Přehled ověřených výroků

Příspěvek na bydlení je dávka státní sociální podpory, kterou může pobírat osoba užívající byt, jejíž náklady na bydlení přesáhnou 30 % příjmu za podmínky, že se nejedná o vyšší částku, než je výše normativních nákladů na bydlení. Tyto náklady jsou definovány jako průměrné celkové náklady spojené s užíváním bytu podle velikosti obce, v níž se byt nachází, a počtu členů domácnosti. O dávku může žádat vlastník, nájemce i podnájemník.

Za dosavadní Fialovy vlády (od 17. prosince 2021), došlo k několika novelizacím zákona o státní sociální podpoře.

Parlament na konci června 2022 schválil vládní návrh novely zákona o státní sociální podpoře a zákona o pomoci v hmotné nouzi. Cílem novelizace bylo zjednodušit podávání žádostí o sociální dávky jako je např. příspěvek na bydlení. O příspěvek na bydlení si lidé již nemusí žádat každý rok, ale dostávali by ho na dobu neurčitou. Doložení příjmů a nákladů díky novelizaci stačí podávat jednou za šest měsíců, nikoliv každé čtvrtletí jako dříve (.pdf, str. 19). Nově může vláda také upravovat normativní náklady na bydlení „s přihlédnutím k odhadu průměrného navýšení úrovně nákladů na energie“.

Další vládní novelizace zákona o státní sociální podpoře, schválená v prosinci 2022 s účinností od 1. ledna 2023, přinesla několik změn. Úprava se týkala především normativních nákladů na bydlení, které jsou základem pro výpočet této dávky. Nově se obce z hlediska velikosti člení pouze do tří typů. První kategorie obsahuje Prahu a Brno, v druhé jsou města nad 70 tisíc obyvatel, ve třetí obce s menším počtem obyvatel. Ministr Jurečka k tomuto členění v tiskové zprávě ze 16. listopadu 2022 poznamenal (.pdf, str. 1): „Vycházíme z analýz, které zohledňují ceny na trhu, a toto rozdělení z nich vychází jako nejspravedlivější.“

Taktéž došlo ke sjednocení výpočtu příspěvku. Dříve nárok na příspěvek vznikal, když náklady na bydlení přesáhly 30 %, v Praze pak 35 %. V současnosti je výpočet sjednocený na 30 % a dosáhne na něj tedy více žadatelů. Sjednocení Ministr Jurečka odůvodnil (.pdf, str. 1) tím, že mělo toto rozdělení negativní dopad na jednočlenné seniorské domácnosti v Praze.

Dále se nově při rozdělování skupin žadatelů podle počtu členů domácnosti řadí jednočlenné a dvoučlenné domácnosti do stejné kategorie, čímž se má podle důvodové zprávy příspěvek lépe zacílit (.pdf, str. 11) právě na méně početné nájemce a vlastníky bytů. Další změnou bylo zrušení fikce příjmů pro výpočet příspěvku na bydlení, což při žádosti o příspěvek na bydlení znevýhodňovalo (.pdf, str. 8) domácnosti, které měly příjmy nižší než životní minimum. Vláda také může za určitých podmínek zvyšovat výši částky, která se započítává za pevná paliva. Nárok na příspěvek na bydlení vzniká na rok 2023 i vlastníkům rekreačních objektů (.pdf, str. 10–11) používaných k trvalému bydlení. Dodejme, že tento nárok měli žadatelé i roce 2022, novela zákona ho dále prodlužuje i na tento rok.

Změny, které souvisely s příspěvkem na bydlení, zahrnovaly také opakované navýšení měsíčních normativních nákladů na bydlení. Ke zvýšení došlo 28. ledna 2022 vládní novelou zákona o státní sociální podpoře, dále také od 1. října stejného roku nařízením vlády. Další navýšení přinesla již zmiňovaná novela zákona o státní sociální podpoře s účinnosti od 1. ledna 2023.

Z výše popsaného vyplývá, že Vláda Petra Fialy skutečně upravila parametry příspěvků na bydlení, a to opakovanou novelizací zákona o státní podpoře. Konkrétně sjednotila výpočet příspěvku pro Prahu a ostatní obce na 30 % nákladů na bydlení, čímž vznikl nárok na příspěvek na bydlení více žadatelům. Výrok je proto hodnocen jako pravdivý.

Poslankyně Eva Decroix (ODS) na svém twitteru napsala, že současná vládní koalice není asociální, protože navýšila životní a existenční minimum, což pozitivně ovlivnilo výši sociálních dávek. Zaměříme se proto na to, zda vláda skutečně minima navyšovala, a na to, zdali došlo k ovlivnění sociálních dávek. 

Životní a existenční minimum

Současná vláda zvýšila prostřednictvím vládních nařízení životní a existenční minimum za dobu svého působení již třikrát. Částky, které v únoru 2020 nastavila vláda Andreje Babiše, současný kabinet od dubna 2022 navýšil o 10 %. O dalších 8,8 % životní a existenční minimum vzrostlo v červenci a na dalším navýšení životního a existenčního minima se Fialova vláda usnesla 14. prosince 2022 (.pdf), a to o 5,2 % (.pdf, str. 1) s účinností od 1. ledna 2023. Vláda tak za dobu svého působení celkově zvýšila životní a existenční minimum zhruba o 26 %.

Podle Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) zvýšení souvisí s nárůstem spotřebitelských cen v roce 2022 (.pdf, str. 1). Vláda je totiž zmocněna životní a existenční minimum standardně zvyšovat od 1. ledna, pokud ve stanoveném období nárůst nákladů na základní osobní potřeby činí alespoň 5 procent. K tomuto kroku může nicméně přikročit i v mimořádném termínu.

Uveďme, že MPSV definuje životní minimum jako minimální společensky uznanou hranici peněžních příjmů k „zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb“. Minimum existenční je pak minimální hranice peněžních příjmů, která se považuje za nezbytnou k „zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb na úrovni umožňující přežití“.

Vliv na dávky

Výše životního a existenčního minima pak opravdu ovlivňují výši sociálních dávek, popřípadě rozšiřují počet osob, které na ně mají nárok. K rozšíření okruhu osob, které mají nárok sociální dávku čerpat, pak došlo u přídavku na dítě, porodného a také u příspěvku na péči a doplatku na bydlení.

Jako příklad si můžeme ukázat přídavky na dítě. Podle MPSV kvůli zvýšení životního a existenčního minima vzroste počet příjemců přídavku na dítě o 15 000 (.pdf, str. 1). Nárok nově mají ti rodiče, kteří hospodaří s příjmy nižšími než 3,4násobek životního minima rodiny.

Jedna z dávek, která se přímo zvýšila, je mj. příspěvek na živobytí. Zde totiž stát doplácí příjmy do výše životního minima, jehož zvýšení tak ovlivňuje částku, kterou potřebná osoba bude pobírat. Další dávkou, která se přímo navýšila, byl např. příspěvek na pěstounskou péči, 

Závěr

Vláda Petra Fialy tedy skutečně zvýšila životní i existenční minimum o desítky procent. Tím ovlivnila nejen výši samotných sociálních dávek, ale rozšířila také počet osob, které je mohou nárokovat. Výrok Evy Decroix tak hodnotíme jako pravdivý.

Andrej Babiš v kontextu výroku kritizuje své názorové oponenty kvůli chování v prezidentské kampani. Tvrdí, že mu sprostě nadávali a chtěli ho napadnout. Konkrétně pak zmiňuje svou předvolební akci v Děčíně, kam přijel 20. ledna letošního roku, tedy týden před druhým kolem voleb. Podle bývalého premiéra měla ODS rozdávat účastníkům píšťalky za účelem narušení události.

Na zmíněnou předvolební akci na děčínském Masarykově náměstí dorazili jak příznivci Andreje Babiše, tak jeho odpůrci. Docházelo k drobným verbálním potyčkám a obdobná situace panovala i na předvolebních mítincích v Liberci či Jablonci nad Nisou.

V médiích se objevily zmínky, že Babišovi kritici byli vybaveni píšťalkami, a na záběrech z akce je pískot zřetelně slyšet. Informace o tom, kdo píšťalky protestujícím rozdával, jsme ve věrohodných médiích nenašli. Satirická stránka Informační kancelář Děčín nicméně na facebooku vyzývala, aby si lidé na Babišovu akci píšťalky přinesli.

V komentářích je pak vidět, že regionální pobočka ODS tento příspěvek sdílela a napsala k němu: „Máme naskladněných 100+ píšťalek z uplynulých volebních kampaní. Budou k dispozici na samotné akci (…) nebo hodinu před akcí.“ Z příspěvku tedy vyplývá, že se děčínská ODS skutečně chystala píšťalky rozdávat. Dodejme, že příspěvek místní ODS již není v současnosti dostupný.

V komentářích příspěvku na rozdávání píšťalek upozorňoval rovněž předseda děčínského sdružení ODS Jiří Čečrle. Údajně napsal o připravené akci také na svůj twitter, tyto tweety jsou ovšem nedohledatelné, Čečrle je tedy smazal. Za své formulace se poté omluvil. Náměstek primátora Děčína Jan Skalický (ANO) na svém facebooku sdílel snímek Čečrleho tweetů, ze kterých vyplývá, že předseda děčínské ODS skutečně oznámil, že příchozí odpůrci Andreje Babiše píšťalky dostanou.

Děčínská ODS i její předseda Jiří Čečrle příspěvky o rozdávání píšťalek ze svých sociálních sítí smazali. Z výše uvedených informací však vyplývá, že takový krok místní ODS –⁠ respektive její předseda –⁠ skutečně připravovala. Výrok předsedy hnutí ANO Andreje Babiše tak hodnotíme jako pravdivý.

Návrh na zavedení elektronické evidence tržeb (EET) vypracovala vláda Bohuslava Sobotky, ve které Andrej Babiš zastával post ministra financí. Právě Babišův resort byl předkladatelem tohoto návrhu. Poslanecká sněmovna zákon schválila v únoru 2016 (.pdf) s účinností od 1. prosince 2016, od kdy se EET týkala restaurací a ubytovacích zařízení. Později začala platit pro podnikatele ve velkoobchodu a maloobchodu.

V květnu 2020 pak byla EET kvůli pandemii covidu‑19 dočasně přerušena. Později se rozhodlo, že povinnost evidence tržeb bude pozastavena až do konce roku 2022. Současný kabinet Petra Fialy nicméně v březnu loňského roku schválil definitivní zrušení EET, které následně prošlo i Sněmovnou. Zákon o zrušení zákona o evidenci tržeb nabyl účinnosti 1. ledna 2023.

Určit přesný přínos EET na výběru daní je však značně problematické. Pokud se ekonomice daří, dochází obecně ke zvýšenému výběru daní. Český statistický úřad (ČSÚ) v únoru 2017 uvedl, že z jeho statistik nelze určit vliv EET, neboť „ČSÚ zjišťuje celkové tržby bez DPH podniků zařazených do daného odvětví podle převažující činnosti, zatímco EET je zaměřena na hotovostní platby za určitou specifickou činnost.“

Ministerstvo financí však v únoru 2019 (tedy pod vedením Andreje Babiše) vyčíslilo, že se díky EET na daních a pojistném na sociální a zdravotní pojištění vybralo 20,2 miliardy korun během prvních dvou let fungování. Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) nicméně již v srpnu 2018 (.pdf) zpochybnil předchozí údaje poskytované resortem financí, jelikož „se v jednotlivých dokumentech Ministerstva financí významně lišily. Věrohodnost těchto údajů je diskutabilní, protože v materiálech jsou zveřejňovány rozdílné hodnoty, u nichž není vysvětlena metoda jejich výpočtu a nejsou podloženy ani analýzou konkrétních dat“ (.pdf, str. 15).

V červenci 2019 pak NKÚ vydal Zprávu o daních v České republice (.pdf), podle které měla EET spolu se zavedením kontrolního hlášení na zvýšení příjmu z daní menší vliv. Zároveň ovšem NKÚ dodal, že „jejich vliv (…) nebyl dosud věrohodně kvantifikován“ (.pdf, str. 22).

Ministerstvo financí –⁠ již pod vedením Zbyňka Stanjury (ODS) –⁠ pak v návrhu na zrušení EET (.pdf) uvedlo, že se kvůli jeho zrušení předpokládá snížení inkasa daní (str. 21 v souboru). Konkrétně se ztráta odhadla na 4,2 miliardy korun (str. 13 v souboru).

Z výše uvedeného vyplývá, že se díky EET skutečně vybíralo více na daních, a výrok Andreje Babiše proto hodnotíme jako pravdivý. Je však třeba závěrem zmínit, že neexistuje jednotný údaj, který by přínos kvantifikoval, a přesný vliv zavedení EET proto nelze spolehlivě určit. NKÚ se k věrohodnosti číslům poskytovaných Ministerstvem financí stavěl skepticky a přínos EET kvůli odlišné metodice nedokázal zjistit ani ČSÚ.

Andrej Babiš se odvolává na tvrzení bývalého prezidenta České republiky Václava Klause, který tato slova pronesl 7. prosince 2012 na setkání s podnikateli a manažery. Tehdejší hlava státu kritizovala přímou volbu prezidenta a označila ji za populistickou. Konkrétně Václav Klaus prohlásil: „Je mylná představa, že prezidenta budou volit voliči. Prezidenta nám vyberou média a voliči prezidenta schválí." 

Tehdejší prezident těmito slovy reagoval na blížící se první přímou volbu prezidenta České republiky, která se uskutečnila v lednu 2013. Václav Klaus také zmínil, že se kvůli potenciálnímu ohrožení demokracie obává možného zvolení Vladimíra Franze, či Tomia Okamury. Pro upřesnění –⁠ Ministerstvo vnitra kvůli nesplnění podmínek ke kandidatuře vyřadilo Tomia Okamuru již v listopadu 2012 (.pdf). 

Podobně se Václav Klaus vyjadřoval i při letošních prezidentských volbách, které se konaly v lednu 2023. Samotná přímá volba prezidenta České republiky byla zavedena za prezidentování právě Václava Klause. Poslanecká sněmovna návrh (.pdf) schválila v prosinci 2011, kdy se pro přijetí vyslovily všechny poslanecké kluby kromě poslanců Komunistické strany Čech a Moravy, kteří se hlasování zdrželi. Tehdejší prezident Klaus pak zákon podepsal v únoru 2012. Pravidla pro přímou volbu prezidenta poté specifikoval zákon o volbě prezidenta republiky, který byl schválen v létě roku 2012.

Armáda České republiky se v Pobaltí v minulosti účastnila a stále účastní několika misí. První z nich, Baltic Air Policing, při níž české letouny JAS-39C Gripen hlídaly vzdušný prostor Litvy, Lotyšska a Estonska, probíhala už v letech 2009 a 2012. V roce 2019, tedy během vlády Andreje Babiše, tato mise pokračovala a česká armáda se v době působení Babišova kabinetu podílela také na misi Posílené předsunuté přítomnosti (anglicky Enhanced Forward Presence) NATO v Lotyšsku a Litvě.

Vyslání příslušníků ozbrojených sil ČR mimo české území podle zákona schvaluje Parlament. Z dokumentů Sněmovny vyplývá, že první účast českých vojáků v rámci Posílené předsunuté přítomnosti schválil Parlament v červenci 2017, tedy ještě v době vlády Bohuslava Sobotky. Jednalo se nicméně o návrh tehdejšího ministra obrany Martina Stropnického (za ANO).

Podle tohoto návrhu tak bylo rozhodnuto (.pdf), že česká armáda do Pobaltí pošle 290 vojáků v rámci Posílené předsunuté přítomnosti NATO na dobu od ledna 2018 do ledna 2019.

Během vlády Andreje Babiše pak na návrh Ministerstva obrany došlo k prodloužení (.pdf, str. 2) této mise i na rok 2019 a 2020. Schváleno bylo i vyslání dalších 95 vojáků na Baltic Air Policing v roce 2019. Dohromady šlo tedy o 385 vojáků. Do Estonska také ČR tehdy poslala pět letounů JAS-39C Gripen (.pdf, str. 93).

Babišův kabinet poté některé mise prodlužoval na další období (.pdf, str. 1). Podle přehledu Vojenského historického ústavu se však vždy jednalo právě o maximálně 290 a 95 vojáků. Doplňme, že se jedná o schválený počet vojáků, a jejich skutečný počet na misích byl menší (.pdf, str. 30). Je třeba také zmínit, že se v rámci těchto misí střídají jednotliví vojáci i celé jednotky, celkový počet českých vojáků, kteří od roku 2018 strávili nějaký čas na misi v Pobaltí, je tak ve skutečnosti vyšší. Andrej Babiš ale ve výroku zjevně poukazuje na význam a velikost mise symbolizované schváleným počtem vyslaných vojáků, nikoliv na délku jejího trvání a s tím související střídání jednotlivých vojáků.

Dodejme, že jedním ze závazků členských států NATO je také vydávat alespoň 2 % hrubého domácího produktu (HDP) na obranu. Jak ukazuje následující graf, za vlády Andreje Babiše, tj. v letech 2018 až 2021, se ovšem toto číslopohybovalo pouze kolem 1,3 % HDP. Podle Obranné strategie ČR z roku 2017 (.pdf) přitom mělo dojít k navýšení aspoň na 1,4 % HDP do roku 2020 (str. 10).

Na závěr tedy shrňme, že během Babišovy vlády bylo skutečně rozhodnuto o tom, že česká armáda do Estonska v rámci mise Baltic Air Policing pošle pět letounů Gripen. Andrej Babiš však počet vyslaných vojáků nadhodnocuje – vláda a Parlament dohromady schválily účast pouze 385 vojáků. Toto číslo je tak téměř dvakrát menší, než které ve výroku uvádí Andrej Babiš, a nepohybuje se tak v rámci naší 10% tolerance. Babišův kabinet navíc neplnil ani závazek NATO vydávat alespoň 2 % HDP na obranný rozpočet. Výrok z těchto důvodů hodnotíme jako nepravdivý.

Na začátek je dobré uvést, že Andrej Babiš mluví o tom, že ODS prohrála nebo vyhrála volby s ním jako s osobou. Jelikož je Andrej Babiš předsedou hnutí ANO, porovnáváme výsledky hnutí ANO a ODS.

Petr Fiala byl zvolen předsedou ODS 18. ledna 2014 na 24. kongresu strany. Od této doby se řádné volby konaly přesně 16krát. 

V České republice se pořádá celkem šest druhů voleb: prezidentské, sněmovní, senátní, volby do zastupitelstev obcí, zastupitelstev krajů a do Evropského parlamentu.

Prezidentské volby

Do prezidentských voleb v roce 2018 nevyslala ODS ani hnutí ANO svého zástupce, v roce 2023 to bylo pouze hnutí ANO, za které kandidoval jeho předseda Andrej Babiš. 

Poslanecká sněmovna

O složení Sněmovny rozhodovali občané v říjnu 2017, kdy zvítězilo hnutí ANO s 29,6 % hlasů, ODS tehdy skončila druhá s 11,3 %. 

Další sněmovní volby proběhly v říjnu 2021. ANO tehdy získalo 27,1 % hlasů a 72 poslaneckých křesel. V případě těchto voleb je ale složitější přesně vyčíslit procentuální výsledek samotné ODS, protože kandidovala v tříčlenné koalici spolu s TOP 09 a KDU-ČSL. Ta tehdy dohromady získala 27,8 % hlasů a po přepočtu jí připadlo 71 mandátů. I když není možné určit přesný počet hlasů, který obdrželi sami občanští demokraté, lze říci, že samotná ODS ve volbách skončila s horším výsledkem než hnutí ANO, protože získala jen 34 mandátů. 

Senát

Řádné volby do Senátu se od zvolení Petra Fialy předsedou ODS konaly pětkrát: v letech 2014, 2016, 2018, 2020 a 2022. Do našeho přehledu nezapočítáváme doplňovací a opakované volby z let 2017 a 2019, kdy občané volili jen jednoho senátora. 

Zástupci ODS v senátních volbách zvláště v roce 2022 kandidovali za koalici více stran. Web Volby.cz v tomto případě uvádí také přímo stranu, která daného kandidáta navrhla. V přehledu níže proto uvádíme počet získaných mandátů právě podle navrhující strany.

Z vyjmenovaných let hnutí ANO získalo menší počet senátorských křesel než ODS jen v roce 2018, 2020 a 2022. ODS naopak prohrála v roce 2014. O dva roky později byl zisk mandátů vyrovnaný.

Volby do zastupitelstev obcí

Komunálních voleb v letech 2014, 2018 a 2022 se zúčastnily obě zmiňované strany. V některých obcích kandidovaly samostatně, v jiných naopak vytvářely koalice, například i s menšími místními sdruženími apod. 

V případech, kdy ODS kandidovala samostatně a netvořila koalice s dalšími stranami, získali občanští demokraté v roce 2014, 2018 i 2022 menší počet hlasů než hnutí ANO. Po přepočtu hlasů na mandáty poté hnutí ANO, které uspělo především v menších městech, ale nakonec získalo menší počet zastupitelů než ODS.

Vyjádření přesného počtu hlasů pro všechny kandidáty ODS, tedy i pro ty zařazené na kandidátkách koalic, je složitější. Přehledy dostupné na webu Volby.cz nicméně vždy uvádějí stranu, která daného kandidáta na kandidátní listinu navrhla. I v tomto vyjádření ODS jako navrhující strana získala menší počet hlasů než hnutí ANO ve všech třech zmíněných letech, ačkoli po přepočtu na mandáty nakonec skončila s větším počtem zastupitelů.

Pro úplnost je vhodné zmínit, že v komunálních volbách mají voliči možnost na volebním archu zakřížkovat takový počet kandidátů, kolik členů má v dané obci zastupitelstvo. Na rozdíl například od sněmovních voleb přitom mohou vybírat kandidáty z různých kandidátních listin. Výsledkem je i to, že ve velkých obcích s vysokým počtem zastupitelů rozdělují jednotliví voliči více hlasů. Proto nelze podle počtu hlasů jednoduše určit vítěze voleb.

Co do počtu získaných hlasů lze říci, že hnutí ANO ve srovnání s ODS v komunálních volbách v roce 2014, 2018 i 2022 skončilo lépe. Co do počtu mandátů byla ale situace opačná.

Krajské volby

Volby do zastupitelstev krajů se pořádaly v roce 2016 a 2020. Přesné vyjádření počtu hlasů přímo pro ODS zde naráží na podobné problémy jako u sněmovních voleb. V roce 2016 ODS kandidovala samostatně ve všech 13 krajích (bez hl. m. Prahy), v roce 2020 už jen v šesti krajích, v dalších sedmi v koalicích.

Pro upřesnění – při krajských volbách občané nemají možnost vybírat zastupitele z různých kandidátek, ale mohou zvolit buď stranu/koalici jako celek, případně na dané kandidátní listině kroužkováním měnit pořadí kandidátů.

Pro rok 2016 je tedy popis volebních výsledků jednodušší: ODS získala celkově 9,47 % hlasů a 76 krajských zastupitelů, hnutí ANO 21,05 % hlasů voličů a 176 míst v zastupitelstvech.

V roce 2020 hnutí ANO obdrželo 21,82 % hlasů a 178 mandátů. ODS sama i spolu se všemi koalicemi tehdy dostala 411 825 hlasů, tedy 14,87 %, což je méně než v případě hnutí ANO. Mandátů získala ODS a všechny koalice, kterých byla členem, dohromady 114. Opět tedy méně než hnutí ANO.

V obou krajských volbách tak hnutí ANO mělo lepší volební výsledek než ODS.

Evropský parlament

České zástupce v Europarlamentu voliči vybírali v roce 2014 a 2019. V prvním zmíněném roce hnutí ANO zaznamenalo lepší výsledek než ODS, jak co do počtu získaných procent hlasů, tak do počtu mandátů. Stejně tomu bylo i v roce 2019.

Závěr

V porovnání s hnutím ANO získala ODS – jako samostatná strana – menší počet hlasů i mandátů ve sněmovních volbách v roce 2017 i 2021. Hůře než hnutí ANO skončili občanští demokraté také v senátních volbách v roce 2014, ve dvou krajských volbách a dvou volbách do Evropského parlamentu. Celkově se tedy dostáváme k číslu sedm voleb. Andrej Babiš tak ve výroku uvádí podobné, nicméně mírně nepřesné číslo.

Doplňme, že v případě komunálních voleb je těžké jednoznačně určit, zda „prohrála“ ODS, nebo hnutí ANO, protože hnutí Andreje Babiše sice dostalo větší počet hlasů, ale menší počet mandátů. 

V posledních třech volbách do Senátu hnutí ANO vždy získalo menší počet senátních křesel než ODS. Andrej Babiš také neuspěl v prezidentských volbách. Z uvedených důvodů proto výrok hodnotíme jako pravdivý.

Andrej Babiš zmiňuje tato čísla v kontextu svého tvrzení, že ODS ve volbách porazil osmkrát a prohrál pouze dvakrát. Ve sněmovních volbách 2021 získalo hnutí ANO 1 458 140 hlasů a 72 poslanců, ztratilo tedy šest poslaneckých postů.

Koalice SPOLU, jejíž součástí je i ODS, obdržela v roce 2021 1 493 905 hlasů, což se rovnalo zisku 71 poslaneckých mandátů. ODS v Poslanecké sněmovně skutečně získala 34 křesel.

Jak jsme ovšem zmínili, SPOLU kandidovalo jako koalice složená z více stran: ODS, TOP 09 a KDU-ČSL. Počet hlasů, který získala z celkových 1 493 905 přímo samotná ODS, tak není z volebních výsledků možné přesně určit. Voliči totiž mohli dát hlas koalici SPOLU jako celku bez určení, kterou stranu konkrétně volí. Případně mohli na lístku zakroužkovat až 4 kandidáty, a změnit tak jejich pořadí na kandidátní listině. Zakroužkovaní kandidáti přitom mohli pocházet z různých stran koalice. 

Po sněmovních volbách výzkumná agentura STEM provedla analýzu volebního chování, v níž se sociologové mj. dotazovali182 voličů koalice SPOLU, za voliče které ze stran se považují. Na tento dotaz uvedlo 49 % respondentů, že se považují za voliče ODS. Z výsledku průzkumu STEM je tak možné dovodit, že právě 732 tisíc voličů koalice SPOLU se považuje za voliče ODS.

Byť tedy není možné z volebních výsledků určit počet hlasů pro ODS jakožto součást koalice SPOLU, z průzkumu STEM vyplývá, že přibližně 732 tisíc z nich jsou voliči ODS. Hnutí ANO tak skutečně mělo ve sněmovních volbách 2021 přibližně dvojnásobnou podporu než ODS. Podobným poměrem, tedy 72 ku 34, jsou rozložené i počty mandátů obou subjektů v Poslanecké sněmovně. Výrok Andreje Babiše proto hodnotíme jako pravdivý.

Andrej Babiš v rozhovoru zmiňuje, že se podle něj „mluví o konci Babiše“ kvůli jeho prohře v prezidentských volbách. Na uvedených číslech ilustruje, že získal více hlasů než současná vládní koalice a než hnutí ANO ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2021. S výsledkem prezidentských voleb je proto dle svých slov spokojený.

Neúspěšný kandidát na prezidenta Andrej Babiš získal ve druhém kole voleb 2 400 046 hlasů. Jak je vidět v následující tabulce, obdržel téměř o milion hlasů více než hnutí ANO ve volbách do Poslanecké sněmovny v říjnu 2021. Vládní koalice, složená ze dvou uskupení (koalice SPOLU a koalice Pirátu a Starostů a nezávislých), tak ve sněmovních volbách dohromady dostala o 66 365 hlasů méně než Andrej Babiš ve druhém kole prezidentských voleb.

Andrej Babiš tedy ve druhém kole prezidentských voleb získal o necelý milion hlasů víc než hnutí ANO ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2021. Při srovnání s počtem hlasů, které ve sněmovních volbách obdržela současná vládní koalice, získal Andrej Babiš jako kandidát na prezidenta téměř o 70 tisíc hlasů více. V tomto případě tak Andrej Babiš uvádí ne zcela přesné číslo (80 tisíc hlasů), které se mírně nevejde do naší 10% odchylky. Výrok z těchto důvodů hodnotíme jako pravdivý s výhradou. 

Pro úplnost je také vhodné dodat, že Andrej Babiš porovnává výsledky dvou druhů voleb – výsledky sněmovních voleb, kdy voliči vybírají z většího počtu politických stran či koalic, a výsledky druhého kola prezidentských voleb, kdy voliči vybírají jen ze dvou kandidátů.

Andrej Babiš svým výrokem poukazuje na prezidentskou debatu, kterou odvysílala CNN Prima News 25. ledna letošního roku. Účastníky debaty byli oba kandidáti, kteří postoupili do druhého kola prezidentských voleb, tedy Petr Pavel a Andrej Babiš.

Petr Pavel na dotaz moderátorky, zdali by Česko mělo přijmout zákon, který umožňuje všeobecné referendum, odpověděl (video, 40:26): „Dokud nebudeme mít dostatečně vytvořené podmínky a lidi připravené na rozhodování v referendu, pak bych to viděl jako možné riziko, protože ta kultura u nás není. Místní referenda určitě ano, pojďme si to na nich vyzkoušet a potom udělejme zákon o všeobecném referendu. My nejsme Švýcarsko, které by zkušenost s referendem mělo dlouhodobou. Viděli jsme například u Brexitu, jak to může být velice ošemetné.“

Byť Petr Pavel nemluvil o nedostatečné vyzrálosti občanů, v souvislosti se zákonem o celostátním referendu se skutečně vyjádřil v tomu smyslu, že lidé zatím na rozhodování v referendu nejsou připraveni. Zkušenosti by podle něj měli získat v lokálních referendech. Uvedl také, že všeobecné referendum vidí jako možné riziko, dokud se pro něj nevytvoří dostatečné podmínky. Výrok Andreje Babiše tak hodnotíme jako pravdivý.