Přehled ověřených výroků

V tomto volebním období se skutečně odehrálo pouze jedno hlasování o nedůvěře vládě (na 28. schůzi v květnu 2015). Slovo „pouze“ uvádíme proto, že v minulém období opozice vyvolala takové hlasování hned pětkrát.

Výrok se točí kolem schvalování zvýšení rodičovského příspěvku z roku 2006. Redaktor Šídlo se ptá Kalouska právě na to v souvislosti s bilboardem, na němž byl Kalousek coby předseda KDU-ČSL vyobrazen.

14. března 2006 se hlasovalo v Poslanecké sněmovně o sérii zákonů, které přinášely zvyšování podpory v sociální oblasti. Kromě rodičovského příspěvku, o kterém je řeč, šlo např. o plošnou podporu ve výši 1 000 korun pro prvňáčky (tzv. pastelkovné).

Rodičovský příspěvek se zvýšil na 7600 korun v rámci hlasování o novele zákona v souvislosti s přijetím zákona o životním minimu (sněmovní tisk 1065). Fakticky šlo o to, že tento tisk upravoval příspěvek tak, že šlo o 40 % výdělku v nepodnikatelské sféře. Miroslav Kalousek v hlasování o tomto návrhu nebyl přihlášen, tudíž se hlasování nezúčastnil.

V médiích interpretuje takové rozdělení dotací jen samotný ministr Jurečka, výrok tedy považujeme za neověřitelný.

Poslanci KDU-ČSL předložili do Poslanecké sněmovny několik pozměňovacích návrhů (během jednání o tzv. daňovém balíčku), které měly za cíl zmírnit dopady EET na některé skupiny osob.

Konkrétně první návrh měl vyjmout z evidence fyzické osoby, jejichž rozsah podnikání nevede ke zdaňovací povinnosti (jde o hranici 414 tisíc korun). Jde o ty nejdrobnější podnikatele. Dále se jednalo o vyjmutí farmářských trhů. Třetí návrh pak upravuje vyjmutí tzv. minijobů.

V hlasování neprošel ani jeden z těchto návrhů. Opoziční TOP 09 podpořila pouze farmářské trhy a minijoby, spolu s ODS pak hlasovali proti vyjmutí příjmů do 414 tisíc.

Např. novelu směřující k podpoře farmářských trhů avizoval Jurečka již v dubnu 2016, tedy před spuštěním EET. Min. dopadovou studii pak ministr zemědělství požadoval již na jaře 2015. Dodejme ovšem, že nakonec pro současnou podobu EET poslanci KDU-ČSL zvedli ruku.

Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý, Jurečka v tomto případě argumentuje korektně.

Pro stávající volební období zůstává v legislativním procesu 256 právních norem. Sám předseda poslaneckého klubu ANO Faltýnek v těchto Otázkách (15. minuta) konstatoval, že se ve Sněmovně nestihnou projednat legislativní změny, které na první dubnové schůzi neprojdou prvním čtením.

Jak správně uvádí poslanec KSČM, mezi těmito zákony jsou návrhy z opozičních lavic (např. novela zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi), nechybí však ani návrhy od poslanců koaličních stran (např. novela zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny) nebo samotné vlády.

Počet neprojednaných zákonů můžeme porovnávat vzhledem k délce mandátu s Poslaneckou sněmovnou za vlády Mirka Topolánka i Petra Nečase. Tehdy zákonodárci nedotáhli do konce celých 154, respektive 170 předložených norem.

Vládnutí s podporou KSČM fungovalo v letech 2008–2012 ve Středočeském kraji. Tam David Rath sestavil krajskou radu pouze z členů ČSSD, která získala podporu zastupitelů KSČM. V dalším volebním období utvořily pak obě strany koalici.

Radu sestavenou pouze z členů ČSSD měl v letech 2008–2012 i Plzeňský kraj. Menšinová vláda v čele s hejtmankou Miladou Emmerovou měla vyjednanou podporu KSČM. I zde se po dalších volbách z této spolupráce utvořila plnohodnotná koalice.

Dvě volební období za sebou (2008–2016) se i na Vysočině udržela menšinová vláda ČSSD s podporou KSČM. V roce 2012 stvrdily obě strany tento stav i Dohodou o vzájemné podpoře programových priorit, vytvořením rady a orgánů kraje.

Spíše pro doplnění uveďme, že mluvit o menšinové vládě v krajích může být trochu problematické. Na centrální úrovni může vláda získat důvěru a neztratit ji, i když nedisponuje většinou v Poslanecké sněmovně. Podle Ústavy totiž pro zisk důvěry stačí většina přítomných poslanců. Připomeňme dobu opoziční smlouvy, kdy důvěru získal Zemanův kabinet proto, že poslanci ODS pod vedením Václava Klause opustili sál a snížili tak kvórum (totéž se stalo v roce 1996 v opačném gardu). V krajích tato možnost není. Podle zákona musí všechna hlasování projít s podporou většiny všech přítomných zastupitelů. Tedy komunisté museli pro zmíněné rady bez svého zastoupení aktivně hlasovat. Jde spíše o doplňující politologickou úvahu, kdy může být problematické vidět jako menšinovou krajskou vládu tu, pro niž aktivně hlasuje strana, která se deklaruje tak, že ji pouze toleruje.

Generální finanční ředitelství skutečně zadalo zakázku na EET bez veřejného řízení společnosti IBM. Není to ovšem tak, že by se jednalo o nějakou neznámou firmu. Celé ministerstvo financí používá již od 90. let informační systém ADIS od IBM. Aplikace pro EET byla začleněna právě do tohoto systému.

IBM získala celou zakázku až v druhém výběrovém řízení, neboť první ministerstvo financí zrušilo. Toto jednací řízení již bylo bez uveřejnění, což dle zákona o veřejných zakázkách znamená, že zadavatel může bez soutěže vyzvat přímo k jednání jednoho či více dodavatelů.

Výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Exekutorská komora České republiky vede statistiky o počtu vedených exekucí. V roce 2016 probíhalo 4,5 mil. exekucí proti 834 tis. dlužníků – fyzickým osobám. Proti celkem 68 tis. právnických osob bylo vedeno 228 tis. exekucí. Celková vymáhaná částka byla 325 mld. korun.

Ve svém předvolebním programu pro parlamentní volby v roce 2013 hnutí ANO skutečně uvádí, že odmítá zvyšování daňové zátěže (pozn: kapitola Daňový mix). ANO je, jak vyplývá z následujících řádků, v tomto názoru konzistentní.

Stranický postoj odmítající zvyšování daní znovu potvrdil předseda hnutí Babiš už jako ministr financí v květnu 2014 v rozhovoru pro Lidové noviny.

Na sněmu hnutí ANO v roce 2015 Andrej Babiš ČSSD vzkázal, že odmítá její návrhy na zvyšování korporátních daní nebo zavedení sektorové daně. Znovu Babiš odmítl návrh ČSSD na vyšší zdanění firem na podzim loňského roku.

Sobotkova vláda skutečně doposud sazby daní nezvýšila, pouze zavedla třetí sníženou daňovou sazbu 10 % na léky, knihy a kojeneckou výživu. Ostatní sazby zůstaly nezměněné, měnily se pouze podmínky vyměření u daně z nemovitostí (od ledna 2016), dvakrát bylo zvýšeno daňové zvýhodnění na děti (2015, 2016) a zavedeno bylo tzv. školkovné.

Prezident Zeman v uvedeném výroku sám sobě odporuje, protože se současnou britskou královnou Alžbětou II. se setkal doposud pouze dvakrát, nikoliv třikrát. Výrok je tedy hodnocen s výhradou k úvodní formulaci, z logiky celého vyjádření však vyplývá, že popisuje frekvenci svých setkání korektně.

Poprvé se tak stalo v roce 1996 při příležitosti setkání britské královny s tehdejším českým prezidentem Václavem Havlem, kdy byl Zeman předsedou ČSSD.

Podruhé se Miloš Zeman (již ve funkci prezidenta České republiky) setkal s královnou Alžbětou II. v červnu 2014 v Normandii na oslavách 70 let od spojeneckého vylodění v roce 1944. Jak však vyplývá z veřejně dostupných zdrojů, v tomto případě se nejednalo o oficiální setkání státníků, oba se pouze účastnili téže společenské události. Jednalo se tedy o setkání s mnoha dalšími světovými státníky, nikoliv o soukromé setkání prezidenta Zemana s královnou Alžbětou II. Nelze navíc doložit, že by český prezident s britskou panovnicí v rámci této události hovořil.

Zdroj: Hrad.cz

K aktuálnímu - a také oficiálnímu - setkání prezidenta Zemana s královnou Alžbětou II. má dle tiskové zprávy Kanceláře prezidenta republiky dojít tento pátek, tedy 16. června 2017. Setkání bude mít podobu audience, dle informací na webu Buckinghamského paláce se tak bude jednat o soukromou schůzku královny s jejími hosty.