Přehled ověřených výroků

Martin Smolek byl do funkce vládního zmocněnce pro zastupování ČR před Soudním dvorem Evropské unie jmenován v roce 2008. Jeho hlavním úkolem je zastupovat ČR a hájit její zájmy v řízení před Soudním dvorem EU, a to v případě, že je ČR vytýkáno porušení unijního práva, pokud ČR napadá platnost unijního aktu nebo pokud ČR usiluje o ovlivnění výkladu unijního předpisu ve svůj prospěch.

Prohlášení Martina Smolka o nesouladu novely zákona s evropským právem bohužel nebylo možné nalézt. Nicméně k tomuto tématu se vyjádřil například právní poradce dTestu Borovička, který řekl, že nastavení zákona o elektronických komunikacích z roku 2014 přináší situaci, kdy operátoři mohou měnit obchodní podmínky v rozporu s evropskými směrnicemi. Českou republiku také měla kvůli této novele neformálně vyšetřovat Evropská komise.

Návrh zákona prošel v Senátu dvěma výbory. Konkrétně Výborem pro hospodářství, zemědělství a dopravu a Výborem pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí. V prvně jmenovaném byl návrh diskutován 20. října 2014. Z tohoto jednání není dostupný na webu zápis, není tedy možné doložit slova Novotného.

Další výbor, tentokrát Výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí, projednal zmíněný návrh 21. října 2014. Zápis z jednání (.doc, str. 4) uvádí, že na výboru vystoupil jak náměstek Novotný, tak zde byl k dispozici i dopis od Martina Smolka. Nicméně zápis veřejně dostupný na webu Senátu je velmi nekonkrétní.

Výrok je hodnocen kvůli nedostupnosti Smolkova dopisu a zápisů z výborů jako neověřitelný.

8. listopadu prohlásil premiér Sobotka mimo jiné, že by rád vyměnil i některé členy vlády za ANO či KDU-ČSL. Tuto informaci přinesly například Aktuálně.cz nebo ČTK.

Dle koaliční smlouvy (.pdf, str. 31, odst. 4) jsou za ministry své strany zodpovědní její předsedové, proto by i jejich odvolání museli iniciovat buď Andrej Babiš, nebo Pavel Bělobrádek. Ti ale dle vyjádření ze 4. listopadu o odvolání svých ministrů neuvažují.

V následujících týdnech se premiér Sobotka sejde s jednotlivými ministry a bude s nimi bilancovat jejich činnost a plnění dosavadních závazků. Poté má v plánu setkat se i s lídry ANO a KDU-ČSL, což avizoval v dnešních Otázkách Václava Moravce (46. minuta).

První část z výroku předsedy poslaneckého klubu ANO Faltýnka se nám bohužel nepodařilo ověřit, záznamy z jednání poslaneckých klubů totiž ve veřejných zdrojích k nalezení nejsou.

Výstupem z jednání předsednictva je příspěvek na facebookových stránkách hnutí, ve kterém se jeho vedení od zmiňovaného návrhu distancuje. O odmítavém stanovisku předsednictva informovala také ČTK.

Nepodařilo se nám také naleznout, jaký postoj zaujalo hnutí k poslancům, kteří zákon podepsali. Svůj podpis po prohlášení předsednictva však podle České televize stáhl poslanec ANO Stanislav Pfléger, plánuje jej také odvolat jeho souputník Bronislav Schwarz a o stejném kroku uvažuje i Vlastimil Vozka.

Je tedy pravdou, že předsednictvo hnutí ANO s návrhem na obnovení trestného činu hanobení prezidenta republiky nesouhlasí, další části Faltýnkova výroku však nelze ověřit.

Stanislav Polčák hovoří o žalobě na neplatnost právního aktu, což je jeden z nástrojů, kterými Evropský soudní dvůr může ovlivnit unijní normotvorbu. Vedle Evropské komise a Evropské rady ji mohou podat také členské státy, za splnění dalších podmínek také další subjekty.

Pro úspěch žaloby je třeba podat ji do 2 měsíců od vydání směrnice či jiného právní aktu EU a tvrdit jednu z následujících situací:

1. Nepříslušnost instituce, která akt vydala (tj. unijní orgán neměl pravomoc k vydání aktu).

2. Porušení podstatných procesních náležitostí při přijímání aktu.

3. Porušení smlouvy ES nebo kteréhokoliv právního pravidla týkajícího se jejího provádění napadeným aktem (tj. konflikt s tzv. „ústavním pořádkem“ EU, zde například článek 5 Smlouvy o EU).

4. Zneužití pravomoci (tj. unijní orgán měl k vydání aktu pravomoc, ale využil ji nelegitimním způsobem).

Výrok je tedy korektní.

První část Kalouskova výroku se týká „dědění“ státního rozpočtu v letech 2007 a 2010. Kalousek byl ministrem financí od ledna 2007 za vlády Mirka Topolánka, avšak Zákon o státním rozpočtu pro tento rok byl schválený (.pdf, str. 1) už v prosinci předcházejícího roku.

Obsahem tohoto zákona je právě konkrétní stanovování celkových příjmů, výdajů a schodků státního rozpočtu, na které tedy Kalousek skutečně ještě neměl dosah. Stejný princip platí i pro vládu Petra Nečase po roční úřednické vládě Jana Fischera, kdy Kalousek převzal post ministra financí včervenci roku 2010 ale Zákon o státním rozpočtu byl schválený vprosinci roku 2009 (.pdf, str. 2).

Druhá část výroku se týká tzv. strukturální části salda státního rozpočtu. Saldo, jako výsledek rozdílu mezi příjmy a výdaji státního rozpočtu, se nazývá strukturálním, když je očištěné o cyklické vlivy a můžeme na něm sledovat jak skutečně vláda plní svůj rozpočet, bez vlivů hospodářského cyklu, které by plnění mohli znemožňovat.

2011

2012

2013

HDP v mld.

4 022

4 041

4 077

Změna strukturálního salda v % HDP

1,3

1,1

1,4

Změna strukturálního salda v mld.

52,3

44,45

57

Zdroj: ČSU(.pdf), MFČR(.pdf,str. 3)

Během tří let, kdy působil Miroslav Kalousek jako ministr financí se snižovalo saldo o 1,1–1,3 % HDP, jak ukazuje tabulka. Při přepočtení na koruny vychází změna strukturálního salda dle dat v tabulce v průměru na 51,2 miliardy korun ročně. Nicméně ani jeden rok neklesalo saldo o 60 miliard a více, výrok je tedy hodnocen jako nepravdivý.

Prezident republiky nemůže čelit trestnímu stíhání kvůli velezradě – nemůže totiž čelit žádnému trestnímu stíhání. Článek 65 Ústavy České republiky vylučuje, že by bylo možné prezidenta po dobu výkonu mandátu trestně stíhat nebo zadržet. Lze jej pouze odvolat z funkce, a to podáním ústavní žaloby. Podmětem k tomu však není pouze velezrada, nýbrž i hrubé porušení ústavy či jiné součásti ústavního pořádku.

ODS je zastoupena celkem v deseti krajských radách. V kraji Středočeském, Karlovarském, Libereckém, Olomouckém, Zlínském,Moravskoslezském a Kraji Vysočinatvoří koalici s ANO. V kraji Plzeňském, Královéhradeckém a Pardubickém zasedá ODS s jinými koaličními partnery, zatímco hnutí ANO je v opozici.

V Jihočeském, Ústeckém a Jihomoravském kraji ODS v krajské radě zastoupená není.

Středočeský krajANO, STAN, ODSJihočeský krajČSSD, KDU-ČSL, Jihočeši 2012, Pro Jižní ČechyPlzeňský krajČSSD, ODS, Starostové a Patrioti, Koalice pro Plzeňský krajKarlovarský krajANO, ODS, Hnutí nezávislých za harmonický rozvoj obcí a měst, SPD-SPO, PirátiÚstecký kraj KSČM, ČSSD a SPD-SPOLiberecký kraj STAN, ANO, ČSSD, ODSKrálovéhradecký krajČSSD, ODS, Koalice pro Královéhradecký kraj, Starostové a Východočeši, TOP 09Pardubický krajČSSD, Koalice pro Pardubický kraj, ODS, STANKraj VysočinaČSSD, ANO, ODS, STANJihomoravský kraj ANO, ČSSD, TOP 09 s Žít Brno, STANOlomoucký krajANO, ČSSD, ODSZlínský krajKDU-ČSL, ANO, STAN, ODSMoravskoslezský krajANO, KDU-ČSL, ODS V sedmi krajských radách je ODS společně s hnutím ANO. Ve třech radách je ODS zastoupena, zatímco ANO je v opozici. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, ačkoliv skutečnosti nejsou popisovány zcela přesně. Výběr neprošel schvalováním vlády (nicméně nejde zde o obcházení) a zmiňovaným jedním člověkem, který byl původně vybrán za projektového manažera, je ve skutečnosti společnost.

Miroslava Němcová hovoří o výběru společnosti (projektového manažera), která by pomohla s přípravou tendru na provozovatele mýtného systému. Tím se stala v roce 2015 bez výběrového řízení společnost Deloitte Advisory a její cena měla být maximálně 52 milionů korun. Tuto zakázku pak zrušil Úřad pro ochranu hospodářské soutěže

Ze zprávy České televize je však zřejmé, že pro stejný úkol měla být v původním tendru vybrána společnost Arthur D. Little s cenou zakázky 23 milionů korun. Tuto soutěž však nový ministr dopravy Dan Ťok zrušil.

Co se týče obcházení vlády, ta ani nyní nezasahovala do výběrového řízení ministerstva dopravy, stejně jako to neudělala v předchozí soutěži. ÚOHS ve zprávě o rozhodnutí pouze vytkl, že zadavatel uzavřel smlouvu, aniž by uveřejnil oznámení o zahájení zadávacího řízení, ačkoliv podle zákona měl povinnost jej uveřejnit.

Nutno dodat, že v srpnu letošního roku se na základě výběrového řízení stala projektovým manažer znovu společnost Deloitte Advisory.

VÝROK BYL DOPLNĚN A HODNOCENÍ ZMĚNĚNO

Na základě informací o stavu rekrutace výrok hodnotíme jako pravdivý. Tázali jsme se, zda skutečně cíl byl ve výši 2 tisíc osob, jaký je současný stav a zda v moravských regionech probíhá nábor více.

Citujeme odpověď pana plukovníka Jana Šulce, vedoucího oddělení komunikace s veřejností Kanceláře Generálního štábu Armády České republiky.

" k vašim dotazům uvádím:1,2)

Pro rok 2016 byl rekrutační cíl upřesněn na 2000 osob a rozhodnutí o povolání do služebního poměru vojáka z povolání bylo vydáno na 2148 osob.

3)

Dlouhodobě evidujeme větší zájem o vstup do AČR skutečně v regionech Moravy. Za tímto vyšším zájmem nemusí být jen konkrétní situace na trhu práce, ale rovněž i hustota posádek a šíře uplatnění v regionech, odkud zájemci pochází.

S pozdravem

plk. Jan Šulc "

PUVODNÍ ODŮVODNĚNÍ

Rekrutační cíl byl letos i loni podle vyjádření náčelníka Generálního štábu Bečváře stanoven na 2000 osob. Nepodařilo se nám však dohledat informace ani o stavu rekrutovaných vojáků v září tohoto roku, ani o trendech v rekrutaci v Čechách a na Moravě.

Kontaktovali jsme proto rekrutační střediska a na odpověď stále čekáme. Výrok je tedy prozatím hodnocen neověřitelný.

V červnu 2012 vydalo ministerstvo financí pod vedením Miroslava Kalouska korunové dluhopisy, které byly zamýšleny jako možnost nákupu pro domácnosti nebo fyzické osoby. Jak popisuje web ČT24, téměř polovinu mezi právnickými osobami činily obce, zapojeny byly rovněž odborové organizace.

Nejen církve, ale i nadace, občanská sdružení, obecně prospěšné společnosti a v roce 2012 nově také kraje, města či veřejné vysoké školy si mohly korunové státní dluhopisy koupit.

Nepodařilo se nám ovšem dohledat konkrétní objemy nákupů podle různých aktérů.

S žádostí o poskytnutí informací a zdrojů, ze kterých čerpal ministr Babiš, jsme se obrátili na tiskové oddělení ministerstva financí. Do doby publikování výstupu žádná odpověď nedorazila. V návaznosti na možnou budoucí odpověď bude výrok upraven.