Přehled ověřených výroků

Výrok, ač faktický, je bohužel z principu neověřitelný. Nedovedeme podložit údaje o tom, nakolik se veřejnost se svými záležitostmi obrací na obecní úřad a nakolik se obrací na úřad krajský. Lze však předložit údaje o tom, jaké záležitosti se vyřizují na kterém úřadě.

Z hlediska kontaktu s občany vykonávají kraje i obce úkoly povětšinou v přenesené působnosti. Vykonávají tedy ve svém obvodu státní správu, ne jako v obvyklých případech samosprávu. Úkoly v přenesené působnosti přenáší na kraje a obce obvykle zákon (případně další právní předpisy vydávané vládou či ústředními správními orgány). Hlavním územním orgánem, který se agendou zabývá, je krajský či obecní úřad.

Obecní úřady jsou matričními úřady, které vedou matriční knihy a zároveň vedou i řízení o místních poplatcích. Na obecní úřad s rozšířenou působností (OÚ vyššího řádu, u malých měst a vesnic tedy OÚ v jiném městě) se občané obrátí, pokud chtějí vydat občanský průkaz, cestovní pas nebo řidičský průkaz.

Krajské úřady v těchto případech slouží jako odvolací a kontrolní úřady - typicky se tak děje například u odvolání proti rozhodnutí o přestupku. Podle ustanovení § 89 odst. 1 správního řádu je odvolacím správním orgánem nejblíže nadřízený správní orgán, nestanoví-li zákon jinak. Krajský úřad je nadřízeným orgánem stavebních úřadů obcí a měst. Ustanovení § 67 odst. 1 písm. a) pak svěřuje krajským úřadům i přezkum, když stanoví, že krajský úřad přezkoumává rozhodnutí vydaná orgány obcí na svém území ve správním řízení, pokud není zákonem tato působnost svěřena zvláštnímu orgánu nebo zákon nestanoví jinak.

Krajské úřady vedle toho například vykonávají některou činnost týkající se pěstounské péče. Mají i jisté kompetence při krajských volbách, těmi však disponují i pověřené obce. Některé další kompetence krajských úřadů přehledně shromáždil (.pdf) Karlovarský kraj, neboť jsou vždy stanoveny zákony upravující danou problematiku, těch je pak velké množství.

V záležitostech veřejné správy se mohou občané navíc obrátit libovolně na krajský či obecní úřad. Přes tento výčet však neumíme stanovit ani přibližná čísla záležitostí, se kterými se lidé obrací na obecní a krajský úřad. Z tohoto důvodu zůstává výrok neověřitelný.

Rada ve Zlínském kraji realizuje výjezdy do některých měst v kraji. V roce 2015 rada zasedala celkem 8x spolu s radou města. Nejednalo se tedy o každý měsíc, nezasedala s radami měst v lednu, červenci, srpnu a prosinci. V Uherském Brodě zasedala v listopadu 2015 a ve Vsetíně v květnu 2016.

Zdroj: Krajský úřad Zlínského kraje (.pdf)

Zdroj: Krajský úřad Zlínského kraje (.pdf)

Výrok je hodnocen jako zavádějící. Margita Balaštíková vykládá proces prosazení krajských investičních pobídek jako jakýsi boj. Šlo o řadové rozhodnutí kraje vypsat pobídku k udělení dotací z financí kraje. Podobnou výzvu může uskutečnit kterýkoli kraj a není k tomu třeba uskutečňovat žádné boje.

Podmínky získání investičních pobídek upravuje zákon č. 72/2000 Sb. o investičních pobídkách. Hlavním organizátorem a koordinátorem státních pobídek je Agentura pro podporu podnikání a investic Czechinvest. Tyto státní pobídky jsou omezeny na 3 oblasti zájmu:

• zpracovatelský průmysl
• technologická centra
• centra strategických služeb

Samotná možnost získat státní pobídku je dále limitovaná velikostí soukromé investice. Minimálně však investice (.pdf, s. 3) musí dosahovat 50 milionů korun pro nemovitosti a 25 milionů korun pro strojní vybavení. Mělo by přitom vzniknout minimálně 20 pracovních míst.

Moravskoslezský kraj se mimo tyto státní pobídky rozhodl začít poskytovat od roku 2016 tzv. regionální investiční pobídky pro malé a střední podniky působící v regionu, které si přejí investovat do svých provozů, ale nedosáhnou na minimální požadavky státních pobídek.

Tyto pobídky mají podpořit firmy plánující zahájit či rozšířit svou podnikatelskou činnost ve zpracovatelském průmyslu a vytvořit nová pracovní místa v regionu. Finance jdou z rozpočtu kraje. Pro rok 2016 je vyčleněných 10 milionů korun.

Výrok ale hodnotíme jako zavádějící. Moravskoslezský kraj tyto „finance“ nabízí z vlastního rozhodnutí z rozpočtu kraje. Považujeme za zavádějící tvrdit, že by šlo o nějaký boj, jak tvrdí paní Balaštíková.

Strategická průmyslová zóna Holešov je rozvojovou plochou, která měla za cíl přilákat do kraje investory a vytvořit nová pracovní místa. V současné době se potýká s problémy a je stále prázdná. Vláda České republiky zařadila zónu (.doc) v Holešově na seznam strategických zón na svém jednání 31. srpna 2005.

Podobný výrok Jiřího Čunka jsme již hodnotili v září 2012. Tehdy tvrdil, že do zóny již bylo investováno 1,6 miliardy korun, na kterou přišlo vybudování zóny do té doby. S touto částkou reálně pracují otevřené zdroje, a to v tom smyslu, že tolik stálo vybudování - tedy výkup a úprava pozemků, vybudování infrastruktury i potřebných sítí. Na počátku byla ovšem suma koncipována na 1,138 miliardy, došlo tedy k prodražení při přípravě této zóny.

Příprava zóny jako takové byla ukončena v roce 2009 s tím, že ve finále tato stála zhruba 1 a půl miliardy. Od roku 2010 pak stoupající náklady můžeme sledovat v rozpočtech Zlínského kraje, resp. v závěrečných účtech. Pokud vyjdeme z toho, že do roku 2010 stála příprava 1,5–1,6 miliardy, dále můžeme sledovat náklady, které kraj vynakládal. Od tohoto roku jde o cca 170 milionů (včetně rozpočtovaných 52 milionů pro letošní rok). Celkově lze tedy konstatovat, že náklady na zónu v Holešově dosáhly zhruba 1,75 miliardy. Řádově tedy tato částka odpovídá Čunkově kalkulaci.

V tabulce uvádíme příjmy a výdaje strategické průmyslové zóny Holešov ze závěrečného krajského účtu. Údaje jsou v tis. Kč.

RokPříjmyVýdajeZdroj20156 244,3212 101,91 .pdf, bod 2.13, str. 52201421 812,2515 013,49 .pdf, bod 2.13, str. 5120131 168,541 412,48 .pdf, bod 2.9, str. 3820129 657,9688 929,47 .pdf, bod 2.9, str. 36201110 238,8632 020,6 .pdf, bod 2.9, str. 372010-9 758,85 .pdf, bod 2.3, str. 192009-12 024,5 .pdf, bod 2.3, str. 172008-60 901,58 .pdf, bod 2.3, str. 172007-92 914,87 .pdf, str. 212006-392 322,84 .pdf, str. 312005-280 200 .pdf, str. 42Celkem49 121,93+

Zdroj dat v tabulce: Závěrečné účty Zlínského kraje.

Výrok je hodnocen jako pravdivý, neboť kraj v minulých letech skutečně podporoval obory, o které nebyl zájem (např. obuvnický, dřevařský). Letos se po roce otevírá alespoň jedna třída pro několik studentů obuvnictví. Navrátil tak fakta popisuje korektně, byť nelze do budoucna predikovat, jak se obor bude plnit dále.

Zájem o kožedělnou a obuvnickou výrobu prošel v posledních 10 letech zásadní změnou. V roce 2005 studovalo obor Zpracování usní, plastů a pryže (32-41-M/002, případně M/01) 116 žáků, o 10 let později hovoříme o 48 žácích.

Z následujícího grafu je patrný vývoj preferencí tohoto řemeslného oboru. Lze tedy tvrdit, že zájem o obuvnictví se postupně snižoval a některé nástavbové obory dokonce zanikly. Konkrétně v roce 2006/2007 došlo k přeměně u Výroby obuvi na dálkové studium, následující rok tento obor zanikl. K drobnému sloučení došlo u druhého zmíněného oboru, a to v roce 2011.

V roce 2007 schválilo zastupitelstvo kraje projekt „Podpora řemesel v odborném školství“, který finančně podporuje studenty vybraných oborů. Z oblasti obuvnictví sem patří i obor Výrobce obuvi (32-54-H/01; .doc). Od roku 2011 přibyl i Obuvník (32-54-H/006).

Přestože o Výrobce obuvi nebyl zájem, od roku 2011 jej opět nabízí soukromá Střední škola obchodně technická, s.r.o., která pro loňský školní rok nabízela místo pro 8 učňů. V roce 2009 byl tento obor MŠMT pro nezájem zrušen. Škola však zažádala o opětovnou akreditaci, nicméně z dostupných výročních zpráv školy plyne, že ani v letech 2011–2013 se postoj učňů nijak nezměnil a obor se neotevřel.

Škola příští rok přijme 6 žáků. Ve srovnání s minulými roky tedy skutečně lze tvrdit, že se obor jistým způsobem naplňuje.

Výše finanční podpory žákům vybraných oborů vzdělání: 1. ročník: 300,- Kč měsíčně, za vyznamenání jednorázově 1 500,- Kč (na konci školního roku)2. ročník: 400,- Kč měsíčně, za vyznamenání jednorázově 2 500,- Kč (na konci školního roku)3. ročník: 500,- Kč měsíčně, za vyznamenání jednorázově 5 000,- Kč (na konci školního roku)

Žáci, kteří však chtějí tento příspěvek (.doc) získat, musí splnit i řadu podmínek.

Uplatnitelnost na trhu práce skutečně nedosahuje tak zanedbatelné míry. K dnešnímu dni (tj. 25. září 2016) nabízí úřad práce 10 pracovních nabídek z oblasti obuvnictví.

Petr Navrátil ve svém výroku zmiňuje i podporu dřevařských oborů. Z výše zmíněného programu se může jednat pouze o Tesaře (36-64-H/01; .doc).

Vedle toho kraj usiluje o zvýšení působnosti dřevařských oborů, zejména v řadě projektů. V roce 2006 šlo o přípravu dřevařského klastru, rok 2008 se nesl ve znamení čínské spolupráce a např. letos v lednu se studenti realizovali při přípravě oděvů na přehlídku.

Navrátil má pravdu v tom, že nebyl o obor Obuvnictví téměř žádný zájem. Minimálně se od roku 2005 razantně snížil. Nově však začali žáci jevit o obor Výrobce obuvi zájem. Stejně tak se nemýlí ohledně podpory dřevařských oborů, přestože se nejedná o nic abnormálního.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože na většině strojírenských oborů ve Zlínském kraji je převis přihlášených nad těmi, kdo jsou nakonec přijati.

Zlínský kraj je zřizovatelem 18 středních škol, které nabízejí strojírenské obory. Přestože je v řadě z nich markantní převis poptávky ze strany uchazečů, nejedná se o jednotnou situaci pro území celého kraje. Poměr podaných přihlášek (školní rok 2015/2016) na strojní obory s počtem přijatých studentů znázorňuje následující tabulka (.xls; data dopočítána podle zdroje v prvním odkazu).

U 13 z 38 nabídek byla poptávka více než jeden krát větší než počet míst, ovšem skoro u všech bylo uchazečů více než přijatých. Jak je patrné, u stěžejních strojních oborů, jako jsou Strojní mechanik (23-51-H/01), Obráběč kovů (23-56-H/01), Mechanik seřizovač (23-45-L/01) a Strojírenství (23-41-M/01), je skutečně velký převis poptávky a nabídky. Jedná se však primárně o větší města (Zlín, Uherský Brod, Vsetín, Kroměříž).

Obecně lze tvrdit, že u všech nabízených oborů došlo k naplnění kapacit. Navrátil (ČSSD) má tedy pravdu, zájem o strojírenské obory skutečně převyšuje nabídku míst ve školách. Nejzásadnější převis uchazečů je ve Zlíně, kde každoročně přijmou (.xls) kolem 30 (případně 60) žáků. Přesto se stalo, že v Otrokovicích, Kroměříži a Vsetíně navzdory zájmu studentů neotevřeli obor Karosař. Ve 3, potažmo 5 případech byly kapacity naplněny přesně.

Pokud jde o počty studentů ve strojírenství, ve školním roce 2007/2008 studovalo tyto obory 3502 žáků. Jednalo se o třetí nejpreferovanější obor ve Zlínském kraji. Před ním stálo jen studium Obecné přípravy (gymnázia) a Ekonomika a administrativa (.pdf, Tabulka č.15). O čtyři roky (.pdf) později byly strojírenské obory druhou nejčastěji volenou studijní alternativou, přestože se počet žáků snížil na 2381 (Tabulka P5, str. 78).

Dle dlouhodobého záměru Zlínského kraje se však ve školním roce 2015/2016 (.pdf) počet studentů zmíněného oboru zvýšil, a to na 3060 (Tabulka P5, str. 101). Zlínský kraj se v tomto ohledu snaží od roku 2007 podpořit řemesla v odborném školství finančními příspěvky.

Většina středních škol ve Zlínském kraji má větší počet zájemců o strojírenské obory, než kolik studentů nakonec přijme. Margita Balaštíková (ANO) nemá tedy v tomto ohledu pravdu. Školy si z množství uchazečů mohou vybírat v souladu s postupy uvedenými ve školském zákoně.

Zlínský kraj zřizuje celkem 18 středních škol, které nabízejí některý ze strojírenských oborů.

Stejně jako u předchozího výroku Petra Navrátila, i zde odkážeme na statistiku z loňského roku (vypočítáno podle prvního odkazu), kde je patrný převis podaných přihlášek vůči kapacitě některých oborů.

U těch stěžejních, jako jsou Strojní mechanik (23-51-H/01), Obráběč kovů (23-56-H/01), Mechanik seřizovač (23-45-L/01) a Strojírenství (23-41-M/01), je patrný velký zájem ze strany žáků. Svůj podíl na tom může mít finanční podpora ze strany kraje pro ty, kteří se rozhodnou vyučit se, případně maturovat z oboru v oblasti strojírenství.

V čtyřletém srovnání se počet žáků vzdělávajících se ve strojírenských oborech značně proměnil. V roce 2007/2008 se jednalo o 3502 (.pdf, tab. č. 15) žáků, rok 2011/2012 zaznamenal snížení počtu zájemců o více než 1000, a to na 2381 (.pdf, str.78). Loňský školní rok se počty žáků opět navýšily na 3060 (.pdf, str. 101).

Výjezdy podnikatelů do zahraničí, tzv. podnikatelské mise, jsou podporovány Krajskou hospodářskou komorou Zlínského kraje. Za poslední čtyři roky se podnikatelé z kraje vydali do ruské Jaroslavli (srpen 2013), Číny (listopad 2013), Belgie (květen 2015) a Kazachstánu (říjen 2015).

Letos 7.–10. října je naplánována další mise do Jaroslavli. Komora přímo u této cesty uvádí:

„Mise je určena především malým a středním firmám ve Zlínském kraji, které se zabývají výrobou autokomponentů, nebo působí v plastikářském či gumárenském průmyslu. Je však dobrou příležitostí k navázání nových obchodních kontaktů pro firmy z dalších oblastí.“

Delegací se účastnily také firmy, které spadají do definice (definice Czechinvestu) malých a středních. Např. u loňské cesty do Kazachstánu šlo namátkou o společnost Oxalis (101 zaměstnanců), Kliniku reprodukční medicíny Zlín (se zhruba třicítkou zaměstnanců) nebo ELKO EP se 160 zaměstnanci (2014). Je tedy zjevné, že kraj pořádá dále mise podnikatelů do zahraničí, jichž se účastní i malí a střední podnikatelé. Výrok je tedy hodnocen jako nepravdivý.

V porovnání s předchozími lety se pokles žáků opravdu zastavil a neprobíhá již v tisících. V roce 2006 se jednalo o 34 708 žáků středních škol a jejich aktuální počet ve Zlínském kraji je 24 381.

Vývoj počtu žáků v kraji dokládá následující graf:

Zdroj: Ústav pro informace a vzdělávání a Zkola.cz

Výrok je hodnocen jako pravdivý, Sdružení místních samospráv ČR se aktivně podílelo na prosazení novely zákona o rozpočtovém určení daní.

Sdružení místních samospráv ČR bylo založeno podle starého občanského zákoníku jako zájmové sdružení právnických osob 5. února 2008 a jeho základními cíli je dle stanov (.pdf, čl. 1 odst. 1) „hájení společných zájmů a práv obcí, městysů a měst“. Dle zprávy SMS ČR jej založilo přes 250 starostů a dnem vzniku se stalo druhou profesní organizací měst a obcí po Svazu měst a obcí ČR, který byl založen již v roce 1995. Jan Pijáček se na ustavujícím Republikovém shromáždění v lednu 2008 stal předsedou SMS ČR a od dubna 2009 do dubna 2013 působil jako 1. místopředseda sdružení. Současný počet členů sdružení nelze z veřejných zdrojů určit. Dle vlastních stránek mělo Sdružení místních samospráv ČR „lví podíl“ na schválení novely zákona o rozpočtovém určení daní z roku 2013, která posílila rozpočty menších obcí. Předsednictvo sdružení v srpnu 2011 podpořilonávrh (.pdf) ministerstva financí a v září roku 2011 členové sdružení pochodovali k Úřadu vlády na podporu výše zmíněného návrhu, kde jim tehdejší premiér Nečas přislíbil schválení zákona do konce října. Novela se ale nakonec nedostala ani na program jednání vlády a SMS ČR se rozhodl protestovat.

Další novela zákona (která základními body kopírovala návrh ministerstva financí) byla předložena skupinou poslanců 28. listopadu 2011 a SMS jej znovu podpořilo, nyní opakovanědebatami v krajích se zákonodárci a apelováním na premiéra. Nakonec se ale vláda rozhodla předložit upravený návrh (.pdf) zákona sama, přičemž v návrhu zmínila (.pdf, str. 12 (poznámka pod čarou)) účast SMS ČR v rámci pracovních skupin pro zmíněnou novelu.

Již v koaliční smlouvě (.pdf, str. 7) vlády Petra Nečase se počítalo se změnou RUD na základě spolupráce s těmito organizacemi.

„Pro stabilní a předvídatelné financování života a rozvoje obcí navrhne koalice nový zákon o rozpočtovém určení daní. Návrh předloží na základě intenzivní diskuse se zástupci samospráv – Svazu měst a obcí, Spolkem pro obnovu venkova, Sdružením místních samospráv a dalšími. Východiskem bude pečlivá analýza nákladů výkonu státní správy v obcích všech stupňů.“

Podíl na schválení zmíněné legislativy tedy tato sdružení skutečně měla. Přímo v Poslanecké sněmovně je tlačili zejména zástupci hnutí STAN, kteří figurovali na společné kandidátce s TOP 09.

Co se týče členství, Svaz měst a obcí podle svého webu sdružuje zhruba 2600 obcí a měst, konkrétní údaj o počtu členů ve Sdružení samospráv se nám nepodařilo dohledat. I přes tuto chybějící informaci je výrok hodnocen jako pravdivý.