Přehled ověřených výroků

Výrok je hodnocen jako nepravdivý, neboť zmíněný zákon naopak zapovídá kouření v zoologických zahradách s výjimkou vyznačených prostor, botanické zahrady vůbec neřeší. V těch už je ale dnes, když zákon není platný, kouření zakázáno návštěvními řády.

Zákon o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek (přezdívaný také někdy jako protikuřácký) prošel 18. ledna 2017 Senátem a aktuálně čeká na podpis prezidenta.

V § 8 odst. 1, písm l) je uvedeno: „(zakazuje se kouřit) v prostoru zoologické zahrady, s výjimkou vnějších prostor, které provozovatel zoologické zahrady ke kouření vyhradí“.

Tedy obecně zákon naopak zakazuje kouření v zoologických zahradách. Co se týče botanických zahrad, ty skutečně zákon nepopisuje. Samotné zahrady si mohou toto upravit ve svých vnitřních předpisech, resp. návštěvních řádech, což už nyní dělají.

Např. botanická zahrada v Teplicích, odkud senátor Kubera pochází, na svém webu v části Jak se chovat v botanické zahradě uvádí, že kouření je ve skleníku zakázáno. Pražská botanická zahrada pak popisuje, že „... v celém areálu BZ mimo terasy před vinotéku na vinici sv. Klára je zakázáno kouření“ . Zmiňme ještě, že stejné opatření panuje např. i na Výstavišti Flora Olomouc. Návštěvní řád (.pdf) v části 4 uvádí, že „... vpavilonech VFO je přísně zakázáno kouřit. V celém areálu VFO je pak zakázána i jinámanipulace s otevřeným ohněm.“

Přestože Petr Gazdík se lehce zmýlil v částce, kde se láme výhodnost, či nevýhodnost navrhované daňové reformy, je pravda, že lidé, kteří leží za uvedenou hranicí, by zaplatili v důsledku daňové reformy výrazně více. Proto hodnotíme celý výrok jako pravdivý.

Jak je patrné z kalkulačky zveřejněné ČSSD i z našeho grafu, polepší si lidé, jejichž hrubá mzda činí méně než 50 tisíc korun (bod zlomu je u částky 48 955 Kč), a to o několik stovek korun měsíčně.

Lidé s vyššími příjmy si pak pohorší řádově více, rozdíl může činit až několik desítek tisíc korun. Jedná se však o méně než 10 % zaměstnanců - podle ČSÚ je hranicí desátého decilu platů částka 43 349 Kč (poslední dostupná data za třetí čtvrtletí 2016).

Graf založený na vlastním výpočtu za předpokladu, že poplatník uplatňuje pouze základní slevu na dani.

Další významný faktor dosaženého přebytku představovaly prostředky přijaté z EU. Ty převýšily rozpočtovanou výši o 64,8 mld. Kč.

Od roku 2014, kdy se hnutí ANO podílí na tvorbě rozpočtu, skutečně došlo k navýšení investic v roce 2015 v důsledku dočerpání dotací z předchozích let. Ty byly v konečném důsledku sníženy o 26 miliard korun, v čemž má Babiš (ANO) s drobnou odchylkou pravdu. Stejně tak mu musíme dát za pravdu, že čerpání dotací se v posledním roce jednotlivým ministerstvům (zejména zdravotnictví) příliš nedaří.

Rozpočet na rok 2014 schválila úřednická vláda Jiřího Rusnoka. Andrej Babiš se tak začal podílet až na sestavování rozpočtu pro rok 2015. V něm byly zahrnuty i předpokládané příjmy z EU, které činily 86,7 mld. korun. Za rok 2014 nebylo dočerpáno asi 85 miliard, konečný stav ke konci roku 2015 byl asi 6,8 miliard.

Současně má ministr Babiš pravdu, že za jeho působení došlo při dočerpávání ke snížení alokace (.pdf, str. 15) o 26 miliard, tedy nedočerpané částky za rok 2013 (.pdf, str. 3) a 2014. Rok 2015 tak byl posledním, kdy bylo možné tyto dotace dočerpat.

Zdroj: ministerstvo pro místní rozvoj

To se skutečně podařilo, ovšem s pomocí zvýšení investic. Za rok 2015 se kapitálové výdaje oproti předešlému roku zvýšily o 64,7 mld. korun, přičemž investice do programů spolufinancovaných EU se zvedly o 57,5 mld. korun.

Vláda tak skutečně koncem roku 2015 investovala více.

„Na meziročně nižší výdaje v samotném prosinci o 41,2 mld. Kč mělo vliv zejména mimořádně vysoké čerpání výdajů na společné programy EU a ČR v závěru roku 2015.“ - ministerstvo financí

Zdroj: Ondřej Kokeš

Od roku 2014 se tak rozjel nový dotační program, díky němuž obdrží Česká republika do roku 2020 asi 648,5 mld. korun.

V roce 2016 obdržel náš stát z Evropské unie 92,9 mld. korun (.pdf, str. 6), přičemž 88 mld. ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti. Z této částky vyčerpala země podle ministryně pro místní rozvoj Karly Šlechtové (ČSSD) pouze 86,6 miliard.

Letošní (.pdf) rok je předpokládaný obnos z EU o 3,9 miliardy vyšší, předpokládá se 96,8 miliard. Současně má Babiš pravdu, že čerpání dotací je u některých ministerstev problematické a předpokládá se, že dojde v následujících letech k poklesům ekonomiky.

Jak vyplývá z výsledku rozpočtu 2016, který skončil přebytkem, kromě nižších kapitálových výdajů se na něm výrazně podílely právě evropské peníze. Jak uvádí zpráva ministerstva financí:

„Další významný faktor dosaženého přebytku představovaly prostředky přijaté z EU. Ty převýšily rozpočtovanou výši o 64,8 mld. Kč.“

Je tedy zjevné, že tento indikátor je pro státní rozpočet zásadní. Nicméně lze jen těžko predikovat v únoru 2017, jaká konkrétní výše peněz z EU do českého rozpočtu zasáhne. Výrok tedy hodnotíme jako neověřitelný.

Rok 2015 byl nadlouho posledním, ve kterém žádné volby neproběhly. V období do roku 2027 vždy alespoň jednou ročně volby proběhnou. Tedy za předpokladu, že se všechny uskuteční v řádném termínu a nebude například rozpuštěna Poslanecká sněmovna jako v minulém období. Přehled konaných voleb najdete na webu Volby.cz, pro stanovení dalších termínů je třeba přihlížet k funkčním obdobím jednotlivých institucí.

Poslanci jsou voleni na čtyři roky, stejně tak zastupitelé krajů a obcí, třetina Senátu se mění každé dva roky, prezident a poslanci Evropského parlamentu mají svůj mandát na pět let.

• 2017 - Volby do Poslanecké sněmovny
• 2018 - Volby prezidenta, komunální a do 1/3 Senátu
• 2019 - Volby do Evropského parlamentu
• 2020 - Volby krajské a senátní
• 2021 - Volby do Poslanecké sněmovny
• 2022 - Volby komunální, senátní
• 2023 - Volby prezidentské
• 2024 - Volby krajské a senátní, volby do Evropského parlamentu
• 2025 - Volby do Poslanecké sněmovny
• 2026 - Volby komunální a senátní
• 2027 - nic
• 2028 - Volby prezidentské, krajské a senátní

Včetně letoška jde tedy o deset volebních let, rozdíl jednoho roku ve výroku Gazdíka je v podstatě marginálním omylem. Výrok tedy i tak hodnotíme jako pravdivý.

Nepodařilo se nám dohledat veškerá data k hodnocení tohoto výroku, oslovili jsme tedy ministerstvo financí s žádostí o poskytnutí zdrojů, ze kterých Andrej Babiš čerpal. Prozatím výrok necháváme jako neověřitelný.

Předmětem hodnocení není to, zda byl exministr Kalousek schopen zabezpečit státní finance. Také je třeba upozornit, že ministr měl na mysli 73 tisíc vlastníků dluhopisů. Emitent je naopak subjekt, který dluhopisy vydal.

Miroslav Kalousek byl ministrem od 13. července 2010 do 10. července 2013, poslední přibližně měsíc pak v demisi. V tomto období došlo ke čtyřem emisním vlnám, v nichž byly vydány korunové dluhopisy (jejich detailní rozpis najdete pod označením zde). Podle agregátní statistiky (str. 6) mělo korunové, tzv. spořicí státní dluhopisy, v této době v držení 82 481 osob, z toho 81 837 bylo osob fyzických tuzemských, nikoli tedy cizinců či firem. Fyzické osoby v červenci 2013 držely celkem 66,3 miliardy korunových dluhopisů.

Dohromady jich však bylo v oběhu 73,7 miliard. V pilotní vlně (11. listopadu 2011) korunových dluhopisů bylo vydáno 20,4 mld. kusů dluhopisů. V následující jarní vlně (12. června 2012) to bylo 15,3 mld. kusů dluhopisů, ve vánoční vlně (5. prosince 2012) pak téměř 30 mld. a v další jarní (str. 21) vlně (13. května 2013) nakonec 17,5 mld. dluhopisů.

Co se týče nekorunových dluhopisů vydaných za působení ministra Kalouska, ten měl na kontě vydání celkem 280 183 496 kusů dluhopisů v různé nominální hodnotě:

61. emise - 91 946 693

62. emise - 25 000 000

63. emise - 8 700 000

67. emise - 4 807 000

76. emise - 46 293 761

77. emise - 15 135 996

78. emise - 88 300 046 Nebylo tedy vydáno 230 miliard kusů dluhopisů, podívali jsme se proto na jejich hodnotu pro případ, že měl ministr na mysli „dluhopisy v hodnotě přes 230 miliard“. rok hodnota vydaných nekorunovaných dluhopisů 2010 184,7 mld. Kč 2011 191,1 mld. Kč 2012 48 mld. Kč 2013 366,3 mld. Kč Jde o souhrnnou nominální hodnotu všech nekorunových dluhopisů vydaných v daný rok ministrem Kalouskem. V souhrnu jde asi o 790 mld. Kč, ani zde tedy nenacházíme Babišem uváděné číslo. Atraktivní byly zejména korunové dluhopisy, a to díky skutečnosti, že mezi lety 2011 až 2013 nebyly příjmy z nich plynoucí předmětem daně z příjmu. Novela z roku 2012 pak zabránila do té doby běžné praxi, kdy se úroky z korunových dluhopisů nedanily, neboť byly tak nízké, že po zaokrouhlení směrem dolů nedávaly celé číslo.

S žádostí o poskytnutí informací a zdrojů, ze kterých čerpal ministr Babiš, jsme se obrátili na tiskové oddělení ministerstva financí. Do doby publikování výstupu žádná odpověď nedorazila. V návaznosti na možnou budoucí odpověď bude výrok upraven.

Vládní návrh novely zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti předložila Vláda ČR Poslanecké sněmovně 25. 2. 2015. Ve třetím čtením v říjnu 2016 byl návrh schválen poslanci a 30. 11. 2016 byl zamítnut Senátem. Poslanecká sněmovna setrvala na své původní verzi návrhu a Senát 17. 1. 2017 přehlasovala.

Vypracováním konečného znění návrhu byl podle Usnesení vlády ČR z dne 23. 2. 2015 pověřen ministr financí a místopředseda vlády Andrej Babiš.

Na webu ministerstva financí (MF) se lze dočíst, že zákon umožní účinnější podporu rozpočtové kázně a dlouhodobou udržitelnost veřejných financí. Podle náměstka ministra financí pro veřejné rozpočty Petra Paveleka „přijetí zákona přispěje k účelnosti, hospodárnosti a efektivnosti nakládání s veřejnými financemi“.

Ministerstvo financí dále uvádí, že „text zákona v neposlední řadě obsahuje celou řadu prvků, kterými se má zvýšit transparentnost nakládání s prostředky všech daňových poplatníků. Mimo jiné budou připravovány a publikovány střednědobé plány příjmů a výdajů, aby každý občan viděl nejenom u státního rozpočtu, kam ‚ tečou ' jeho peníze“.

Senátoři zákon zamítli, protože se domnívají, že je neústavní ve vztahu k obcím. Z toho důvodu plánují obrátit se na Ústavní soud. Zákon podle nich omezuje ústavou zaručené právo obcí a krajů na vlastní rozpočet.

Kubera zmiňuje situaci, kdy obce mohou být prostřednictvím tohoto zákona postiženy v případě, že stát špatně hospodaří. § 14 zákona uvádí, že dosáhne-li zadlužení státu 55 % HDP, nastávají opatření vedoucí k dlouhodobě udržitelnému stavu veřejných financí. V praxi to pro obce podle písm. c) má znamenat to, že musí své rozpočty konstruovat jako přebytkové nebo nejhůře jako vyrovnané.

Dodejme, že v tuto chvíli jde o situaci spíše teoretickou, neboť zadlužení České republiky je nízké (v evropském srovnání) a pohybuje se pod 40 % HDP. Pokud by však došlo k tomu, že stát bude výrazně špatně hospodařit, může se to dotknout i obcí.

Mustafa Kemal Atatürk vyhlásil krátce po rozpadu Osmanské říše v roce 1923 nezávislé Turecko a stal se jeho prvním prezidentem a národním hrdinou, kterým je u běžného obyvatelstva dodnes. Po roce 1923 provedl Atatürk sekularizaci a pozápadnění Turecka. Tedy oddělil náboženství od státu a minimalizoval vliv islámu na politické rozhodování, dále zavedl volební právo pro ženy a Turecko přešlo na křesťanský kalendář a latinskou abecedu. Turecko bylo také jako spojenec Západu vnímáno již během studené války.

V současné době se často hovoří o konci Atatürkova Turecka, neboť pod vedením prezidenta Erdoğana dochází k jeho islamizaci a ústupu principů parlamentní demokracie, kterou Turecko bylo. Tento trend směřování země ještě zesílil po nezdařeném armádním pokusu o puč v červenci 2016.

Armáda je silou snažící se zachovat Atatürkův odkaz a státní převrat provedla v minulosti již několikrát, aby zabránila politickým představitelům v islamizaci země.

V prosinci 2016 navrhla turecká vláda, tvořená představiteli politické strany Strana spravedlnosti a rozvoje (AKP), rozsáhlé ústavní změny. Tyto změny by měly v Turecku fakticky zavést prezidentský režim, prezident by například měl právo vydávat dekrety.

Na jaře loňského roku přinesl server Reuters informaci, že turecký předseda parlamentu Ismail Kahraman hovořil o možnosti zavedení náboženské ústavy, neboť Turecko je muslimskou zemí. Kahraman tak naznačil možnost zcela opustit liberálně demokratické principy Turecka.

Mezi dluhopisy v centrálním depozitáři nejsou k nalezení dluhopisy odborů (ať už jakýchkoliv) v hodnotě 300 milionů. Vzhledem k tomu, že Andrej Babiš nedefinuje, která z církví emitovala dluhopisy, nepodařilo se nám tento výrok ověřit.

O propojení církví a státních dluhopisů se jednalo v lednu 2013, kdy se objevil návrh na poskytnutí části vyrovnání s církvemi (tzv. církevních restitucí) formou státních dluhopisů. K tomu nakonec nedošlo, ačkoliv tehdy tuto možnost někteří odborníci kvitovali.

Nejen církve, ale i nadace, občanská sdružení, obecně prospěšné společnosti a v roce 2012 nově také kraje, města či veřejné vysoké školy si mohli korunové státní dluhopisy koupit. Je tedy možné, že ministr Babiš měl na mysli, že církve a odbory a možná i Česká televize si dluhopisy kupovaly, a ne emitovaly. Celkově je však výrok pro nás neověřitelný.

Programové prohlášení vlády obsahuje tuto pasáž (.pdf, str. 11) týkající se plánu transformace ŘSD na státní podnik :

„... (vláda, pozn. Demagog.cz) připraví transformaci ŘSD na státní podnik, aby zajistila efektivní výběr mýta po 1. 1. 2017 plně pod kontrolou ministerstva dopravy."

Rakouská firma ASFINAG je opravdu státem vlastněná společnost, jejíž náplň práce spočívá v plánování, financování, budování a údržbě páteřní sítě silnic (dálnice a rychlostní silnice) v Rakousku. Firma je také jediným správcem a výběrčím mýta na těchto komunikacích.

Na základě doplňujících informací bylo změněno hodnocení výroku z původní hodnoty pravda.

Andrej Babiš zavádí, když tvrdí, že Kalousek vytvořil úpravu umožňující vydávat nedaněné jednokorunové dluhopisy. Ve skutečnosti tato možnost měla právní základ položen v 90. letech. Následně byla návrhem Kalouskova ministerstva financí ze zákona krátce vypuštěna, záhy vrácena zpět (opět MF pod Kalouskem) a nakonec opět vypuštěna (pozměňovacím návrhem hospodářského výboru.) V krátkém období, kdy byla možnost vrácena zpět do zákona, pak Kalousek vydal v několika vlnách sérii státních korunových dluhopisů, které v nastartovaly vlnu takových emisí. Z tohoto pohledu nejde de facto o to, že by Kalousek takovouto možnost nově vytvořil, nicméně takovou možnost "oživil" a výrazně se tak zasadil o boom korunových dluhopisů.

Pátráme-li po původu nedaněných korunových dluhopisů, dostaneme se až do 90. let. Nezdanění takových dluhopisů zakládá na dvou ustanoveních - zaprvé umožňujícího zdanění jednotlivých cenných papírů (nikoli v jejich souhrnu), zadruhé ustanovení zaokrouhlujícího takto určenou daň směrem dolů. Z korunového dluhopisu je pak daň zaokrouhlena na nulu.

Ustanovení o zdanění jednotlivých dluhopisů stejného emitenta najdeme v zákoně o daních z příjmů k počátku roku 1995 (bod 128, odst. 3). Ustanovení o zaokrouhlení má původ již v roce 1993, a to v novele zákona o správě daní a poplatků (bod 41). V této době však Kalousek působil jako náměstek na ministerstvu obrany, jejich tvorbu mu tak nelze připsat.

V roce 2009 (s účinností 2011) je zákon o správě daní a poplatků zrušen novým daňovým řádem, navrženým ministrem financí Kalouskem. "Zaokrouhlovací" ustavení pro zvláštní sazbu daně v něm tehdy nebylo obsaženo,daň na dluhopisy od účinnosti zákona dopadala podle obecnéhopravidla zaokrouhlování nahoru. S odůvodněním, že při této změně zákonů však došlo k vytvoření dvojího rozporného postupu, byla ovšem takto vybraná daň subjektům následně vrácena a novela zákona o daních z příjmů, předložená opět ministrem financí Kalouskem, zaokrouhlování dolů (ergo nedanění korunových dluhopisů) do daňového systému vrací.

Ne ovšem na dlouho. Tři měsíce po účinnosti této novely byla navržena další změna zákona o dani z příjmů, tentokrát vládou zastoupenou ministerstvem průmyslu a obchodu. Opětovné zaokrouhlení nahoru (a prakticky tedy zdanění korunových dluhopisů) je pozměňovacím návrhem hospodářského výboru, přičemž ovšem ze záznamu z jednání výboru nelze zjistit, kdo je jeho autorem.

V mezidobí, tedy od poloviny roku 2011 do poloviny roku 2012, Miroslav Kalousek vydal několik sérií nedaněných korunových dluhopisů. Podle serveru Kurzy.cz byl stát prvním emitentem takových papírů, a to v roce 2011, kdy byl Kalousek ministrem financí. To spustilo vlnu dalších emisí, zejména ze strany soukromých subjektů, vzestup na konci roku 2011 následovalo markantní vyvrcholení na konci roku 2012. Od roku 2013 totiž měly být nově úroky z těchto dluhopisů zdaněny (bod 6) výše zmíněným návrhem z pera MPO.

Z technického hlediska tedy Kalousek úpravu, která umožňuje korunové dluhopisy nedanit, nevymyslel, její základ byl položen již mnoho let zpět. Nicméně podílel se na oživení takového zákona a ač (alespoň dle vyjádření TOP 09) šlo o krátkou, provizorní úpravu, kdy bylo nedanění dočasně umožněno, vydal v tomto období několik sérií korunových dluhopisů, což povzbudilo další subjekty k témuž postupu.