Přehled ověřených výroků

Oprava: Výrok byl původně hodnocen jako zavádějící. Po upozornění čtenářů jsme jej změnili na nepravdivý. Je faktem, že ve finále získala spol. IBM zakázku bez soutěže. Odůvodnění zůstalo zachováno v původním znění.

Je pravdou, že zakázka na EET prošla výběrovým řízením. Musíme ovšem dodat, že první kolo bylo zrušeno a ve druhém byla zakázka Generálním finančním ředitelstvím svěřena rovnou společnosti IBM bez veřejné soutěže. Z tohoto důvodu hodnotíme výrok jako zavádějící.

IBM získala celou zakázku až v druhém výběrovém řízení, neboť první, ve kterém zvítězila jiná společnost, ministerstvo financí zrušilo. Následující výběrové řízení již bylo bez uveřejnění, což dle zákona o veřejných zakázkách znamená, že zadavatel může bez soutěže vyzvat přímo k jednání jednoho či více dodavatelů.

Andrej Babiš byl v letech 1985–1991 v Maroku jako delegát několika podniků zahraničního obchodu. Tyto podniky fungovaly po roce 1948 pro zprostředkování obchodu s (kapitalistickou) cizinou a mohly vznikat přeměnou z dříve akciových společností. Byly nicméně pod kontrolou státu a také bezpečnostních a tajných služeb. Zaměstnání v nich bylo poměrně elitní záležitostí a mnoho bývalých zaměstnancůse po roce 1989 stalo velmi úspěšnými podnikateli.

Je také pravda, že podnikal. Vybudoval holding Agrofert a byl osobou samostatně výdělečně činnou. Konkrétně se jí stal v roce 1998 (v oblasti „poradenství v oblasti řízení“) a tento stav ukončil v roce 2008.

Současný prezident Miloš Zeman byl předsedou vlády června 1998 do června 2002. Česká republika vstoupila do Severoatlantické aliance v březnu 1999. Podpisem Washingtonské smlouvy (pdf. str. 1) se Česká republika zavázala k tomu, aby výdaje na obranu činily minimálně 2 % hrubého domácího produktu. Vláda Miloše Zemana sestavovala rozpočty na roky 1999 až 2002, ve všech čtyřech letech dosahovaly výdaje povinných dvou procent.

Výdaje na armádu vůči HDP v letech 1999 až 2002 19992,25%20002,35%20012,10%20022,23%zdroj: Rozpočty ministerstva obrany

Velkou změnu financování české armády přinesl leden 2005, kdy se česká armáda stala ryze profesionální a byla zrušena dosavadní základní vojenská povinnost.

Propuknutí krize na Ukrajině a především anexe Krymu vedly EU k zásadní proměně vzájemných vztahů s Ruskou federací. K omezení styků došlo ze strany EU na několika úrovních od března 2014, kdy byla zavedena tzv. restriktivní opatření v reakci na situaci na Ukrajině.

Jedno ze zásadních opatření na individuální úrovni bylo omezení možnosti cestování do EU a zmražení majetku osobám, které dle EU nabourávaly či ohrozily teritoriální integritu, suverenitu a nezávislost Ukrajiny. Tato omezení se týkala 152 fyzických osob a 37 osob právnických. Jmenný seznam včetně odůvodnění a legálních podkladů, které specifikují jejich zařazení na sankční list, je dostupný zde (. pdf).

Pro ilustraci - Sergey Valeryevich Aksyonov je po anexi Krymu uvedený na seznamu jako předseda mezinárodně neuznané Nejvyšší rady republiky Krym, jehož zvolení bylo označeno tehdejším ukrajinským prezidentem Turchynovem v březnu 2014 jako neústavní. Byl aktivním proponentem pro uskutečnění referenda z 16. března 2014 o statusu Krymu. Je jedním z podepsaných pod smlouvou o připojení Krymské republiky k Ruské federaci z března 2014. Je také zvoleným nejvyšším představitelem tzv. Krymské republiky. Samozvaně sloučil ve své osobě funkci předsedy vlády a prezidenta. Je členem Státní rady Ruské federace.

V listopadu 2016 bylo na seznam přidáno šest jmen nově zvolených poslanců ruské dumy za anektovaný Krym. Je nutné zmínit, že podobný, ne tak rozsáhlý a legálně odůvodnitelný, seznam 89 nežádoucích osob vystavila i RF v roce 2015.

Je tedy pravdou, že sankce jsou cíleny na konkrétní osoby, které jsou zásadně spojeny s narušením suverenity Ukrajiny a anexe Krymu (dle EU).

Z 21 českých europoslanců se jich pro dohodu snižující administrativní zátěž vyslovilo 13, 5 se hlasování nezúčastnilo, 2 (včetně europoslankyně Konečné a jejího komunistického kolegy Kohlíčka) se hlasování zdrželi a europoslanec Mach hlasoval proti. Výrok proto hodnotíme jako nepravdivý.

Pro schválení meziinstitucionální dohody o zdokonalení tvorby právních předpisů, mezi jejíž body patří i snížení administrativní zátěže, hlasovalo 13 z 21 českých europoslanců:

Hlasoval/hlasovalaEuroposlanciPro13Proti1 (Mach)Zdržel se/zdržela se2 (Kohlíček, Konečná)Nezúčastnil/nezúčastnila se5 (Ježek, Maštálka, Šojdrová, Štětina, Tošenovský)Zdroj: Vote Watch (pokud si v kolonce „filtred by“ vyberete v druhém okně Českou republiku, otevře se stránka s výsledky hlasování všech 21 českých europoslanců)

Miloš Zeman tento výrok vyřkl (stejně jako předchozí o platech) v reakci na otázky dámy z publika, která popisovala svou negativní zkušenost s justicí a následně položila dotaz (čas 9:30):

„Chtěla bych se zeptat, jaký máte názor na naše soudy.“

Hlava státu tak reagovala konkrétními příklady (platy a tímto výrokem) na českou justici obecně.

Ke konkrétnímu uvedenému příkladu. Prezident Zeman má pravdu v tom, že soudce Pavel Zelenka (který také označil odposlechy v kauze Davida Ratha za nezákonné, pozn. Demagog.cz) soudil případ tříletého dítěte, malé Lucie, která zemřela následkem týraní svého nevlastního otce v roce 1993. Muž opravdu nevlastní dceru nejprve zbil obojkem pro psa, topil jí ve vaně a následně nutil jíst vlastní zvratky, kterými se dívka udusila.

Miloš Zeman se mýlí v tom, že soudce Zelenka rozhodoval v první instanci a překvalifikoval trestný čin nevlastního otce tříleté Lucie. Zelenka rozhodoval v případu odvolání v této kauze a několikrát zrušil verdikt soudu nižší instance, který muže odsoudil třikrát k patnácti letům a jednou ke dvanáctiletému trestu vězení za zvláště trýznivou vraždu. Sám soudce Zelenka nakonec rozhodl o podmíněném trestu na jeden rok za neposkytnutí pomoci (tedy nikoliv jak tvrdí prezident Zeman za „ublížení z neznalosti“).

Později byl verdikt zrušen Nejvyšším soudem pro stížnost ministra spravedlnosti a po dalším právním boji dostal muž trest odnětí svobody na osm a půl roku za ublížení na zdraví, ze kterého si odseděl dvě třetiny.

Na závěr svého výroku Zeman uvedl (čas 12:10):

„Ptala jste se (Zeman se obrací k tazatelce, pozn. Demagog.cz) mě, co si myslím o naší justici. Justice není žádný abstraktní pojem. Justice jsou lidé. Justice jsou konkrétní soudci včetně soudce Zelenky. Takže tím jsem vám řekl svůj názor.“

Výrok je hodnocen jako zavádějící, protože jednak obsahuje několik nepřesností (což je v dané věci sekundární), především však Zeman na rozhodnutí jednoho soudce, jenž kritizuje (jako factcheck nehodnotíme, zda právem), popisuje vadu systému justice. Nicméně je faktem, že i přes rozhodnutí zmíněného soudce si právě justiční systém dokázal poradit tak, že daný obžalovaný skončil ve vězení, byť zmíněný soudce Zelenka rozhodl o podmíněném trestu.

Pokud by se Finanční správa rozhodla pro dodatečné zdanění úroků z dluhopisů a uznala emise dluhopisů za nezákonné, stát by skutečně ročně zbohatl asi o 30 milionů korun.

Ministr financí vlastní korunové dluhopisy Agrofertu v hodnotě 1,482 miliardy korun. S šestiprocentním úročením mu vynáší 88,92 milionů korun ročně, a pokud by ministr nevyužil daňové optimalizace a zdanil by tuto částku patnácti procenty, stát by získal asi 13,3 milionů korun.

Koncern si úrok, jenž ministru Babišovi vyplácí, započítává do firemních nákladů a snižuje si tak daňový základ. Pokud by Specializovaný finanční úřad uznal emisi dluhopisů Agrofertu za neodůvodněnou (nehodnotíme, na kolik je to pravděpodobné) a rozhodl by o dodatečném zdanění 19% sazbou, český stát by si přišel na zhruba 17 milionů korun.

Pokud by byly splněny obě zmíněné podmínky, každoročně by stát díky těmto krokům na daních skutečně vybral o více než 30 milionů více.

Andrej Babiš během ledna 2017 v některých mediálních výstupech uváděl jiné částky v kontextu toho, kolik v životě vydělal peněz. To vedlo ke spekulacím, zda měl v daný moment finance na nákup korunových dluhopisů Agrofertu v hodnotě cca 1,5 miliardy korun.

Celou kauzu popisuje web Českého rozhlasu. Babiš nejprve pro Deník.cz na začátku ledna uvedl své příjmy, ty následně zopakoval i pro Hospodářské noviny. Jak ovšem upozornil server Echo24 ve svých textech, podle těchto Babišových vyjádření by neměl mít dost peněz na nákup dluhopisů. Chvojka popisuje korektně i výši rozdílu.

Babiš dále upřesnil, že měl příjmy o 650 milionů vyšší, než sám uvedl. Podle jeho vyjádření má jít o příjmy, které nepodléhají zdanění. Na další otázky pak reagoval značně podrážděně a např. novináři z pořadu Reportéři ČT jsou podle něj „zkorumpovaná pakáž“. Toto označení si vysloužili tím, že se ministra financí dotazovali na rozpor v jeho prohlášeních.

Prezident Zeman kritizoval při projevu 9. listopadu 2016 (ke zvolení nového amerického prezidenta Trumpa) současného amerického velvyslance Schapira. Důvodem bylo mimo jiné to, že se Schapiro neúčastnil hradních oslav státního svátku 28. října 2016.

„Věřím, že vztahy se Spojenými státy se touto volbou dále zlepší a nebudou zatíženy některými nedorozuměními, jako je například ne zcela profesionální postoj současného amerického velvyslance pana Schapira, který dává nevyžádané rady prezidentovi republiky, kam má, či spíše kam nemá cestovat, a který se jako téměř jediný z velvyslanců ani nezúčastnil státního svátku 28. října na Pražském hradě.“

Tato informace byla vyvrácena, Schapiro se totiž oslav účastnil. Miloš Zeman se velvyslanci nepřímo omluvil prostřednictvím prohlášení. Informaci o neúčasti amerického velvyslance totiž obdržel od protokolu prezidentské kanceláře. „Pokud by tato informace nebyla správná, prezident republiky se samozřejmě omlouvá panu velvyslanci."

Tento výrok považujeme za pravdivý, jelikož syrská vláda skutečně pozvalaruskou armádu do Sýrie za účelem pomoci s vypořádáním se s ISIS. Tato intervence začala 30. září minulého roku, kdy ruská armáda dorazila na základnu v Latakia. Putin prohlásil, že Rusko se v této situaci zachovalo preventivně, aby zničilo teroristy na území, které již okupují. Nechtějí čekat na to, až jim teroristé přijdou do jejich domovů.

Proti tomuto rozhodnutí o pozvání Ruska do Sýrie se ohradiliopoziční aktivisté, kteří tvrdí, že „tímto způsobem Rusko pozabíjí více civilistů, než Asad za 4 roky“.