Přehled ověřených výroků

Poslanec hnutí ANO Patrik Nacher v rozhovoru reaguje na postoj prezidenta Petra Pavla k mimořádné úpravě valorizace penzí, kterou podepsal. Zároveň je ale podle Pavla nutné, aby způsob projednávání návrhu přezkoumal Ústavní soud. Patrik Nacher dále kritizuje vládu, že o vysoké inflaci (a tedy i o nutnosti mimořádně zvýšit penze) věděla dlouho, ale s úpravou zákona podle něj přišla pozdě.

Zvyšování důchodů

Nejprve zmiňme, že výši důchodů v České republice ovlivňuje valorizace, která je ukotvena v zákoně o důchodovém pojištění. Na základě zákona se důchody pravidelně zvyšují vždy od 1. ledna, přičemž jejich zvýšení se odvíjí od růstu spotřebitelských cen (tedy inflace) a růstu mezd.

Zákon také stanovuje podmínky pro mimořádnou valorizaci penzí. K té se přistupuje v případě, kdy růst indexu spotřebitelských cen (domácností celkem, případně domácností důchodců) dosáhl alespoň 5 % oproti měsíci, který byl zohledněn při předchozí valorizaci. Zásluhový díl penze (tedy procentní výměra důchodu) se přitom navyšuje o tolik procent, o kolik ve sledovaném období vzrostly ceny.

K poslední mimořádné valorizaci došlo v červnu 2022, přičemž inflace zmíněnou hranici 5 % přesáhla v lednu letošního roku, a to dokonce jen za samotný leden (.xlsx). Dle současného znění zákona by proto mělo po pěti měsících, tedy v červnu 2023, dojít k další mimořádné valorizaci. Index spotřebitelských cen domácností důchodců se za období, z něhož má červnová valorizace vycházet, konkrétně zvýšil o 11,5 % (.doc, str. 1). Celkově se tak průměrný důchod měl navýšit o 1 770 Kč.

Vláda nicméně navrhla způsob výměry důchodů změnit, a to tak, aby se navýšení skládalo ze dvou složek: zvýšení o pevnou částku náležící každému důchodci a procentuální zvýšení (.doc, str. 3). Podle upravených parametrů se každý důchod při mimořádné valorizaci v červnu 2023 zvýší o pevnou částku 400 Kč a procentní výměra všech penzí vzroste o 2,3 % (dohromady tedy v průměru o 760 Kč). Tímto krokem má být podle vlády zajištěno, že příjemcům nejnižších důchodů porostou penze o částku, která bude plně kompenzovat vysokou inflaci (.doc, str. 3).

Novelu zákona o důchodovém pojištění pak poslanci po několikadenním jednání 4. března nakonec schválili, stejně jako následně Senát. Po prezidentově podpisu pak byla novela vyhlášena ve Sbírce zákonů s účinností od 20. března 2023.

Inflace

Průměrná inflace za rok 2022 činila 15,1 % (.pdf). Jak je vidět na grafu, dle dat Českého statistického úřadu se pak meziroční inflace dostala nad 15 procent dokonce už v květnu loňského roku. Od té doby pod tuto hranici neklesla.

Zmiňme, že ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) 25. prosince 2022 v České televizi řekl, že se v létě průměrná penze kvůli vysoké inflaci mimořádně zvýší o zhruba 670 až 700 korun, a dodal, že přesnější číslo bude dopočítáno později. Toto zvýšení by pro rozpočet představovalo zátěž přibližně 20 miliard korun, což by, jak tehdy uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura, nemělo být významným problémem, kvůli kterému by se musela dělat novela státního rozpočtu. Podobně se pak vyjádřil i koncem letošního února.

V lednu letošního roku pak šéf rezortu práce a sociálních věcí navýšil odhad mimořádného navýšení důchodů kvůli vzrůstající inflaci na 750 až 1 000 korun, nicméně opět dodal, že je třeba počkat na hodnocení inflace za měsíc leden. Dodejme, že výdaje na mimořádnou valorizaci v červnu 2023, která by proběhla podle nezměněných pravidel, by podle Ministerstva práce a sociálních věcí činily 34 miliard korun (.pdf, str. 1).

Státní rozpočet na rok 2023

Uveďme, že podle zákona musí vláda Poslanecké sněmovně předložit návrh státního rozpočtu do 30. září. Ministerstvo financí má pak povinnost předložit návrhy výdajů vládě už do 31. května a návrh celkového rozpočtu pak předkládá vládě do konce srpna.

V návrhu (.pdf) rozpočtu na rok 2023 vláda na mimořádnou valorizaci skutečně žádné výdaje nevyčlenila. V dokumentu pouze stojí (.pdf, str. 80 z 516): „Na výdajové straně návrhu jsou oproti rozpočtu na rok 2022 o 141,4 miliard Kč vyšší výdaje pro kapitolu Ministerstva práce a sociálních věcí, která bude muset i v příštím roce zabezpečit zvýšené výdaje státu na rostoucí sociální dávky pro ohrožené skupiny obyvatel a především na nové valorizace důchodů.“

Z dalších částí návrhů však vyplývá (.pdf, str. 98 a 99 z 516), že tyto výdaje byly navýšeny kvůli mimořádným valorizacím, ke kterým vláda Petra Fialy v loňském roce musela přistoupit. Návrh dále uvádí (.pdf, str. 129 z 516): „Oproti očekávané skutečnosti roku 2022 se navrhuje zvýšit výdaje na důchody o 81,2 mld. Kč. V tomto nárůstu jsou zohledněny mimořádné valorizace důchodů z roku 2022, výdaje na zákonnou valorizaci důchodů i prostředky na nárůst počtu důchodců.“ Tato zmínka o zákonné valorizaci se zjevně vztahuje na pravidelné zvyšování penzí, které nastává na začátku každého roku, jak popisujeme výše.

Na skutečnost, že zákon o státním rozpočtu pro rok 2023 nepočítá s výdaji na mimořádnou valorizaci, upozorňovala v prosinci minulého roku například i Národní rozpočtová rada (.pdf, str. 2–3). Konkrétně k tomu tento nezávislý odborný orgán, který se věnuje vyhodnocování rozpočtové politiky státu, tehdy uvedl: „Na základě očekávaného vývoje inflace lze odhadovat, že k překročení pětiprocentní hranice nárůstu spotřebitelských cen (…) dojde v lednu 2023, což bude znamenat spuštění mimořádné valorizace dávek důchodového pojištění v červnu. To si vyžádá dodatečné výdaje okolo 20 mld. Kč, které nejsou v aktuálním rozpočtu předpokládány“ (.pdf, str. 2–3).

Pro úplnost je také vhodné doplnit, že samotný návrh státního rozpočtu vycházel z makroekonomické predikce Ministerstva financí ze srpna 2022 (.pdf, str. 89 z 516). Ta přitom pro 3. a 4. čtvrtletí roku 2022 odhadovala meziroční míru inflace na více než 18 % (.pdf, str. 2). Připomeňme, že období, za které se sleduje růst inflace pro stanovení mimořádné valorizace, začíná právě červencem 2022. Pro první čtvrtletí roku 2023 pak Ministerstvo financí inflaci odhadovalo na přibližně 15 % (.pdf, str. 2). Podobnou prognózu v srpnu 2022 zveřejnila i Česká národní banka (.pdf, str. 6).

Závěr

Meziroční inflace tedy od června minulého roku dosahuje více než 15 %. Pod tuto hodnotu neklesla dokonce už od května 2022. Vláda přitom v návrhu rozpočtu na letošní rok nevyčlenila výdaje na mimořádnou červnovou valorizaci, jak správně uvádí Patrik Nacher. Jeho výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Poslanec Kohajda svým výrokem obhajuje snížení červnové valorizace důchodů, které v Parlamentu prosadila vláda. Upozorňuje, že šlo o nutný krok i s ohledem na to, že v Česku zatím nebyla provedena důchodová reforma.

O nutnosti reformy důchodového systému se na české politické scéně mluvilo řadu let (.pdf). V roce 1999 např. v Senátu vznikl Podvýbor pro důchodovou reformu, načež byla o rok později v Poslanecké sněmovně vytvořena Komise pro důchodovou reformu (.pdf, str. 7). V průběhu let sice docházelo k některým úpravám parametrů důchodového systému (.pdf, str. 95–98), zvláště co se týče valorizací penzí, kromě Nečasovy vlády se však žádnému kabinetu ucelenou reformu financování důchodového systému prosadit nepodařilo.

Snahy o důchodovou reformu během vlády Petra Nečase

Právě Nečasův kabinet od roku 2011 provedl změny pravidel v důchodovém systému, které se označují jako malá a velká důchodová reforma. Velká důchodová reforma se týkala tzv. druhého pilíře důchodového systému (.pdf, str. 101), který měl zčásti nahradit povinný první pilíř financovaný ze sociálního pojištění (.pdf, str. 1).

V rámci malé reformy (.pdf, str. 99–100) došlo především k navýšení věku odchodu do důchodu (.pdf, str. 61–63), například pro občany narozené v roce 1977 byl tento věk stanoven jednotně na 67 let. Novelizace z roku 2011 pak způsobila změnu výpočtu důchodů.

Větší změny přinesla až velká důchodová reforma, k jejímuž schválení došlo v roce 2012, a která byla zahájena v lednu 2013. Reforma se snažila o aktivnější zapojení obyvatel na důchodovém systému prostřednictvím vytvoření druhého pilíře. Ten tvořily soukromé fondy dotované státem, do kterých si lidé dobrovolně mohli převést část svého důchodového spoření.

Vláda Bohuslava Sobotky tyto reformní kroky nicméně v roce 2015 zrušila. Zanikl tak výše zmiňovaný druhý pilíř, tedy hlavní bod velké důchodové reformy. Sobotkův kabinet také prosadil úpravu valorizace penzí (.pdf, str. 105–106) a kroky ke zrušení hlavních prvků malé důchodové reformy. Nová vláda přenastavila věk odchodu do důchodu a obnovila strop odchodu do penze (.pdf, str. 106), který stanovila na 65 let. V podstatě tak došlo k navrácení do stavu, který platil před malou důchodovou reformou (.pdf, str. 45).

Pokusy o důchodovou reformu během vlád Andreje Babiše

První (2017–2018) i druhá (2018–2021) vláda Andreje Babiše se ve svých programových prohlášeních zavázaly k tomu, že budou usilovat o důchodovou reformu. V programových prohlášeních obou vlád je konkrétně uvedeno: „Chceme důchodovou reformu. (…) Podstatou bude oddělení důchodového účtu od státního rozpočtu a stanovení jasných finančních vztahů mezi tímto účtem a státním rozpočtem.“

Babišova vláda důchodovou reformu ovšem nevypracovala. Tehdejší ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) v prosinci 2020 pouze představila (video) návrh tzv. důchodové reformy, což byl soubor sedmi změn, které měly přispět ke „spravedlivým, srozumitelným a udržitelným“ penzím.

Tento návrh vycházel ze závěrů Komise pro spravedlivé důchody, která vznikla v lednu 2019. Vytvořena byla právě s cílem zajistit udržitelný důchodový systém, který by zaručoval „důstojné a spravedlivé důchody“. Reforma byla rozdělena do dvou pilířů (.pdf, str. 1) a jednou z plánovaných změn bylo např. zavedení základního důchodu ve výši 10 tisíc korun (.pptx, str. 6), první pilíř – zásluhová část – pak měla zůstat nezměněna. Ačkoliv tyto návrhy Ministerstvo práce a sociálních věcí označovalo za důchodovou reformu (.pdf), odborníci se neshodli, jestli návrh představuje skutečnou důchodovou reformu.

Návrh změn vyvolal množství kritiky ze strany opozice i vládního hnutí ANO, a sama ministryně Schillerová tehdy přiznala, že soubor opatření nebyl projednán ani v rámci tehdejší vládní koalice. Alena Schillerová také v březnu 2021 např. uvedla: „Návrh z dílny MPSV je spíše souhrn parametrických změn, které tuto podmínku zdaleka nesplňují. Naopak představuje další zhoršení udržitelnosti systému a zvýšení jeho závislosti na zdrojích státního rozpočtu.“

Důchodovou reformu se Janě Maláčové již schválit nepodařilo. Nepočítala (video, čas 3:54:11) s ní ani tehdejší ministryně financí Alena Schillerová, a to vzhledem k tomu, že se blížil konec funkčního období Babišovy vlády.

Uveďme, že změnit důchodový systém bylo rovněž cílem návrhu (.pdf), který Poslanecké sněmovně předložila skupina poslanců z ČSSD. Vláda k němu zaujala neutrální stanovisko (.doc) kvůli tomu, že „zásadní změny důchodového systému by měly být výsledkem širokého společenského konsenzu, dosaženého ideálně napříč politickým spektrem“ (.doc, str. 1) a také proto, že dle vlády návrh mohl ohrozit ekonomickou udržitelnost důchodového systému (str. 2).

Závěr

Závazek o vykonání důchodové reformy tedy vláda Andreje Babiše skutečně nenaplnila. Tehdejší ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová pouze představila návrh několika změn, které měly zajistit spravedlivé důchody. Ani experti se však neshodli na tom, zdali se tato opatření dají označit za reformu. Zároveň lze tvrdit, že předchozí vlády provedení důchodové reformy odkládaly, jelikož prvním pokusem o změnu důchodového systému byly až kroky Nečasovy vlády v roce 2011, které následně zrušila Sobotkova vláda. O nutnosti reformy se přitom mluví už od 90. let.

Poslanec Kohajda ve svém tvrzení o neaktivitě minulých vlád nezmínil důchodovou reformu Nečasovy vlády. S ohledem na to, že tato reforma byla zrušena a Michael Kohajda svým výrokem poukazuje na současný stav, kdy žádná reforma důchodů připravená není, hodnotíme jeho výrok jako pravdivý s výhradou.

Patrik Nacher uvedl tento výrok ve spojitosti se svým přesvědčením, že by na přípravě důchodové reformy měla pracovat vláda společně s opozicí a odborníky, aby panovala obecná shoda, která zaručí, že se nastolené změny udrží i v případě změny vlády. Jako negativní příklad z minulosti pak uvádí zavedení druhého pilíře důchodové reformy, který jedna vláda zavedla, a ta následující zrušila. 

Patrik Nacher konkrétně odkazuje na změny pravidel v důchodovém systému, které prosadila vláda Petra Nečase (2010–2013). Tyto změny se označují jako malá a velká důchodová reforma. Právě ta se týkala vytvoření tzv. druhého pilíře důchodového systému (.pdf, str. 100–101), který měl z části nahradit povinný první pilíř financovaný ze sociálního pojištění (.pdf, str. 1).

Ke schválení zákonů, které vedly ke spuštění velké důchodové reformy (.pdf, str. 26) došlo v roce 2011 a v roce 2012. Reforma byla následně zahájena v lednu 2013 a snažila se o aktivnější zapojení obyvatel do důchodového systému prostřednictvím vytvoření druhého pilíře. Ten tvořily soukromé fondy dotované státem, do kterých si lidé dobrovolně mohli převést část svého důchodového spoření. Daný mechanismus konkrétně občanům umožnil převést„3 procentní body jejich sociálních odvodů na soukromé spoření za předpokladu, že k tomu přidají další 2 procentní body ze svých prostředků“. Součástí bylo také zpřísnění pravidel pro získání státní podpory ve třetím pilíři, který představuje penzijní připojištění.

Jak jsme psali výše, druhý pilíř měl částečně nahradit pilíř první, tedy základní důchodové pojištění (.pdf, str. 1). Aby se nahradil výpadek příjmů prvního pilíře, došlo tehdy zároveň k navýšení sazeb DPH (.pdf, str. 104–105), což mělo zajistit dostatek prostředků na vyplácení důchodů z veřejného důchodového systému (I. pilíře).

Tato reforma však neměla podporu opozice a byla součástí reforem, proti kterým tehdejší opoziční strany ČSSD a KSČM vedly v listopadu 2011 obstrukce. Požadavkem ČSSD bylo mimo jiné, aby vláda odložila důchodovou reformu na rok 2015, kdy by výsledky parlamentních voleb ukázaly, zda lidé důchodovou reformu chtějí. Tento požadavek však Nečasova vláda nepřijala. Dodejme, že Nečasova vláda sloučila projednávání důchodové, zdravotnické a sociální reformy, aby právě očekávané obstrukce ze strany opozice omezila. 

V roce 2015 pak vláda Bohuslava Sobotky (2014–2017) zrušila reformní kroky předchozí vlády včetně zmiňovaného druhého pilíře. Dle dokumentu (.pdf) vypracovaného v roce 2017 Úřadem vlády byly prvky důchodové reformy přijímány negativně jak laiky, tak odborníky (.pdf, str. 100–101). Druhý pilíř byl neúspěšný, protože byl ze strany veřejnosti téměř ignorován (zapojilo se do něj pouze něco okolo 85 000 lidí). Uvádí se, že výhodný byl především pro lidi s vyšším a středním příjmem.

Vláda Petra Nečase tedy skutečně v roce 2012 schválila tzv. velkou důchodovou reformu, jejíž součástí byl i Patrikem Nacherem zmiňovaný druhý pilíř důchodového systému. Opoziční strany ČSSD a KSČM byly nicméně proti. Proto poté, co se v roce 2014 stal novým premiérem Bohuslav Sobotka (ČSSD), byl tento druhý pilíř opravdu zrušen. Výrok Patrika Nachera proto hodnotíme jako pravdivý. 

Poslanec a člen rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny Michael Kohajda (nestr. za KDU‑ČSL) mluví o Parlamentem schválené novele, podle které došlo k úpravě parametrů mimořádné valorizace důchodů v červnu 2023 (.pdf, str. 2, 6).

Nejprve je dobré připomenout, že na základě zákona o důchodovém pojištění se důchody v pravidelném termínu zvyšují vždy od 1. ledna, přičemž jejich zvýšení se odvíjí od růstu indexu spotřebitelských cen (domácností celkem, případně domácností důchodců) a růstu mezd. Kromě této pravidelné valorizace se důchody navyšují také v mimořádných termínech, a to v případě, že růst inflace dosáhne alespoň 5 % oproti měsíci, který byl zohledněn předchozí valorizací. 

Zásluhová (procentní) část důchodu se podle předchozího znění zákona měla při každé mimořádné valorizaci navýšit o tolik procent, o kolik ve sledovaném období vzrostly ceny. V červnu 2023 by tak dle těchto pravidel mělo dojít o navýšení procentní výměry o 11,5 % (.doc, str. 1), a průměrný důchod by tak vzrostl o 1 770 Kč.

S odůvodněním, že by takové navýšení penzí mělo příliš velký dopad na státní rozpočet (.pdf, str. 4), proto vláda Petra Fialy navrhla parametry pro valorizaci v červnu 2023 změnit (.pdf, str. 2). Její novelu na začátku března schválil Parlament a po podpisu prezidenta vešla 20. března v účinnost. Kvůli této změně zákona tak průměrná měsíční penze od června vzroste namísto předpokládaných 1770 Kč jen o 760 Kč (.pdf, str. 6–7).

V důvodové zprávě k návrhu novely skutečně stojí (.pdf, str. 9), že by změna valorizačního mechanismu měla ještě v roce 2023 přinést finanční úsporu na výdajové straně státního rozpočtu ve výši 19,9 mld. Kč.

U roku 2024 pak tento dokument uvádí (.pdf, str. 9), že v případě schválení novely se výdaje na důchody v roce 2024 zvýší o 26,4 mld. Kč. To je přitom podle zprávy „o 33,8 mld. Kč méně,“ než kolik by výdaje činily při zachování původních parametrů valorizace. Zmiňovaných 26 miliard Kč tak nepředstavuje částku, kterou stát ušetří, ale sumu, o kterou narostou výdaje. Samotná úspora by měla činit 33,8 mld. Kč.

Na závěr shrňme, že důvodová zpráva k novele, která změnila parametry červnové valorizace důchodů, úsporu pro rok 2023 skutečně odhaduje na cca 19 miliard Kč (přesněji 19,9 mld. Kč). V případě roku 2024 zpráva mluví o úspoře 33,8 mld. Kč. Michael Kohajda tak ve výroku uvádí ne zcela přesnou částku, kterou zaměňuje se sumou, o kterou v roce 2024 podle zprávy narostou výdaje na důchody. Jeho výrok proto hodnotíme jako pravdivý s výhradou.

Patrik Nacher (ANO 2011) mluví o odhadu úspor ve státních rozpočtech, které by celkově do roku 2030 měla přinést již schválená změna parametrů valorizace důchodů.

Upřesněme, že na této změně (.docx) se vláda Petra Fialy v únoru shodla s cílem snížit deficit veřejných financí (.pdf, str. 1). Podle dřívějšího znění zákona o důchodovém pojištění se měla v červnu 2023 při mimořádné valorizaci důchodů zvýšit procentní výměra důchodů o 11,5 % (.doc, str. 1), tedy o tolik, o kolik v daném období narostly ceny. Celkově by se tak průměrný důchod navýšil o 1 770 Kč. 

Vláda nicméně navrhla způsob výměry důchodů změnit, a to tak, aby se navýšení skládalo ze dvou složek: zvýšení o pevnou částku náležící každému důchodci a procentuální zvýšení (.doc, str. 3). Podle upravených parametrů se každý důchod při mimořádné valorizaci v červnu 2023 zvýší o pevnou částku 400 Kč a procentní výměra všech penzí vzroste o 2,3 % (dohromady tedy v průměru o 760 Kč). Tímto krokem má být podle vlády zajištěno, že příjemcům nejnižších důchodů porostou penze o částku, která bude plně kompenzovat vysokou inflaci (.doc, str. 3).

Novelu zákona o důchodovém pojištění pak poslanci po několikadenním jednání dne 4. března nakonec schválili, stejně jako následně Senát. Po prezidentově podpisu pak byla novela vyhlášena ve Sbírce zákonů s účinností od 20. března 2023.

Odhad snížení výdajů o 250 mld. Kč do roku 2030 díky změně valorizace důchodů do roku 2030 vydala Národní rozpočtová rada (NRR) ve svém stanovisku z 9. března. „V absolutním vyjádření znamená snížení mimořádné valorizace projednané Parlamentem České republiky redukci výdajů veřejných rozpočtů zhruba o 250 mld. korun mezi lety 2023–2030 a v relativním vyjádření zhruba o 0,36 % HDP každý rok,“ uvedla NRR (.pdf, str. 2). NRR skutečně neuvádí, že by při vytváření tohoto odhadu brala v úvahu vliv případných dalších revizí valorizačního mechanismu. 

Dodejme, že ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) na schůzi Senátu odhadoval, že díky novému valorizačnímu mechanismu budou celkové úspory do roku 2030 dosahovat dokonce až 291,3 mld. Kč.

Národní rozpočtová rada tedy skutečně odhaduje, že nynější úprava valorizačního mechanismu do roku 2030 celkově uspoří 250 miliard korun. Z dokumentů NRR přitom vyplývá, že při vytváření této predikce Rada nezapočítávala vlivy možných dalších revizí valorizačního mechanismu, jak uvádí Patrik Nacher. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

V lednu 2019 (tedy během vlády Andreje Babiše) vznikla Komise pro spravedlivé důchody, která fungovala pod záštitou Ministerstva práce a sociálních věcí a která měla za cíl zajistit udržitelný důchodový systém. Mezi hlavním témata (.pdf, str. 1) mělo patřit především „narovnání nižších důchodů žen, vdovských a vdoveckých důchodů a dřívější odchod do penze u tzv. fyzicky náročných profesí“.

Kromě odborné veřejnosti zasedli v Komisi také zástupci všech tehdejších poslaneckých a senátorských klubů. Své představitele tak v orgánu měly i všechny tehdejší opoziční strany a hnutí (.pdf, str. 2–⁠3).

Zmiňme, že Komise poprvé zasedla 22. února 2019 (.pdf), poté následovalo jedenáct dalších jednání, z nichž poslední se odehrálo 27. listopadu 2020 (.pdf). Z veřejně dostupných zápisů vyplývá, že se zástupci tehdejší opozice schůzí skutečně účastnili (.pdf, .pdf, .pdf, .pdf).

Z principů, které podle tiskové zprávy Ministerstva práce a sociálních věcí (.pptx) Komise schválila, vzešel návrh důchodové reformy. 11. prosince 2020 ho představila tehdejší ministryně Babišova kabinetu Jana Maláčová a předsedkyně Komise Danuše Nerudová. Návrh si dával (.pptx, str. 1–4) za cíl, aby byl důchodový systém v budoucnu srozumitelný, spravedlivý a udržitelný. V tzv. první fázi důchodové reformy počítaly (str. 5) ministerstvo a Komise se sedmi změnami, mezi které patřily:

• 500 Kč měsíčně k důchodu za vychované dítě pro hlavního pečujícího rodiče,
• nižší věk odchodu do důchodu pro náročné profese,
• základní důchod 10 000 Kč pro každého, kdo pracoval 25 let,
• zkrácení potřebné doby pojištění – místo dosavadních 35 let na 25 let,
• vícezdrojový systém financování – v průběhu let se počítalo (video, 13:40) s daňovou reformou,
• nižší daně pro pracující důchodce,
• důchodová kalkulačka, aby se každý mohl dozvědět, jak velký bude mít důchod.

Dodejme nicméně, že finální podobu návrhu představitelé opozičních stran kritizovali. Např. člen důchodové komise Jan Bauer z ODS uvedl 11. prosince 2020 v České televizi, že tento návrh Komise nebyl dostatečně probrán (video, čas 22:04) v Komisi ani v rámci tehdejší vládní koalice hnutí ANO a ČSSD. Návrh podle Bauera respektoval některé závěry Komise, ale neřešil klíčové problémy. Opozice se však v době Babišovy vlády skutečně účastnila jednání o důchodové reformě, a výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Poslanec Kohajda mluví o důchodové reformě a kritizuje, že předchozí vláda ANO s ČSSD, ve které Jana Maláčová byla ministryní práce a sociálních věcí, neprosadila změnu důchodového systému. Michael Kohajda také poukazuje na to, že současný kabinet Petra Fialy by kvůli absenci důchodové reformy nemusel být kritizován, pokud by tento krok učinila už minulá vláda.

Druhá vláda Andreje Babiše schválila své programové prohlášení (.pdf) 27. června 2018. Závazek vytvoření důchodové reformy je v prohlášení uveden jako jedna z priorit a jejím ústředním bodem mělo být „oddělení důchodového účtu od státního rozpočtu a stanovení jasných finančních vztahů mezi tímto účtem a státním rozpočtem“ (.pdf, str. 1–⁠2).

Babišova vláda skutečně důchodovou reformu neprosadila. Bývalá ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) v prosinci 2020 pouze představila (video) návrh tzv. důchodové reformy, což byl soubor sedmi změn, které měly přispět ke „spravedlivým, srozumitelným a udržitelným“ penzím.

Zmiňme, že tento návrh vycházel ze závěrů Komise pro spravedlivé důchody, která vznikla při Ministerstvu práce a sociálních věcí v lednu 2019. Vytvořena byla právě s cílem zajistit udržitelný důchodový systém, který by zaručoval „důstojné a spravedlivé důchody“. Reforma byla rozdělena do dvou pilířů (.pdf, str. 1–2), jednou z plánovaných změn bylo např. zavedení základního důchodu ve výši 10 tisíc korun (.pptx, str. 6), což bylo označováno jako nultý pilíř. Další, tzv. první pilíř se měl skládat ze zásluhové části důchodu podle předchozího výdělku a délky pojištění či např. z výchovného 500 Kč za každé vychované dítě. Odborníci se nicméně neshodli, jestli se návrh dá označit za skutečnou důchodovou reformu.

Doplňme, že návrh změn vyvolal množství kritiky ze strany opozice i vládního hnutí ANO, a sama ministryně financí Schillerová tehdy přiznala, že soubor opatření nebyl projednán ani v rámci tehdejší vládní koalice. Alena Schillerová také v březnu 2021 např. uvedla: „Návrh z dílny MPSV je spíše souhrn parametrických změn, které tuto podmínku (dlouhodobé udržitelnosti, pozn. Demagog.cz) zdaleka nesplňují. Naopak představuje další zhoršení udržitelnosti systému a zvýšení jeho závislosti na zdrojích státního rozpočtu.“

Důchodovou reformu se Janě Maláčové již schválit nepodařilo. S předložením reformy ve Sněmovně nepočítala (video, čas 3:54:11) ani tehdejší ministryně financí Alena Schillerová, a to vzhledem k tomu, že se blížil konec funkčního období Babišovy vlády. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Strukturální deficit (saldo) je deficit očištěný (.pdf, str. 9) od vlivu hospodářského cyklu a jednorázových a přechodných operací (.pdf, str. 17), které nevypovídají nic o „systémovém“ rozdílu příjmů a výdajů státního rozpočtu. Strukturální saldo se proto považuje za ukazatel nastavení rozpočtové politiky.

Data České národní banky

Prognózu, která zmiňuje strukturální saldo, v únoru 2023 zveřejnila Česká národní banka (.pdf). Ta pro rok 2022 odhaduje (.pdf, str. 30) strukturální schodek na 4,1 % HDP. Pokud budeme vycházet z toho, že podle ČNB byla výše HDP 6,805 bilionu Kč (.pdf, str. 7), činí zmíněný deficit přibližně 279 miliard Kč. Na rok 2023 poté Česká národní banka odhaduje strukturální saldo na 4,3 % HDP, tedy v přepočtu až 320 mld. Kč.

Doplňme, že o strukturálním deficitu, který se nachází „na úrovni kolem 250 miliard“, mluvil na začátku března například i hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář.

Data Ministerstva financí

Odhady výše strukturálního deficitu státního rozpočtu lze nalézt i v makroekonomické predikci (.pdf, str. 13), kterou v lednu zveřejnilo Ministerstvo financí. Podle jeho odhadů strukturální deficit státního rozpočtu na konci roku 2022 činil 2,6 % HDP, po přepočtu (str. 28) tedy 175 mld. Kč. V roce 2023 má podle této predikce strukturální saldo dosáhnout 2 % HDP (str. 13), tj. 146 mld. Kč.

Rozdíl mezi daty Ministerstva financí a České národní banky je dán tím, že tyto instituce (.pdf, str. 21) při výpočtu strukturálního salda používají odlišnou metodiku (.pdf, str. 55–56).

Závěr

Data Ministerstva financí a České národní banky se neshodují, jelikož používají odlišné metody výpočtu salda, které mohou vést k odlišným výsledkům (.pdf, str. 15). Podle údajů Ministerstva financí strukturální deficit 250 mld. Kč nedosahuje, zatímco z prognózy ČNB naopak vyplývá, že za celý rok 2022 strukturální deficit odpovídal 279 mld. Kč. Michaelem Kohajdou uváděných 250 mld. Kč se tak ve srovnání s touto hodnotou pohybuje na hranici našeho 10% tolerančního pásma. Výrok proto s ohledem na data ČNB hodnotíme jako pravdivý. Pro úplnost doplňme, že pro rok 2023 ČNB odhaduje strukturální deficit na zhruba 320 mld. Kč.

Poslanec Michael Kohajda hovoří o rozpočtu na rok 2024 a tvrdí, že předseda vlády Petr Fiala (ODS) sliboval snížení státních výdajů o 70 miliard korun.

O záměru ušetřit 71 mld. Kč na výdajové stránce státního rozpočtu hovořil nejprve Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS), a to v listopadu 2022. Zároveň ale upozornil, že se nejedná o závazek vlády, ale o jeho ideální představu, se kterou vstupuje do jednání. Schodek by se tak snížil o jedno procento hrubého domácího produktu (HDP).

Premiér Petr Fiala ušetření 70 miliard korun přislíbil ve svém novoročním projevu. Prvního ledna letošního roku konkrétně uvedl, že „ministr financí připravuje návrh, jak snížit výdaje státu o 70 miliard korun. Tyto úspory by ale neměly zasáhnout naši armádu, výstavbu nových silnic a železnic, ani vzdělávání našich dětí.“

Také po bilanční návštěvě Ministerstva financí Petr Fiala 16. února 2023 řekl, že se vláda bude snažit snížit deficit státního rozpočtu pro příští rok o 70 mld. Vláda prý chce upravit daně, ale zároveň nezvyšovat celkové daňové zatížení. Rovněž hodlá upravit důchodový systém a snížit počet státních zaměstnanců. Předseda vlády i šéf resortu financí nicméně upozornili, že se jedná pouze o předběžné návrhy, protože vládní koalice zatím žádné opatření neschválila.

O návrzích úspor v současné době vládní pětikoalice stále jedná. V průběhu března se měl kabinet sejít nad návrhy pracovních skupin složených ze zástupců stran vládní koalice a členů Národní ekonomické rady vlády (NERV). Podle předsedy vlády by v dubnu mělo být zřejmé, kde bude vláda hledat úspory, aby schodek na příští rok snížila o zmiňovaných 70 miliard korun.

Dodejme, že Premiér Petr Fiala ještě před sněmovními volbami v říjnu 2021 tvrdil, že by jeho koalice chtěla ušetřit každým rokem 100 miliard korun. Toto vyjádření však Petr Fiala učinil ještě před začátkem ruské invaze na Ukrajinu.

Petr Fiala tedy od ledna 2023 skutečně opakovaně hovořil o záměru snížit výdaje státního rozpočtu o 70 miliard Kč. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Předně zmiňme, že Patrik Nacher hovoří o kritice ze strany tehdejší opozice v době pandemie covidu-19, která u nás začala na začátku března 2020. Podotýká, že nynější vládní koalice Babišovu vládu kritizovala za vysoký schodek státního rozpočtu a za prosazování zákonů ve stavu legislativní nouze.

Kritika schodku státního rozpočtu

V dubnu 2020 vláda předložila novelu zákona o rozpočtové odpovědnosti, kterou poté Parlament schválil (.pdf). Zmiňme, že tento zákon má obecně zabránit nadměrnému a nekontrolovatelnému zadlužování státu. Vláda tuto novelu připravila, jelikož předpokládala, že se stát kvůli pandemii covidu-19 bude muset v nadcházejících letech zadlužit víc, než tehdejší podoba zákona dovolovala (.pdf, str. 2-3). Již tuto změnu zákona tehdejší opoziční poslanci kritizovali.

Opoziční poslanci kritizovali vládu také za novelu zákona o státním rozpočtu na rok 2020, která tehdy zvyšovala schodek rozpočtu na 500 miliard korun. Tehdejší poslanec a nynější premiér Petr Fiala zvýšení schodku kritizoval a označil ho za „ekonomický zločin“. Schodek kritizoval např. také poslanec za Piráty Mikuláš Ferjenčík, který řekl: „To, že vláda rezignovala na jakékoli úspory, považujeme za nerozumné.“

Kritice se nevyhnul ani zákon o státním rozpočtu na rok 2021, který počítal se schodkem státního rozpočtu ve výší 320 mld. Kč (.pdf, str. 1). Opozice tento návrh také kritizovala s tím, že se vláda nesnaží šetřit. Podle tehdejšího poslance Miroslava Kalouska (TOP 09) měla vláda „přepracovat rozpočet tak, aby příjmy odpovídaly ekonomické realitě a výdaje byly připraveny na případné pokračování koronavirové krize.“ Petr Fiala pak tento rozpočet kritizoval za to, že podle něj neodpovídal realitě, vyčlenil nízké výdaje na investice a naopak se nesnažil najít úspory na provozu státu. Piráti a TOP 09 navíc navrhli, aby byl rozpočet tehdejšímu kabinetu vrácen k přepracování.

Kritizovaný byl také návrh zákona o rozpočtu na rok 2022 (.pdf). Vláda jej schválila 27. září 2021 a o tři dny později ho předložila poslancům. Kvůli sněmovním volbám nicméně Babišův kabinet musel rozpočet předložit znovu. Předpokládaný schodek dosahoval výše 376,6 miliard Kč. Projednávání tohoto rozpočtu však hnutí ANO neprosadilo. Např. tehdejší poslanec za ODS a nynější ministr financí Zbyněk Stanjura považoval návrh tohoto rozpočtu, za „skandální“. Kritizoval vládu za to, že „promarnila hospodářský růst a místo potřebných reforem sypala peníze do předvolebních dárků.“

Kritika stavu legislativní nouze

Stav legislativní nouze je ukotven v jednacím řádu Poslanecké sněmovny. Může být vyhlášen pouze na návrh vlády prostřednictvím předsedy Sněmovny, a to v době, „kdy jsou zásadním způsobem ohrožena základní práva a svobody občanů nebo bezpečnost státu nebo kdy státu hrozí značné hospodářské škody.“ Dodejme, že poslanci stav legislativní nouze mohou zrušit.

Ve stavu legislativní nouze se měl projednávat např. návrh novely zákona o zadávání veřejných zakázek. Vláda tento návrh schválila 11. května 2020 (.pdf). Téhož dne tehdejší předseda dolní komory Radek Vondráček (ANO) rozhodl (.pdf), že návrh bude projednán ve zkráceném jednání. Proti zmiňovanému postupu se postavila Markéta Pekarová Adamová (TOP 09), která se dožadovala možnosti předložit pozměňovací návrhy. Samotný návrh zákona kritizovalo i hnutí STAN. Dodejme, že zrychlené projednání návrhu později zamítlo i samotné vládní hnutí ANO.

Opoziční poslanci byli také proti vyhlášení stavu legislativní nouze při projednávání návrhu novely zákona o ochraně veřejného zdraví. Návrh (.pdf) se týkal především uzákonění vydávání certifikátů o očkování proti covidu-19, negativním testu nebo prodělaném onemocnění. Opozičním stranám se novela zdála nadbytečná a vadilo jim např. další poskytovaní osobních údajů státu. Poslanec Marek Výborný (KDU-ČSL) např. poznamenal, že „občan má už nyní právo na výpis ze zdravotnické dokumentace.“ Sněmovna stav legislativní nouze nakonec neschválila. Dodejme, že stav legislativní nouze kritizovalo hnutí SPD, které tzv. covid pasy odmítalo úplně.

Závěr

Během tzv. covidové krize počínající březnem 2020 se tehdejší opozice několikrát stavěla proti návrhům státního rozpočtu. Kritika se týkala např. novely zákona o státním rozpočtu na rok 2020 a návrhů zákonů o státním rozpočtu na roky 2021 i 2022, kdy opoziční strany kritizovaly příliš vysoké schodky. Opozice pak Babišovu vládu kritizovala i za snahu vyhlásit stav legislativní nouze, např. v případě novely zákona o zadávání veřejných zakázek či návrhu novely zákona o veřejném zdraví. Výrok z těchto důvodů hodnotíme jako pravdivý.