Přehled ověřených výroků

Ministryně Šlechtová správně popisuje proceduru a limity výstavby. Vybudování každého stavebního záměru podléhá zpravidla několika povolovacím procesům. Obecné schéma vypadá přibližně takto, v případě rizika ekologických dopadů však mohou přibýt také další konkrétní povolení, např. dle vodního zákona (mj. ke geologickým pracím ve zvlášť chráněných oblastech) nebo zákona o ochraně krajiny a přírody (např. při kácení dřevin.)

autor schématu: JUDr. Veronika TOMOSZKOVÁ, Ph.D

K obsahu stavebního zákona: územní plánstanoví základní koncepci rozvoje obce a je podřízen zásadám rozvoje kraje i státu. Zásady územního rozvoje kraje jsou obsaženy ve třetí části stavebního zákona (dle terminologie zákona má částí celkem 7). Dále stanoví zejména základní požadavky na účelné a hospodárné uspořádání území kraje. Vydávají je kraje a jsou závazné pro pořizování územních plánů obcí. Politika územního rozvoje ČR je oproti tomu celostátní nástroj územního plánování a funkčně stojí nad zásadami kraje i územním plánováním obce. Ve spolupráci s ostatními ministerstvy ji pořizuje ministerstvo pro místní rozvoj a podléhá i schválení vlády. Výrok ministryně je tedy pravdivý.

Výrok hodnotíme jako zavádějící, protože na lepším výběru DPH se podle Evropské komise podílela jak opatření Miroslava Kalouska, tak opatření Andreje Babiše.

Studie Evropské komise (.pdf str. 23) z roku 2016 ukázala, že mezera ve výběru daní se zmenšuje. Podle Evropské komise ke snižování této mezery dochází díky přijatým legislativním opatřením proti podvodům. Studie pracuje s rokem 2014. Konkrétně zavedení registru nespolehlivých plátců v roce 2014 a povinnost elektronického hlášení k DPH.

Institut nespolehlivého plátce (tzv. blacklist) a navazující ručení za nespolehlivého plátce bylo přijato a zavedeno v době (rok 2013), kdy byl ministrem financí Miroslav Kalousek.

Povinnost elektronického hlášení však byla zavedena až vládou, ve které je ministrem financí Andrej Babiš. Studie však pracuje s rokem 2014 a v této době ještě Babišova opatření nevstoupila v platnost. Právě kontrolní hlášení funguje od 1. ledna 2016, EET, které má za cíl také omezit daňové úniky startuje ve 4. vlnách, z nichž se rozeběhly zatím dvě. Legislativní opatření, které studie popisuje, tak vycházejí ze zákonných nastavení, které byly přijaty předchozími vládami.

Dodejme, že je jistě možné, že další kroky, které jsou aktuálně zaváděny, dále úniky omezují. Pouze na toto tvrzení nejsou dostupná data instituce (Evropské komise), kterou Kalousek cituje.

Ministerstvo dopravy poskytuje krajům dotace na provozování regionální dopravy. Podle návrhu ministerstva dopravy mají kraje ročně na spolufinancování regionální železnice dostat 2,9 miliardy korun pravidelně navyšované o inflaci, uvádí ČTK. Nová smlouva má platit od roku 2020 do roku 2034 a má nahradit dosavadní memorandum (.pdf) o financování regionální dopravy, na kterém se ministerstvo dopravy dohodlo s Asociací krajů již v roce 2009.

Podle tohoto memoranda stát poskytne krajům prostřednictvím ministerstva dopravy v letech 2010 až 2019 dotace ve výši 2,649 mld. Kč na zajištění dopravní obslužnosti. Kraje pak zajistí smlouvy s dopravci.

Dotace do pravidelné veřejné dopravy.

Rok201020112012201320142015Dotace (v mil.Kč)17 7211782618 38918 94219 34818 955Zdroj: Ročenka ministerstva dopravy (.pdf, str. 31)

Andrej Babiš má na mysli vládní návrh zákona o dani z hazardních her, který měl za cíl zvýšit daňovou zátěž pro hazardní hry, a tím pádem zvýšit daňový příjem pro státní rozpočet. Avšak jeden z pozměňovacích návrhů snížil ministerstvem financí navrhované daňové sazby, a to tedy znamená znatelný pokles předpokládaných daňových příjmů z hazardu. Na rozpravě ve třetím čtení Babiš uvedl, že „je to minus 300 pro stát a minus 150 pro obce.“

Nejsme schopni posoudit, zda je tato kvantifikace zcela korektní. Babiš ji nedoložil žádným výpočtem, jde o jeho konstatování, které nelze brát jako fakt pro ověření výroku.

Konkrétně se jednalo o hlasování o pozměňovacím návrhu rozpočtového výboru pod písmenem A (.pdf, str. 3). V předmětném hlasování byly fakticky všechny politické strany vyjma ANO a Okamurovy SPD pro pozměňovací návrh.

Schválený pozměňovací návrh v zákoně o dani z hazardních her.

Původní návrh právní úpravy zákona o dani z hazardních her (.pdf, str. 2).

Doplňme tedy, že i přes toto hlasování se daně z hazardu zvýšily, a to i díky dalším stranám. Toto zvýšení zdanění bylo ovšem nižší, než si Babiš představoval.

Výrok je hodnocen jako pravdivý, protože za vládu skutečně předkládal do Poslanecké sněmovny zmíněný návrh sám premiér Sobotka.

Znalosti žáků se testují prostřednictvím mezinárodního průzkumu PISA (Programme for International Student Assassment), který je prováděn mezi státy OECD. Poslední dostupné výsledky tohoto šetření jsou z roku 2015. Průzkum je prováděn od roku 2000 každé tři roky.

Hlavní zjišťovanou oblastí PISA 2015 byla přírodovědná funkční gramotnost (.pdf, str. 5). Mezi již tradiční oblasti pak patří matematická a čtenářská gramotnost.

V testu přírodovědné a matematické gramotnosti byl výsledek (.pdf, str. 8–9) žáků ČR srovnatelný s průměrem zemí OECD. V testu čtenářské gramotnosti byli žáci mírně pod průměrem zemí OECD. Ve všech oblastech se ale výsledek českých žáků oproti minulému testování z roku 2012 zhoršil. Nicméně nejhorší byl výsledek v roce 2009.

Výrok na základě dat a výsledků šetření PISA hodnotíme jako pravdivý. Je ale nutno zmínit, že toto šetření je často středem kritiky kvůli relevanci jeho výsledků a možné nereprezentativnosti. Výsledky například mohou být zkresleny chováním žáků. Každopádně se ale jedná o jediný tak velký projekt, který umožňuje sledovat vývoj výsledků nejen mezi zeměmi, ale také v čase.

Evropská unie zavedla systém kvót, který by měl přerozdělovat osoby, které požádají o azyl v Itálii a Řecku. Jestli tito lidé chtějí v těchto státech zůstat nebo míří do Německa se reálně dokázat nedá. Podle počtu žádostí o azyl ve Francii je však zřejmé, že velký počet uprchlíků míří i do tohoto státu, i když se jedná o významně menší počet žádostí než v Německu. Dalším důvodem je i to, že z počtu 89 přijatých uprchlíků v České republice z Iráku, do Německa odešlo 25 z nich, 36 zůstalo v České republice. Toto číslo ukazuje, že ne všichni uprchlíci míří a chtějí do Německa.

Prezident Miloš Zeman ve svém výroku naráží na proces přerozdělování uprchlíků pomocí kvót. Česká republika má na základně dobrovolných kvót (přijatých jednomyslně českou vládou) a kvót, které odhlasovali ministři vnitra států Evropské unie, přijmout 2 691 uprchlíků, kteří si požádali o azyl v Řecku a Itálii, tedy většinou v prvních bezpečných zemích svého příchodu. Dalších 400 má Česká republika přijmout na základě dobrovolnosti z třetích zemí. Celkový počet přijatých uprchlíků v České republice se tedy měl pohybovat okolo tří tisíc. Reálně ovšem proces přesídlování ani neprobíhá.

Německo je opravdu nejvyhledávanější zemí Evropské unie pro migranty. V roce 2016 v něm podalo svou první žádost o azyl 722 265 osob. Neznamená to však, že by všichni migranti chtěli do Německa, protože státy EU, do kterých se většinou uprchlíci dostanou jako první (tedy Itálie, respektive Řecko), se v tomto seznamu umístily na druhém, respektive čtvrtém místě. V Itálii požádalo o azyl 121 185 osob, v Řecku 49 875 osob. Na čtvrtém místě byla Francie s 75 990 podanými žádostmi.

Podle statistik za poslední čtvrtletí roku 2016 si v Německu svou první žádost o azyl nejčastěji podali občané Sýrie (44 % z celkového počtu podaných syrských žádostí v zemích Evropské unie), Afghánistánu (48 %), Iráku (47 %), Eritree (57 %), Íránu (58 %), Somálska (55 %), Alžírska (26 %), Maroka (31 %), Indie (46 %) a Etiopie (56 %). Nejčastěji z daného národa o svůj první azyl žádali v Itálii Nigerijci (71 %), Pákistánci (31 %), občané Bangladéše (56 %), Guinejčané (46 %), Gambijčané (65 %), Senegalci (87 %), Ghaňané (73 %), občané Mali (77 %) a Pobřeží Slonoviny (65 %). Francii si nejčastěji vybírali Súdánci (59 % z nich).

Stát, ve kterém migrant podá svou žádost o azyl, si dotyčný žadatel může vybrat na základě jeho životní úrovně, ale také například podle rodinných příslušníků v daném státu, na základě svých jazykových schopností či na základě pocitu bezpečí. Nelze však jednoznačně říct, že by všichni uprchlíci chtěli do Německa.

Příkladem může být skupina 89 křesťanských uprchlíků z Iráku, kteří byli přemístěni do České republiky. Většina těchto uprchlíků neměla statut uprchlíka, pouze vnitřního uprchlíka, a tak se jejich přesídlení nezapočítávalo do kvót Evropské unie. Na jejich příkladu však lze vidět, že ne všichni uprchlíci míří do Německa. Z této skupiny 89 uprchlíků zůstalo v České republice pouze 36 z nich, 25 uteklo do Německa, zbytek se vrátil do Iráku. Podle Firase Kamise, který patří mezi 36 iráckých uprchlíků, kteří v České republice zůstali, bylo pro jeho rodinu nejdůležitější, aby v zemi, kde požádají o azyl, byl mír. Sám rozdíl mezi životem v Česku či Německu nevidí.

Místopředsedkyně Udženija směšuje počty státních zaměstnanců a úředníků. Je pravda, že například za vlády Petra Nečase (ODS, 2010 až 2013) byl počet státních zaměstnanců relativně stabilní. Nejedná se však jen o úředníky, ale o veškeré zaměstnance organizačních složek státu. Samostatná statistika pouze pro úředníky neexistuje. I proto výrok hodnotíme jako zavádějící.

Počet státních zaměstnanců naplánovaných ve státních rozpočtech v letech 2010 až 2017 znázorňuje následující graf:

Zdroj: Zpráva k návrhu zákona o státním rozpočtu za rok 2011, 2012, 2013, 2014, 2015, 2016, 2017

Jak je z grafu patrné, v letech 2011 až 2015 byl počet státních zaměstnanců poměrně stabilní s výjimkou roku 2012, kdy se snížil o 8 tisíc. V roce 2016 pak počet státních zaměstnanců narostl o 13 tisíc a pro rok 2017 je v rozpočtu plánovaný další nárůst o 7,6 tisíc.

Nejedná se však jen o úředníky, ale také o ústavní činitele, soudce, učitele na základních školách, vojáky, hasiče nebo policisty. Zároveň je potřeba přiznat, že minimálně částečně je nárůst v posledních letech způsoben počátkem účinnosti služebního zákona, kvůli kterému bylo nutné přijmout řadu úředníků.

Stát skutečně ze samotných cen surovin získá jen 2% podíl, což je méně, než vynaloží za rekultivace.

Minulý rok prosadilo ministerstvo průmyslu (MPO) novelu horního zákona, ve které mění metodiku rozdělování poplatků za těžbu. Při té příležitosti zdvojnásobilo poplatky za těžbu hnědého uhlí na 1,18 Kč/GJ. Jestliže má hnědé uhlí výhřevnost asi 15 GJ/t a společnost OKD v roce 2015 vytěžila (.pdf, str. 2) v severních Čechách 7,64 mil. tun uhlí, odvede společnost do rozpočtu státu a obcí asi 135 mil. korun. Cena za tunu uhlí se na burze pohybuje kolem 40 amerických dolarů (po převodu 870 korun), společnost OKD by tedy všechno své uhlí mohla teoreticky prodat za asi 6,6468 mld. korun. Odváděných 135 mil. korun je zhruba 2,03 % z teoretického zisku za těžbu, předseda Zelených je tudíž ve svém výroku celkem přesný.

MPO přitom jen letos vynaloží na sanaci ekologických škod v důsledku težby na 1,2 mld. korun.

Je třeba podotknout, že ze speciálního fondu odstraňují tyto škody i těžební společnosti, které poskytují státu další peníze na odvedených daních. Přesto výrok uznáváme za pravdivý.

Podle vládního návrhu zákona (.pdf, str. 78) se vodní díla řeší v rámci zvláštního zákona v samostatném vodoprávní řízení. Z tohoto návrhu vyplývá, že je zde možnost (nikoliv povinnost) rozhodovat o vodních dílech i jinak než prostřednictvím vodoprávního úřadu. Na základě pozměňovacích návrhů podaných výborem pro veřejnou správu a regionální rozvoj (.pdf, str. 7) došlo ke změně, kdy pokud je vodní dílo součástí souboru staveb, může podle zvláštního zákona vodoprávní úřad vydat společné povolení. Pozměňovací návrh tedy přidává možnost úplně obejít vodoprávní úřad, pokud je vodní dílo součástí stavby. V takovém případě vodoprávní úřad dává pouze závazné stanovisko.

Poslanec Faltýnek hovoří o jednání, které mělo proběhnout, ovšem zápisy z takového jednání nejsou dohledatelné. Faltýnek však již dříve uvedl, že na sloučení řízení trvá.

Zároveň jednání koaliční rady vlády je neveřejné. Údajný postoj ministra Jurečky ale nekritizuje pouze poslanec Faltýnek, ale také ministryně Šlechtová. „Pan ministr zemědělství sdělil, že pokud budou vodní díla, o kterých se vede diskuze 2,5 roku, součástí společného řízení, pak bude debatovat na poslaneckém klubu, zda lidovci novelu podpoří,“ uvedla Šlechtová.