Přehled ověřených výroků

Poslanec Jaroslav Bžoch mluví o obranné Dohodě (.pdf) mezi Českou republikou a Spojenými státy americkými, která je také známa pod anglickou zkratkou DCA, tedy Defense Cooperation Agreement. Bžoch odpovídá na otázku, zda dohoda otevře cestu pro vznik americké vojenské základny na českém území (video, čas 23:45).

Smlouva o obranné spolupráci je dokument, který se zabývá především právním postavením příslušníků ozbrojených sil USA během jejich případného pobytu v Česku a upravuje podmínky činnosti amerických vojáků (.pdf, str. 4). Čeští a američtí vyjednavači dokončili návrh smlouvy v únoru roku 2023 a vláda Petra Fialy ji poté schválila v dubnu téhož roku (.pdf). Ministryně obrany Jana Černochová ji se svým americkým protějškem Lloydem Austinem podepsala v květnu.

Představitelé vlády již dlouho zdůrazňují, že vznik americké základny na českém území smlouva neřeší. Zástupci Ministerstva obrany uváděli, že dohoda neumožňuje Spojeným státům „postavit v Česku základnu na zelené louce“. I pokud by USA např. chtěly postavit nějaký objekt na některé ze stávajících českých základen, musely by se na tom podle ministerstva dohodnout s Českou republikou. „Smlouva pouze upravuje, jak by taková věc vypadala, pokud by se na ní česká a americká strana domluvily,“ řekl k tomu hlavní vyjednavač resortu obrany Jan Jireš.

Znění dohody (.pdf, str. 7–8) ve spojitosti s výstavbou konkrétně mluví jen o tom, že Spojené státy budou mít oprávnění „k nerušenému přístupu a užívání dohodnutých zařízení a prostorů pro účely (…) výstavby na podporu vzájemně dohodnutých činností“. Daná zařízení a prostory pak DCA přesně vyjmenovává (.pdf, str. 37). Konkrétně jde o tři vojenská letiště (v Čáslavi, Náměšti a Pardubicích), logistické centrum v Mošnově, čtyři vojenské výcvikové prostory (v Hradišti, Libavé, Boleticích a Březině) a tři další vojenské areály (ve Vyškově, Rančířově a Staré Boleslavi). 

Dále dohoda říká, že američtí vojáci sice mohou v těchto prostorech „vykonávat stavební činnosti“ (.pdf, str. 7–8), musí přitom ale tyto záležitosti a jmenovitě i „získání oprávnění a povolení“ k výstavbě konzultovat s odpovědnými českými orgány. Ty mají dle DCA Spojeným státům s obstaráváním povolení pomoci a poskytnout jim součinnost.

Pro úplnost doplňme, že obranná dohoda Spojeným státům nedává ani automatické právo vyslat do Česka své vojáky ani automatické právo, aby zde vznikla např. právě americká základna s dlouhodobou přítomností vojáků USA. Ministerstvo obrany v této souvislosti dříve zdůraznilo, že účelem DCA „je nastavit obecné podmínky pro případné působení amerických vojáků v ČR, pokud se na něm obě strany v budoucnosti dohodnou a pokud to bude ze strany ČR v každém jednotlivém případě schváleno“. Podle článku 43 Ústavy ČR totiž o pobytu ozbrojených sil jiných států na českém území rozhoduje Parlament nebo ve vymezených případech vláda.

Přestože smlouvu kabinet již odsouhlasil, její konečné schválení nyní ještě projednává Parlament. K ratifikaci DCA je přitom třeba souhlasu Sněmovny i Senátu a následně i prezidenta republiky.

Smlouva DCA tedy nedává Spojeným státům automaticky pravomoc postavit na českém území svou vojenskou základnu. Dohoda mluví o možnosti stavby objektů v existujících českých vojenských areálech, i v takovém případě ale musí USA tuto činnost nejdříve konzultovat s českými orgány a také získat potřebná povolení. DCA také automaticky neumožňuje, aby Spojené státy do ČR vyslaly své vojáky, a tedy ani vznik americké základny s trvalou přítomností ozbrojených sil USA. Zmiňovaná obranná dohoda pouze stanovuje obecné podmínky pro případný pobyt amerických vojáků na českém území, pokud jej předtím schválí Parlament (případně vláda). Z těchto důvodů výrok hodnotíme jako pravdivý.

Poslanec Jaroslav Bžoch (ANO) mluví o Dohodě (.pdf) mezi Českou republikou a Spojenými státy americkými o spolupráci v oblasti obrany (DCA), kterou ministryně obrany Jana Černochová (ODS) podepsala se svým americkým protějškem Lloydem Austinem v květnu letošního roku. Ke konci června pak tato dohoda v Poslanecké sněmovně prošla prvním čtením a v současnosti ji mají na stole sněmovní Výbor pro obranu a Zahraniční výbor, a také senátní výbory.

O délce platnosti dohody pojednává článek 30 (.pdf, str. 36), ve kterém je uvedeno: „Tato Dohoda se sjednává na počáteční dobu platnosti deseti (10) let. Po počáteční době platnosti zůstane Dohoda v platnosti, ale kterákoli strana ji může ukončit písemnou výpovědí s jednoroční výpovědní lhůtou zaslanou druhé straně diplomatickou cestou.“ Obranná smlouva tedy byla sjednána na deset let. Po uplynutí této doby zůstane stále v platnosti, dokud se ji ČR nebo USA nerozhodnou vypovědět.

DCA pak automaticky neumožňuje umístění a pobyt amerických vojáků na území České republiky (.pdf, str. 3), a Spojeným státům tak nedává automatické právo vyslat do Česka do své vojáky. Dohoda pouze upravuje pravidla platná při působení příslušníků armády USA na území ČR a navazuje (.pdf, str. 4) na dohodu států Severoatlantické aliance NATO SOFA.

Dohoda konkrétně upravuje (.pdf, str. 2) např. podmínky pohybu dopravních vojenských prostředků, přístupu vojáků na dohodnutá území (str. 7), osvobození vojáků od placení většiny daní (str. 22–23) v ČR či jurisdikci Česka a USA u trestných činů a přestupků (str. 17–18). Jak uvádí web Ministerstva obrany, „DCA určuje zařízení a prostory, které budou moci američtí vojáci využívat v případě plnění úkolů na území ČR. Na konkrétním působení amerických vojáků v těchto prostorech a zařízeních se obě strany vždy předem dohodnou (případ od případu) a stanoví jeho jasné podmínky.“

Z výše uvedeného tedy vyplývá, že Dohoda o spolupráci v oblasti obrany skutečně neobsahuje závazek české strany na svém území automaticky přijmout členy ozbrojených sil Spojených států. Pobyt cizích vojsk se i tak nadále bude řídit Ústavou, dle které o pobytu kratším než 60 dnů rozhoduje vláda, déle trvající umístění pak schvaluje Parlament. DCA navíc ani neurčuje počet vojáků, kteří by v ČR byli rozmístěni. Smlouva byla opravdu uzavřena na deset let, ovšem i po vypršení této doby zůstane v platnosti, dokud ji jedna ze stran nevypoví. Výrok poslance Bžocha proto hodnotíme jako pravdivý s výhradou.

Europoslankyně Markéta Gregorová v kontextu výroku mluví o tom, že ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) podle Pirátů ohrožuje důvěru v právní stát. Naráží na to, že ačkoliv Piráti mají ve vládě i v Poslanecké sněmovně „ne příliš příznivé“ zastoupení, podle průzkumu jsou silnou stranou, která má vůči svým voličům jistou zodpovědnost.

Podle průzkumů agentury Kantar (.pdf, str. 9) a agentury Median (.pdf, str. 7) byli Piráti druhou nejsilnější vládní stranou – a celkově třetí nejsilnější – už v únoru letošního roku. Na prvním místě se v obou modelech, které zkoumají aktuální rozložení voličské podpory, umístilo opoziční hnutí ANO, na druhé pozici pak skončila vládní ODS. Na stejném místě se, s výjimkou (.pdf, str. 7) březnového průzkumu od agentury Median, umístili Piráti i v následujících modelech.

Nejaktuálnější zveřejněný volební model výzkumných agentur pochází od společnosti Kantar. Podle tohoto květnového modelu dosáhlo největšího podílu s 33,5 % hnutí ANO, následované ODS se 17 %. Třetí by v pořadí s 11,5 % skončili Piráti (.pdf, str. 9). Také podle květnového modelu agentury STEM by se Piráti umístili na třetí pozici, a to za prvním ANO a druhou ODS.

Piráti jsou tedy v současnosti dle průzkumů skutečně druhou nejsilnější vládní stranou, přičemž nejvíce hlasů ve volbách by z vládní koalice získala ODS. Celkově jsou pak Piráti podle průzkumů voličské podpory třetí nejsilnější, kdy je kromě ODS předstihlo také hnutí ANO. Výrok Markéty Gregorové tedy hodnotíme jako pravdivý.

Europoslankyně Markéta Gregorová (Piráti) v debatě mluvila o online hlasování, ve kterém členové Pirátské strany hlasovali o tom, jestli podle nich Pavel Blažek ve funkci ministra spravedlnosti „ohrožuje důvěru ve spravedlnost a právní stát“. Gregorová také zmiňovala některé body, kterými dříve odůvodňovala vyvolání tohoto hlasování. Uváděla například, že dle některých médií je ministr spravedlnosti Pavel Blažek prověřován policií kvůli možnému zapojení do kauzy manipulací s městskými byty v Brně a zároveň jako ministr v souvislosti s touto kauzou několikrát žádal státní zastupitelství o informace.

Kvůli krokům ministra Blažka a jeho žádostem o informace z této živé kauzy vyzvala na konci února 2023 nevládní protikorupční organizace Transparency International premiéra Fialu k tomu, aby Blažka odvolal. Ten se nicméně na začátku března Blažka zastal a uvedl, že „Blažek dělá to, co má ministr spravedlnosti dělat a standardně dělat musí.“ Poukazoval tak tehdy na to, že podněty k podání žádostí o informace pocházely mj. od poslanců (v tomto případě od poslanců ODS) či od advokáta zastupujícího některé podezřelé.

Premiér se k této záležitosti vyjádřil (video, čas 10:25) i později, například 7. června 2023, tedy několik dní poté, co server Seznam Zprávy napsal, že Pavel Blažek v roce 2019 získal k dispozici část utajeného policejního spisu týkajícího se brněnské bytové kauzy. Fiala k tomu konkrétně řekl (video, čas 10:25), že nevidí „žádné zneužití pravomocí ze strany ministra spravedlnosti Pavla Blažka“.

V den pirátského hlasování 19. června také Petr Fiala uvedl, že brněnský oblastní sněm, kterého je sám členem, „naopak Pavlu Blažkovi vyjádří jednomyslnou podporu“. Upřesněme, že tyto informace média zveřejnila 19. června ještě předtím, než se konala námi ověřovaná debata Markéty Gregorové a Evy Decroix (video, čas 3:17).

Petr Fiala se tedy ke krokům ministra spravedlnosti Pavla Blažka ve spojitosti s brněnskou bytovou kauzou vyjádřil několikrát, např. 7. června či také později 19. června. Z těchto důvodů tak hodnotíme výrok Markéty Gregorové jako nepravdivý.

Bytová kauza

Pro kontext uveďme, že tzv. brněnská bytová kauza se týká mj. zapojení členů ODS do manipulací s přidělováním městských nemovitostí v Brně. Starosta jihomoravské vesnice Rojetín Pavel Hubálek, který je stíhaný právě za podvody s městskými byty, policii řekl, že se podle něj jednalo o masivní systém. Za jeho členy označoval nynějšího ministra spravedlnosti za ODS Pavla Blažka, který je dlouholetým předsedou jihomoravské ODS a někdejším zastupitelem městské části Brno-střed, dále náměstka brněnské primátorky Roberta Kerndla a člena brněnské ODS Otakara Bradáče, který působil jako šéf bytové komise Brna-středu.

Podle Hubálkova tvrzení byla součástí tohoto systému i současná primátorka města Brna Markéta Vaňková, též z ODS. Zároveň doplňme, že Vaňková, Kerndl i Bradáč jsou bývalí Blažkovi advokátní koncipienti.

Ve spojitosti s touto kauzou zasahovala policie v Brně na počátku října 2022. Po tomto zásahu bylo obviněno celkem osm lidí, dva z nich tehdy skončili ve vazbě. Jedním byl právě Otakar Bradáč, druhým jednatel realitní kanceláře Zdeněk Červinka. Podle informací z května 2023 obviněných zatím zůstává šest lidí, včetně Otakara Bradáče. Přímo ve vazbě už nikdo z nich není.

Žádosti ministra Blažka

Server Seznam Zprávy v březnu 2023 uvedl, že se Pavel Blažek obrátil na žalobce s žádostí o informace v souvislosti s touto kauzou již ve čtyřech případech. Za celou dobu svého působení v současné vládě přitom využil tuto pravomoc celkem devětkrát, skoro polovina jeho žádostí o informace se tak vztahuje k brněnskému případu.

Podle slov nejvyššího státního zástupce Igora Stříže se první Blažkova žádost týkala bývalé obviněné, jejíž trestní stíhání bylo zrušeno. Druhá žádost o informace byla reakce na podnět advokáta, který reprezentuje čtyři podezřelé. Ten se dle informací Seznam Zpráv obrátil na ministra Blažka s tím, že jeho klienti nedostali přístup do spisu. Ve třetím a čtvrtém případě chtěl ministr podle Stříže informace na základě interpelací poslanců, u poslední zmíněné Blažkovy žádosti se přitom dle Střížova vyjádření dotazy vztahovaly k dozorující státní zástupkyni Petře Lastovecké a byly z části osobní povahy.

Pro úplnost uveďme, že podle Ústavy se poslanci s žádostí mohou obracet právě na ministra (.pdf), který pak podle zákona o státním zastupitelství může kdykoli požádat „státní zastupitelství o informaci o stavu řízení“, pokud je taková informace „potřebná k plnění úkolů ministerstva nebo pokud takovou informaci potřebuje jako člen vlády“. Dodejme, že zmiňované dvě interpelace pocházely od Blažkových spolustraníků z ODS.

Střížova vyjádření o počtu žádostí

Nejvyšší státní zástupce Igor Stříž se k tomuto tématu vyjádřil hned několikrát a uvedl, že četnost ministrových dotazů v této kauze mu dle jeho názoru „nepřijde vhodná“. Řekl také, že v tomto případě „počet žádostí vztahujících se k jedné kauze“ není standardní.

U dotazů osobní povahy o dozorující státní zástupkyně Stříž žádosti nevyhověl a uvedl k tomu, že se část otázek netýkala stavu řízení, a tudíž je nebude komentovat.

K vyjádření Stříže se na twitteru přidala i Unie státních zástupců, která hodnotila způsob, jakým se ministr Blažek zajímá o informace v této kauze, jako „nešťastný“. Pro doplnění uveďme, že nevládní protikorupční organizace Transparency International se v souvislosti s touto kauzou obrátila na premiéra Petra Fialu otevřeným dopisem, ve kterém žádá odvolání ministra Blažka z důvodu jeho střetu zájmů a „aktivního vměšování se do živé kauzy“ brněnských městských bytů.

Ačkoli nejvyšší státní zástupce Igor Stříž neuváděl, že byl počet Blažkových žádostí o informace „bezprecedentní“, mluvil o „nestandardním počtu“ žádostí týkající se jedné kauzy a o „nevhodnosti“ četnosti ministrových dotazů. Z těchto důvodů hodnotíme výrok europoslankyně Markéty Gregorové jako pravdivý s výhradou.

Předně uveďme, že europoslankyně Markéta Gregorová začátkem června na celostátním fóru Pirátské strany zahájila rozpravu a následné hlasování o setrvání ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS) ve funkci. Předložení podnětu k hlasování tehdy Gregorová zdůvodňovala tím, že se dle jejího názoru Blažek dopustil řady pochybení, především ve spojitosti s jeho přístupem k brněnské bytové kauze. V námi ověřované debatě pak Gregorová odkazuje na další body, které v pirátské rozpravě zmiňovala, a uvádí, že Blažkovo rozhodnutí nejmenovat Aleše Novotného na post místopředsedy Krajského soudu v Brně kritizovala i Soudcovská unie.

Nejmenování Aleše Novotného

Podle zákona o soudech a soudcích ministr spravedlnosti jmenuje místopředsedy krajských soudů z řad soudců vždy na sedm let na návrh předsedy příslušného krajského soudu. Pavel Blažek odmítl jmenovat soudce Aleše Novotného v létě minulého roku poté, co ho na post místopředsedy navrhl předseda soudu Milan Čečotka. Doplňme, že Aleš Novotný, který stojí v čele senátu Krajského soudu v Brně, byl přitom již od začátku července 2022 pověřen zastupováním místopředsedy pro trestní úsek soudu (.doc, str. 5).

Ministerstvo spravedlnosti tehdy rozhodnutí o nejmenování odůvodnilo tím, že Aleš Novotný jako soudce opakovaně přispěl k finanční újmě státu svými nezákonnými rozhodnutími. „V trestních věcech projednávaných senátem (…) vedeným (…) Alešem Novotným došlo k naplnění předpokladů odpovědnosti státu za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci, kdy v rámci své rozhodovací činnosti se podílel na vzniku škody státu minimálně ve výši 3 851 958,- Kč,“ uvedlo ministerstvo 16. srpna 2022.

Kritika Soudcovské unie

Soudcovská unie ČR se proti této argumentaci ohradila a v tiskovém prohlášení z 22. srpna 2022 uvedla, že je „nepřijatelná a do budoucna velmi nebezpečná“ hned z několika důvodů. Podle Soudcovské unie ministr spravedlnosti není oprávněný ani odborně způsobilý hodnotit rozhodování soudce, a navíc měl k dispozici hodnocení Vrchního soudu v Olomouci, který Novotného hodnotil „vysoce nadprůměrně“. Zástupci Soudcovské unie také zdůraznili, že pouze kárný senát má oprávnění posoudit případnou vzniklou „odpovědnost státu za škodu způsobenou soudcem při rozhodovací činnosti“.

Soudcovská unie dále také zmínila, že Novotný nečinil rozhodnutí ve věcech zmíněných ministrem Blažkem samostatně, ale rozhodoval celý senát, jehož hlasování je tajné. Unie tak upozorňovala na to, že ministr „nemůže vědět, jak dotčený soudce hlasoval“.

Výtka z roku 2020

Závěrem doplňme, že po zveřejnění kritiky Soudcovské unie Ministerstvo spravedlnosti informovalo, že mu dne 23. srpna 2022 byla „zaslána výtka“, kterou v roce 2020 Aleši Novotnému uložil tehdejší předseda brněnského krajského soudu Milan Bořek. Novotnému, v pozici předsedy senátu Krajského soudu v Brně, bylo tehdy vytýkáno vyhotovení rozsudku až po uplynutí lhůty, o jejíž prodloužení předtím požádal již celkem devětkrát. 

Ministerstvo spravedlnosti danou výtku, na kterou 22. srpna 2022 ve vysílání Radiožurnálu upozornila šéfredaktorka webu Česká justice Eva Paseková (ČRo Radiožurnál, 22. srpna 2022, Hlavní zprávy v 18:00), dle tiskové zprávy ověřilo. Sám ministr spravedlnosti Blažek následně uvedl, že se o  této záležitosti dozvěděl až po zveřejnění svého rozhodnutí, že Novotného do funkce nejmenuje.

Později se Pavel Blažek také setkal s prezidentem Soudcovské unie Liborem Vávrou. Po jednání Blažek např. řekl, že neobstruuje jmenování soudních funkcionářů, a také připustil, že „zvolené odůvodnění“, které Ministerstvo spravedlnosti původně 16. srpna poskytlo, „nebylo nejšťastnější“. Vávra po setkání uvedl, že pokud by Soudcovská unie o výtce Aleši Novotnému věděla již předtím, je možné, že by ministra spravedlnosti Pavla Blažka nekritizovala.

Výše uvedené informace ukazují, že se Pavel Blažek rozhodl nejmenovat Aleše Novotného místopředsedou brněnského krajského soudu ještě v době, kdy neměl informace o zmiňované výtce z roku 2020. Podle prezidenta Soudcovské unie Libora Vávry o ní nevěděla ani sama Soudcovská unie, když Blažka za jeho rozhodnutí kritizovala.

Shrnutí

Na závěr tedy shrňme, že ministr spravedlnosti Pavel Blažek opravdu odmítl jmenovat Aleše Novotného na pozici místopředsedy Krajského soudu v Brně, na kterou byl navržen předsedou tohoto soudu Milanem Čečotkou. Své rozhodnutí Blažek odůvodnil škodou téměř 4 milionů korun, kterou dle něj měl Aleš Novotný způsobit státu během rozhodovací činnosti v době, kdy stál v čele senátu brněnského krajského soudu. Tuto argumentaci nicméně Soudcovská unie označila za nepřijatelnou a zpochybnila Blažkovy kompetence tuto záležitost posuzovat. Výrok Markéty Gregorové proto hodnotíme jako pravdivý.

Pro úplnost doplňme, že co se týče výtky uložené Aleši Novotnému v roce 2020, Pavel Blažek o ní dle svých slov v době rozhodnutí o nejmenování Novotného nevěděl. Dle Libora Vávry o ní nevěděla ani Soudcovská unie, když Blažka za jeho rozhodnutí kritizovala. Prvotně se však skutečně ohradila proti jeho původní argumentaci.

Poslankyně Eva Decroix v kontextu výroku mluví o kauze manipulací s obecními byty v Brně, ve které byl spolu s několika dalšími lidmi obviněn také Blažkův spolustraník Otakar Bradáč (ODS). V listopadu 2021 Hospodářské noviny a Aktuálně.cz informovaly, že podle jejich zjištění je kvůli manipulacím s městským majetkem v Brně prověřován i nynější ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS).

Ten Radima Daňhela, který nyní končí ve funkci vrchního státního zástupce v Olomouci, na tento zmíněný post jmenoval 14. července 2022. Jeho jmenování předcházela údajná analýza zpracovaná Ministerstvem spravedlnosti, která měla odhalit zásadní nedostatky v efektivitě a hospodaření olomouckého Vrchního státního zastupitelství pod dřívějším vedením Ivo Ištvana.

Blažek od Daňhela před jeho jmenováním žádal návrh na reorganizaci a personální změny v úřadě. „Pokud tu představu řekne takovou, aby byla pro ministerstvo a vládu této země přijatelná, nic nebrání tomu, aby jmenován byl,“ řekl k tomu tehdy Blažek.

Tyto Blažkovy podmínky před jmenováním Daňhela do funkce kritizovala např. nevládní protikorupční organizace Transparency International (TI). Ta konkrétně uvedla, že Blažkovy požadavky narušují důvěru v proces vybírání státních zástupců, a v této spojitosti připomněla, že Vrchní státní zastupitelství v Olomouci brněnské bytové kauze dozoruje. Poukazovala tak na to, že Blažek má na výsledcích práce olomouckého zastupitelství osobní zájem, a zmiňovala, že podle ní jsou dané požadavky na Daňhela ovlivněny Blažkovým střetem zájmů.

Dodejme, že Pavel Blažek olomouckým žalobcům v minulosti vyčítal zásah na Úřadu vlády v roce 2013, po kterém padla Nečasova vláda, v níž byl Blažek rovněž šéfem resortu spravedlnosti. Olomoucké zastupitelství, jehož ostravská pobočka případ dozorovala, vedl již v době zásahu právě Ivo Ištvan.

Ministerstvo spravedlnosti zmíněnou analýzu o chodu zastupitelství pod Ištvanovým vedením odmítlo loni v létě poskytnout novinářům, a ministr Blažek řekl, že její výsledky zaslechl na poradě. Resort poté ovšem tvrdil, že se žádná porada nekonala, a na svém webu zveřejnil jen segmenty analýzy. Nejvyšší státní zástupce Igor Stříž se proti jejím výsledkům ohradil a uvedl, že čísla v ní obsažená jsou zavádějící a kusá.

Transparency International tedy v roce 2022 nekritizovala přímo to, že byl jmenován vrchním státním zástupcem v Olomouci zrovna Radim Daňhel, ale především požadavky na změny v zastupitelství, kterými ministr Blažek jmenování Daňhela podmínil. Doplňme, že Transparency International později, v únoru 2023 také kritizovala to, že se dle ní Blažek opakovaně dostával do střetu zájmů, např. právě když „provedl změnu ve vedení Vrchního státního zastupitelství v Olomouci, kam do čela dosadil Radima Daňhela“. Výrok z těchto důvodů hodnotíme jako pravdivý.

Poslankyně Eva Decroix (ODS) mluví o situaci z roku 2022, kdy ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) odmítl jmenovat soudce Aleše Novotného na post místopředsedy brněnského krajského soudu.

Podle zákona ministr spravedlnosti www.zakonyprolidi.cz/cs/2002-6#p104-1">jmenuje místopředsedy krajského soudu z řad soudců na návrh předsedy krajského soudu. V tomto případě se jednalo o návrh předsedy brněnského soudu Milana Čečotky. Doplňme, že Aleš Novotný stojí v čele senátu Krajského soudu v Brně a byl např. již od začátku července 2022 pověřen zastupováním místopředsedy pro trestní úsek soudu (.doc, str. 5).

Původní argumenty ministra spravedlnosti

V reakci na dotazy médií Ministerstvo spravedlnosti na svých webových stránkách 16. srpna 2022 zveřejnilo podrobnosti o důvodech, proč ministr Blažek Novotného nejmenoval. Konkrétně uvedlo, že Novotný jako soudce „svými nezákonnými rozhodnutími“ opakovaně přispěl k finanční újmě státu.

„V trestních věcech projednávaných senátem (…) vedeným (…) Alešem Novotným došlo k naplnění předpokladů odpovědnosti státu za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci, kdy v rámci své rozhodovací činnosti se podílel na vzniku škody státu minimálně ve výši 3 851 958,- Kč,“ napsalo k tomu ministerstvo.

K tomuto prohlášení se 22. srpna 2022 vyjádřila Soudcovská unie, jejíž prezident Libor Vávra odůvodnění označil za nepřijatelné a do budoucna velmi nebezpečné. Unie poukazovala na to, že Novotný nečinil rozhodnutí ve věcech zmíněných ministrem Blažkem samostatně, ale rozhodoval celý senát soudu. Zároveň v rámci kritiky Blažkovy argumentace Soudcovská unie zdůraznila, že „ministr není oprávněn a ani odborně způsobilý hodnotit rozhodování konkrétního soudce“.

Výtka z roku 2020

Poté, co Soudcovská unie vydala své prohlášení, Ministerstvo spravedlnosti informovalo, že mu 23. srpna 2022 byla „zaslána výtka“, kterou v roce 2020 Aleši Novotnému uložil tehdejší předseda brněnského krajského soudu Milan Bořek. Novotnému, v pozici předsedy senátu Krajského soudu v Brně, bylo tehdy vytýkáno vyhotovení rozsudku až po uplynutí lhůty, o jejíž prodloužení předtím požádal již celkem devětkrát.

Ministerstvo spravedlnosti danou výtku, na kterou 22. srpna 2022 ve vysílání Radiožurnálu upozornila šéfredaktorka webu Česká justice Eva Paseková (ČRo Radiožurnál, 22. srpna 2022, Hlavní zprávy v 18:00), dle tiskové zprávy následně ověřilo. Sám ministr spravedlnosti Blažek později uvedl, že se o této záležitosti dozvěděl až po zveřejnění svého rozhodnutí, že Novotného do funkce nejmenuje – tedy po zveřejnění odůvodnění, které kritizovala Soudcovská unie.

Vyjádření prezidenta Soudcovské unie

Na konci srpna 2022 se ministr spravedlnosti setkal s prezidentem Soudcovské unie Liborem Vávrou a doplnil další argumenty, proč se rozhodl nejmenovat soudce Novotného místopředsedou, včetně výše popisované výtky z roku 2020. Blažek tehdy odmítl, že by jmenování soudců obstruoval, po setkání nicméně připustil, že prvotní odůvodnění, které ministerstvo zveřejnilo na svém webu 16. srpna, „nebylo nejšťastnější“.

Vávra pro server Česká justice po schůzce uvedl, že kdyby o výtce Milana Bořka Soudcovská unie věděla dřív, pravděpodobně by Blažkovo rozhodnutí nekritizovala. Právě na článek webu Česká justice, který toto vyjádření Libora Vávry obsahoval, se ve výroku zjevně odkazuje Eva Decroix, např. na webu Soudcovské unie totiž Vávrův komentář k této schůzce zveřejněn nebyl.

Doplňme, že Vávra po jednání s Blažkem také dodal (video, čas 7:43), že se Soudcovská unie dříve ozvala proto, že „spojovat konkrétní rozhodnutí nějakého soudce, respektive senátu, v němž působí, s tím, zda bude, nebo nebude jmenován,“ považuje za nešťastné.

Závěr

Na závěr tedy shrňme, že ministr spravedlnosti Pavel Blažek opravdu odmítl jmenovat soudce Aleše Novotného na post místopředsedy brněnského krajského soudu. Ministerstvo spravedlnosti poté 16. srpna 2022 zveřejnilo důvody, proč se tak ministr rozhodl. Právě tuto prvotní argumentaci přitom tehdy zkritizovala Soudcovská unie.

Až poté se ministr Blažek dle svých slov dozvěděl o výtce uložené Aleši Novotnému a dle Libora Vávry o ní tehdy neměla informace ani Soudcovská unie. Vávra na konci srpna 2022 po schůzce s ministrem zmínil, že pokud by Soudcovská unie o dané výtce, kterou Pavel Blažek následně zařadil mezi své argumenty, věděla, zřejmě by Blažka kvůli jeho rozhodnutí nekritizovala. Stále ovšem mluvil o tom, že Soudcovská unie původní Blažkovo zdůvodnění považuje „za nešťastné“. Z těchto důvodů proto výrok hodnotíme jako zavádějící.

DOPLNĚNÍ: Po vydání tohoto odůvodnění nás poslankyně Eva Decroix upozornila na vyjádření Igora Stříže pro Deník N, které jsme do textu doplnili.

Řeč je o kauze manipulací s obecními byty v Brně, ve které byl spolu s několika dalšími lidmi obviněn také Blažkův spolustraník Otakar Bradáč (ODS). Státní zastupitelství později zrušilo stíhání dvou osob z nich, nikoliv však Bradáče. V našem odůvodnění ověřujeme to, zdali nejvyšší státní zástupce Igor Stříž v minulosti řekl, že ministr spravedlnosti Pavel Blažek není prověřován, nikoliv zda je Blažek kvůli kauze skutečně prověřován.

Prověřování ministra Blažka v brněnské kauze

V listopadu 2021 Hospodářské noviny informovaly, že podle jejich zjištění je kvůli manipulacím s městským majetkem v Brně prověřován i ministr spravedlnosti Pavel Blažek. Tento závěr zveřejnil i web Aktuáně.cz, který se odkazoval na šest na sobě nezávislých zdrojů. Ministr Blažek následně odmítl, že by byl vyšetřován, nikoliv však to, že je policií prověřován. Obdobně se vyjádřil také v rozhovoru pro Seznam Zprávy.

Prověřování je v procesu trestního řízení první fází přípravného řízení. V této fázi policejní orgán (typicky Policie ČR) objasňuje a prověřuje skutečnosti nasvědčující tomu, že byl spáchán trestný čin. Pokud policejní orgán dospěje k závěru, že mohl být trestný čin spáchán, zahájí trestní stíhání, z podezřelého se stane obviněný a začne další fázi trestního řízení – vyšetřování. Na konci této fáze může státní zástupce podat proti obviněnému obžalobu.

Nejvyšší státní zástupce Igor Stříž byl na roli ministra Blažka v brněnské kauze dotázán v rozhovoru pro Novinky.cz v březnu 2023. V odpovědi řekl: „(…) jestli je či není prověřován (ministr Blažek, pozn. Demagog.cz), to já nevím, dokonce ani to, zda byl vyslýchán. Obviněn není. Do rozhodování dozorového státního zástupce nezasahuju, je to jeho zodpovědnost.“ Podobně se vyjádřil také v dřívějším rozhovoru pro Deník N: „On sám (Blažek, pozn. Demagog.cz) je v médiích někdy označován za prověřovaného v té věci, ale já k tomu nemám informace." Stříž tedy potvrdil slova ministra Blažka o tom, že není obviněn (respektive vyšetřován), a nebylo proti němu tedy zahájeno trestní stíhání. Zároveň ale nevyvrátil zjištění novinářů, že je ministr Blažek v souvislosti s brněnskou kauzou prověřován.

Podezření ze střetu zájmů

Doplňme, že na to, že je ministr Blažek kvůli kauze ve střetu zájmů, v minulosti upozorňovala například protikorupční organizace Transparency International (TI). Ta na svém webu uvedla, že ministr Blažek ze své pozice zasahuje do personálního obsazení Vrchního státního zastupitelství v Olomouci, jež brněnské kauze dozoruje. V březnu letošního roku pak Seznam zprávy informovaly, že si Blažek žádal o jména soudců, kteří v bytové kauze rozhodovali. Stříž pak označil Blažkovo počínání za nešťastné.

V červnu 2023 novináři Seznam Zpráv zveřejnili, že se ministr Blažek podle jejich informací dostal i k utajovanému policejnímu spisu ohledně zmíněné kauzy. V reakci na to vládní Piráti na svém fóru schválili stanovisko, že setrvání ministra Blažka ve funkci dle nich ohrožuje důvěru ve spravedlnost a v právní stát.

Závěr

Nejvyšší státní zástupce Stříž nevyvrátil zjištění Hospodářských novin a webu Aktuálně.cz o tom, že je ministr Blažek v případu brněnské bytové kauzy prověřován. V rozhovoru pro Novinky.cz pouze potvrdil, že ministr Blažek nebyl ve věci obviněn, a nebylo tak zahájeno jeho vyšetřování. Ani v odpovědi pro Deník N Stříž neuvedl, zda je či není Blažek policií prověřován. Z uvedených důvodů výrok hodnotíme jako nepravdivý. Také je vhodné zmínit, že jak poslankyně Eva Decroix, tak ministr Blažek i nejvyšší státní zástupce Stříž jsou právníci, a nelze tak předpokládat, že by jim rozdíl mezi právními pojmy prověřování a vyšetřování nebyl známý.

Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) reaguje na dotaz, ve kterém je konfrontován s tím, že ačkoliv podle slov redaktora ještě v srpnu 2022 premiér Fiala jakékoliv zastropování cen odmítal, před komunálními volbami, které proběhly v září 2022, se už koalice Spolu zastropováním chlubila ve své kampani.

Vyjádření Josefa Středuly

Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula po regulování cen volal opakovaně. V červnu 2022 zmínil, že odbory kvůli vysoké inflaci „už v únoru vládě řekly, že má využít zákon o cenách z roku 1990, aby hledala možnosti zasáhnout do cenotvorby, protože došlo k narušení tržního prostředí.“

V červenci 2022 pak na svém twitteru Fialově vládě vyčítal její přístup k řešení dopadů inflace a energetické krize a prohlásil, že „měla již dávno přikročit k věcnému zastropování cen klíčových komodit“, čímž zjevně odkazoval na tzv. věcné usměrňování cen.

Zmiňme, že věcné usměrňování cen definuje zmíněný zákon o cenách jako jeden ze způsobů regulace cen a spočívá ve „stanovení podmínek cenovými orgány pro sjednání cen“. Jako podmínky zákon uvádí:

• „maximální rozsah možného zvýšení ceny zboží ve vymezeném období“
• „maximální podíl, v němž je možné promítnout do ceny zvýšení cen určených vstupů ve vymezeném období“
• „závazný postup při tvorbě ceny nebo při kalkulaci ceny, včetně zahrnování přiměřeného zisku do ceny“.

V srpnu pak Josef Středula kritizoval, že „pan premiér zatím nepoužil ani zákon o cenách, který nabízí možnost regulování cen. Ne zastropování, ale tam, kde dochází k vysokým ziskům, tak jejich přirozenou regulaci a držení inflace na uzdě.“ Jak k tomuto vyjádření podotkl deník Právo, vláda regulaci cen tehdy odmítala (Právo, 17. srpna 2022, str. 2).

Zastropování cen

Vyjádření premiéra Petra Fialy (ODS) přímo k možnosti věcného usměrňování cen energií se nám ve veřejných zdrojích dohledat nepodařilo. V srpnu 2022 nicméně řekl, že je třeba směřovat k celoevropskému zastropování cen. Obdobně se vyjádřil i v rozhovoru pro Blesk, kde odmítl nastavení maximálních cen na národní úrovni a jako jediné smysluplné řešení viděl v zastropování cen na evropské úrovni.

Vláda nakonec k zastropování cen ještě před volbami skutečně přistoupila. 12. září 2022 se shodla na zastropování cen na úrovni 6 korun za jednu kilowatthodinu (kWh) elektřiny a 3 koruny za kWh u plynu, s tím, že ceny budou platit pro domácnosti a živnostníky.

Na tiskové konferenci ze 14. září pak Fialův kabinet představil podobu a výši pomoci pro zasažené podniky, které spadají do kategorie velkoodběratelů elektřiny a plynu. Petr Fiala řekl, že dle tohoto návrhu budou moci čerpat pomoc malé a střední firmy, kterých se nedotkne zastropování cen energií oznámené 12. září, tj. podniky, které „jsou odběrateli vysokého napětí a velmi vysokého napětí“. Nejednalo se ovšem o zastropování cen, ale o finanční kompenzace. K zastropování cen pro velké firmy pak vláda přistoupila až v prosinci 2022.

Závěr

Předseda ČMKOS Josef Středula tedy před komunálními volbami uskutečněnými v září 2022 skutečně navrhoval regulaci cen energií, což vláda odmítala. Fialův kabinet nakonec k zastropování cen přistoupil. Výrok ministra Blažka tak hodnotíme jako pravdivý.