Přehled ověřených výroků

Výrok hodnotíme na základě aktuálních makroekonomických výsledků a veřejných vyjádření ekonomických expertů jako pravdivý.

Podle zprávy ČSÚ z 3. června 2016 o vývoji HDP v 1. čtvrtletí 2016 ekonomika skutečně meziročně rostla o 3 procenta. Jedná se ale o pomalejší růst oproti minulým čtvrtletím a to i z důvodu nižších veřejných investic. Nejvíc toto zpomalení pocítila oblast stavebnictví. Pokles odborníci vysvětlují právě končícím obdobím spolufinancování projektů z evropských fondů v programovém období 2007-2013.

Pokles byl očekávaný a od roku 2017 se předpokládá opět rychlejší růst.

Výrok dokládá ministr grafem, kde ukazuje celkové výdaje podle parity kupní síly ve vybraných zemích OECD a USA a podíl výdajů na zdravotnictví v % HDP v roce 2012.

Zdrojem grafu je ročenka OECD z roku 2014 (data byla dále zpřesňována, aktuální údaje v databázi OECD se tedy mírně liší). K dispozici jsou nyní už i novější data za rok 2013, celková čísla ani podíly na HDP se ale příliš neliší. Připravili jsme aktualizovanou verzi tohoto grafu. I z něj nicméně vyplývá, že v poměru k HDP stojí české zdravotnictví poměrně málo.

Zdroj: Statistika OECD

Prezident Zeman se na tiskové konferenci (čas 24:20) týkající se návštěvy Vysočiny po dotazu redaktora Martina Vokáče z iDNES.cz veřejně omluvil za to, že článek doposud nebyl nalezen. Stalo se tak 26. června 2015.

Jedná se o článek, který údajně měl nést titulek „Hitler je gentleman“. Prezident Zeman jej přisoudil Ferdinandu Peroutkovi. Tento článek se doposud nepodařilo najít, což potvrdil i soud. Za výroky o Ferdinandu Peroutkovi se neomluvil.

Za záhadné důvody pak podle svých slov považuje především cenzurované vydání časopisu Přítomnost. To se sice několikrát stalo, Demagog.cz však i toto již dříve ověřil.

V textu Lidových novin (27. února 2016) literární historik Petr Píša popisuje, že Peroutkovy články byly cenzurovány celkem třikrát. V necenzurované verzi údajně mělo být napsáno, že „Hitler má geniální politické schopnosti“ . Ústav pro českou literaturu AV ČR však v archivu ani tento výraz nenašel.

V březnu 2016 proběhlo jednání soudu, v němž se vnučka Ferdinanda Peroutky Terezie Kaslová domáhala omluvy od Hradu. Ani zde při jednání tento článek k dispozici nebyl.

Hrad se odvolal a další soud proběhl v září 2016. Ten potvrdil, že článek s názvem „Hitler je gentleman“ neexistuje. Soudce vyjádřil, že Peroutka o gentlemanství nikdy nemluvil a Hrad by se tak za tyto výroky omluvit měl.

Jak to bylo s hledáním Peroutkova článku, už dříve Demagog.cz zjišťoval. Také jsme prošli archiv časopisu Přítomnost. Zde se Peroutkův článek nenachází.

Pravdou však zůstává, že se prezident Zeman za nenalezení článku na výše zmíněné tiskové konferenci omluvil.

Volba Jiřího Rusnoka guvernérem ČNB 25. května 2016 se (stejně jako předchozí volba dvou nových členů bankovní rady Vojtěcha Bendy a Tomáše Nidetzkého) nesetkala s podstatnější kritikou. Naopak odborníci na finanční trhy oceňují čitelnost jmenovaných a jejich odborné a profesionální zkušenosti. Ve veřejné diskuzi se objevila i otázka “nezávislosti” nově jmenovaných členů a předsedy ČNB.

Dle oslovených analytiků je možné “prozemanovské” směřování bankovní rady, kdy 3 ze 7 členů bylo jmenováno prezidentem Zemanem, spíše nepravděpodobné. Odborníci se domnívají, že nová rada bude jednat především v zájmu a kontinuity politiky ČNB, takže například nikdo z expertů nepředpokládá razantní změnu v otázce intervencí či (ne)přijetí eura. Na čem se odborníci shodnou, je fakt, že nová bankovní rada v čele s Rusnokem bude mnohem méně euroskeptická než rada předchozí s členy jmenovanými předchozím prezidentem Klausem.

Výrok ministra Chovance hodnotíme jako zavádějící. Robert Šlachta totiž ve zmíněné publikaci podporoval reorganizaci ve smyslu podřízení útvarů služby kriminální policie a vyšetřování pod jednoho náměstka (z důvodů lepší koordinace a tudíž efektivity), nikoliv spojení útvarů, o kterém mluví Chovanec.

Milan Chovanec zmiňuje v OVM publikaci vydanou Institutem CEVRO v roce 2012 – Reforma police České republiky aneb Pomáhat a chránit, na níž se podílel Ivan Langer. Tou dobou byl již 3 roky po odchodu z postu ministra vnitra.

Langerova reforma z roku 2008 se týkala hlavně změny organizační struktury policie: vznikla krajská ředitelství policie s územními odbory. Zároveň byly některé zvláštní útvary služby kriminální policie a vyšetřování (jako právě Útvar pro odhalování organizovaného zločinu, Útvar pro odhalování finanční kriminality, Útvar rychlého nasazení a další) nově podřízeny jednomu náměstkovi policejního prezidenta.

Před touto reformou podle dokumentu Reforma Policie ČR: služba v nových podmínkách: „byly útvary různě rozmístěny a mnohdy se chovaly jako nezávislé ostrůvky, které spolu nedostatečně komunikovaly, ačkoliv třeba pracovaly na stejném případu. Proto nová organizační struktura zmíněné nedostatky odstraňuje a umožňuje tak optimální sdílení potřebných informací týkajících se zejména závažné trestné činnosti páchané na národní a mezinárodní úrovni.“ (.pdf, s. 14)

Robert Šlachta, v té době zástupce ředitele Úřadu služby kriminální policie a vyšetřování Policejního prezidia v letech 2008–2016, skutečně považoval toto sjednocení struktury útvarů SKPV s celorepublikovou působností za účelné. Ministr Chovanec odkazoval na tento úsek:

„Toto sjednocení jsme v té době považovali za jeden ze základních předpokladů k zefektivnění práce těchto útvarů a navázání v té době ne zcela ideální spolupráce mezi těmito útvary.“ (Reforma policie ČR aneb Pomáhat a chránit, s. 26)

Soudobé změny týkající se reorganizace policie, konkrétně sjednocení Úřadu pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) a Útvar odhalování korupce a finanční kriminality SKPV (ÚOKFK), však nelze s reformou policie z roku 2008 srovnávat a Šlachtův komentář tak na ni nelze aplikovat.

Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) informoval o svém záměru „změny svého týmu“ v dopise svým spolustraníkům z pátku 4. listopadu 2016.

„Potřebujeme novou krev. (...) Proto jsem se rozhodl, že obměním svůj tým. A to jak na úrovni vlády, tak ve strukturách strany.“

Všichni členové ČSSD tak byli o tomto kroku v dopise informování. Přestože je Sobotka předsedou vlády a podle ústavy může navrhnout k odvolání libovolného člena vlády, dohoda mezi stranami mu toto umožňuje pouze u členů jeho strany. Toto vychází z koaliční smlouvy (.pfd - str. 31, bod 4).

Marksová pro iDNES.cz uvedla, že se o něm dozvěděla zprostředkovaně. Ostatní ministři za ČSSD se nikde nezmiňují, že by o něm nevěděli.

zdroj: Twitter Svatopluka Němečka

Sociální demokraté mají ve vládě 8 ze 17 členů. Podle ČT měl Sobotka společně s dopisem vyzvat Andreje Babiše (ANO) a Pavla Bělobrádka (KDU-ČSL) ke zvážení o změně postů pro zbylých 8 ministrů.

Výrok musíme ohodnotit jako neověřitelný, jelikož žádný ze sociálně demokratických ministrů veřejně neprohlásil, že by o uvažované obměně ministrů nevěděl. Zároveň je to vzhledem k rozeslaném dopisu vysoce nepravděpodobné.

Stejně tak nejsme schopni ověřit, jakým způsobem se Babiš o neinformovanosti některých ministrů dozvěděl.

Výrok je hodnocen jako zavádějící, přesun zásahové jednotky vozidly namísto vrtulníky vyšel dle šetření policie v daném případě jako rychlejší varianta. Letecký přesun dostatečného počtu osob vrtulníkem je obecně rychlejší než přesun vozidly. Vzhledem k omezené kapacitě jej ale nelze vždy považovat za vhodnější.

Jan Pijáček vzpomíná na tragickou událost střelby v uherskobrodské restauraci Družba, při níž útočník zastřelil 8 lidí a následně sám sebe. Zásahová jednotka zasahující v Uherském Brodě se nacházela v době přivolání v Brně, hlášení obdržela ve 12.56 a do Uherského Brodu se dostala zhruba za hodinu. Tvrdit, že se policisté dostavili v řádu hodin, je tedy poněkud zavádějící - šlo přibližně o jednu hodinu. K přesunu byla použita 4 vozidla.

Letecký přesun dvěma vrtulníky by dle odboru vnitřní kontroly policie přesun jednotky v daném případě nezrychlil, protože vrtulník má kapacitu pouze pro 7 plně vyzbrojených policistů. Přesun 15 členů zásahové jednotky by se musel provést po částech a celkem by trval 75 minut. Kromě toho nešlo přistát u restaurace, ale na hřišti, odkud by se policisté dále museli přesunout vozidlem. Přišla by tedy další časová ztráta.

V dané situaci proto rozhodli policisté správně a volba vozidel byla dle šetření policie v daných podmínkách rychlejší než letecký přesun vrtulníkem. V jiných případech může být vhodnější volbou přesun vrtulníkem, ale vzhledem k omezenému počtu převážených osob by neměl být rozdíl oproti jízdě autem vždy tak velký, jak říká zastupitel Pijáček.

Centrum pro výzkum veřejného mínění provádí šetření o důvěře vrcholným politikům. Podle těchto výsledků (.pdf, str. 1) důvěřovalo v červnu 2016 prezidentu Zemanovi 54 % českých občanů a naopak 39 % mu nedůvěřovalo.

Agentura Median prováděla v říjnu 2016 pro Seznam.cz průzkum o prezidentských volbách. Volbu Miloše Zemana by v prvním kole zvažovala (.pdf, str. 7) necelá třetina respondentů. Agentura nicméně upozorňuje, že procento „vážně zvažujících“ není odhadem výsledku v prvním kole. Zároveň 48 % dotázaných uvedlo, že je pro ně současný prezident nepřijatelný.

Důvěru ve vrcholné politiky a činitele od roku 2013 zachycuje následující tabulka ze zprávy CVVM. JménoProsinec 2013Březen 2014Květen 2014Září 2014Říjen 2014Leden 2015Duben 2015Květen 2015Září 2015Říjen 2015Leden 2016Březen 2016Červen 2016Zemanx47x49x40x41x4656x54Babiš45535955585954555350514742Stropnický Martin4550x45x46x44x4245x40B.Sobotka42464743465346534946434140Rychetskýx46x43x48x45x4443x38Chovanecx162723283532323235393533Zaorálek29303328x3032313430333332Okamura47474334393424243028293331Marksová-Tominováx17x21x2523252626262425Jurečka5171920232220272424242324Dienstbierx47x36x37x33x2926x24Bělobrádek25273126323431353131292723Šabatováx23x18x25x23x2219x22Filip24242223212218212221212222Šlechtováxxxxx12x14x1517x21Pelikánxxxxxxx13x1718x21Valachováxxxxxxxxx1313x20Ťokxxxxx15x20x1921x20Štěchx20x16x23x22x1920x19Hamáčekx15x11x1716181918181817Němečekx12x11x14x14x1519x16Fiala15161212131214131514141316Mládekx12x12x16x15x1518x14Singerx7x8x8x8x911x13Hermanx10x8x12x12x1112x13Kalousek10x11x11x13x11x131513Brabecx9x8x9x11x1211x10Lidinskýxxxxxxxxxxxx4

Výrok hodnotíme jako neověřitelný, protože výši platů agenturních pracovníků oproti zaměstnancům firmy nelze dohledat. Nemůžeme proto určit, zda opravdu sráží průměr nízkými platy a ostatní uchazeči práce tím jsou znevýhodněni.

V § 309 odst. 5 zákona č. 262/2006 Sb. zákoník práce se uvádí, že

" Agentura práce a uživatel jsou povinni zabezpečit, aby pracovní a mzdové podmínky dočasně přiděleného zaměstnance nebyly horší než jsou nebo by byly podmínky srovnatelného zaměstnance." Podle zákona by tedy platový průměr srážet neměli.

Agenturní zaměstnanci jsou ve většině případů využívaní jako záskok, dočasná pracovní síla, Český statistický úřad ve své publikaci (str.8) zmiňuje rostoucí poptávku po takovýchto zaměstnancích a jejich přirozené přelívání do trvalého pracovního poměru.

Podle jedné z takovýchto personálních agentur, zprostředkujících agenturní pracovníky pro firmy, Manpower, je v současnosti 2,4 % aktivní populace zaměstnaná na výše zmíněný úvazek.

Pokud jde o zdravotní pojištění, o kauze z havlíčkobrodské nemocnice informoval havlickobrodskydenik.cz, kde Plodíkové slova potvrzuje mluvčí nemocnice: „Skutečně, naše nemocnice zaznamenává poslední roky nárůst případů, kdy cizinci, kteří jsou zde zaměstnaní přes pracovní agentury, nemají platné zdravotní pojištění. Velice časté je zjištění, že se sice prokáží zdravotní kartou, ale již není krytá pojišťovnou, tedy není platná, což ovšem nemáme šanci zjistit."

Na úvodní stránce města Zlín a pod záložkou „Otevřená radnice“ nalezneme odkaz „Hospodaření pod lupou“. Pod tímto odkazem nalezneme minulé rozpočty kraje a také možnost otevřít rozklikávací rozpočet města Zlína. Tato aplikace informuje o tom, kolik peněz čerpají jednotlivá odvětví, jaké jsou příjmy a výdaje za bydlení, školství, zdravotnictví, dopravu atp.

Rozklikávací rozpočet Zlínského kraje nalezneme pod záložkou „Co vás zajímá“ - „Finance“ - „Rozpočet“ - „Rozklikávací rozpočet Zlínského kraje“. Při kliknutí jsme odkázáni na internetovou aplikaci ministerstva financí s přehledem hospodaření všech krajů v ČR. Ke konkrétnímu rozpočtu na jednotlivá odvětví se navíc dostaneme až po kliknutí na „Profil kraje“ - „Rozpočet“. Cesta je tedy skutečně o něco delší než v případě stránek města Zlína.

Státní aplikace nepřináší tak podrobné informace jako rozklikávací rozpočet města. Ten nabízí i detaily jako jsou investice do lékařských přístrojů či náklady za léky a materiály. Na portále ministerstva financí lze proti tomu vyhledat pouze výdaje za ambulantní péči, ústavní péči atp.

Rozklikávací rozpočet města Zlína je oproti státnímu portálu propracovanější, podrobnější a snadno dostupný. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.