvalitu školství vliv:

• Optimalizace školství, o které se mluví od roku 2009, jež stojí na komunální spolupráci mezi obcemi.
• Zavedení povinné maturitní zkoušky z matematiky na středních školách s dvouletým rozložením.
• „Školský rejstřík“, který mapuje záměry dílčích škol, u nichž následně ministerstvo posuzuje, zda je nutné danou školu podpořit a udržet. Kritičtější správa tohoto rejstříku ze strany MŠMT je podle Valachové (5:50–6:15) jednou z cest ke zkvalitnění školství.

V otázce kvalifikované pracovní síly se diskuze krátce stočila na funkci ředitele. Ten je podle školského zákona (§ 166(2)) volen komisí tvořenou zastupiteli příslušné obce a současně je politicky odpovědný starostovi obce. Výsledek konkurzu ale není podle zk. 54/2005 Sb.o konkursních řízeních závazný. Má pouze doporučující charakter.

Otázce kvalifikace ředitelů (9:45–10:20) se chce Valachová ještě věnovat. V diskuzi ale neuvedla, jakým způsobem.

Kvalita pedagogů, jak plynulo z diskuze v Otázkách VM, je podle Valachové závislá především na finančním ohodnocení. To je jeden z reformních kroků, na němž Valachová skutečně pracuje.

Zdroj: OVM

Je nepochybné, že veřejná debata o školství je často tvořena diskuzí o platech. V oblasti školství se nicméně řeší i jiné návrhy, např. kariérní řád pro učitele, podpora technického vzdělávání či regionální školství. Spojit tedy absenci těchto témat s jedním pořadem ČT, v němž vystoupila ministryně Valachová, je zavádějící.

Výrok je hodnocen jako pravdivý. Česká republika měla sice od svého vzniku roku 1993 13 vlád, nikoliv 11, jak tvrdí Andrej Babiš, nicméně jejich počet svědčí o nestálosti, což Babiš tímto výrokem chce říct. Funkční období těchto vlád zároveň opravdu činí v průměru přibližně dva roky.

Vlády, které dokončily své funkční období v řádné době, byly dvě. Jednalo se o první vládu Václava Klause v letech 1992–1996 a vládu Miloše Zemana v letech 1998–2002.

Oprava: Výrok byl původně hodnocen jako nepravdivý. Po opětovném přezkoumání jsme jej změnili na zavádějící. Je pravdou, že v minulosti byla horní sazba DPFO nad 40 % a postupně se snižovala (nejen za pravicových vlád). Pravicové vlády pak v roce 2008 zavedly jednotnou 15% daň ze superhrubé mzdy. Zde ovšem došlo ke snížení z nejvyššího pásma, které dosahovalo 32 %. Navíc jsme přihlédli k tomu, že složená daňová kvóta zůstala fakticky stejná. Za původní chybné hodnocení se omlouváme.

Za vlády Mirka Topolánka došlo k zavedení rovné daně, která nahradila předchozí progresivní daň, jejíž výše se v 90. letech opravdu pohybovala nad 40 %. V době zavedené 40% daně však vládla pravicová vláda Václava Klause. Ke snížení pod 40 % došlo až v roce 2001 za levicové vlády Miloše Zemana. Za období 2 posledních pravicových vlád pak zároveň došlo k růstu daně z přidané hodnoty. Výrok proto hodnotíme jako zavádějící.

Progresivní daň se týká daně z příjmů fyzických osob a označuje daňový systém, ve kterém se výše daňové sazby liší podle výše základu daně. Tato forma výpočtu daní z příjmů platila na území České republiky od roku 1993 do roku 2007, kdy v prvních 2 letech za vlády Václava Klause činila nejvyšší sazba 47 % ze superhrubé mzdy. Po novelizaci zákona o daních z příjmů se nejvyšší sazba snížila na 40 %, ke kterým se ještě doplácela pevně stanovená částka.

Pod sazbu 40 % se daň snížila za vlády levicové vlády Miloše Zemana, konkrétně činila 32% pevná částka, přičemž na této hranici vydržela až do roku 2008, kdy byla pravicovou vládou Mirka Topolánka zavedena jednotná sazba ve výši 15 %.

Co se týče daně z příjmu právnických osob, ta se mezi roky 2007 až 2009 snížila z 24 % na 21 %. V tomto období vládla pravicová vláda vedena Mirkem Topolánkem.

Mnoha změn se dočkala též DPH (.pdf, str. 18). Od roku 2007 byla standardní sazba zvýšena z 19 % na 20 %. Snížená sazba postupně stoupla z 5 % na 15 %. V roce 2015 se přidala ještě druhá snížená sazba, která doposud neexistovala - ta činí 10 %.

Ukazatelem vývoje celkového daňového zatížení může být celková daňová kvóta, která udává podíl všech daňových plateb, včetně sociálního a zdravotního pojištění, na HDP. K mírnému poklesu po zavedení daňových reforem v roce 2008 skutečně došlo, jedná se ale o ukazatel, který je relativní vůči HDP, musíme tak vzít v úvahu i hospodářskou krizi, jež v těchto letech probíhala.